Environment a zdravá výživa

[tondabh]

(18.12.2013 09:24 AM)Aleš Molčík napsal(a):  A nějaký ty recepty na vaření by už nebyly? Zatím byl jeden od p. Dvorského na maštěný brambory a já bych ho jen doplnil o domácí kefír pomocí Tibetských houbiček, to můžu také. Dnes a v pátek jsem polopracovně doma a budu vařit, na oběd to vypadá dnes na tortillu plněnou fazolemi a bílím jogurtem.

Haribol přátelé, tak vám sem dám pár pochoutek a vy si prosím dle chuti vyberte.

Vilémovské zelníky
Suroviny:
500g křimické kyselé zelí, či jiné které máte vyzkoušené
200 g hladké mouky
4 vrchovaté čajové lžičky (čl) škrobu
2 vrchovaté čl soli
1 čl mletého kmínu
špetku čili
200 ml vody
olej na smažení

Postup:
V míse smícháme suché suroviny mimo škrobu, ten rozmícháme s vodou a přilejeme do mísy. Vše důkladně promícháme. V pánvi rozpálíme 6,5 mm oleje. Lžící odebíráme směs a na pánvi z ní tvarujeme placičky tl. asi 8 mm, smažíme na středním plameni do zlatova z obou stran. Podáváme s bramborovou kaší nebo jako přílohu k polévce.

---

Medové kuličky
Suroviny:
1600g sušeného mléka
1000g semínek sezamu
500g arašídy mleté
500g arašídy celé
1400g medu
2 x vanilkový cukr
trocha vody

Postup:
Sypké směsi smícháme a přidáme med, který lehce zapracujeme do těsta, nemačkáme velkou silou jinak z těsta uděláme blemcu. Těsto je správné konzistence, když ho v ruce zmáčkneme a drží tvar, nerozpadá se. Pokud se rozpadá přidáme trochu vody, ale pozor opatrně, stačí vždy trocha a když tuto vodu vmícháme do těsta opět vyzkoušíme zmačknutím zda už drží tvar a jdou z něho koulet kuličky, pokud ne opatrně přilijeme trošku vody a postup opakujeme. Když máme kuličky nakoulené, s láskou obětujeme našemu Pánu a necháme v teplém a dobře větraném pokoji, jinak nám na povrchu díky medu navlhají.

---

Segedín vegetariánský
Suroviny:
160g soja kostky
1 čl mletého koriandru
6 pl sojové omáčky
½ velké cukety nahrubo nastrouhaná
¾ sáčku kyselého zelí (1/2 kilového)
nakrájený pórek na kolečka
2 čl černá hořčice
2 čl vrchovaté majoránky
1 čl kmín celý (půl český, půl indický)
1 čl koriandru mletého
(1 čl asafoetida)
1 litr rajské šťávy
4 pl vrchovaté cukru
5 čl soli
3,5 litu vody
2 dcl smetany
mouka +olej na jíšku

Postup:
Dáme vařit sóju do 1,7 l vody, 3 čl soli a 6 pl sojové omáčky, 25 min povaříme a necháme odstát. Na oleji necháme vyprskat 2 čl hořčice černé a smažíme do zlatova půl pokrájený pórek, přidáme kmín 1 čl, smažíme 30 sekund a přidáme koriandr mletý 1 čl, (asafoetida 1 čl), špetka čili, dáme cuketu, rajskou šťávu, vodu, povaříme 10 min, přidáme cukr 4 pl, sůl 2 čl, a 2 čl. vrchovaté majoránky, přidáme ¾ sáčku kyselého zelí, sóju i s nálevem, smetanu, přidáme na zahuštění jíšku či mouku a povaříme 5 min.

---

Kynuté knedlíky vařené na páře (bezvaječné)
Suroviny:
1 kg hladké mouky
1 kg polohrubé mouky
2x sušené droždí
2pl cukru
3 čl soli
voda

Postup:
Ve velké míse smícháme suché směsi a nalijeme teplou vodu podle potřeby, aby vzniklo pěkně vymazlené těsto, jež se nelepí k míse. Necháme v přikryté míse kynout v místnosti při pokojové teplotě 40 min nebo v troubě na 50 stupňů 20 min.

