(24.06.2013 09:35 PM)Leoš Dvorský napsal(a): [ -> ]napodobujeme plodovou přestávku způsobenou třeba rojením, migraci včelstva. Jenže důležité je vědět, kdy to provést, od boku to dělat nelze. Odstraňovat plod není efektivní kdykoliv, zase existuje jeden marker, kdy je to optimální, aby se odstraňoval plod skutečně napadený (nemusí nutně znamenat poškozený) do určité míry, tedy vhodný.
Plodová přestávka by tuším stála za nové téma. Moc bych se přimlouval o zkušenosti. Otázka je ale jednoduchosti, tuším, že pokud nejde o klíckování matky, nelze to udělat jednotně a pak je účinnost oslabena. Respektive, aspoň u mne, mám včelstva téměř bez VD a naopak včelstva, kde se roztoči úplně sypou. Letos zkouším přeletáky, kdy nechám staré plodiště částečně vylíhnout a pak zlikviduju.
Prvoplánově to u mě je proti morový, ale jsem zvědavý, co to udělá s VD. Beru tak celý rámky a rovnou do tavidla, to mě přijde menší patlárna, než to řezat. Slibuju si od toho, že oddělek bez matky a plodu a s největším množstvím roztočů pak rázově ošetřím KM. Pořád ale nemám vyřešené, že se to stejně nedá udělat celoplošně.
A prosím o popis onoho optimálního markeru pro odstranění plodu - trochu mě není jasné, jak napadený plod není poškozený. Znamená to, že pokud odstraňuju už mezerovitý plod, je to pozdě ? Ten je pro mne zcela jistě jen pro slepice .
Tohle jsou velmi zajímavé náměty, bylo by hezké je rozvést.
Plodová přestávka by tuším stála za nové téma. Moc bych se přimlouval o zkušenosti. Otázka je ale jednoduchosti, tuším, že pokud nejde o klíckování matky, nelze to udělat jednotně a pak je účinnost oslabena. Respektive, aspoň u mne, mám včelstva téměř bez VD a naopak včelstva, kde se roztoči úplně sypou. Letos zkouším přeletáky, kdy nechám staré plodiště částečně vylíhnout a pak zlikviduju.
Prvoplánově to u mě je proti morový, ale jsem zvědavý, co to udělá s VD. Beru tak celý rámky a rovnou do tavidla, to mě přijde menší patlárna, než to řezat. Slibuju si od toho, že oddělek bez matky a plodu a s největším množstvím roztočů pak rázově ošetřím KM. Pořád ale nemám vyřešené, že se to stejně nedá udělat celoplošně.
A prosím o popis onoho optimálního markeru pro odstranění plodu - trochu mě není jasné, jak napadený plod není poškozený. Znamená to, že pokud odstraňuju už mezerovitý plod, je to pozdě ? Ten je pro mne zcela jistě jen pro slepice .
Tohle jsou velmi zajímavé náměty, bylo by hezké je rozvést.
Když vám budu odpovídat na takto položené otázky, bude to stejný přístup, jaký je u nás obvyklý, tedy dívat se na les přes jeden strom. To není ale můj přístup a to je asi kámen úrazu, proč jsme se včelařením a také nemocemi tam, kde prostě jsme. Přesto to trochu v krátkosti zkusím. Nezlobte se, že to nebude zdaleka vše a ani ve vzájemných vazbách, bude to tak trochu pel-mel. Mám ale připravený článek, který chci zveřejnit na svých webových, abych to i to zpřístupnil ostatním.Sice se zveřejněním váhám, protože vím, že moje zkušenosti jsou pro mnohé silná káva, třeba to ale ještě nejak zjemním a pak..., kdo ví. Hodně jsem ale naznačil v článku o alternativním přístupu, který vyšel ve Včelařství.
