Grooming

[Tomáš Fuit]

U mě jeden ze čtyř oddělků nápadně vyšší spad 10/12ks denně, z toho ale je 6-8 pod mikroskopem zjevně poškozených. Shodou okolností je to ten, který jsem první dokrmil a je nejsilnější..

[TomášJelínek]

(22.08.2020 10:30 PM)Jiří Marx napsal(a):  Už to zacalo

---

Začalo to teda už v červenci

Přiznám se, že moc nevím na co se na těch 3 fotografiích soustředit. Je na všech poškozený kleštík? Jak to je poznat? Zakoupil jsem mikroskop Levenhuk Zeno Cash ZC10 60-100x zvětšení, co mají ostatní?

[Tomáš Fuit]

U mě promáčklé krunýře, ukousnuté končetiny - přesně jako na přiložených fotkách. Pod mikroskopem (40x zvětšeno) je promáčklý krunýř viditelný jen při určitém úhlu osvětlení.

[Leoš Dvorský]

Nechci nějak tříštit téma „POZNÁVACÍ VIDEA“, ale musím reagovat na poslední příspěvek Marka Pompa, resp. video S. Martina.

Protože se týká i groomingu, dávám to sem.

Jako úvod požiji Markovo níže uvedené shrnutí tohoto videa.

"Kromě jiného říká, že grooming byl mylně interpretován a je marginální vlastností pro odolnost včel.

1. Shora promáčké krunýřky varroa jsou vadou v.d. nikoliv otiskem kusadel.
2. Grooming obecně je těžký, protože se včely musí orientovat čichem a v.d. umí vytvořit maskovací pach už během jednotek hodin.
3. Publikace o groomingu jsou zatíženy prvotní chybou, že testovali grooming A. cerana ale kleštíky brali z A. melifera , takže je cerana snadno podle pachu poznala.
Zdá se, že v poslední době je moderní věřit jen na recapping, kde recapping nelze měřit PIN testem“.

ŠPV je mimo jiné o zveřejňování některých zkušeností. Proto uvedu něco z mé praxe. Problematice V.d. se věnuji dost intenzivně od r. 1996, kdy jsem na svých stanovištích přestal pro srovnání některá včelstva zatěžovat chemickým ošetřením hlavně proto, abych vlastně kleštíka lépe poznal a nemusel se spoléhat jen na zprostředkované informace. Jak se říká přítele máme mít blízko, ale nepřítele ještě blíž. Kleštík nepřítelem pro včely rozhodně byl. Do té doby bylo včelaření bez chemie SCIFI a nebylo prostě kde brát . I já si tehdy myslel, že veškeré zdravotní problémy včel začínají kleštíkem . VÚD, ČSV a po svém vzniku i PSNV a následně další organizace vlastně nic jiného nepřipouštěly a často dodnes ani nepřipouští. Z tohoto omylu mne velmi rychle vyléčila skutečná práce se včelami. Dnes je pro mne kleštík jen jeden článek z řetězce, který nepříznivě ovlivňuje zdraví včelstev , které oslabují imunitu včelstev a mohou vést i k jejich úhynům. Proto jsem se jen snažil skutečně a hlavně pokorně stát součástí života včelstva. Postupně jsem si na vlastní kůži ověřil, že úhyny včelstev jsou dnes jako obousměrná , několikaproudá dálnice. Kleštík je jen jedním z proudů a může být na začátku zdravotních problémů včelstev nebo i na jejich konci.

Úhyny včelstev, a můžeme je nazývat různě, jsou multifaktoriální jev. To je zásadní zjištění, které je ale již dávno obecně známo. Jen si jaksi včelaři pod tím nedokáží nic konkrétního představit. Zřejmě se tak děje proto, že život včel pro , podle mne, ty tzv. včelaře zase až tak moc nezajímá a v popředí zájmu je jen med a z něho pramenící zisk. Příroda má ale své zákonitosti a pravidla.

Staří Číňané říkali, že kde vládnou peníze, tam se zákony nedodržují. Já dodávám, že v duchu moci peněz se lidé snaží ohýbat i zákony přírodní, což má své dalekosáhlé dopady, například na životy včelstev.

Nevím, jak je Marek zdatný angličtinář, ale budu vycházet z toho, že to co shrnul o videu v těch 3 bodech je skutečně tak a nedošlo k nějakému šumu.

Ano naprosto souhlasím, že grooming je behaviorální vlastností, tedy se dá říci, že okrajovou. Takovými ale je například i VSH , recapping. Právě tyto mechanizmy včelstev by se z určitého úhlu pohledu daly nazvat i jakýmsi komplexním groomingem.

Pokud má pan S. Martin pochybnosti o tom, že promáčklý krunýř V.d. je jakousi vývojovou vadou a nikoliv otisky kusadel včel, budiž, je to jeho úhel pohledu. Těžko by to ale mohl tvrdit třeba u roztržených kleštíků, ukousnutých chobotů nebo nohou. Předpokládám i to, že ví , jak vypadá vyteklá krev kleštíka , kterou může najít například na podložkách v úle. Tak tohle asi vývojová vada nebude.

Jiný názor, resp. zkušenost mám i u druhého bodu. Podle mne je opak pravdou. Grooming probíhá pravidelně a nejsilnější je v podletí. Více jej můžeme pozorovat i na jaře. My se zaměřujeme hlavně na ten podzimní a to je možná škoda. Na jaře je kleštíků ve včelstev málo a jsou více zranitelní. Proto může být grooming i více účinný. Možná si více všímáme toho podzimního právě proto, že je snáze vidět. Je ale proto důležitější, respektive pro včelstvo efektivnější? S tím si rozhodně nejsem jist.

