<![CDATA[Forum Šance pro včely - Léčebné prostředky]]> https://forum.sanceprovcely.cz/ Mon, 27 Apr 2026 07:05:47 +0000 MyBB <![CDATA[RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Biologicke-moznosti-osetrovania-vcelstiev?pid=16733#pid16733 Sun, 26 Apr 2026 15:07:47 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Biologicke-moznosti-osetrovania-vcelstiev?pid=16733#pid16733 Mám aktuálně 4 včelstva kde se začínají objevovat včely s virem DWV.Dvoje včelstva co jsou na tom v tomhle ohledu „nejhůře" mají asi kolem 3 včel (dělnic) za den na dně varroa dna.Včelstva jsou silná v kondici dobře vyzimovaly byly také každé revitalizované oddělkem takže by měli mít jednoletou matku.
Kdy a jaký vhodný biotechnický zákrok zvolit když už se začínají objevovat virotické včely v tuto dobu?
Chtěl bych ještě počkat tak do 20.5 kdyby se náhodou chtěli vyrojit,kdyby se mi to podařilo odhadnout chtěl bych vytvořit přeléták ale říkám si jestli to bude dostatečné když už se objevují příznaky virózy.
Osobně se mi jeví jako jistota přemetení.Zároveň bych potřeboval vytvořit oddělky ale je to rozumné je dělat zase kvůli těm virózám,aby oddělky dokázaly přežít.
Taky je nechci pomocí určitých zásahu připravit o schopnost využít snůšku proto se mi jeví lepší nějaký zásah provést až v třetí dekádě května nebo na začátku června ale aby to zas nebylo pozdě.A nemám značené matky což může být trochu komplikace.
S pozdravem Daniel Holý]]> Mám aktuálně 4 včelstva kde se začínají objevovat včely s virem DWV.Dvoje včelstva co jsou na tom v tomhle ohledu „nejhůře" mají asi kolem 3 včel (dělnic) za den na dně varroa dna.Včelstva jsou silná v kondici dobře vyzimovaly byly také každé revitalizované oddělkem takže by měli mít jednoletou matku.
Kdy a jaký vhodný biotechnický zákrok zvolit když už se začínají objevovat virotické včely v tuto dobu?
Chtěl bych ještě počkat tak do 20.5 kdyby se náhodou chtěli vyrojit,kdyby se mi to podařilo odhadnout chtěl bych vytvořit přeléták ale říkám si jestli to bude dostatečné když už se objevují příznaky virózy.
Osobně se mi jeví jako jistota přemetení.Zároveň bych potřeboval vytvořit oddělky ale je to rozumné je dělat zase kvůli těm virózám,aby oddělky dokázaly přežít.
Taky je nechci pomocí určitých zásahu připravit o schopnost využít snůšku proto se mi jeví lepší nějaký zásah provést až v třetí dekádě května nebo na začátku června ale aby to zas nebylo pozdě.A nemám značené matky což může být trochu komplikace.
S pozdravem Daniel Holý]]> <![CDATA[RE: Grooming]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Grooming?pid=16713#pid16713 Sat, 17 Jan 2026 13:44:14 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Grooming?pid=16713#pid16713
Protože se týká i groomingu, dávám to sem.

Jako úvod požiji Markovo níže uvedené shrnutí tohoto videa.

"Kromě jiného říká, že grooming byl mylně interpretován a je marginální vlastností pro odolnost včel.

1. Shora promáčké krunýřky varroa jsou vadou v.d. nikoliv otiskem kusadel.
2. Grooming obecně je těžký, protože se včely musí orientovat čichem a v.d. umí vytvořit maskovací pach už během jednotek hodin.
3. Publikace o groomingu jsou zatíženy prvotní chybou, že testovali grooming A. cerana ale kleštíky brali z A. melifera , takže je cerana snadno podle pachu poznala.
Zdá se, že v poslední době je moderní věřit jen na recapping, kde recapping nelze měřit PIN testem“.

ŠPV je mimo jiné o zveřejňování některých zkušeností. Proto uvedu něco z mé praxe. Problematice V.d. se věnuji dost intenzivně od r. 1996, kdy jsem na svých stanovištích přestal pro srovnání některá včelstva zatěžovat chemickým ošetřením hlavně proto, abych vlastně kleštíka lépe poznal a nemusel se spoléhat jen na zprostředkované informace. Jak se říká přítele máme mít blízko, ale nepřítele ještě blíž. Kleštík nepřítelem pro včely rozhodně byl. Do té doby bylo včelaření bez chemie SCIFI a nebylo prostě kde brát . I já si tehdy myslel, že veškeré zdravotní problémy včel začínají kleštíkem . VÚD, ČSV a po svém vzniku i PSNV a následně další organizace vlastně nic jiného nepřipouštěly a často dodnes ani nepřipouští. Z tohoto omylu mne velmi rychle vyléčila skutečná práce se včelami. Dnes je pro mne kleštík jen jeden článek z řetězce, který nepříznivě ovlivňuje zdraví včelstev , které oslabují imunitu včelstev a mohou vést i k jejich úhynům. Proto jsem se jen snažil skutečně a hlavně pokorně stát součástí života včelstva. Postupně jsem si na vlastní kůži ověřil, že úhyny včelstev jsou dnes jako obousměrná , několikaproudá dálnice. Kleštík je jen jedním z proudů a může být na začátku zdravotních problémů včelstev nebo i na jejich konci.

