Forum Šance pro včely

Úplná verze: Včelí klimatizace aneb větrání v úle
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

Milan Urík

Dnes jsem shlédnul video, kde MVDr. Klíma mluví o kvalitě medu resp obsahu vody v medu a příčinách, proč se zvyšuje obsah vody v medu. V podstatě vyslovil závěry (částečně již pozorované na svých včelách), že je nejlepší mít úl, co nejvíc uzavřený, bez zbytečných škvír, tedy:
- bez oček
-nízké dno s podložkou celoročně nebo i nezasítované
-žádná strůpková folie, lepší sololit, dřevěnné laťky nebo plátno
-lepší než klasické jsou Hoffmanovy rámky, kterých boční loučky doléhají k sobě a napomáhají tak ventilaci prostoru (v dutině stromu si totiž včely lepí plásty ke stropu i k bočním stěnám
-ne moc široké česno (15-20cm)

To vše ulehčuje včelám proces jejich klimatizace obdovbně jako je tomu v budovách stavěných člověkem.
Něco se mi zdá na tom pravdy, když se zamyslím,. tak otvírám debatu, kdo si co o tom myslí a jaké má zkušenosti.

Nejedná se jen o obsah vody v medu, ale vůbec o to, jestli včelám příliš ten jejich systém nekomplikujeme a nestěžujeme.
Loni jsem díky častému používání KM očka vůbec neotevřel.
Strůpková folie přes léto ano, myslím, že vysrážená vlhkost přijde v sezoně včelám vhod. Na zimu nízký koberec - jekor - přebytečná vlhkost se v něm usadí.
Nízké dno s podložkou celoročně. ŠIroké česno přes celý nástavek čili 425 x 2 cm celoročně.
Kombinace volné stavby v hofmanech v medníku a medné komoře jen louček s 5cm bokem v plodišti.
Plesnivý jsem neměl zatím ani jeden rámek. (Možná i díky KM)

Milan Urík

Co se týče té vysrážené vody na strůpkové folii, MVDr. Klíma uvedl, že je to jen metabolická v podstatě destilovaná voda, a včela pokud to jen trochu jde, vyletí radši z úlu a napije se venkovní vody, která má i minerály. Logicky na tom něco je, kdyby člověk pil destilovanou vodu, vystavuje se značnému zdravotnímu riziku.
Nevím jak včely, ale vím, že někteří idé držící dlouhodobé půsty (7-40dnů i více) pijí pouze destilovanou vodu! viz http://www.pust.cz.

Milan Urík

Nikdy jsem to nezkusil, ale jako lékař vím, jaký je rozdíl mezi destilovanou a pitnou vodou, a že dlouhodobé pití destilované vody nemůže mít příznivý účinek na organizmus, právě naopak! Krátkodobé užívaní není nebezpečné.
(04.01.2013 12:22 AM)admin napsal(a): [ -> ]Dnes jsem shlédnul video, kde MVDr. Klíma mluví o kvalitě medu resp obsahu vody v medu a příčinách, proč se zvyšuje obsah vody v medu. V podstatě vyslovil závěry (částečně již pozorované na svých včelách), že je nejlepší mít úl, co nejvíc uzavřený, bez zbytečných škvír, tedy:
- bez oček
-nízké dno s podložkou celoročně nebo i nezasítované
-žádná strůpková folie, lepší sololit, dřevěnné laťky nebo plátno
-lepší než klasické jsou Hoffmanovy rámky, kterých boční loučky doléhají k sobě a napomáhají tak ventilaci prostoru (v dutině stromu si totiž včely lepí plásty ke stropu i k bočním stěnám
-ne moc široké česno (15-20cm)