Nechci polemizovat ani o tom, zda se včely řídí čichem či zrakem nebo zvukem, ale je nepopiratelný fakt, že ke groomingu dochází. Bylo to již mnohokrát zdokumentováno. Já mám například ověřeno, že včelstva mají dokonce jakási očistná místa v hnízdě, kam jednotlivé včely , dokonce i trubci najíždějí a ty čističky je tam kleštíků zbavují.

Velmi důležití je, jak si včely informaci o kleštíkovi předávají a jak mezi sebou komunikují. Podle toho jsme taková včelstva vybírali a dále testovali při zesilování groomingu. Zde se nejedná zdaleka jen o mou zkušenost, ale i o zkušeností některých včelařů z ČR i zahraničí. Ne každý z nás má ale to ego takové vědomosti do světa vytrubovat, protože je považuje za normální. Podle mne tomu musí dospět každý, kdo skutečně včelaří.

Zajímavém na tomto mém zjištění bylo to, že taková místa jsou vždy v poměrně těsné vazbě na architektuře díla a uspořádání včelího hnízda. Je asi pochopitelné, že pokud včelstvo vyrušujeme třeba několikrát do měsíce, nemohu být tato místa dostatečně účinná nebo je včely nestačí vůbec zorganizovat. Podle mne je velmi pravděpodobné, že takovýchto různých „pracovišť“ mohou včelstva vytvářet více za různým účelem a zřejmě jsou pro ně potřeba i určité speciální kategorie včel.

Já včelařím přes 20 let jen na volné stavbě. Ta je pro každé včelstvo jakousi kostrou. Při dřívějším použití mezistěn jsem takováto místa nepozoroval.

Zajímalo by mne, jestli má někdo také takovou zkušenost.

Upřímně řečeno, trochu mne zaskočil bod 3. Pokud vím, tak kleštík se k nám rozšířil z oblasti, kde je doma včela druhu Apis cerana . U té je grooming jedním z mechanizmů, kterými se kleštíka zbavuje (popsal jsem to v článku Bez jedu to nejde?). Před cca 8000-10000 lety se z tohoto druhu začal vyvýjet nový druh Apis mellifera. Stalo se tak zřejmě proto, že došlo k zásadní klimatické změně. Příbuznost obou druhů jako první prokázal Prof. Sakagami (1927-1996).

Je například dobře známé a popsané, že třeba plemeno Apis mellifera adansonii, která žije v jihozápadní a západní Africe, má grooming vyvinutý velice silně a kleštíkem téměř netrpí. Stejně tak i další plemena včetně tzv. afrikanizovaná včela. No a abych se vrátil z Afriky a Asie k nám do Evropy, tak třeba chovatel A.Walner šlechtí v Rakousku svůj kmen kraňky, který dále zlepšuje již několik desítek let. Pokud vím, tak jeho „Killer factor“ (KF) se pohybuje kolem 95%. Samozřejmě ani on netvrdí, že to na kleštíka stačí. Jistě mu to ale pomáhá k výraznému omezení chemie ve včelstev. Výše uvedené skutečnosti a pratkické zkušenosti zcela vyvracení tvrzení pana Martina. Inu není všechno zlato, co se třpytí.

Nerad bych se tímto příspěvkem dopustil jednoho z největších zločinů, kterých se lidé na včelách dopouštějí. Tím je, že včely považujeme za jednotný materiál. Tak tomu rozhodně není.

To co jsem napsal , mohu doložit na mnoha stovkách nebo spíš tisících případů ze své praxe. Přesto bych si nedovolil tvrdit, že s jiným genetickým materiálem, v jiných podmínkách, při jiném způsobu včelaření tomu nemůže být jinak. Avšak popírání třeba groomingu panem Martinem je zarážející.

Grooming je tedy jedním ze speciálních mechanizmů včel, kterými se včely brání V.d. Aby byl takový boj úspěšný, je k tomu třeba využívat 3-4 speciální mechanizmy v alespoň průměrné intenzitě. Tyto speciální , podle pana Martina, okrajové mechanizmy, jsou dnešními šlechtiteli zdůrazňovány podle mého soudu jen proto, že se dají zpeněžit. Jiní se na boji proti V.d. snaží vydělávat zase výrobou a prodejem chemických přípravků. Jde tedy zase jen o snahu získat profit. Do dnešní doby to však včelám a včelařům nic pozitivního nepřineslo. V ČR byl kleštík detekován již v roce 1978. Má snad někdo pocit, že se za tu dobu něco zásadního vyřešilo? U většinové včelařské komunity tomu tak rozhodně není.

Děje se tak proto, že včelaři opomíjí ty nejdůležitější mechanizmy, které včely ovládají a které používají v přírodě. Těmi základními dvěma je a) ředění populace patogenů (v tomto přídně kleštíka) a b) koncentrace patogenů s případným odstraněním. Ty fungují v přírodě prakticky okamžitě a navíc se dají napodobit naší provozní metodou. Tak to využívám já. Uvedl jsem to ve svém článku o s provozní metodě na fóru ŠPV .

Jenže tento přístup má pro mnohé jednu zásadní "slabinu", nedá se na ní vydělat.

To je podle mého názoru to , proč je využivání přirozených mechanizmů a instinktů včel opomíjeno. Vždyť je může rychle využívat každý včelař a to jednoduše není v ekonomickém zájmu těch, kteří na včelách a včelařích vydělávají.

Ovšem stále platí, že když dva dělají totéž, není to vždy totéž. Záleží jen na každém z nás. Snad to některé může inspirovat.

Touto cestou ale M. Pompovi za zveřejnění videa děkuji.

Vše dobré.