Úhyny včelstev, a můžeme je nazývat různě, jsou multifaktoriální jev. To je zásadní zjištění, které je ale již dávno obecně známo. Jen si jaksi včelaři pod tím nedokáží nic konkrétního představit. Zřejmě se tak děje proto, že život včel pro , podle mne, ty tzv. včelaře zase až tak moc nezajímá a v popředí zájmu je jen med a z něho pramenící zisk. Příroda má ale své zákonitosti a pravidla.

Staří Číňané říkali, že kde vládnou peníze, tam se zákony nedodržují. Já dodávám, že v duchu moci peněz se lidé snaží ohýbat i zákony přírodní, což má své dalekosáhlé dopady, například na životy včelstev.

Nevím, jak je Marek zdatný angličtinář, ale budu vycházet z toho, že to co shrnul o videu v těch 3 bodech je skutečně tak a nedošlo k nějakému šumu.

Ano naprosto souhlasím, že grooming je behaviorální vlastností, tedy se dá říci, že okrajovou. Takovými ale je například i VSH , recapping. Právě tyto mechanizmy včelstev by se z určitého úhlu pohledu daly nazvat i jakýmsi komplexním groomingem.

Pokud má pan S. Martin pochybnosti o tom, že promáčklý krunýř V.d. je jakousi vývojovou vadou a nikoliv otisky kusadel včel, budiž, je to jeho úhel pohledu. Těžko by to ale mohl tvrdit třeba u roztržených kleštíků, ukousnutých chobotů nebo nohou. Předpokládám i to, že ví , jak vypadá vyteklá krev kleštíka , kterou může najít například na podložkách v úle. Tak tohle asi vývojová vada nebude.

Jiný názor, resp. zkušenost mám i u druhého bodu. Podle mne je opak pravdou. Grooming probíhá pravidelně a nejsilnější je v podletí. Více jej můžeme pozorovat i na jaře. My se zaměřujeme hlavně na ten podzimní a to je možná škoda. Na jaře je kleštíků ve včelstev málo a jsou více zranitelní. Proto může být grooming i více účinný. Možná si více všímáme toho podzimního právě proto, že je snáze vidět. Je ale proto důležitější, respektive pro včelstvo efektivnější? S tím si rozhodně nejsem jist.

Nechci polemizovat ani o tom, zda se včely řídí čichem či zrakem nebo zvukem, ale je nepopiratelný fakt, že ke groomingu dochází. Bylo to již mnohokrát zdokumentováno. Já mám například ověřeno, že včelstva mají dokonce jakási očistná místa v hnízdě, kam jednotlivé včely , dokonce i trubci najíždějí a ty čističky je tam kleštíků zbavují.

Velmi důležití je, jak si včely informaci o kleštíkovi předávají a jak mezi sebou komunikují. Podle toho jsme taková včelstva vybírali a dále testovali při zesilování groomingu. Zde se nejedná zdaleka jen o mou zkušenost, ale i o zkušeností některých včelařů z ČR i zahraničí. Ne každý z nás má ale to ego takové vědomosti do světa vytrubovat, protože je považuje za normální. Podle mne tomu musí dospět každý, kdo skutečně včelaří.

Zajímavém na tomto mém zjištění bylo to, že taková místa jsou vždy v poměrně těsné vazbě na architektuře díla a uspořádání včelího hnízda. Je asi pochopitelné, že pokud včelstvo vyrušujeme třeba několikrát do měsíce, nemohu být tato místa dostatečně účinná nebo je včely nestačí vůbec zorganizovat. Podle mne je velmi pravděpodobné, že takovýchto různých „pracovišť“ mohou včelstva vytvářet více za různým účelem a zřejmě jsou pro ně potřeba i určité speciální kategorie včel.

Já včelařím přes 20 let jen na volné stavbě. Ta je pro každé včelstvo jakousi kostrou. Při dřívějším použití mezistěn jsem takováto místa nepozoroval.

Zajímalo by mne, jestli má někdo také takovou zkušenost.

Upřímně řečeno, trochu mne zaskočil bod 3. Pokud vím, tak kleštík se k nám rozšířil z oblasti, kde je doma včela druhu Apis cerana . U té je grooming jedním z mechanizmů, kterými se kleštíka zbavuje (popsal jsem to v článku Bez jedu to nejde?). Před cca 8000-10000 lety se z tohoto druhu začal vyvýjet nový druh Apis mellifera. Stalo se tak zřejmě proto, že došlo k zásadní klimatické změně. Příbuznost obou druhů jako první prokázal Prof. Sakagami (1927-1996).

Je například dobře známé a popsané, že třeba plemeno Apis mellifera adansonii, která žije v jihozápadní a západní Africe, má grooming vyvinutý velice silně a kleštíkem téměř netrpí. Stejně tak i další plemena včetně tzv. afrikanizovaná včela. No a abych se vrátil z Afriky a Asie k nám do Evropy, tak třeba chovatel A.Walner šlechtí v Rakousku svůj kmen kraňky, který dále zlepšuje již několik desítek let. Pokud vím, tak jeho „Killer factor“ (KF) se pohybuje kolem 95%. Samozřejmě ani on netvrdí, že to na kleštíka stačí. Jistě mu to ale pomáhá k výraznému omezení chemie ve včelstev. Výše uvedené skutečnosti a pratkické zkušenosti zcela vyvracení tvrzení pana Martina. Inu není všechno zlato, co se třpytí.