Po uplynutí času kynutí si pomoučíme vál a nakynuté těsto v míse rozdělíme na 4 části. Pomoučíme si ruce a ze dvou částí těsta vytvarujeme šišky, jež umístíme na pomoučený vál a přikryjeme je utěrkou – probíhá druhé kynutí (max. 20 min.)

Připravíme si velký hrnec s minimálně 2,5 litrů vroucí vody (abychom ji náhodou nevyvařili). Do hrnce postavíme nerezovou mřížku na nožičkách, přes celý hrnec nyní rozprostřeme velkou plenu. Jakmile máme šišky nakynuté, umístíme je na plenu a zaklopíme hrnec poklicí nebo mísou (voda musí být ve varu), plenu přehneme přes poklici (mísu). V páře vaříme 20 min. Na pomoučený vál si dáme kynout další dvě šišky a celý proces zopakujeme .Po uvaření propícháme vidličkou a potřeme olejem.

---

Luštěninová pomazánka
Suroviny:
500 g čočky
2 čl soli při vaření +1 čl soli na dochucení
¼ čl koriandr mletý
2 čl paprika mletá
½ pórku
Postup:
Čočku namočíme přes noc a v té samé vodě vaříme 30 minut s 2 čl soli. Po uvaření odebereme přebytečnou vodu a čočku rozmixujeme. Přidáme koření, jemně pokrájený pórek a 1 čl soli, vše dobře promícháme a dáme do lednice proležet. Podáváme s rohlíkem, chlebem či s topinkou.

---

Vilémovské halušky
Suroviny (Halušky):
2 kg oloupaných brambor – z toho:
½ jemně nastrouhat na kaši
½ povařit,scedit rozmačkat či rozmixovat na kaši
¼ čl pepře
¼ čl mletý kmín
2 čl soli
400 g polohrubé mouky
400 g hladké mouky

Postup (Halušky):
Vše smícháme a přes cedník na halušky (otvory o průměru 10 mm) protlačíme do horké osolené vody a vaříme 5 minut.

Suroviny (Zelí):
2 kg hlávkového zelí
nakrájený pórek
1 čl kmínu
2 čl soli
2 dcl oleje

Postup (Zelí):
Zelí nakrájíme a dusíme s přísadami 30 minut. Je třeba často míchat!

Suroviny (Kyselé zelí):
1 kg zelí kyselého křimického
4 čl soli
7 pl cukru
1 čl kmín celý
100 ml oleje
Na zahuštění – 400ml studené vody + 2 pl hladké mouky – rozmíchat
500 ml vroucí vody

Postup (Kyselé zelí):
V hrnci na oleji chvíli restujeme kmín celý a do hrnce přidáme kyselé zelí + sůl + cukr + vroucí vodu a dusíme 15 minut. Vlejeme rozmíchanou mouku s vodou a vaříme ještě 2 minuty, často míchat.

Finální postup:
Smícháme obě zelí dohromady a přimícháme halušky.

---

Vilémovský Medovník.

Ingredience: 8 dcl mléka, 600 g krupicového cukru, 2x heru , 6 pl vrch medu, 2 čl sody, 800 g hladké mouky.

Na krém: 2 l mléka, 2pl karobu, 4 vanilkové pudinky, 300 g másla,200 g cukr moučka.

Postup:
Připravte vodní lázeň a do misky či hrnce dejte heru a nechte roztát. Potom přidejte mléko, med, cukr, sodu a mouku, směs míchejte do hladka asi 10 minut až těsto bude nazlátlé. Na plech dejte pečící papír a obkreslete na něj talíř či dortovou formu, podle toho podle jaká velikosti budete pláty vykrajovat. Do kruhu pak stěrkou rozetřete v tenké vrstvě těsto, aby asi o centimetr přesahovalo kružnici. Placku pečte dozlatova asi 10 minut na 200 stupňů. Po upečení přiložte na placky formu a nožem ořízněte přesahující okraje.

Vyrobte krém a posypku - uvařte pudinky s karobem a po vychladnutí do hmoty vmíchejte máslo. Nakonec nastrouhejte vlašské ořechy na posypku.

Sestavte dort. Rozetřete krém na první plát. Přiklopte další placku,a opět namažte krém a takto až dojdou pláty. Na závěr potřete celý dort včetně boků krémem posypte posypkou a můžete ozdobit mandlemi. Nechat uležet do druhého dne v chladu.

