Tematický mód | Lineární mód

Leoš Dvorský

Osobně dnes N.a spojuji s V.d. proto, že jakékoliv oslabení včelstva znamená, že má šanci dostat se do stadia kliniky i když by bez oslabení kleštíkem toto nenastalo vůbec a velice rychle na to navazují viry, protože se lépe dostanou do krve včel. V přítomnosti kleštíka ta nosemóza propukne rychleji a jinak neškodná apiska se stává agresivní. Čili, je třeba ho mít pod kontrolou co nejdříve a nebojím se říci jakkoliv i když je to proti tomu, co dělám já. Důvody jsou ale jiné než u včelaře, který bere včely jako doplňkový příjem nebo podobně.
Tomu samozřejmě napomáhá KM třeba na jaře (tam to ale slabší a již chycené včely může podtrhnut) a pak třeba vždy při vytáčení- to jsou včely v síle, nic netratíš.

Dalším faktorem, který nosemě nahrává podle mne je špatná výživa, nedostatek pylu (to tady na podzim a na jaře bývá často), nektaru a také stavby.

Obecně bych čekal na jaře více nosemy v případě studených a vlhkého léta. To se u nás stalo 3x po sobě. Deštivé léto´= nosematické jaro.

Pokud jde o použití KM na jaře a časném létě tak u nás je doporučitelné použití vždy po vytočení. To je třeba koncem května a pak za dalších 14 dní- 3 týdny (poslední 3 roky byla ale výjimka) krátkodobým nosičem. Řekl bych, že takový poslední termín k usměrnění kleštíka jsou svátky na začátku července a to něčím ostřejším, tedy dlohodobým . Pak by ale měl být klid a přiměřený prostor, tedy i to teplo.

Dalším obdobím, kdy se rozhoduje je cca duben nebo i dříve. Oslabená včelstva mají k propuknutí té kliniky velice blízko, zvláště, když včely ještě nepřibývají. Tady je třeba tepla. U NN úlů je to celkem jednoduché, včely se nechají rozvíjet nahoře a přitom mají prostor, nevím jak u Dadantu. Nosematické včely poznáš i po proletu.
Já sice nemám s termosolárním úlem pana dr. Linharta žádnou zkušenost, ale právě to teplo nosemu potírá a tím mohou být i ta včelstva jako by odolnější na kleštíka, nebo nemusí tolik vadit, je ho méně. To nakonec vídáme i v horkých dnech v létě nad 35C. 10 takových dní po sobě znamenají pro kleštíka katastrofu, pokud se příliš nepřemnoží před tím ne nejsou dominantní již virozy. To jsme tu zažili v r. 2010. Tady je vidět, že stinná místa na jaře a v létě jsou pro rozvoj nosemózy také příznivá.
Dříve to nebývalo, ale dnes hynou nosematická včelstva na začátku zimy, protože nezvládají termoregulaci chomáče. To jsou ty hromady včel na dnech.

Ono toho je hodně co na diskuzi už jen proto, že včelstva se podle původu liší hodně i strategií přežití a co jedno snese, druhé ne. Patrné je to zvláště v podletí a na jaře.

Ještě jeden moment bych připomenul a to melu pořád dokola, selekce.
Měl jsem možnost vyzkoušet materiály ze Skandinávie, tedy z třeskutých zim.
U mne ta včelstva zkolabovala jedna z prvních. To byla jako varroatolerantní chována pár roků v izolovaném prostředí. Navíc zima skutečně nevadí, ale když se včelstvo neumí vyrovnat s vlhkostí, je to průšvih.

Tak to zkrátím. Nosema - časné jaro, léto, pak už se s tím moc nenadělá. Na jaře teplo, v létě taky a KM.
Dál stavba a dezinfikované souše. V přírodě to zařídí mráz nebo sluníčko, zavíječ či myšli.,Ale co dezinfikuje souše v našich skříních?
Kleštík pod kontrolou již od jara.
V září dobrá pylová pastva, tu ty asi máš.

Jinak bych nepodceňoval moderní ošetřování polí. Na podzim stříkají pole roundapem. Loni kolem nich byly úhyny znatelné.