Nerad bych se tímto příspěvkem dopustil jednoho z největších zločinů, kterých se lidé na včelách dopouštějí. Tím je, že včely považujeme za jednotný materiál. Tak tomu rozhodně není.

To co jsem napsal , mohu doložit na mnoha stovkách nebo spíš tisících případů ze své praxe. Přesto bych si nedovolil tvrdit, že s jiným genetickým materiálem, v jiných podmínkách, při jiném způsobu včelaření tomu nemůže být jinak. Avšak popírání třeba groomingu panem Martinem je zarážející.

Grooming je tedy jedním ze speciálních mechanizmů včel, kterými se včely brání V.d. Aby byl takový boj úspěšný, je k tomu třeba využívat 3-4 speciální mechanizmy v alespoň průměrné intenzitě. Tyto speciální , podle pana Martina, okrajové mechanizmy, jsou dnešními šlechtiteli zdůrazňovány podle mého soudu jen proto, že se dají zpeněžit. Jiní se na boji proti V.d. snaží vydělávat zase výrobou a prodejem chemických přípravků. Jde tedy zase jen o snahu získat profit. Do dnešní doby to však včelám a včelařům nic pozitivního nepřineslo. V ČR byl kleštík detekován již v roce 1978. Má snad někdo pocit, že se za tu dobu něco zásadního vyřešilo? U většinové včelařské komunity tomu tak rozhodně není.

Děje se tak proto, že včelaři opomíjí ty nejdůležitější mechanizmy, které včely ovládají a které používají v přírodě. Těmi základními dvěma je a) ředění populace patogenů (v tomto přídně kleštíka) a b) koncentrace patogenů s případným odstraněním. Ty fungují v přírodě prakticky okamžitě a navíc se dají napodobit naší provozní metodou. Tak to využívám já. Uvedl jsem to ve svém článku o s provozní metodě na fóru ŠPV .

Jenže tento přístup má pro mnohé jednu zásadní "slabinu", nedá se na ní vydělat.

To je podle mého názoru to , proč je využivání přirozených mechanizmů a instinktů včel opomíjeno. Vždyť je může rychle využívat každý včelař a to jednoduše není v ekonomickém zájmu těch, kteří na včelách a včelařích vydělávají.

Ovšem stále platí, že když dva dělají totéž, není to vždy totéž. Záleží jen na každém z nás. Snad to některé může inspirovat.

Touto cestou ale M. Pompovi za zveřejnění videa děkuji.

Vše dobré.]]>
Protože se týká i groomingu, dávám to sem.

Jako úvod požiji Markovo níže uvedené shrnutí tohoto videa.

"Kromě jiného říká, že grooming byl mylně interpretován a je marginální vlastností pro odolnost včel.

1. Shora promáčké krunýřky varroa jsou vadou v.d. nikoliv otiskem kusadel.
2. Grooming obecně je těžký, protože se včely musí orientovat čichem a v.d. umí vytvořit maskovací pach už během jednotek hodin.
3. Publikace o groomingu jsou zatíženy prvotní chybou, že testovali grooming A. cerana ale kleštíky brali z A. melifera , takže je cerana snadno podle pachu poznala.
Zdá se, že v poslední době je moderní věřit jen na recapping, kde recapping nelze měřit PIN testem“.

ŠPV je mimo jiné o zveřejňování některých zkušeností. Proto uvedu něco z mé praxe. Problematice V.d. se věnuji dost intenzivně od r. 1996, kdy jsem na svých stanovištích přestal pro srovnání některá včelstva zatěžovat chemickým ošetřením hlavně proto, abych vlastně kleštíka lépe poznal a nemusel se spoléhat jen na zprostředkované informace. Jak se říká přítele máme mít blízko, ale nepřítele ještě blíž. Kleštík nepřítelem pro včely rozhodně byl. Do té doby bylo včelaření bez chemie SCIFI a nebylo prostě kde brát . I já si tehdy myslel, že veškeré zdravotní problémy včel začínají kleštíkem . VÚD, ČSV a po svém vzniku i PSNV a následně další organizace vlastně nic jiného nepřipouštěly a často dodnes ani nepřipouští. Z tohoto omylu mne velmi rychle vyléčila skutečná práce se včelami. Dnes je pro mne kleštík jen jeden článek z řetězce, který nepříznivě ovlivňuje zdraví včelstev , které oslabují imunitu včelstev a mohou vést i k jejich úhynům. Proto jsem se jen snažil skutečně a hlavně pokorně stát součástí života včelstva. Postupně jsem si na vlastní kůži ověřil, že úhyny včelstev jsou dnes jako obousměrná , několikaproudá dálnice. Kleštík je jen jedním z proudů a může být na začátku zdravotních problémů včelstev nebo i na jejich konci.

Úhyny včelstev, a můžeme je nazývat různě, jsou multifaktoriální jev. To je zásadní zjištění, které je ale již dávno obecně známo. Jen si jaksi včelaři pod tím nedokáží nic konkrétního představit. Zřejmě se tak děje proto, že život včel pro , podle mne, ty tzv. včelaře zase až tak moc nezajímá a v popředí zájmu je jen med a z něho pramenící zisk. Příroda má ale své zákonitosti a pravidla.

