Co se děje v úlech teď

[Miroslav Matucha]

Tak jsem předevčírem konečně zahlédl venku včelu. Z jednoho japonce vykoukly dokonce poprvé od loňského září. Protože jsem u několika úlů podcenil zásoby, musel jsem už v únoru nařezat zásobní plásty a nacpat do horních nástavků. Před měsícem jsem u dvou japonců podstavil zásobní nástavky LG. Jako to dělají "dadantisti".


Jinak včera už tahaly pyl, ale na tomto záhonku byla jen jedna včelička. Mají raději pyl z olší.


Úhyn jen tři včelstva v LG a všechno hlady. Za jedno můžu já, dvě však vyjedly ve třech nástavcích na divočině tunel až pod strop a nechaly kolem sebe plné boční dva - čtyři plásty Pak už neměly jak se vrátit zpět. Vyřezal jsem z úlů kolem 11 a 14 kg medu. Ještě že nekrmím cukrem. Ale zas tam cítím ten Thymovar.
Byly obě včelstva po nemoci a po léčení Thymovarem trochu slabší a zima letos byla dlouhá a trvale mrazivá. Asi je na ty horské podmínky LG s divočinou moc široké.
M.M.

[Leoš Dvorský]

Pokud by neplodovaly od září, neměl bys mít žádné problémy s V.d. a tymol byl zbytečný.

[lyn_x]

Jindřich: ještě k Akátu holdtovu, předpokládám správně, že semena jsou sterilní?

[straka]

"Jindřich: ještě k Akátu holdtovu, předpokládám správně, že semena jsou sterilní?"

1)sterilní ? to nevím, ale mám jiné příznivé zprávy pro ŠPV
2)za 8 dní roubuji asi 50 roubů Holdtova trnovníku na podnož bílý akát, který mám všude kolem obydlí a stanoviště včel(konečně jsem se k němu dostal
přes adresy Leoš Dvorský(podnět na SPV), p. Jiří Junek(přeposlal na p. Jiří Přesličku.)děkuji všem
3)když se to chytí pokusím se udělat z něj pravokořenný?
4)dále jej vegetativně rozmnožit a šířit dále v mezích zákona
5)problém s národními parky alespoň virtuálně vyřešen..kde se udrží smrky dobře, kde vzniknou holé pláně zalesnit akátem bílým i
růžovým a spolu s ním šířit černou kanadskou borovici(snad se tak jmenuje)u domu mám jednu a chce to přilbu, šišky průměr 12cm výška 19cm
kůrovec smrkový po úderu šiškou z borovice také nemá šanci.....
růžový trnovník Holdtův postupně nakvétá červenec srpen
6)kdo řekne, že akát je nepůvodní a proto ho musí zlikvidovat, potřebuje logickou facku, aby se mu to selsky srovnalo.
7)likvidovat bolševník, křídlatku, japonské topoly(bohužel produkují IZOPREN...) souhlas ! něco to ohrožuje...
brambory jako nepůvodní ponechat, dovezenou mandelinku a nepůvodní slimáky vymlátit !!!
8)akát bílý a růžový(ten musíme prověřit po naroubování)
výborný na holiny s chudou půdou, výborný pro včely a včelaře (akátový med v Itálii 2x vyšší cenu)
kůrovec ho nežere(má jedovatou kůru) zvěř ho neokusuje jako japonské topoly(sazenice),
výborné palivo, dobře se štípe dřevo velmi tvrdé jako dub, po poražení vegetativně odnožuje z pařezu a kořenů
když všechno nahoře shoří má šanci přežít z kořenů(na rozdíl od smrků apod)
rychle roste vlastní pozorování z kořenu 3-4 metry za rok
akát je tu asi 200let, daleko v minulosti v Kanadě přežil asi horší katastrofy, je velmi odolný "zašpiněnému" prostředí
nehodí se do zahrady, likviduje některé stromy a porost kolem sebe(kromě bezu..)
a ted mi uveďte jeden pádný důvod pro jeho úplnou likvidaci
poznámka: monokultury smrku na Sumavě jsou také nepůvodní
straka dehtín

[Miroslav Matucha]

(30.03.2017 12:21 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  Pokud by neplodovaly od září, neměl bys mít žádné problémy s V.d. a tymol byl zbytečný.

Ty co jsem trápil tím Thymovarem, tak ty už nežijou. Ty co chrápaly od září nevykazovaly žádné známky nemoci, těm jsem Thymowar nedával. A jsou v pohodě. Až tedy na ty vyjedený zásoby. M.M.