LD

(12.01.2015 03:27 PM)Rasťo 71 napsal(a): Mohu biotechnickými postupy napodobovat život včel,vytvářet mu co nejpřirozenější podmínky pro rozvoj metodikou, selekcí vybírat to co, přežít má, ale ty čajíčky jsou pro mne skoro totéž, co chemie, pokud ten čajíček nepoužiješ podle potřeby třeba u jednoho včelstva z dvaceti ... atd , v určitou krátkou dobu (bodově) proto, abys neměla újmu na výnosu, a pak včelstvo vyměníš za geneticky odolnější materiál, třeba po sezoně. Tomu bych rozuměl. LD

Ano Leoš, toto som mal na mysli, ale to včelstvo ktoré som zachraňoval si ponechám na pozorovanie, chcem vedieť či to čajíčkovanie malo význam.
Dôvod prečo až tento rok je prostý, minulý rok boli katastrofálne podmienky na znášku, aj lepšie a zdravé produktívne včelstvá mali problém prežiť sezónu 2014, preto túto sezónu chcem využiť na porovnanie, dúfam že bude lepšia ako tá minulá .
[/quote]

Rosťo, jo, ale nepouštěj z něj trubce, dej ho za mříže, teda mateří mřížku a prohlížej v době,kdy trubci nelétají, tj ráno nebo navečer, když prší a tak. LD

(12.01.2015 03:23 PM)Jan Brunclík napsal(a):
Citace:Obávám se, že použití čajíčků je něco jako bodová dieta pro mě, taky zbodnu na co přijdu. Paušální používání čajíčků, není ničím jiným, než srovnávání na stejnou výšku, tedy systém sekačky na trávu a zakrývá přírodní kritéria výběru. Já vím, je to kruté vidět, jak včely odcházejí, ale to je prostě vývoj,kde platíme za hříchy minulosti, evoluce, ke které přispívá člověk více, či méně. Přežije jen to, co se přizpůsobí. Ten náš polštář v podobě čajíčků může být příliš silný a já to neumím dost dobře kvantifikovat, dát do rovnováhy rozum s invencí, intuicí. Jak bych to řekl, když nenechám včelstvo bez ošetření nikdy nezjistím, co v něm je. To další, čajíčkování a další je již jen na mé zodpovědnosti, kterou mám nebo nemám k dalšímu vývoji včely medonosné a samozřejmě i motivech včelaření (profík má jiný motiv než hobby).
Mohu biotechnickými postupy napodobovat život včel,vytvářet mu co nejpřirozenější podmínky pro rozvoj metodikou, selekcí vybírat to co, přežít má, ale ty čajíčky jsou pro mne skoro totéž, co chemie, pokud ten čajíček nepoužiješ podle potřeby třeba u jednoho včelstva z dvaceti ... atd , v určitou krátkou dobu (bodově) proto, abys neměla újmu na výnosu, a pak včelstvo vyměníš za geneticky odolnější materiál, třeba po sezoně. Tomu bych rozuměl. LD

Dobrý den všem,
Myslíte Leoši, že používání KM je lepší pro včely než zkusit jim čajíčkovat či přidávat čerstvé byliny do podmetu? Nevím, ptám se, nic ve zlém, nemám nic vyzkoušené, ale na sobě pozoruji lepší účinky z bylinných čajů než z léků. Léky jako takové mají plno nežádoucích účinků, ale byliny jsou přeci jen šetrnější.(Šamani jsou také nakloněni bylinám). Měl jste na mysli, že když by se naučili na čajíky, že by pak byly méně odolnější než ty, kterým se čajíky nepodávali? asi ano. Ale co když pak včely budou čajíčky vyžadovat a budu více nucené k tomu, aby si je v přírodě nahradili vyhledáním snůšky z té či oné bylinky, které by byly v nejbližším okolí(zasadil bych je před úly). Jaký máte názor na Vratič proti kleštíkovy a Pelyněk Černobýl na nosematozu? Někteří staří včelaři nenechali na tyto byliny dopustit. Je tu někdo, kdo podával včelkám čajíky a neprospělo to? ba naopak uškodilo, zeslabylo?
Mějte se hezky pohodově.
Jenda

Jendo, já jsem proti paušálnímu použití všeho, tedy i KM (té především). Pokud to budeš umět nadávkovat a používat jen v pravou dobu a jen u potřebných včelstev, není co namítat. Na to jsem chtěl upozornit, ale ti co mne znají, to už vědí. Nezapomínej ale na ten výběr. O těch bylinách vím, ale samozřejmě nepoužiji. Na to zeslabení přijdeš rychle, jakmile přestaneš čajíky používat . Prostě ber to jako berličky, které pomohou se opřít, když je to třeba, ale nedá se s nimi běhat na dálku. Nic jiného v tom nehledej. Vše dobré.LD