Krmení na volné stavbě

[Debora]

(13.06.2014 01:14 PM)schützmeister napsal(a):  Když nechci krmit, a tím myslím i přesun medu mezi včelstvy, může dobře fungovat klasická metoda, tzn. točit jen plná vyrojená včelstva a neomezovat rabování, tedy více včelstev z nichž přežije jen část, podle aktuálních klimatických podmínek.

jo, to je klasika, tu pětiletku u nás včelstva ještě neukončila. Mám ale pocit, že ten ten zmíněný přesun medu bude letos zjevný.

[Crha Karel]

(29.06.2014 02:23 PM)Aleš Molčík napsal(a):  ...medníky jsou téměř prázdné...

Už jsem se na tu bídu nemohl koukat, dnes začínám krmit. Taky z toho důvodu, že jediný japonec, který je přikrmovaný aby vystavěl, už několikrát vyrabovali i když bylo česno zúžené na dvě včely. Letos budou na cukru a na tom co si ještě průběžně donesou, o medné komoře si mohou jen nechat zdát.

[Debora]

a jak se Kájo vyvíjejí krakonošky od Michala?

[Marek Lžičař]

Zdravím všechny,
chtěl jsem se vás zeptat s odstupem 2 měsíců, jak proběhlo nebo probíhá krmení u vás v této době? Nebo už máte nakrmeno?
Zatím včelstva dokrmuju (jsou to 2 roje a 2 smetence) cukrem, ale do budoucna bych chtěl využívat mednou komoru nad plodištěm (volná stavba na horních loučkách na šířku dvou nástavků Langstroth 2/3). Máte někdo zkušenosti s takovou variantou? Děkuji.
Marek

[Milan Urík]

Zdravím, úplně tomu popisu nerozumím, máš půdorys úlu jako 2 nástavky langs nebo máš 2 nástavky na sobě a jeden bude plodiště a druhý medná komora?

[Jindřich Šafránek]

(21.08.2014 10:10 PM)Marek Lžičař napsal(a):  Zdravím všechny,
chtěl jsem se vás zeptat s odstupem 2 měsíců, jak proběhlo nebo probíhá krmení u vás v této době? Nebo už máte nakrmeno?
Marek

Jako začátečník s prvým včelstvem 5. kětna jsem konal věci z knih a doslechu.
Když jsem objevil 21.5. matečník uprostřed plástu poučen z hromady přečteného, udělal jsem oddělek 1 plod zavíčkovaný s matečníkem ,4 zásobní pyl + med, 2 souše, vše do 39X24 jednoho nástavku. 28.5. jsem začel přikrmovat ale 2.6 včel více ale matečník stále zavíčkován = malér. Kamarád mi volal že má slabounký roj který nechce dávat do původního jestli jej chci - bral jsem. Dne 6.6 přes noviny spojil takto . Roj dolu v jednom nástavku ( maximálne obseduté 4 plásty + 7 mezistěn) a nad něj ten nepovedený oddělek.
Dnes jsou ve čtyřech nástavcích s mednou komorou kterou neunesu a podmet je večer plný že není vidět na druhou stranu spad Vd dva kusy denně.
To spojení asi matku z roje obdivuhodně nastartovalo,
Zato to včelstvo ze kterého jsem bral bylo podtrženo a je pouze ve třech nástavcích a sype se z něj 30 ks Vd denně.
Poučení , novému včelstvu neco brát je nesmysl, když spojíš dvě slabá včelstva vyděláš na tom a je to lepší než se trápit s neduživci.
Loupežení včel ???, nevím snad je to signál že ty co zásoby neubrání i přes zůžení česna , nemají nárok na existenci, nebo myslíte že ne ?
Jindřich

[Marek Lžičař]

(22.08.2014 07:59 AM)Milan Urík napsal(a):  Zdravím, úplně tomu popisu nerozumím, máš půdorys úlu jako 2 nástavky langs nebo máš 2 nástavky na sobě a jeden bude plodiště a druhý medná komora?