Staří Číňané říkali, že kde vládnou peníze, tam se zákony nedodržují. Já dodávám, že v duchu moci peněz se lidé snaží ohýbat i zákony přírodní, což má své dalekosáhlé dopady, například na životy včelstev.

Nevím, jak je Marek zdatný angličtinář, ale budu vycházet z toho, že to co shrnul o videu v těch 3 bodech je skutečně tak a nedošlo k nějakému šumu.

Ano naprosto souhlasím, že grooming je behaviorální vlastností, tedy se dá říci, že okrajovou. Takovými ale je například i VSH , recapping. Právě tyto mechanizmy včelstev by se z určitého úhlu pohledu daly nazvat i jakýmsi komplexním groomingem.

Pokud má pan S. Martin pochybnosti o tom, že promáčklý krunýř V.d. je jakousi vývojovou vadou a nikoliv otisky kusadel včel, budiž, je to jeho úhel pohledu. Těžko by to ale mohl tvrdit třeba u roztržených kleštíků, ukousnutých chobotů nebo nohou. Předpokládám i to, že ví , jak vypadá vyteklá krev kleštíka , kterou může najít například na podložkách v úle. Tak tohle asi vývojová vada nebude.

Jiný názor, resp. zkušenost mám i u druhého bodu. Podle mne je opak pravdou. Grooming probíhá pravidelně a nejsilnější je v podletí. Více jej můžeme pozorovat i na jaře. My se zaměřujeme hlavně na ten podzimní a to je možná škoda. Na jaře je kleštíků ve včelstev málo a jsou více zranitelní. Proto může být grooming i více účinný. Možná si více všímáme toho podzimního právě proto, že je snáze vidět. Je ale proto důležitější, respektive pro včelstvo efektivnější? S tím si rozhodně nejsem jist.

Nechci polemizovat ani o tom, zda se včely řídí čichem či zrakem nebo zvukem, ale je nepopiratelný fakt, že ke groomingu dochází. Bylo to již mnohokrát zdokumentováno. Já mám například ověřeno, že včelstva mají dokonce jakási očistná místa v hnízdě, kam jednotlivé včely , dokonce i trubci najíždějí a ty čističky je tam kleštíků zbavují.

Velmi důležití je, jak si včely informaci o kleštíkovi předávají a jak mezi sebou komunikují. Podle toho jsme taková včelstva vybírali a dále testovali při zesilování groomingu. Zde se nejedná zdaleka jen o mou zkušenost, ale i o zkušeností některých včelařů z ČR i zahraničí. Ne každý z nás má ale to ego takové vědomosti do světa vytrubovat, protože je považuje za normální. Podle mne tomu musí dospět každý, kdo skutečně včelaří.

Zajímavém na tomto mém zjištění bylo to, že taková místa jsou vždy v poměrně těsné vazbě na architektuře díla a uspořádání včelího hnízda. Je asi pochopitelné, že pokud včelstvo vyrušujeme třeba několikrát do měsíce, nemohu být tato místa dostatečně účinná nebo je včely nestačí vůbec zorganizovat. Podle mne je velmi pravděpodobné, že takovýchto různých „pracovišť“ mohou včelstva vytvářet více za různým účelem a zřejmě jsou pro ně potřeba i určité speciální kategorie včel.

Já včelařím přes 20 let jen na volné stavbě. Ta je pro každé včelstvo jakousi kostrou. Při dřívějším použití mezistěn jsem takováto místa nepozoroval.

Zajímalo by mne, jestli má někdo také takovou zkušenost.

Upřímně řečeno, trochu mne zaskočil bod 3. Pokud vím, tak kleštík se k nám rozšířil z oblasti, kde je doma včela druhu Apis cerana . U té je grooming jedním z mechanizmů, kterými se kleštíka zbavuje (popsal jsem to v článku Bez jedu to nejde?). Před cca 8000-10000 lety se z tohoto druhu začal vyvýjet nový druh Apis mellifera. Stalo se tak zřejmě proto, že došlo k zásadní klimatické změně. Příbuznost obou druhů jako první prokázal Prof. Sakagami (1927-1996).

Je například dobře známé a popsané, že třeba plemeno Apis mellifera adansonii, která žije v jihozápadní a západní Africe, má grooming vyvinutý velice silně a kleštíkem téměř netrpí. Stejně tak i další plemena včetně tzv. afrikanizovaná včela. No a abych se vrátil z Afriky a Asie k nám do Evropy, tak třeba chovatel A.Walner šlechtí v Rakousku svůj kmen kraňky, který dále zlepšuje již několik desítek let. Pokud vím, tak jeho „Killer factor“ (KF) se pohybuje kolem 95%. Samozřejmě ani on netvrdí, že to na kleštíka stačí. Jistě mu to ale pomáhá k výraznému omezení chemie ve včelstev. Výše uvedené skutečnosti a pratkické zkušenosti zcela vyvracení tvrzení pana Martina. Inu není všechno zlato, co se třpytí.

Nerad bych se tímto příspěvkem dopustil jednoho z největších zločinů, kterých se lidé na včelách dopouštějí. Tím je, že včely považujeme za jednotný materiál. Tak tomu rozhodně není.

To co jsem napsal , mohu doložit na mnoha stovkách nebo spíš tisících případů ze své praxe. Přesto bych si nedovolil tvrdit, že s jiným genetickým materiálem, v jiných podmínkách, při jiném způsobu včelaření tomu nemůže být jinak. Avšak popírání třeba groomingu panem Martinem je zarážející.

