Japonský úl

[tondabh]

(20.01.2014 12:25 PM)Crha Karel napsal(a):  Má někdo takovou zkušenost nebo povědomí o historickém vývoji tohoto typu úlu?

Ano již od vzniku tohoto úlu je v něm výztuha v podobě větvičky či bambusu a určitě to má své opodstatnění, ale může někdo několik let vyzkoušet i bez výztuhy, osobně se na to chystám...

[Martin Nezbeda]

Někde se tu toulal dokument o francouzském včelaři co včelaří v klátech. Dával tam také křížem dřevěnou výztuhu, takže to nebude nic nového. Pokud se má výztuha při medobraní vytahovat, přijde mi drážka uvnitř nepraktická, protože ji zaplácají voskem a propolisem. To už je lepší díra skrz, otočit a vytáhnout. Nejvíc se mi líbí použití šípků - bydlím v přírodě, takže je to všude okolo, hezky kulaté a pevné.

[schützmeister]

(20.01.2014 01:57 PM)Martin Nezbeda napsal(a):  Někde se tu toulal dokument o francouzském včelaři co včelaří v klátech. Dával tam také křížem dřevěnou výztuhu, takže to nebude nic nového.

Můžu potvrdit, že i u nás se podle pamětníka dával do klátu kříž . Viděl jsem to i na videu o brtnících v Rusku. Ten střed na něčem musí držet, je to váha. Z toho pohledu je ale zajímavé, že to drží i na tom drátu. Vystrkávací kulatinka je super To je na patent

[Aleš Molčík]

Co jsem viděl, tak včely všechny plásty nestaví až ke stěně a někdy staví i třeba jen do poloviny nástavku a různými směry a zatáčet se stavbou umí také. Takže ten kříž může být nakonec jediné co tu stavbu bude držet pohromadě.

[Debora]

Za normálních okolností je každé svislé dílo, minimálně v horní části, fixované na třech bodech, tedy strop a dvě stěny. Organismus, který něco tak dokonalého konstruruje, má určitě znalosti o statice stavby a vlivu gravitačních syl.. A pokud' se s úlem hrubě nemanipuluje, musí stavba držet bez jakékoliv pomocné vzpěry i za zemětřesení, které se v našich oblastech vyskytuje opravdu zřídka. Výztuhy se začali dávat z důvodu kočování, tedy jak slovo vyjadřuje, transportu na trakařich, než pan Citroen vymyslel vůz se vzdušným tlumením, a kdy se úly během transportu pokládali na bok. Takovou situaci včelstvo do svého plánu samozřejme nezakalkulovalo. Každá stavba je závislá na ploše základů a velikostí stavby. V principu je stavba včelstva podobná "empire state building", jen postavena vzhůru nohama. Taková stavba je pro nás, za předpokladu znalosti gravitačních syl, zcela utopistická. Domnívá se, že u japončíka si opravdu nemusíme dělat starosti s dobrovolným shroucení díla ani za horkých letních dnů.

[Martin Nezbeda]

...pokud jim to ovšem my včelaři neřízneme v půlce strunou, aby jsme se podívali dovnitř. Taky si myslím, že by to v tomto prostoru měli zvládnout, ale jak se říká "sichr je sichr".

[Debora]

Na čučení se japončík určitě nehodí. Jak Tonda psal, do japončíka se leze ze zhora a odřezávají se horní zavíčkované nástavky. Samozřejmě nesmíme strunovat níže, než pod "zkontrolovaným" hormíh nástavkem. "Sicher" nemá v alternativním včelaření uplatnění.

[Leoš Dvorský]

(20.01.2014 03:27 PM)Debora napsal(a):  Na čučení se japončík určitě nehodí. Jak Tonda psal, do japončíka se leze ze zhora a odřezávají se horní zavíčkované nástavky. Samozřejmě nesmíme strunovat níže, než pod "zkontrolovaným" hormíh nástavkem. "Sicher" nemá v alternativním včelaření uplatnění.

Já , protože nemám čas a jsem líný, jsem si už dva japončíky objednal pro radost. Jak asi víte náš člen K.Brucler byl zvolen předsedou svazu a tak asi dlouho nevydrží, aby vydražel.... Mluvil jsem s ním a říkal, že začíná být velký problém v našem medu i jeho falšování inverty,kterými se krmí. Na otázku, jak tomu zabránit, jsem mu řekl, ať všem doporučí přijmout etický kodex ŠPV. Ne nejsme my jedničky?
LD

[Miroslav Macek]

Smrekové kláty ktoré som doposiaľ čistil aj keď boli zvnútra úplne vyhnité , vždy sa tam našli kúsky hrčí - konárov ktoré nezhnili lebo sú oveľa tvrdšie a musel som ich vysekávať. V dutine stromu tak výstuha vzniká prirodzene , nezávisle od nášho rozmýšľania nad tým či je potrebná alebo nie. Ja ju do mojich úľov dám.

[Martin Smutný]

Myslel jsem, že tady vystavím fotku první verze šindelové stříšky na japonce, ale dostanu se k tomu asi až zjara - tak zatím přiložím pár rad a poznatků (mám z modřínového štípaného šindele 3x překládaného celou střechu na domě - viz foto 1 z pokládky).
Modřínový špalek, ze kterého chcete štípat, musí být bez suků. Cílem jsou šindele tlouštky 1 cm, které se na jednom konci zaříznou do "okapničky" - viz foto 2.
Jak se někde výše psalo o hoblování po rozštípnutí, tak to se dělá pouze v té části šindele, která bude překryta následující vrstvou (viz foto 3) Tím se spodní šindel ztenčí a horní vrstva lépe dosedne. V žádném případě se nehoblují ta štípaná léta, která budou na dešti a tvoří jakési drobné žlábky! Slunce vypeče pryskyřici a zatáhne povrch na dlouhá léta (mluví se o životnosti 80 let). Modřín se nenatírá, stejně by moc nenasákl.
Zcela jiná je situace u smrkových hoblovaných šindelů s perem a drážkou, tam je nátěr nutný.
Protože japonci jsou malého rozměru, žádné přihoblování pro další řadu bych nedělal - stejně dlouhé šindele bych přeložil přes sebe a nahoře překlenul "hřebenáčem" (viz foto 4). Šindele se standardně přistřelují sponkami tvaru "U", je to lepší, než hřebíčky. Smola je zataví a utěsní.
Až první vyrobím, nafotím.