Aplikace "Včelařská databáze"

[Debora]

(26.04.2015 10:12 AM)Mlha napsal(a):  Deboro vidíš, CBčko na střeše (také kousek od včel) ještě mám, tak musím zkusit zavysílat, aby ta pětiosmina byla k něčemu užitečná nevysílal jsem dobré dva roky. Každopádně CB vysílá pouze 4W a jen když zaklíčuješ a anténa se snaží vysílat do okolí, ne soustředit výkon do jednoho místa (jako např. magnetron v mikrovlnce), tedy takto zvýšit tepotu by bylo složité.

Zde mluvíme o termickém vlivu elektromagnetického spektra a na to 4 Watty bohatě stačí. Jen musíš mít anténu umístěnou maximálně 20cm vedle úlu a jeden rok vysílat. Pak můžeš něco porovnávat a drtit poznatky, na které si pouze nevzpomínáš.

[Mlha]

No nevím zdali CB pásmo by bylo nejvhodnější, největší ztráty v dielektriku má 2,4GHz, proto tuto frekvenci používá např. mikrovlnná trouba. A také by jsi to musela nějak odsínit, protože během toho roku co by jsi vysílala do včel, by na tebe přišlo ČTÚ. A dále si nejsem jistý jak rovnoměrně by se ten úl prohříval, je tam med, pyl, vosk, chytinové těla včel, vše s různým obsahem vody. Pro zahřívání úlu, bych radši využil jiné metody.

[Debora]

.
Neuniká mi právě teď něco, na co si jednou vzpomenu a budu si klást otázku: "Co jsem tehdy dělal(a), že mi to uniklo?"

Vezmeme-li v úvahu, že mobil vyzařuje impulzy na frekvenci 217 Hertzů, která je identická s frekvencí včelího tanečku, může mobil skutečně narušit v úlu komunikaci včel, vizualizaci vnějšího světa, a všechny procese učení. Frekvence včelího tanečku se pohybuje v rozsahu 200 až 300 Hz. Přenosem těchto vibrací na plásty vytváří včelstvo v úlu velmi komplexní model vnějšího světa a přenáší jej do všech koutů úlu. Každá včela pak má vždy aktuální "včelařskou databázi", která ji informuje o stavu úlu, okolí včelnice a svém včelaři nebo včelařce. Vidíte, zase jsme se vrátily k "včelařské databázi", jen pohledem skrze včelstvo.

cher

Z tohoto pohledu by bylo jen logické uvažovat nad tím, do jaké míry včelaření v nástavcích komunikaci včelstva a procesy učení narušují.

[Ladislav Kohout]

(25.04.2015 09:40 PM)Mlha napsal(a):  Podle mě je to pitomost, ..., chodím k nim běžně s mobilem a nic k jsem nepozoroval.

(26.04.2015 10:12 AM)Mlha napsal(a):  ... nikdy jsem nezažil, že by je sekačka (elektrická) takhle dráždila.

[Mlha]

Deboro, mobily vysílají na 800MHz (LTE, těsně pod tímto pásmem je TV UHF V dost často se ruší), 900MHz, 1800MHz, 2,1GHz (3G), a 2,7GHz. Obyčejný smrtelník ani neví na jaké frekvenci mobil v tu danou chvíli jede, protože si to řídí síť dle kapacity.
Kohoute proč vytrháváš věci z kontextu? Psal jsem, že v jeden den byly včely na třech nezávislých stanovištích agresivní. Co to způsobilo nevím, ale nemyslím si, že zrovna sekačka vysílá v GSM či LTE pásmu. Včely spíše rušil hluk, nebo to že jsem byl zpocený. Každopádně předtím na tyto podněty nereagovaly.

[Ladislav Kohout]

Třeba jsem tě blbě pochopil, ale mně to připadalo stejný. Na tebe útočily když jsi měl v ruce sekačku, na mě když jsem měl v ruce mobil. A ani jeden z nás to před tím nikdy nezažil. Jasný, bylo to v den celostátní včelí nervozity, šly by zřejmě po nás i bez té mechanizace. Mě přesto zaujalo že je zajímal víc ten mobil než já.

[lyn_x]

A ty mobily jste měli jentak v kapse, nebo třeba zrovna vyzváněly?

