Včelí klimatizace aneb větrání v úle

[Aleš Molčík]

(04.01.2013 12:22 AM)admin napsal(a):  Dnes jsem shlédnul video, kde MVDr. Klíma mluví o kvalitě medu resp obsahu vody v medu a příčinách, proč se zvyšuje obsah vody v medu. V podstatě vyslovil závěry (částečně již pozorované na svých včelách), že je nejlepší mít úl, co nejvíc uzavřený, bez zbytečných škvír, tedy:
- bez oček
-nízké dno s podložkou celoročně nebo i nezasítované
-žádná strůpková folie, lepší sololit, dřevěnné laťky nebo plátno
-lepší než klasické jsou Hoffmanovy rámky, kterých boční loučky doléhají k sobě a napomáhají tak ventilaci prostoru (v dutině stromu si totiž včely lepí plásty ke stropu i k bočním stěnám
-ne moc široké česno (15-20cm)

S tímto mám špatnou zkušenost, při větších vedrech a snůšce se mi sesouvaly plásty s medem v medníku dolů, drátováno vodorovně. Včely v květnu na večer vyvěšené na česně venku jako v červenci. A to byl zateplený úl 3cm PS + palubky vně i vni. Jednoduše nedokázaly malým česnem "odvětrat" prostor 4VN. Tenkostěný Lang. se zasítovaným dnem bezproblému, stejně tak menší prostor v Mor. univerzálu. Všechno na stejném stanovišti ve stejném roce.
Obecně bych řekl, že čím větší prostor a včelstvo, tím musí přímou úměrou stoupat i potřeba velikosti větracího otvoru.
Snížení vlhkosti medu by mohlo vyřešit užší rozteč rámků. Do Langa místo 10 rámků s roztečí 35, dát 11 rámků s roztečí 32. Co jsem měl vedle sebe úl s roztečí 32 a 35, tak medník s menší roztečí byl zavíčkovaný dřív. Vlhkost jsem neměřil, neměl jsem refraktometr. Ale v pozdějších letech jsem zkoušel do medníku o jeden rámek méně, aby bylo širší dílo a matka jej nezakladla, ale med měl do 2% víc vody než klasika.

P.S. Na námořních jachtách se používají přístroje na filtrování mořské vody a získání pitné vody. A podle přístroje a použitého filtru je výsledkem destilka a aby nedošlo ke zdravotním komplikacím tak se do tý destilované vody zase přidá trochu mořské vody(minerály). A s tou destilkou v úlu by to mohlo být podobné jak píše Miroslav.