[Jiří Marx]

No tak viz z kterých mas chovat a mnozit

[Leoš Dvorský]

(30.03.2017 08:44 PM)MirekMatucha napsal(a):  

(30.03.2017 12:21 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  Pokud by neplodovaly od září, neměl bys mít žádné problémy s V.d. a tymol byl zbytečný.

Ty co jsem trápil tím Thymovarem, tak ty už nežijou. Ty co chrápaly od září nevykazovaly žádné známky nemoci, těm jsem Thymowar nedával. A jsou v pohodě. Až tedy na ty vyjedený zásoby. M.M.

Ono se ukázalo, že padly na něco jiného než roztoče. Třeba virozy jsou na roztoči závislé jen z části a hlavně ze začátku, pak už si žijou svým životem. No a různé kombinace virů, působí odlišně. Navíc se do toho motá i Nosema apis a Nosema ceranae a také pesticidy. Nezanedbatelný vliv má výživa. Ale pst!!!!! Lidi na to ještě nepřišli.

[schützmeister]

(30.03.2017 01:27 AM)MirekMatucha napsal(a):  . Ale zas tam cítím ten Thymovar.
. Asi je na ty horské podmínky LG s divočinou moc široké.
M.M.

Thymovar vyluftuje jen na obsednutých rámcích. A celkem rychle. Ty vyndané nebo bez včel smrdí ještě další rok. Odpařuje se teplem.
Co jsou u tebe horské podmínky ? LG je vhodný tak do 500m. V mých 700m pozoruju, že i 39cm je moc. Mají problém se stažením chumáče. Divočina s tím nemá co dělat.

---

(30.03.2017 02:53 PM)straka napsal(a):  5)problém s národními parky alespoň virtuálně vyřešen..kde se udrží smrky dobře, kde vzniknou holé pláně zalesnit akátem bílým i

[Miroslav Matucha]

Výživa byla snad dobrá. Dva roky jen med. Nekrmím cukrem, med jim neberu. Kdo se má s tím lepivým sladkým hnusem patlat
Obě dvě měly příznaky DWV - křidýlka, občas pochodující včely. Thymovar jako by tehdy pomáhal.
Obě nerozebiratelná divočina od stěny ke stěně, takže by člověk řekl, že si to vystaví jak potřebují. To jen pro představu, že jim nebrání žádná studená mezera jako u rámečků. "Dřevěná košnice" + 1 NN medník dle jejich chuti. No a pak si v zimě vyjedí jen střed a kraje nechají plné medu a pod folií uhynou.
Mám v plánu přejít úplně na japonce, nebo ještě uvažuju o přepůlení NN nástavků na vnitřní rozměr 37x37 cm pro plodiště a medníky bych jim dával normální.
Nadmořská výška 700 m.n.m ale v Krkonoších. To je rozdíl než kopce na které koukám do kraje. Skoro stejná výška, ale podmínky jiné. Ještě dnes na loukách ve stínu leží ostrůvky sněhu.
M.M.

[Leoš Dvorský]

(31.03.2017 07:39 PM)MirekMatucha napsal(a):  Výživa byla snad dobrá. Dva roky jen med. Nekrmím cukrem, med jim neberu. Kdo se má s tím lepivým sladkým hnusem patlat
Obě dvě měly příznaky DWV - křidýlka, občas pochodující včely. Thymovar jako by tehdy pomáhal.
Obě nerozebiratelná divočina od stěny ke stěně, takže by člověk řekl, že si to vystaví jak potřebují. To jen pro představu, že jim nebrání žádná studená mezera jako u rámečků. "Dřevěná košnice" + 1 NN medník dle jejich chuti. No a pak si v zimě vyjedí jen střed a kraje nechají plné medu a pod folií uhynou.
Mám v plánu přejít úplně na japonce, nebo ještě uvažuju o přepůlení NN nástavků na vnitřní rozměr 37x37 cm pro plodiště a medníky bych jim dával normální.
Nadmořská výška 700 m.n.m ale v Krkonoších. To je rozdíl než kopce na které koukám do kraje. Skoro stejná výška, ale podmínky jiné. Ještě dnes na loukách ve stínu leží ostrůvky sněhu.
M.M.

Mirku, to je naprostá klasika, známá snad 10-15 let. Zpočátku thymol pomáhal, protože hubil roztoče. Na viry ale nefunguje. Jakmile to bylo v pokročilejší fázi, měly smůlu. Naprosto spolehlivě tuhle, skutečně lehkou variantu, eliminuješ 2x po sobě KM 65% ve středbědobém odpařovači a nebo odstraněním plodu a uvrhnutím včelstva do stadia rozvoje a je to. Pokud neprovedeš následně nápravu třeba s oddělkem, není za rok ani výnos výrazně podprůměrný. Samozřejmě u mne by takové do zimy už ani nešlo.