Jinak díky Mlhovi za odkaz na jiné databáze. Určitě na to mrknu a třeba najdu i inspiraci. Svojí databázi bych ale přesto chtěl někdy zrealizovat.. mám nějaké nápady, které bych tam chtěl zakomponovat atd. Bohužel momentálně neoplývám nadbytkem času, takže se teprv uvidí, kdy se k tomu pořádně dostanu.

[Debora]

(27.04.2015 08:19 AM)Mlha napsal(a):  Deboro, mobily vysílají na 800MHz (LTE, těsně pod tímto pásmem je TV UHF V dost často se ruší), 900MHz, 1800MHz, 2,1GHz (3G), a 2,7GHz. Obyčejný smrtelník ani neví na jaké frekvenci mobil v tu danou chvíli jede, protože si to řídí síť dle kapacity.

Miloší, vidím, že moduluješ individuální frekvence za účelem chránit duši a vědomí včelařské veřejnosti.

Absorpce vysokofrekvenční energie od modulovaného impulsu vyvolá v hlavě exponované osoby malé stoupnutí teploty tkáně, především mozku. Jiný vliv než ohřátí tkáně těla nebyl u elektromagnetického záření s frekvencí používanou u mobilních telefonů nikdy prokázán, jelikož není znám teoretický mechanismus, kterým by záření na živý organismus působilo jinak než uvolněným teplem.

Impulsní modulace: Mobilní telefon vysílá krátké impulsy nesoucí kódovaný záznam hlasu. Impulsy mají délku 0,577 milisekund a opakují se po 4,615 milisekundách, tedy s frekvencí 217 Hz.

Impulsy vysokofrekvenčního elektromagnetického pole pronikajícího do těla můžou v tkáni těla vyvolávat elektrické proudy s nízkou frekvencí 217 Hz. Nízkofrekvenční elektrický proud v těle působí především na nervové buňky. A pokud impulsně modulované vysokofrekvenční záření mobilního telefonu nízkofrekvenční proudy skutečně vyvolává, je nutné hodnotit i intenzitu indukovaných nízkofrekvenčních elektrických proudů.

Fazit: Elektromagnetické záření jako takové vůbec není neškodné. I když pomineme ionizující rentgenové a gama záření, které již při velmi slabých intenzitách zdravotní riziko představuje, může frekvenční modulace používaná mobilními telefony nejen zdraví poškodit, ale způsobit i smrt - záleží jen na intenzitě záření.

Kdo ještě nekmitá na kolektivní frekvenci, může se obrátit na adresu: Státní zdravotní ústav, Šrobárova 48, Praha 10

[Petr Smrčka]

Ahoj, zkusím oživit tohle téma s původním záměrem lyn_xe dobrat se nějakých dobrých praktik pro vedení záznamů, aby podle toho mohl zkusit vytvořit WEB aplikaci.

Impulsem mi byl Leošův dotaz, kdo si vede nebo nevede záznamy, na rojení v Bílsku. Já jsem mezi těmi, co si je vedou hodně sporadicky, zato o to víc chaoticky a vlastně nevím, co je dobré si zaznamenávat a co ne. Druhá poloha problému je jak, jakou formou atd. což trochu taky souvisí s tou diskuzí ohledně mobilů - vysvětlím později.

Dost by mi pomohlo vidět nějaký funkční systém vedení záznamů a vaše postřehy, co vám funguje, na co to je dobré sledovat, co z toho pak můžu zjistit apod. Já obvykle mám tendenci věci nedělat, když nevím proč. Takže dokud nám např. Leoš nevysvětlil, k čemu je dobré znát plodovou křivku včelstva, tak jsem plod sledoval zjednodušeně řečeno jenom stylem "je/není", "hodně/normál/málo/žádný" a je v "pořádku/je divný". Ale v tomhle stylu si v podstatě jen ověřím, že tam matička je a klade, ale už nemám šanci dát si dohromady, že touhle dobou už by neměla plodovat a přitom ploduje jak blázen, nebo naopak. Nebo že je to letos úplně jinak než loni. Takže po vysvětlení už chápu, proč to sledovat a k čemu mi to může být dobré.