Grooming je tedy jedním ze speciálních mechanizmů včel, kterými se včely brání V.d. Aby byl takový boj úspěšný, je k tomu třeba využívat 3-4 speciální mechanizmy v alespoň průměrné intenzitě. Tyto speciální , podle pana Martina, okrajové mechanizmy, jsou dnešními šlechtiteli zdůrazňovány podle mého soudu jen proto, že se dají zpeněžit. Jiní se na boji proti V.d. snaží vydělávat zase výrobou a prodejem chemických přípravků. Jde tedy zase jen o snahu získat profit. Do dnešní doby to však včelám a včelařům nic pozitivního nepřineslo. V ČR byl kleštík detekován již v roce 1978. Má snad někdo pocit, že se za tu dobu něco zásadního vyřešilo? U většinové včelařské komunity tomu tak rozhodně není.

Děje se tak proto, že včelaři opomíjí ty nejdůležitější mechanizmy, které včely ovládají a které používají v přírodě. Těmi základními dvěma je a) ředění populace patogenů (v tomto přídně kleštíka) a b) koncentrace patogenů s případným odstraněním. Ty fungují v přírodě prakticky okamžitě a navíc se dají napodobit naší provozní metodou. Tak to využívám já. Uvedl jsem to ve svém článku o s provozní metodě na fóru ŠPV .

Jenže tento přístup má pro mnohé jednu zásadní "slabinu", nedá se na ní vydělat.

To je podle mého názoru to , proč je využivání přirozených mechanizmů a instinktů včel opomíjeno. Vždyť je může rychle využívat každý včelař a to jednoduše není v ekonomickém zájmu těch, kteří na včelách a včelařích vydělávají.

Ovšem stále platí, že když dva dělají totéž, není to vždy totéž. Záleží jen na každém z nás. Snad to některé může inspirovat.

Touto cestou ale M. Pompovi za zveřejnění videa děkuji.

Vše dobré.]]> <![CDATA[RE: Léčení u včel]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Leceni-u-vcel?pid=16691#pid16691 Thu, 29 May 2025 14:44:49 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Leceni-u-vcel?pid=16691#pid16691 <![CDATA[RE: Léčení u včel]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Leceni-u-vcel?pid=16690#pid16690 Wed, 28 May 2025 18:25:02 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Leceni-u-vcel?pid=16690#pid16690
Záměnami nástavků a plástů s plodem (převěšování, zebrování) jeho množení ve včelstvu také napomáhá, protože dochází k zhoršení tepelného režimu a pak následným přesunem na mladuškách do míst k plodu, kde nebyl. Napomáhá tomu i nevhodné rotšiřování, ale to souvisí s předešlým.To už je ale obecný jev.

No a zřejmě ten časnější přechod ovlivily i podzimní úhyny, když se včely z kolablujících včelstev přesunuly i s kleštíkem (a ostatními patogeny) do těch přeživších a je tam více koncentrovaný. Zřejmě větší konkurence a heterozní efekt, větší vitalita. Možná to naznačuje něco do budoucna. Třeba nás čekají vedra. Zase těch příčin bude víc a záleží stanoviště od stanoviště. Nevím, jestli je to napsáno srozumitelně. Ono by to chtělo nějaký širší průzkum, ale včelařské organizace a vlastně i majitele včel tohle nezajímá, mají přeci chemii...... Já jsem zde před léty vypozoroval taková 2 pásma nebezpečnosti a pracoval na dalším upřesnění, ale dnes už organizován nejsem ani v VSMBO (od r. 2017), tak je to jen pro mojí potřebu. Ale anamnézu stanovišť si dělám pro sebe každý rok. Ono se to stále mění.

Už jste někdo zaznamenal na stanovištích poškozené včely? Tak ta včelstva by po odebrání medu, byla zralá na radikální biotechnický zásah. Obvykle to bývá třeba jen jedno včelstvo z několika na stanovišti (třeba 1 z 20 ti a pod.). Pokud takové vyřešíme, ušeříme si hodně starostí.
Loni touto dobou jsem také takové včelstvo pozoroval a předpovídal věší tendenci k úhynům. Jak se ukázalo, byla to skoro celorepubliková záležitost, jenže klasičtí včelaři to zjistili až v podletí a někteří až na jaře. Pozdě bycha honiti. Nepomohla ani ta jejich chemie.
Letos jsem žádné u sebe nezaznamenal. Jinde to může být jinak. Ono to ale jen u DWV má vazbu na kleštíka.
To mapování prostředí by bylo pro včelaře přínosné, ale tak komplexně zřejmě nikdo ani neuvažuje, přitom právě tohle je pole pro spolupráci mezi včelaři. ld]]>
Záměnami nástavků a plástů s plodem (převěšování, zebrování) jeho množení ve včelstvu také napomáhá, protože dochází k zhoršení tepelného režimu a pak následným přesunem na mladuškách do míst k plodu, kde nebyl. Napomáhá tomu i nevhodné rotšiřování, ale to souvisí s předešlým.To už je ale obecný jev.