Plodová přestávka u včelstva v přírodě nastává především „programově“ v době rojení, to je cca polovina května – polovina června (tedy ne srpen, září jak se nám někteří teoretici snaží léta namluvit). Vidíte, že je to dlouhé období a proto to u každého bude jiné. V zásadě by odstranění plodu mělo následovat ihned po odeznění rojovky nebo na jejím konci. Tím se napodobí to ,co funguje dobře v přírodě, tj. ředění populace V.d. I to často stačí k jeho regulaci. Jen je třeba pochopit vazbu biologie Vd na biologii včely. Pokud i tzv. apidologové nepochopí tuto skutečnost, budeme mít stále stejné problémy, situace se budu neustále opakovat díky jejich omylům, vyplývajících z příliš úzkého pohledu na věc. Např. doba krmení na zimu není totiž ničím jiným než programovým šířením roztoče do prostoru včelařem nikoli přirozenou (abych citoval klasika z jedné ……, geniální strategií V.d jak se dostat do prostoru) tendencí kleštíka zachovat svůj druh. Doufám, že je to dost jasné, co mám na mysli. Přirozené pro kleštíka je dostat se do prostoru s rojem a tak zachvoat svůj druh. Tím včely jeho populaci ředí a také se ho částečně zbavuji dalšími mechanizmy. To že nám včelstva zalétávají, slídí a loupí, je naše hloupost, nikoliv nutnost!!! Kleštík není parazit, který by zachoval svůj druh tak, že se sám (jsou ale tací i když asi výjimečně) zničí společně se svým hostitelem.
Plodová přestávka je jedním z biotechnických opatření, jak se populace kleštíka ředí (zámětrně využívám tento termín). Už to někdy, za určitých podmínek, stačí k tomu, aby včelstvo minimálně přežilo (jak je výše uvedeno). My chceme ale med, tak se dají využívat další opatření. K tomu, jak vy říkáte patlání, uvedu jedno, což takhle vzít celý nástavek plodu, distancovat ho nad včelstvo a pak udělat potřebné (specifikaci si každý sám domyslí podle okolností). Takto se podaří roztoče velmi naředit.
Jsou ale i další biotechnická opatření o tom ale až v článku, protože to souvisí komplexnějším pohledem, který je v článku ve Včelařství naznačen. Prostě kamínek po kamínku, tak to funguje. Pokud jde o mezerovitý plod, jako důsledek působení kleštíka, má to dvě roviny. První je již skutečné poškození a druhé je způsobeno „zazdíváním“ kleštíka včelami v buňkách a následné odstraňování mrtvého plodu.
K nasazení nějakého nosiče (nemusí být dlouhodobý, záleží na strategii včelaře) doporučuji zásah při objevení tzv. první „ poškozené“ včely. Je to samozřejmě trochu přehnané, ale je to s ohledem na ty včelaře, kteří varroázu nevnímají tak do hloubky. Prostě jakási náhrada paušálního přístupu. Je to obecně levnější i když pro mne nepřípustné. Zde to chce trochu citu a empatie, tu ale rychle získáte.
Totéž bych vám doporučil u „odstranění“ plodu. Je třeba si to ale nejprve vyzkoušet u sebe. Nevím totiž jak citlivé jsou vaše včely a hlavně vaše metodiky ošetřování na kleštíka. Jen při hodnocení plodu se můžete splést, je třeba znát procento a podle mých zkušeností je to při variantě 1 zpravidla pozdě. Poškození je nebezpečné, nikoliv napadení. Na mém webu jsou nějaké fotky, kdy už rozhodně ne.
No a už mi zbývá jen to, jak může být napadený plod nepoškozen. Zase to má dvě roviny. Ta první je relativní nepoškození v důsledku toho, že to probíhá bez virů a šíření nosemózy (myslím obě). Zde by k viditelnému oslabení včelstva došlo až za dlouho po větší invazi V.d. a včelař a včelstvo má velkou šanci, proto to trochu zlehčuji. Kéž by tomu tak bylo vsude !
Ta druhá rovina má co do činění s atraktivitou plodu, trubců a včel. Krátce, „pár“ napadených buněk v určitou dobu mi nevadí, když je jinak třeba 98% plodu bez kleštíka atp. O atraktivitě se toho moc neví mnozí to i popírají, stejně tak, jako se mi před 11 roky i později vysmívali ohledně délky vývoje včely. Nehodlám o tom již s nikým diskutovat ,je to prostě realita. To, že někdo něco ještě neumí nebo nechápe neznamená, že to neexistuje a druhý, třeba jen obyčejný včelař, zvládá. Pro mne není lepšího měřítka úspěšnosti,než využitelnost určitého poznatku v praxi. V přírodě to také tak funguje. To, že to někteří stále nechápou není moje věc. Lhát si do vlastní kapsy, na to jsem už dost starý.