Jinak obvykle chodím ke včelám s mobilem (btw. zatím jsem nevypozoroval rozdíl jestli mám nebo nemám mobil v kapse) a když vidím něco zajímavého nebo se chci podívat do japonce zespodu, tak tam šoupnu mobil, nafotím a zhruba vidím, jak na tom jsou. Problém ovšem nastává jako vždy se zpracováním fotek. Dost často se k tomu nedostanu hned ten den, pak ani ten další a za týden už si nejsem jistý, který úl to byl - ano, stačilo by si prvně nafotit celkový pohled a pak detail, ale to bych pak už asi zapomněl, co jsem tam chtěl dělat. Ale myslím si, že v tom může být také potenciál, když by člověk mohl systematicky stejně jako psané záznamy procházet a porovnávat obrazové záznamy - jak vypadalo včelstvo, plásty/stavba různá období.
Máte nějaký tip na nějakou aplikaci, která by pomohla vést si takovou obrazovou evidenci? Resp. vygúglit se jich dá mnoho, ale používáte někdo nějakou z nich a funguje vám to?

Pro mě je to spíš okrajové téma a prvně je potřeba zvládnout evidenci v tužce, ale když už ty včelky fotím, tak by z toho mohl být i větší užitek než krátkodobé pokochání

Nedá se odkázat na nějaké "standardy" vedení záznamů, nebo je to co včelař to unikát? Příp. nestálo by to za přednášku na nějakém dalším rojení?

[Leoš Dvorský]

(16.09.2015 02:16 PM)Smrk napsal(a):  Takže dokud nám např. Leoš nevysvětlil, k čemu je dobré znát plodovou křivku včelstva, tak jsem plod sledoval zjednodušeně řečeno jenom stylem "je/není", "hodně/normál/málo/žádný" a je v "pořádku/je divný". Ale v Nedá se odkázat na nějaké "standardy" vedení záznamů, nebo je to co včelař to unikát? Příp. nestálo by to za přednášku na nějakém dalším rojení?

No tak já vám to vysvětlil. Buď jsi to nevnímal nebo to bylo příliš. Plodové křivky včelstvo má ať já nebo kdokoliv jiný chce nebo ne. Je to biologie. Už jen to vnímání a různorodost umožňuje pochopit co a proč se ve včelstvu děje a dít bude.
Samozřejmě obejdeš se i bez toho, když se budeš chtít řídit třeba jen vírou, že včeličky si to nějak zařídí. Správně jsi poznamenal ZNÁT.
To jak se ta znalost dá využít v možném zásahu proti VD, selekci je další věc, i to jsme na několika různých křivkách bleskem probrali. Zase to nemusíš, jako jiní, vědět ale může se stát, že budeš dělat něco a nevíš, proč a jestli je to vůbec dobře, jaké to bude mít dopady třeba za rok. Dám ti příklad. Každý asi ví, jak se pohybuje koncem roku kur EURa nebo před dovolenými. Na to nemusíš nic znát. Ale ten, který zná další souvislosti, třeba vazby na jiné měny, vyhlášení FEDu, pohyb cen některých komodit, zpráv týkající se hospodaření, se může rozhodnout kvalifikovaně a dlohodobě. Rozhodovat se na základě znalosti je vždy, mnohem lepší, než jen střílet od boku a tvrdit, že je to tak přirozené. Víš ono je to tak, profesor matematiky může klidně být postaven do situace, kdy se musí živit prodejem a pěstováním ředkviček. Ale "ředkvičkář", byť bude sebehlasitější, nemůže kvalifikovaně zastávat místo, kde je třeba vzdělání, znalost, profesora matematiky. Přesto lidé často poslouchají ředkvičkáře a dávají jim funkce profesora matematiky a pak to tak dopadá. Ty to možná nepamatuješ, ale já to před r 1989 zažíval často.
No a s plodovými křivkami je to stejné. Není to můj výmysl, ale skutečnost, která se nějak vyvíjela a vyvíjí a má své příčiny i důsledky. Včely ji prostě mají, to je neoddiskutovatelné. Zda toho budeš chtít využít, je jen na tobě, ne mě. No a ŠPV je především vzdělávací (a také chovatelský) projekt, zda a do jaké míry to kdo chce, je na každém. Je jasné, že pro spoustu lidí jsou některé informace příliš, někdo se tím prokouše a někdo ne.
Jinak o záznamech už tady řeč byla a já uvedl vzor, který používal můj učitel před 50-70 ti roky. Proto také něco dosáhl. To co se dnes doporučuje je proti tomu ryzí amatérismus.
Spoustu věcí jsme na semináři neprobrali a je vidět že i to málo mohlo být hodně, znalost je ale nutná.
Dám příklad. Loni jsme s R.Hubačem začali uskutečňovat chovatelský program. Dost lidí to vyděsilo, jak by ne. Vycházeli jsme z mého systému, ale nechal jsem Radka aby si vše poznal, neomezoval jsem ho, to mu moc pomohlo, že pochopil proč něco nejda, jak si myslel. No za ten rok se přidal 1 člověk. Tak jsme nyní 4,co ví o čem a k čemu to je a jak na to. To nemůže být masovka, jak si mnozí mysleli. Např. než kolegové pochopili nutnost přesné evidence a opodstatněnost určitých chovatelských postupů, trvalo to celý rok. Nyní ale ví a můžeme se posunout dál. Také proto už snad letos budeme moci na příští rok udělat chovatelský plán a snad i systém pro začínající.
U nás ale dnes existuje funkční chovatelský okrsek a školení, které chystáme na říjen půjde dále. To jen poroto, že jsme více pracovali, než ostatní, kteří třeba ukazovali více své ego.