No a zřejmě ten časnější přechod ovlivily i podzimní úhyny, když se včely z kolablujících včelstev přesunuly i s kleštíkem (a ostatními patogeny) do těch přeživších a je tam více koncentrovaný. Zřejmě větší konkurence a heterozní efekt, větší vitalita. Možná to naznačuje něco do budoucna. Třeba nás čekají vedra. Zase těch příčin bude víc a záleží stanoviště od stanoviště. Nevím, jestli je to napsáno srozumitelně. Ono by to chtělo nějaký širší průzkum, ale včelařské organizace a vlastně i majitele včel tohle nezajímá, mají přeci chemii...... Já jsem zde před léty vypozoroval taková 2 pásma nebezpečnosti a pracoval na dalším upřesnění, ale dnes už organizován nejsem ani v VSMBO (od r. 2017), tak je to jen pro mojí potřebu. Ale anamnézu stanovišť si dělám pro sebe každý rok. Ono se to stále mění.

Už jste někdo zaznamenal na stanovištích poškozené včely? Tak ta včelstva by po odebrání medu, byla zralá na radikální biotechnický zásah. Obvykle to bývá třeba jen jedno včelstvo z několika na stanovišti (třeba 1 z 20 ti a pod.). Pokud takové vyřešíme, ušeříme si hodně starostí.
Loni touto dobou jsem také takové včelstvo pozoroval a předpovídal věší tendenci k úhynům. Jak se ukázalo, byla to skoro celorepubliková záležitost, jenže klasičtí včelaři to zjistili až v podletí a někteří až na jaře. Pozdě bycha honiti. Nepomohla ani ta jejich chemie.
Letos jsem žádné u sebe nezaznamenal. Jinde to může být jinak. Ono to ale jen u DWV má vazbu na kleštíka.
To mapování prostředí by bylo pro včelaře přínosné, ale tak komplexně zřejmě nikdo ani neuvažuje, přitom právě tohle je pole pro spolupráci mezi včelaři. ld]]> <![CDATA[RE: Léčení u včel]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Leceni-u-vcel?pid=16689#pid16689 Wed, 28 May 2025 15:34:55 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Leceni-u-vcel?pid=16689#pid16689 (25.05.2025 06:25 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  Jen jeden aktuální poznatek. Protože všichní držitelé včelstev věří, že úhyny jsou způsobeny jen kleštíkem, tak jim a těm, kteří tomu stále ještě věří (tedy ne že by to někdy a někde nebyla pravda) předávám info, že v oblastech jako je Mladoboleslavsko kleštík přechází ze včel na plod letos o cca 3 týdny dříve, tedy už nyní. Ve vyšších oblastech to může být jinak. Mám ale poznatek, že v oblasti, kde je průměrná teplota o 2°C nižší, než zde u mně. Je téměř ideální čas na některé z biotechnických opatření u potřebných včelstev (především na ty které ředí kleštíka případně jej koncentrují s následným odstraněním ), tedy bodově, protože každý paušální přístuup je jen pro hlupáky. Letošní rok je hodně zajímavý a asi ještě bude. ld
A čím je to způsobené že přechází dříve na plod? Má na to vliv z většiny chladný květen tedy volí tuto strategii protože se nemohl pomocí zalétávání dostatečně rozšířit do okolí?]]> (25.05.2025 06:25 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  Jen jeden aktuální poznatek. Protože všichní držitelé včelstev věří, že úhyny jsou způsobeny jen kleštíkem, tak jim a těm, kteří tomu stále ještě věří (tedy ne že by to někdy a někde nebyla pravda) předávám info, že v oblastech jako je Mladoboleslavsko kleštík přechází ze včel na plod letos o cca 3 týdny dříve, tedy už nyní. Ve vyšších oblastech to může být jinak. Mám ale poznatek, že v oblasti, kde je průměrná teplota o 2°C nižší, než zde u mně. Je téměř ideální čas na některé z biotechnických opatření u potřebných včelstev (především na ty které ředí kleštíka případně jej koncentrují s následným odstraněním ), tedy bodově, protože každý paušální přístuup je jen pro hlupáky. Letošní rok je hodně zajímavý a asi ještě bude. ld
A čím je to způsobené že přechází dříve na plod? Má na to vliv z většiny chladný květen tedy volí tuto strategii protože se nemohl pomocí zalétávání dostatečně rozšířit do okolí?]]> <![CDATA[RE: Léčení u včel]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Leceni-u-vcel?pid=16687#pid16687 Sun, 25 May 2025 17:25:40 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Leceni-u-vcel?pid=16687#pid16687 <![CDATA[RE: Ekopol]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Ekopol?pid=16378#pid16378 Sat, 15 Oct 2022 21:01:43 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Ekopol?pid=16378#pid16378 (16.09.2019 09:24 PM)Oldřich Šlegr napsal(a):  ...u Ekopolu se starším datem výroby po vložení pásků s léčivem, se každý den spad kleštíka o něco snížil u nového Ekopolu r.v. 3/2019 se spad jakoby zvyšuje, odečty po vložení : 300, 240, 270, 280, 290.... Olda nechcem ti brať optimizmus, ale ten skôr vyrobený Ekopol bol asi len s olejčekov a tie s časom vyprchali, preto mohla klesať účinnosť...vraj už začali do Ekopolu dávať flumetrin...

aj samotné oleje dokázali rozhádzať komunikáciu v úli (a klieštik rozhodne nezabíjali, len z včiel omámený padal) ale "flumetrin"? ... to už potom bol iný killer...
prečo sa to volalo "ekologický prípravok"...Huh]]> (16.09.2019 09:24 PM)Oldřich Šlegr napsal(a):  ...u Ekopolu se starším datem výroby po vložení pásků s léčivem, se každý den spad kleštíka o něco snížil u nového Ekopolu r.v. 3/2019 se spad jakoby zvyšuje, odečty po vložení : 300, 240, 270, 280, 290.... Olda nechcem ti brať optimizmus, ale ten skôr vyrobený Ekopol bol asi len s olejčekov a tie s časom vyprchali, preto mohla klesať účinnosť...vraj už začali do Ekopolu dávať flumetrin...