Často mluvím o tzv bodovém ošetření, třeba KM. Nyní je stále u nás ještě doba, kdy je to 1:14 ti. To znamená, že když ošetřím „nějak“ jedno včelstvo, ošetřím prakticky 14 dalších aniž bych odkryl víko úlu. Jinde to bude velmi pravděpodobně jiné a hlavně se to může a bude dramaticky měnit. Vím, že tohle nezvládne každý, to je slabina (nebo není ?). To se dá ale překlenou spoluprací. LD
Pane Dvorský, jestliže nechcete v tuto chvíli článek uveřejnit jen proto že by se mohlo jednat o silnou kávu pro běžné včelaře, kteří náhodou narazí na naše hnutí, prosím umístěte ho do sekce interních záležitostí. Věřím že každý náš člen má otevřenou mysl, důkazem toho je že je tady
, a Váš článek se bude snažit pochopit. Ale abych nemluvil za ostatní, já bych si článek rád přečetl a proto Vám navrhuji tuto variantu.
PS: No fear
(26.06.2013 01:10 PM)Leoš Dvorský napsal(a): [ -> ]Plodová přestávka ... jsem zvědavý, co to udělá s VD. ... Nezlobte se, že to nebude zdaleka vše a ani ve vzájemných vazbách, bude to tak trochu pel-mel. ... Plodová přestávka u včelstva v přírodě nastává především „programově“ v době rojení, to je cca polovina května – polovina června (tedy ne srpen, září jak se nám někteří teoretici snaží léta namluvit). Vidíte, že je to dlouhé období a proto to u každého bude jiné. V zásadě by odstranění plodu mělo následovat ihned po odeznění rojovky nebo na jejím konci. Tím se napodobí to ,co funguje dobře v přírodě, tj. ředění populace V.d. ... Např. doba krmení na zimu není totiž ničím jiným než programovým šířením roztoče do prostoru včelařem nikoli přirozenou (abych citoval klasika z jedné ……, geniální strategií V.d jak se dostat do prostoru) tendencí kleštíka zachovat svůj druh. Doufám, že je to dost jasné, co mám na mysli. Přirozené pro kleštíka je dostat se do prostoru s rojem a tak zachvoat svůj druh. Tím včely jeho populaci ředí a také se ho částečně zbavuji dalšími mechanizmy. ... My chceme ale med, tak se dají využívat další opatření. K tomu, jak vy říkáte patlání, uvedu jedno, což takhle vzít celý nástavek plodu, distancovat ho nad včelstvo a pak udělat potřebné (specifikaci si každý sám domyslí podle okolností). Takto se podaří roztoče velmi naředit. ... Totéž bych vám doporučil u „odstranění“ plodu. Je třeba si to ale nejprve vyzkoušet u sebe. ... Ta druhá rovina má co do činění s atraktivitou plodu, trubců a včel. Krátce, „pár“ napadených buněk v určitou dobu mi nevadí, když je jinak třeba 98% plodu bez kleštíka atp. O atraktivitě se toho moc neví mnozí to i popírají, stejně tak, jako se mi před 11 roky i později vysmívali ohledně délky vývoje včely. Nehodlám o tom již s nikým diskutovat ,je to prostě realita. ... Pro mne není lepšího měřítka úspěšnosti,než využitelnost určitého poznatku v praxi. ... Často mluvím o tzv bodovém ošetření, ... Vím, že tohle nezvládne každý, to je slabina (nebo není ?). To se dá ale překlenou spolupací. LD
Leoši, dovolím si krátku poznámku na vynikajúce myšlienky v Tvojej reakcii, ktoré vôbec nie sú pel-mel, ale chronoligicky naväzujú na život včelstva v sezóne. Doba rojenia je aj dobou hojnosti a teda časom prvého medobrania, po ktorom zároveň prichádza obdobie znáškovej prestávky. V tomto období teplých dní prekladám plodiskové nadstavky s plodom na top pozíciu, na mriežku, v nádeji, že sa včely v najteplejšej časti úľa narodia o 24 hodín skôr. To je opatrenie, ktoré výrazne znižuje počty reprodukcie schopných roztočov Varroa, pretože neoplodnené samičky klieštika sa po odviečkovaní bunky rodiacou sa včelou už nikdy neoplodnia. To je moje bodobé ošetrenie.