Jsem ale rád, že jsi napsal, co jsi napsal. Proto mohu říci že seminář nebyl zdaleka jen o informacích (to jsem váým řekl hned na začátku), bylo naprosto jasné, že to je pro začátečníky (a jak se ukázalo i pro ty pokročilejší to bude) mnoho. Bylo to i o učení a to není totéž.
Vzpomeň si na ten příklad s hodnocením a testování zalétávání, na které se jeden účastník ptal. Uvedl jsem dvě konkrétní metody jak to testovat (přímou a nepřímou metodu), ale co je správně, tedy správně pro něj, to si musí odpracovat sám.

Čili ze semínka si rostlinku musí vypěstovat sám a to se týká všech ostatních i v jiných záležitostech. Je na něm zda ty informace využije nebo ne. Když něco skutečně chceš, tak taky něco musíš.
Pokud zůstaneš jen u víry, že něco je dobře a něco ne, budeš dělat to, co naši předkové, tj podílet se na bastardizaci, oslabování vitality naší včely.
Neuměli množit včelstva, protože původní včela byla nerojivá.
Neznali plodovou křivku té původní včely, proto ji nemohli porovnat s plodovou křivkou, včely vlašské, kyperské, kraňské..... a nemohli ani pochopit, proč se ta, která plemena vyvíjela a jaké mají vlastnosti a jací budou kříženci. Proto cizí plemena, hlavně kraňku (byla rojivá) začali dovážet.
Prostě si jen vyřešili tu rojivost, protože kraňka s původní včelou dávala velmi plodná včelstva (dokonce i v zimě) a hlavně rojivá. Jaké to bude mít dlouhodobé dopady už, ani vzhledem k znalostem a dovednostem, nemohli odhadnout. Proto to musíme napravit, tedy pokud chceme. Kdo nechce, může jen věřit, že si to včely vyřeší samy. Jasně , ale třeba za 100-200 let. Je ale spoustu věcí, které naši předkové znali a čekají na naši inovaci, znovu uvedení do života.

Dnes jsme mluvil s Karlem. Už s Františkem provedli hodnocení akce, a mají další návrhy, jak dál. Další akce budou záviset na tom, co účastníci budou chtít a jaká semínka budou chtít přeměňovat v rostlinky. Bude záležet i na zahradnících, tedy organizátorech.
Pro mne by bylo mnohem jednodušší, říci, kdo chce, přijeďte si ke mně, donuťte mne, vás vzdělávat u sebe. To bych měl svůj klid. Snažil jsem se jen vyhovět pořadatelům za stejných podmínek, jako každý z účastníků semináře. Krom rozbité postele jsem neměl žádné privilegium. Jsem rád, že jsem vás všechny poznal a přeji jen vše dobré. LD