Plodová přestávka

[Marek Pomp]

Pěkný den,
Mirek Matucha na FB uveřejnil pěkný "roční" plán jak na včely. Dovolím si jej překopírovat, přesto, že spousta lidí tady postupuje určitě podobně, protože mám otázku k bodu 3:

1) Na jaře po prvním proletu rozšířím včelstva do prostoru v kterém budou žít po celý rok, v plodišti odeberu všechno na čem není plod a donutím je tak jak to dělaly miliony let stavět nové plodiště. V teple při stavbě plodiště se kleštík nemůže rozmnožovat.

2) V květnu odeberu oddělek z každého včelstva, zabráním tak rojení a naředím tak případného kleštíka a včely opět musí dostavět odebrané plodiště, opět musí zvýšit teplotu a v teple stavby se kleštíkovi nedaří. Při tom mohu odebrat nadbytečný med.

3) Při červnové plodové přestávce udělám z medníkových včel smyv a odhadnu stav kleštíka. Popřípadě bodově zasáhnu, ale v 99% to není třeba. Kleštík tam není.

4) po letním slunovratu zazimuju včelstva, tak jak to včelstva dělala miliony let, mohu odebrat přebytečný med popř. doplnit zásoby.

5) Říjen, vyměním matky spojením s oddělkem.

Ad 3. Snažím se hodnotit zdravotní stav podle počtu poškozených včel. Ale myslím si, že každý signál možných budoucích problémů se hodí, takže doplňkově sleduju stavy kleštíka a hledám vhodný monitoring. Smyv pomocí CO2 nebo cukru jsem zkoušel, ale jako každá metoda potřebuje být zasazený do celkového kontextu, jinak nedává žádnou relevantní informaci. Takže smyv v plodové přestávce určitě bude dobrá metoda. Jenže mi chybí nápověda:
Jak se plodová přestávka v pozdním jaru/začátkem léta dá přibližně poznat z venkovní strany úlu, bez toho abych se hrabal v plodišti?
Jsou nějaké znaky (pokles aktivity, změna v přínosu pylu, teplota na fólii ...?).

Chápu, že to bude složité a definitivní odpověď si bude muset najít každý sám, podle vlastních podmínek, přesto díky za případné nápovědy, kam, proč a jak koukat.
Marek