Môj priateľ z Prešova, Michal Vinc, mi pred pár rokmi doporučil zakŕmiť včelstvá jednorázovo, veľkou dávkou sirupu na prelome augusta a septembra. Vynikajúce riešenie na podporu vitality včelstiev.
Atraktivita plodu trúdov a včiel by bola na dlhšiu diskusiu. Nepoužívam medzistienky a ja už mám malé včely. Je faktom, že v strede plásta včely postavia malé bunky a veľkosť buniek sa zväčšuje smerom ku krajným častiam jeho obvodu. To je na pláste pozorovateľné voľným okom. Je samozrejmé, že v malých bunkách a v centre hniezda včely dodajú kuklám pod viečkom viac tepla ako sa dostane plodu na obvode plásta. To znamená, že plod z malých buniek v strede plásta sa môže narodiť aj v 19.deň ráno, na obed alebo večer, od položenia vajíčka, a plod z väčších buniek na okraji plásta sa môže narodiť až 22.deň ráno, na obed alebo večer, od položenia vajíčka.
To termosolárne riešenie úľového dna je určite dôležitejšie na skracovanie vývoja včelieho plodu v skorej jari a v neskorom lete, ako termosolárny úľ s riešením na zabíjanie roztočov a šokovanie včelstiev.
[
attachment=146] [
attachment=147]
Rád bych se připojil k návrhu pana Hucka,protože poznatky pana Dvorského jsou přínosem asi pro každého a psány srozumitelnou řečí.
Přidávám se taky k návrhu pana Hucka a prosím pana Dvorského o napsání a zveřejnění toho článku,děkuji.
I ja sa prihováram za publikovanie. Aspoň pre členov ŠPV.
Pěkný den,
Mirek Matucha na FB uveřejnil pěkný "roční" plán jak na včely. Dovolím si jej překopírovat, přesto, že spousta lidí tady postupuje určitě podobně, protože mám otázku k bodu 3:
1) Na jaře po prvním proletu rozšířím včelstva do prostoru v kterém budou žít po celý rok, v plodišti odeberu všechno na čem není plod a donutím je tak jak to dělaly miliony let stavět nové plodiště. V teple při stavbě plodiště se kleštík nemůže rozmnožovat.
2) V květnu odeberu oddělek z každého včelstva, zabráním tak rojení a naředím tak případného kleštíka a včely opět musí dostavět odebrané plodiště, opět musí zvýšit teplotu a v teple stavby se kleštíkovi nedaří. Při tom mohu odebrat nadbytečný med.
3) Při červnové plodové přestávce udělám z medníkových včel smyv a odhadnu stav kleštíka. Popřípadě bodově zasáhnu, ale v 99% to není třeba. Kleštík tam není.
4) po letním slunovratu zazimuju včelstva, tak jak to včelstva dělala miliony let, mohu odebrat přebytečný med popř. doplnit zásoby.
5) Říjen, vyměním matky spojením s oddělkem.
Ad 3. Snažím se hodnotit zdravotní stav podle počtu poškozených včel. Ale myslím si, že každý signál možných budoucích problémů se hodí, takže doplňkově sleduju stavy kleštíka a hledám vhodný monitoring. Smyv pomocí CO2 nebo cukru jsem zkoušel, ale jako každá metoda potřebuje být zasazený do celkového kontextu, jinak nedává žádnou relevantní informaci. Takže smyv v plodové přestávce určitě bude dobrá metoda. Jenže mi chybí nápověda:
Jak se plodová přestávka v pozdním jaru/začátkem léta dá přibližně poznat z venkovní strany úlu, bez toho abych se hrabal v plodišti?
Jsou nějaké znaky (pokles aktivity, změna v přínosu pylu, teplota na fólii ...?).
Chápu, že to bude složité a definitivní odpověď si bude muset najít každý sám, podle vlastních podmínek, přesto díky za případné nápovědy, kam, proč a jak koukat.
Marek
Marku, všechny metody, které vycházejí z toho, že se počítají roztoči jsou skutečně jen hodně práce pro nic. Proč? Protože se u nich předpokládá jen varroáza typu A a ta se dnes vyskytuje velmi zřídka. Dělá se to obecně min. posledních 30 let a výslekdky? Stále stejné, stále více úhynů i přes stále větší používání chemie. To, že je včela zasažena rotočem vůbec neznamená, že uhyne na některé viry nebo bude poškozená nebo jí bude zkrácen život i když tam jistá pravděpodobnost je. Dříve (na začátku osmdesátých let) to trvalo i 4-5 let než takové včelstvo uhynulo jen v důledku působení roztoče, tedy na varroázu A.
