K čemu místní ekotyp?

[schützmeister]

(01.11.2013 01:15 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  Nepochopitelné je jen chování včelařů, kteří na jedné straně kritizují globalizaci a na druhou se globalizačně chovají a nevidí místně přizpůsobené kmeny.

To je podle mne to, na co chtěl článek upozornit. Včelař nechovatel je bombardován exkluzivníma nabídkama Singrů, Buckfestek z Dánska, Niger či Kavkazek. Jenže - ty matky jsou dobré a stabilní v místě, kde se chovají. A tím v místě - je myšleno do 10km od chovné stanice. Když dovezu nějakého tohoto super vyšlechtěnce do své ZO, do tří let z něho mám bastarda naprosto nestabilních vlastností.
Nejde prvořadě o to, jakým konkrétním postupem na svém stanovišti postupovat. Ale o to pochopení, že ty názvy klonů jsou jen obchodní značka kterou buď stále kupujeme nebo musíme být v místě chovu. Jinak to je naškodu - a - to byla další oblast článku - ničíme tím místně adaptované včely.
Prostě všude, i tam co není chov, se najde dědula, který má včely po rodičích, má jde na tom samém fleku a to by měl být zdroj genů. S tím můžeme dále pracovat.
Moje osobní zkušenost je, že jsem převzal / velké štěstí / místní malý chov, který ale fungoval nepřetržitě určitě 100let a koupené matky se v nejlepším případě rovnali těm původním, ovšem v přežití a nutnosti ochrany nikdy.
To je námětem zmíněného článku - v každém místě jsou jiné podmínky / a teď nemyslím čechy nebo moravu, ale zrovna to moje údolí nebo obec a kdaž dovezu šlechtěnce úplně odjinud, ikdyby mě tvrdili, že to je přesně ta včela, která tam před 200lety žila, je pravděpodobnost adaptace velmi malá. Respektive časově náročná.
Takže , a to je myslím onen posun, nejde o to, jestli to je takový nebo makový druh, ale jak dlouho se v místě samém / v místě zcela konkrétním / chová.

---

(31.10.2013 03:16 PM)Aleš Molčík napsal(a):  Pokud jde o genetickou rozmanitost na včelnici, tak na to stačí nemít jednu nebo dvě matky pluku ze kterých se dokola odchovávají nové matky, ale nechat včely dělat tiché výměny a množit oddělky

Kdo má dvě, tři včelstva, tak to moc nevytrhne, ale může hodně zkazit neuváženým dovozem.
Pro větší chovatele pak není neštěstí mít každý úl jiný /tedy ve smyslu chovu, ne dovozu/. Časem si to samo sedne, ustálí se geny a výsledek často bývá lepší, než usilovná snaha zkřížit co se dá.