Co se píše o volné stavbě

[Leoš Dvorský]

Aleši, tak nějak to je. Ale pokročil jsi i trochu dál. Jsou materiály, kterým odstraníš třeba plod (nebo použiješ dlouhodobý nosič, a tp.) a pak nakrmíš (spíš jen doplníš zásoby) , třeba do konce července a je klid. Některé po takovém zásahu se znovu rozplodují a můžeš je klidně použít pro zpracování zásob pro oddělky a snesou krmení i v září a zase je pohoda. Jiné materiály zase samy přirozeně toto udělají za tebe (prostě nepotřebují skoro nic), ale absolutně nesnesou další kemení, když je k tomu donutíš, přijdeš o ně. Proto už pár roků straším s plodovým rytmem. Bez téhle znalosti to prostě nejde nebo je to střelba od boku. Nejde si hrát na náhodu nebo na ni spoléhat.
Ono je to v zásadě jednoduché, jen se k tomu musíš dopracovat a dávat do souvislostí a poznat tu hranici. Navazuje to i na to, kdy který materiál převážně odchovává dlouhodobé generace včel a jak je citlivý na přínos sladiny nebo již uložené zásoby, jak na změny ve snůšce (krmení) reaguje s plodováním, jak reaguje na hladovění, které je u klasicky vedení včelstev jev naprosto normální. Když nejsou viry nebo NC, je to doopravdy v pohodě. Když jsou viry, je to o něco horší a tady je místo právě pro selekci a šlechtění. To je ale už zase o něčem jiném. Normální varroáza (A) se ale dá zvládnout jen s vhodným ošetřováním. Tohle je ale cesta, která respektuje různorodost,variabilitu včel, díky které přežívají miliony let. To pro drtivou většinu včelařů moc není a dnes by nejraději vše jen vygooglovali. Chceme jeden materiál, jeden mechanizmus......... dál si to doplníš sám a kam to vedlo. I to je cesta, řekl bych, že po ní jdou všichni chovatelé i skoro všichni včelaři na celém světě. Podle mne to je ale prakticky totéž, co jsme se včelami dělali po dvě staletí do teď, jen trochu v jiném gardu. To ale není cesta ŠPV, tedy po Brně doufám sále víc a víc. LD