O tom, zda varroáza typu A přeroste ve varoázu typu B (vir def. křídel je zde dominantní) nebo dokonce CCD ( ve všech jeho 9 ti variantách) rozhoduje imunita včely a včelstva. Na CCD se krom jedné varianty, podílí kleštík jen marginálně. To zohledňuje jen ta metoda podle poškozených včel, žádná jiná. Diagnostika podle poškozených včel ale oslabení imunity zohledňuje. Poškozená včela = porušená imunita některým virem nebo N.C...... K oslabení imunity (a poškození včely) vůbec nemusí dojít v důsledku poškození roztočem. Děje se tak i bez kleštíka. Samozřejmě musí čkověk umět rozpoznat co je co. Jako ostatně ve všem.
To je moje draze nabytá zkušenost. I proto dnes včelařím 100% bez chemie s úhyny o kterým se může celému ČSV, PSNV,.... nechat jen zdát. Prostě jsem těm blábolům přestal věnovat pozornost, protože mají za účel jen zdůvodnění čerpání dotací a grantů.
V.d. je příčinou problému asi jen z 30%, tedy kdy je spouštěčem. Tím není řečeno, že někde a někdy to nemůže být ( a jistě i je) jinak.
Pokud dokážeš přesně kvantifikovat poškozené včely, je už jen otázka jednoduchých počtů zjistit kolik takových včel bude za den, týden, měsíc, do začátku zimy..... Tedy žádné čekání na to, jak to dopadne, ale docela přesná kalkulace. Tu z žádného množství kleštíka neuděláš.
No právě i o tom (CCD) a virech ( je plánovaný speciální vědecký příspěvek) bude lednové setkání. Bude koncipováno tak, aby si každý mohl upravit svou zootechniku bez chemie a případně ještě zvýšit výnosy, pokud o to člověk samozřejmě stojí.
Pochopielně, pokud bude někdo kopírovat zootechniku klasických včelařů, nemůže očekávat nic jiného, než mají oni a pro toho to není.
Fakt ale je, že o účast na lednové setkání ŠPV projevili i někteří , kteří si v ŠPV z nějakého důvodu v minulosti neobnovili svojí účast (vlastně i mimo ŠPV). Přednost samozřejmě dostanou ti, kteří se přihlásili dříve. To už ale zasahuji do jiného vlákna (Pravidelná včelařská setkání ŠPV......).
ld
Dělám to podobně jako Mirek Matucha, nicméně přeci jen něco mám trochu jinak
1. rozšiřuju jednorázově v květu jívy - u oddělků - ze dvou NN na pět a pak někdy ještě přidám další nástavek - medník v červnu
2. oddělky nedělám ze všech včelstev, ale rozeberu jen některé, matky (vajíčka) se snažím vybírat z perspektivních - co nejzdravějších - jedinců. Ostatní včelstva se snažím držet bez zásahu a sleduju jejich vývoj
3. koncem května, začátkem června u mě pravidelně propuká "krize" - začíná to letuneschopnými trubci, pokračuje mladuškami, které se po ránu plácají před česnem a vrcholí projevy dwf. Kleštíka nesleduju a vytvářím v této době ozdravné oddělky/ falešná hnízda. K těm poškozeným včelám - často je vidím ráno mezi 8-10h a pak třeba při proletu mladušek, mezitím vše vypadá výborně, v tom je to zrádné. Med odebírám v červnu.
4. Letos větší části včelstev stačilo toto "jednorázové" červnové opatření - ozdravný oddělek/ falešné hnízdo, a pak už vypadaly slušně až do podzimu. U některých v červenci/srpnu začaly znovu stupňující se příznaky většinou dwv - ty vyřazuju z chovu.
5. Na podzim včelstva nespojuju - nechávám každé bojovat samo za sebe. Na podzim - v druhé půlce září, říjnu jsem letos i v minulých letech někde pozoroval dwv - tyhle včelstva ale většinou přežily zimu bez problémů..
Květnové oddělky při vytvoření v období bez zavíčkovaného plodu jednorázově rosím KML / nebo jsem u části odebral první zavíčkovaný plod - to je jediný zásah. Mám zkušenost, že bez toho by to asi nedaly