---

Vilémovský Alsasan
Suroviny (Těsto):
1 kg polohrubé mouky
1 sáček droždí
1 dcl slunečnicového oleje
400 ml studené vody(možno přidat dle potřeby)
2 čl soli
2 čl cukru

Postup (Těsto):
Do mísy dáme suché ingredience a dobře promícháme, poté přidáme olej a opět promícháme, nakonec přidáme vodu a vypracujeme tuhé nelepivé těsto. Těsto dáme do lednice odpočinout cca 2 hoďky, vydrží i 2 dny.

Suroviny (Potěr na koláč):
4x kysaná smetana, nebo stejné množství odkapaného jogurtu (je pikantnější)
2 ks pórku
8 stroužků česneku
4 čl soli
1 velká červená paprika
2 sáčky oliv
trochu oleje na smažení

Postup (Potěr na koláč):
Smícháme kyselou smetanu s rozetřeným česnekem a solí. Papriku nakrájíme na tenké proužky. Pórek osmažíme na oleji.

Finální postup:
Těsto rozdělíme na čtyři díly a vyválíme na tenko dle formy(plech či forma na pizzu), a položíme na formu. Potřeme těsto připraveným potěrem. Ozdobíme smaženým pórkem, paprikou a olivami. Pečeme v troubě 230 °C 15-20 minut.

Závěrem bych chtěl upozornit na to, že si každý může upravit recepty dle své chuti a podle surovin "co dům dá", a poté vznikají jedny z nejlepších pochoutek, mějte se všichni krásně předvánočně Tonda.

---

(17.12.2013 10:37 AM)Jaro Stoklasa napsal(a):  Človek je všežravec a na konzumáciu mäsa je prispôsobený. Mäso ako strava je pre človeka prirodzené.

Haribol Jaro, ten palec dolů neber jako že bych Tě neměl rád jako osobu, ale pouze nesouhlasím s Tvým vyjádřením a rád Ti zdůvodním proč.

V dnešní době si každý z nás pomalu uvědomuje, že zdraví je to jediné, co nám zůstane, pokud přijdeme o všechno. Jak si ale "udržet" zdraví v době plné emulgátorů, konzervantů, stabilizátorů a tuků? A což teprve aféry týkající se masných výrobků v supermarketech. Jednou z možností je stát se vegetariánem. Přibližme si tedy klady, zápory a důvody přechodu na vegetariánskou stravu a také tuto kuchyni.

Historie vegetariánství začíná už na samém počátku stvoření světa a člověka. Podle Bible se Adam s Evou živili v Ráji jen ovocem a zeleninou. Otec Bůh jim dal rostliny a stromy s plody nebo semeny. Téměř ve všech Zjevených Písmech(myšleno v jejich originále), je jezení masa považováno za činnost nehodnou inteligentního člověka a to hlavně z důvodu karmických, neboli "každá akce přináší reakci, a kdo zabíjí bude příště zabit".

S postupem času byla na zemi místa, kde se lidé živili masem (Eskymáci – na sněhu samozřejmě žádné rostliny nerostou) nebo místa, kde se lidé živili jen ovocem a zeleninou. Jednalo se o místa v teplých a úrodných oblastech. Samozřejmě kultura a životní podmínky zde hráli také důležitou roli, neboli člověk by se měl vždy zachovati podle místa, času a okolností.

Kněží nejen v dávném Egyptě maso všeobecně nejedli, protože podle jídelníčku se jednalo o jídlo nečisté. Mrtvoly zvířat byly nečisté a proto se jich kněží nesměli dotýkat. V roce 1847 vznikla první britská vegetariánská společnost, která vytvořila i současné slovo - vegetarián.


Co však vede lidi k přechodu na vegetariánskou stravu?
Většinou jsou to etické a zdravotní problémy. Proč etické? Byli jste se někdy podívat na jatkách? Nemyslím zabijačku na malém dvorku, kde se nahání jedno či dvě "prasátka" ve všeobecném veselí a opojném stavu. Myslím tím opravdová hromadná jatka, kde se poráží drůbež či prasata nebo dobytek a atmosféra je protknutá nářkem zvířátek a jejich SMRTÍ. A co teprve "moderní" velko komplexy pro chov.