aj samotné oleje dokázali rozhádzať komunikáciu v úli (a klieštik rozhodne nezabíjali, len z včiel omámený padal) ale "flumetrin"? ... to už potom bol iný killer...
prečo sa to volalo "ekologický prípravok"...Huh]]> <![CDATA[RE: Léčení u včel]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Leceni-u-vcel?pid=16368#pid16368 Sat, 13 Aug 2022 06:57:31 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Leceni-u-vcel?pid=16368#pid16368 RS.]]> RS.]]> <![CDATA[RE: Léčení u včel]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Leceni-u-vcel?pid=16367#pid16367 Fri, 12 Aug 2022 06:55:03 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Leceni-u-vcel?pid=16367#pid16367 (12.08.2022 07:06 AM)Leoš Dvorský napsal(a):  Tak o tom ukrajinském "Ekopolu" se to vědělo od samého začátku a kluci ze Slovenska to umístili i sem na toto fórum tak před 5ti roky. Ten originál se sem už nedostane a je to jen dobře. Jen by to ještě chtělo zakázat používání té ostatní chemie ve včelách.

Nestálo by za úvahu vzít trochu rozum do hrsti a začít konečně včelařit na 100% v souladu s tezemi ŠPV, tedy bez chemie?

Prospějete tím včelám, sobě, ale i celé planetě.

Na výrobu jedů je totiž potřeba energie a včely ji nikdy nevynakládají zbytečně. To jen my lidé s ní plýtváme.

Sorry , ale nemohl jsem jinak.

ld Leoši 100% pravda , musíme se vrátit ve všem zpět, v této době jsme bez přátel bez platnosti smluv, kdejaký blázen nám zastaví dodávky čehokoli a není kam se odvolat. Chemie v potravinách nás hubí jako ty včely. Včely to přežíjí my ne ,nějak jsme jako národ myšlenkově zdegenerovali.
Taky se omlouvám možná to sem nepatří.]]> (12.08.2022 07:06 AM)Leoš Dvorský napsal(a):  Tak o tom ukrajinském "Ekopolu" se to vědělo od samého začátku a kluci ze Slovenska to umístili i sem na toto fórum tak před 5ti roky. Ten originál se sem už nedostane a je to jen dobře. Jen by to ještě chtělo zakázat používání té ostatní chemie ve včelách.

Nestálo by za úvahu vzít trochu rozum do hrsti a začít konečně včelařit na 100% v souladu s tezemi ŠPV, tedy bez chemie?

Prospějete tím včelám, sobě, ale i celé planetě.

Na výrobu jedů je totiž potřeba energie a včely ji nikdy nevynakládají zbytečně. To jen my lidé s ní plýtváme.

Sorry , ale nemohl jsem jinak.

ld Leoši 100% pravda , musíme se vrátit ve všem zpět, v této době jsme bez přátel bez platnosti smluv, kdejaký blázen nám zastaví dodávky čehokoli a není kam se odvolat. Chemie v potravinách nás hubí jako ty včely. Včely to přežíjí my ne ,nějak jsme jako národ myšlenkově zdegenerovali.
Taky se omlouvám možná to sem nepatří.]]> <![CDATA[RE: Léčení u včel]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Leceni-u-vcel?pid=16366#pid16366 Fri, 12 Aug 2022 06:06:35 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Leceni-u-vcel?pid=16366#pid16366
Nestálo by za úvahu vzít trochu rozum do hrsti a začít konečně včelařit na 100% v souladu s tezemi ŠPV, tedy bez chemie?

Prospějete tím včelám, sobě, ale i celé planetě.

Na výrobu jedů je totiž potřeba energie a včely ji nikdy nevynakládají zbytečně. To jen my lidé s ní plýtváme.

Sorry , ale nemohl jsem jinak.

ld]]>
Nestálo by za úvahu vzít trochu rozum do hrsti a začít konečně včelařit na 100% v souladu s tezemi ŠPV, tedy bez chemie?

Prospějete tím včelám, sobě, ale i celé planetě.

Na výrobu jedů je totiž potřeba energie a včely ji nikdy nevynakládají zbytečně. To jen my lidé s ní plýtváme.

Sorry , ale nemohl jsem jinak.

ld]]> <![CDATA[RE: Léčení u včel]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Leceni-u-vcel?pid=16365#pid16365 Thu, 11 Aug 2022 21:42:14 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Leceni-u-vcel?pid=16365#pid16365 Ekopol jsem dřív nepoužíval tak nemám srovnání účinnosti.]]> Ekopol jsem dřív nepoužíval tak nemám srovnání účinnosti.]]> <![CDATA[RE: Léčení u včel]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Leceni-u-vcel?pid=16363#pid16363 Thu, 11 Aug 2022 06:58:01 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Leceni-u-vcel?pid=16363#pid16363 RS.]]> RS.]]> <![CDATA[RE: Léčení u včel]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Leceni-u-vcel?pid=16236#pid16236 Sat, 09 Apr 2022 12:00:33 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Leceni-u-vcel?pid=16236#pid16236 (04.04.2022 10:17 AM)Marek Pomp napsal(a):  Jde o to, že po zjištění kliniky ve včelstvu
...nejprve zamáčkne matku a nechá ve včelstvu vychovat novou a až poté přemete.

