Léčení u včel

[Leoš Dvorský]

Tak na 100% to nevím, ale podle mne je to hodně odvislé od počasí. Květen je chaladnější, než obvykle a kleštík má na plodu lepší podmínky. Nyní se najde hlavně na krajích plodového tělesa. Ideální teplota pro množení je cca 33,4°C. Pak je docela pravděpodobné, že to souvisí i s počtem generací plodu oschovávaných od konce zimy. Pak mi přijde, že tím, že včelstva v rojové náladě mají lepší podmínky, protože tam jsou více dlouhověké včely a roji se dostává kleštík nejvíce do prostoru. Co slýchám, tak rojovka letos probíhá přerušovaně jako by v několika vlnách, prodlužuje se. Není to ale první rok, co to pozoruji. Není to ale na sebe navazující, je možné že se jen přizpůsobuje.

Záměnami nástavků a plástů s plodem (převěšování, zebrování) jeho množení ve včelstvu také napomáhá, protože dochází k zhoršení tepelného režimu a pak následným přesunem na mladuškách do míst k plodu, kde nebyl. Napomáhá tomu i nevhodné rotšiřování, ale to souvisí s předešlým.To už je ale obecný jev.

No a zřejmě ten časnější přechod ovlivily i podzimní úhyny, když se včely z kolablujících včelstev přesunuly i s kleštíkem (a ostatními patogeny) do těch přeživších a je tam více koncentrovaný. Zřejmě větší konkurence a heterozní efekt, větší vitalita. Možná to naznačuje něco do budoucna. Třeba nás čekají vedra. Zase těch příčin bude víc a záleží stanoviště od stanoviště. Nevím, jestli je to napsáno srozumitelně. Ono by to chtělo nějaký širší průzkum, ale včelařské organizace a vlastně i majitele včel tohle nezajímá, mají přeci chemii...... Já jsem zde před léty vypozoroval taková 2 pásma nebezpečnosti a pracoval na dalším upřesnění, ale dnes už organizován nejsem ani v VSMBO (od r. 2017), tak je to jen pro mojí potřebu. Ale anamnézu stanovišť si dělám pro sebe každý rok. Ono se to stále mění.

Už jste někdo zaznamenal na stanovištích poškozené včely? Tak ta včelstva by po odebrání medu, byla zralá na radikální biotechnický zásah. Obvykle to bývá třeba jen jedno včelstvo z několika na stanovišti (třeba 1 z 20 ti a pod.). Pokud takové vyřešíme, ušeříme si hodně starostí.
Loni touto dobou jsem také takové včelstvo pozoroval a předpovídal věší tendenci k úhynům. Jak se ukázalo, byla to skoro celorepubliková záležitost, jenže klasičtí včelaři to zjistili až v podletí a někteří až na jaře. Pozdě bycha honiti. Nepomohla ani ta jejich chemie.
Letos jsem žádné u sebe nezaznamenal. Jinde to může být jinak. Ono to ale jen u DWV má vazbu na kleštíka.
To mapování prostředí by bylo pro včelaře přínosné, ale tak komplexně zřejmě nikdo ani neuvažuje, přitom právě tohle je pole pro spolupráci mezi včelaři. ld