S tímto mám špatnou zkušenost, při větších vedrech a snůšce se mi sesouvaly plásty s medem v medníku dolů, drátováno vodorovně. Včely v květnu na večer vyvěšené na česně venku jako v červenci. A to byl zateplený úl 3cm PS + palubky vně i vni. Jednoduše nedokázaly malým česnem "odvětrat" prostor 4VN. Tenkostěný Lang. se zasítovaným dnem bezproblému, stejně tak menší prostor v Mor. univerzálu. Všechno na stejném stanovišti ve stejném roce.
Obecně bych řekl, že čím větší prostor a včelstvo, tím musí přímou úměrou stoupat i potřeba velikosti větracího otvoru.
Snížení vlhkosti medu by mohlo vyřešit užší rozteč rámků. Do Langa místo 10 rámků s roztečí 35, dát 11 rámků s roztečí 32. Co jsem měl vedle sebe úl s roztečí 32 a 35, tak medník s menší roztečí byl zavíčkovaný dřív. Vlhkost jsem neměřil, neměl jsem refraktometr. Ale v pozdějších letech jsem zkoušel do medníku o jeden rámek méně, aby bylo širší dílo a matka jej nezakladla, ale med měl do 2% víc vody než klasika.

P.S. Na námořních jachtách se používají přístroje na filtrování mořské vody a získání pitné vody. A podle přístroje a použitého filtru je výsledkem destilka a aby nedošlo ke zdravotním komplikacím tak se do tý destilované vody zase přidá trochu mořské vody(minerály). A s tou destilkou v úlu by to mohlo být podobné jak píše Miroslav.

Milan Urík

Ta debata ani tak neměla být o účinku destilované vody na včely, ale spíš právě ten obsah vody v medu-resp konstrukce úlu a její působení na obsah vody v medu a vůbec na možnosti včelí klimatizace.
Teplotu úlu reguluje včelstvo na česne. Prúvan v úlu je ale pro včelstvo škodlivý. Domnívám se, ze včelstvo dokáze svůj úl nejlépe samo klimatizovat pri česnu v horní části úlu. V zime vytvorí včelstvo pred česnem záclonu a dokáze teplotu v úlu dobre regulovat, v horkých letních dnech prebytečná teplota a pára lépe unkne. Kdo byl v saune, to mu je asi jasné, kolik energie stojí honit páru od stropu k podlaze. Pres to nejsou úly s česnem v horním nástavku komerčne nabýzeny. Košnice a kláty vstrebávají nadbytečnou vlhkost a odvádejí ji stenami ven. Dnešní nástavky nedokázou dýchat a nadmerná vlhkost zústává v úlu. Ale lítá nekdo z nás do hospody chlastat destilku? Jak Milan píse, včelka si radeji dobehne s dzbánkem pro čerstvou minerálku do hospůdky U hnojište.
A kdyz uz to drevo nedýchá, musí dýchat strůpek. Proto jsem strůpkové fólie vyhodila a nahradila, naškrobeným pytlem od brambor. Dnes predelávám strechy Dadantů po vzoru Warre. Včelstvo si nyní múže propolisí regulovat odvzdušnení samo. Co k tomu ješte dodat? Snad jen, že syntetické a zateplené úly mají pozitivní vliv akorát tak na naší duševní spokojenost.
chtěl bych se zeptat, proč tu pytlovinu škrobíte?
Pytlovina se škrobí aby ji včelstvo neprokousalo. Navíc se tím zlepší izolace a stabilita plátna. Abbé Warré míchal na 1 liter vody 4 az 5 polévkových lžic pšenicné, lépe žitné mouky a trochu škrobu. Vzniklou hmotu mícháme az do mírného varu, než se vyvrbí jednotná zatužená hmota. Natrenou pytlovinu sušíme nejlépe prímo na magazínu a dostrihneme ji až po vysušení, nebot sušení ji trochu srazí. Pytlovinu používám predevsím na izolacní poklop u Warré a u Dadantu. Na zimu vycpu pytlovinou potažený nízký nástavek bud žitnou slámou, nebo čistými pilynami. V truhlárne sice dostanu pilyny zdarma, ale vetšinou jsou zasvineny jedovatými látkami.

Vnitřní část zrna obsahují nejvíce škrobú, oproti tomu je v obalu větší množství popelovin. Cím je tedy číslo větší, tím více byla mouka mletá z okrajové části zrna, kde je více minerálú, ale méne škrobu. Napríklad u pšeničné mouky T400 (polohrubá) máme dostatek škrobú, ale málo minerálú, zde nemusíme pridávat skrob, zatím co u chlebové pšeničné mouky T1050 máme více minerálú, ale málo škrobú. Zde se hodí trochu škrobu pridat.
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
Referenční URL's