Asi jsem to napsal ne úplně srozumitelně - mám půdorys úlu Langstroth, dva nástavky na sobě, jako dřevěná košnice (volná stavba stavěná na horních loučkách, přes výšku obou nástavků souvislé plásty). Do budoucna tento dvojnástavek jako plodiště, další nástavky - medná komora a medník...Ale možná je to hloupý nápad...
Díky

[Aleš Molčík]

To mi připomíná dadant. Jde o to, že včely dají přednost celistvému dílu ve spodním nástavku a pokud bude včelstvo slabší, tak medná komora nahoře nemusí fungovat, protože včely dají přednost celistvému dílu dole a nahoru se nedostanou v zimě přes mezeru. U mě při použití trámků včely moc nedostavují dílo k horní loučce spodního nástavku. Při takové velikost úlu o třech NN nástavcích by bylo výhodnější nechat spojené nástavky nahoře a jeden samostatný dole. včely ten spodní na zimu opustí a stáhnou se nahoru.
Mám jeden letošní roj usazený přes tři NN s horními loučkami jen v horním nástavku a dílo mají postavené přes všechny tři nástavky, pohled ze spodu je perfektní. Příští rok je rozšířím dolů a nechám je jako v klátu.
Druhý slabší roj si postavil dílo přes dva nástavky. Dílo mají přichycené nahoře k loučkám a jinak se nedotýká nikde stěn. Je to takový hrozen z plástů a včel, postavily jen to co obsedly.

[Marek Lžičař]

(24.08.2014 10:39 PM)Aleš Molčík napsal(a):  To mi připomíná dadant. Jde o to, že včely dají přednost celistvému dílu ve spodním nástavku a pokud bude včelstvo slabší, tak medná komora nahoře nemusí fungovat, protože včely dají přednost celistvému dílu dole a nahoru se nedostanou v zimě přes mezeru. U mě při použití trámků včely moc nedostavují dílo k horní loučce spodního nástavku. Při takové velikost úlu o třech NN nástavcích by bylo výhodnější nechat spojené nástavky nahoře a jeden samostatný dole. včely ten spodní na zimu opustí a stáhnou se nahoru.
Mám jeden letošní roj usazený přes tři NN s horními loučkami jen v horním nástavku a dílo mají postavené přes všechny tři nástavky, pohled ze spodu je perfektní. Příští rok je rozšířím dolů a nechám je jako v klátu.
Druhý slabší roj si postavil dílo přes dva nástavky. Dílo mají přichycené nahoře k loučkám a jinak se nedotýká nikde stěn. Je to takový hrozen z plástů a včel, postavily jen to co obsedly.

To je dost zajímavé...jak potom s takhle velkými plásty (na výšku 3 NN) pracuješ? Pro včely mi to připadá opravdu výborné, ale pro včelaře docela makačka.
Variantu s mednou komorou jsem chtěl použít hlavně proto, abych nemusel do budoucna moc používat cukr na krmení, ale nechat je zanosit mednou komoru a pak medník(y) pro vytočení.
Nepoužívá Dadant vysoký plodištní nástavek pak MM a pak medníky? Pracuje se také s mednou komorou?

[Milan Urík]

A nad plodištěm chceš již nástavek s rámky (když chceš vytáčet) nebo taky trámky. Já včely vedu na jednom stanovišti pouze do síly 3 NN Lang, ale vzhledem ke zkušenostem nevím, jak se Ti bude dařit při dalším nástavku jako medná komora a další na med. Ona ta práce s trámky v Langu musí být opatrná, stalo se mi i ulomení plástu, především ty s medem se lehko ulomí nebo utrhnou, včely při stavbě na trámkách hodně nadstavují do stran, ne každý plást je stejný a rovný,...dále včely v tomto systému hodně drží strukturu plod, pyl, zásoby, vše u sebe, když jsem použil mateří mřížku, i při dobré snůšce pouze 1 včelstvo přešlo a nosilo nad MM, ostatní to bouchali všude možně pod MM, nadstavovali, nahoru se jim nechtělo ani po převěšení plodu, který vyvedli a pak zas šup dolů pod MM,...Kdybych měl vést včely pouze na přírodním díle, tak po 2 letech porovnávání bych si vybral: rámky bez mezistěn, japonský úl nebo warré.