Mnoho vegetariánů chce svým stravovacím režimem přispět k mírumilovnější společnosti, neboť nechtějí býti živi z utrpení dalších bytostí. Proto jsou etické důvody pro jejich vegetariánství nejdůležitější. Přeci jen musíme při řešení velkých problémů začít u sebe. Ne marně se říká, že si nejdříve musíme zamést před vlastním prahem.


Něco málo statistik
Každý rok zavraždíme 1,6 miliardy savců a 22,5 miliardy drůbeže. Počet zabitých ryb jde do biliónů. Za každých 16 kg obilí, sloužících k výkrmu dobytka, získáme nazpět pouze 1 kg masa. Jeden akr půdy vyprodukuje asi 82 kg hovězího masa nebo 10000 kg brambor! Harvardský odborník v oblasti výživy Jean Mayer odhaduje, že snížení produkce masa o 10% by uvolnilo dostatek obilí k výživě 60 mil. lidí. V USA jde 90% všech obilovin na výkrm zvířat, která skončí na jídelním stole. Za každých 16 kg obilí, sloužících k výkrmu dobytka, získáme nazpět pouze 1 kg masa. V rozvojových zemích člověk spotřebuje přibližně 200 kg obilí ročně, většinou z toho přímou spotřebou. Průměrný Evropan nebo Američan však spotřebuje ročně už 1000 kg obilí. 90% z toho však nejprve nakrmí zvířata ve výkrmnách. Vypěstování 1 kg pšenice vyžaduje pouze 60 kg vody, zatímco k produkci 1 kg masa je potřeba 2500 až 6000 kg vody. V Kostarice a Guatemale je ročně likvidováno 50.000 až 70.000 hektarů lesa, aby zde mohl být chován dobytek, jehož maso je po určité době nutné pro výkrm, vyváženo a upravováno pro potřeby restaurací firmy Mc Donalds. Nelze se divit, že se stále zvyšuje surovost mezi lidmi a také krutost, způsobená zákonem přírody oko za oko ... Myslím, že tyto čísla hovoří za vše (i s ohledem na ekonomiku a životní prostředí) a není třeba je dál rozebírat.

Mnoho lidí však přechází na vegetariánskou stranu ze zdravotních důvodů. Neustále se omílají připomínky a varování před vegetariánstvím z důvodů nedostatku životně důležitých složek potravy.Všeobecně je však známo, že konzumace masa je hned po tabáku a alkoholu největší příčinou úmrtí v Evropě a dalších vyspělých oblastech světa.

Ptáte se jak to? Podívejme se na důvod z anatomické stránky. Lidské trávící ústrojí není uzpůsobeno k trávení masa. Střeva masožravých zvířat mají délku jen trojnásobek těla, aby se maso dostalo z těla co nejrychleji a mají silnější žaludeční šťávy, které mimochodem stráví i kosti. Při jeho dlouhodobém rozkladu v lidském těle totiž vznikají zdraví škodlivé látky. Naopak střeva býložravců jsou nejméně šestkrát delší než jejich tělo, kde se cestou z potravy vstřebávají živiny do těla. Člověk má střevní ústrojí jako býložravci. Také naše stavba těla je uzpůsobena na rostlinnou stravu. Časté pojídání masa tedy zatěžuje náš trávící trakt, tělo je infikováno toxíny, které vznikají při hnití masa ve střevech, přetěžuje ledviny a vede k dalším onemocněním. Není výjimečný vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu a s tím související onemocnění srdce a mozku, hromadění tuku na vnitřních stěnách cév a nízká průtokovost krve.

V posledních 20 letech se prokázala souvislost mezi pojídáním masa a rakovinou tlustého střeva, kde je ČR na prvních místech na světě, konečníku, prostaty, prsu a dělohy. Zvířata jsou vykrmována a udržována při životě nepřetržitým podáváním uklidňujících prostředků, hormonů, antibiotik a mnoha jiných nepřirozených škodlivých látek. To nemluvím o úpravách masa před prodejem. Většina těchto látek je samozřejmě karcinogenních, takže přeji dobrou chuť.

Jeden světoznámý vědec Eistein, měl krásné motto:"Nejsme hroby, abychom pojídali mrtvoly, ty patří do hrobu a ne do žaludku", a já s ním bytostně souhlasím a proto už jsem 16 let vegetariánem, Tonda.