Moje domněnka:
Larvičku s nízkou odolností k moru se nepodaří dochovat do nové matky. Takže je tady naděje, že potomci nové matky také budou odolnější.
Tak Jiří Jiras (dík) dal na VF odkaz na zmiňované video:
Karol Laco, Chov včelích matiek


V cca 19 minutě potvrzuje moje domněnky.
(Včelsto smete na mezistěny cca po 21 dnech od zamáčknutí původní matky.
Upozorňuje, že se včelstvo v této situaci má ometat nikoliv sklepávat z rámků.)
m.]]> (04.04.2022 10:17 AM)Marek Pomp napsal(a):  Jde o to, že po zjištění kliniky ve včelstvu
...nejprve zamáčkne matku a nechá ve včelstvu vychovat novou a až poté přemete.

Moje domněnka:
Larvičku s nízkou odolností k moru se nepodaří dochovat do nové matky. Takže je tady naděje, že potomci nové matky také budou odolnější.
Tak Jiří Jiras (dík) dal na VF odkaz na zmiňované video:
Karol Laco, Chov včelích matiek


V cca 19 minutě potvrzuje moje domněnky.
(Včelsto smete na mezistěny cca po 21 dnech od zamáčknutí původní matky.
Upozorňuje, že se včelstvo v této situaci má ometat nikoliv sklepávat z rámků.)
m.]]> <![CDATA[RE: Léčení u včel]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Leceni-u-vcel?pid=16234#pid16234 Fri, 08 Apr 2022 11:53:50 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Leceni-u-vcel?pid=16234#pid16234 Jakmile se najde klinika, není to už žádná sranda.

Možná to byla rada, jak postupovat poté co vyjde pozitivní vzorek zaslaný do laboratoře, ale veterina nenařídí spálit celé stanoviště.

O moru moc pěkně mluví Z. Klíma:

m.]]> Jakmile se najde klinika, není to už žádná sranda.

Možná to byla rada, jak postupovat poté co vyjde pozitivní vzorek zaslaný do laboratoře, ale veterina nenařídí spálit celé stanoviště.

O moru moc pěkně mluví Z. Klíma:

m.]]> <![CDATA[RE: Léčení u včel]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Leceni-u-vcel?pid=16232#pid16232 Fri, 08 Apr 2022 07:00:17 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Leceni-u-vcel?pid=16232#pid16232 Je to samozřejmě jen teoretická úvaha, přemetení se stavbou se dá pochopit, ale čekání na novou matku...
RS.]]> Je to samozřejmě jen teoretická úvaha, přemetení se stavbou se dá pochopit, ale čekání na novou matku...
RS.]]> <![CDATA[RE: Léčení u včel]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Leceni-u-vcel?pid=16230#pid16230 Wed, 06 Apr 2022 07:48:17 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Leceni-u-vcel?pid=16230#pid16230
Trestní zákoník
40/2009 Sb.
§ 306 Šíření nakažlivé nemoci zvířat
(1) Kdo, byť i z nedbalosti, způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci zvířat v zájmových chovech, hospodářských zvířat nebo volně žijících zvířat, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 rozšíření takové nemoci.]]>
Trestní zákoník
40/2009 Sb.
§ 306 Šíření nakažlivé nemoci zvířat
(1) Kdo, byť i z nedbalosti, způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci zvířat v zájmových chovech, hospodářských zvířat nebo volně žijících zvířat, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 rozšíření takové nemoci.]]> <![CDATA[RE: Léčení u včel]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Leceni-u-vcel?pid=16229#pid16229 Tue, 05 Apr 2022 09:36:33 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Leceni-u-vcel?pid=16229#pid16229 <![CDATA[RE: Léčení u včel]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Leceni-u-vcel?pid=16228#pid16228 Mon, 04 Apr 2022 17:20:10 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Leceni-u-vcel?pid=16228#pid16228 Na VF to nebylo zmíněno.
RS.]]> Na VF to nebylo zmíněno.
RS.]]> <![CDATA[RE: Léčení u včel]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Leceni-u-vcel?pid=16227#pid16227 Mon, 04 Apr 2022 15:39:27 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Leceni-u-vcel?pid=16227#pid16227 https://wave.rozhlas.cz/vedci-vynalezli-...o-7702851.]]> https://wave.rozhlas.cz/vedci-vynalezli-...o-7702851.]]> <![CDATA[RE: Léčení u včel]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Leceni-u-vcel?pid=16226#pid16226 Mon, 04 Apr 2022 09:17:00 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Leceni-u-vcel?pid=16226#pid16226 ...nejprve zamáčkne matku a nechá ve včelstvu vychovat novou a až poté přemete.

Moje domněnka:
Larvičku s nízkou odolností k moru se nepodaří dochovat do nové matky. Takže je tady naděje, že potomci nové matky také budou odolnější.
m.]]> ...nejprve zamáčkne matku a nechá ve včelstvu vychovat novou a až poté přemete.

Moje domněnka:
Larvičku s nízkou odolností k moru se nepodaří dochovat do nové matky. Takže je tady naděje, že potomci nové matky také budou odolnější.
m.]]>