Co se děje v úlech teď

[Leoš Dvorský]

Jirko, vidím, že jsi už čerpal z klasické literatury, která je na hony vzdálená včelaření blízkému přírodě. Krom těch 20 kg bys ale klidně ve stejné našel jen 12,10......kg.
Jen ti napíši, jak funguje roj z cca poloviny května v přírodě.

Když je snůška, vystaví si cca 3kg roj dílo o velikosti cca 2-4NN divočeny, tedy dílo bez mezistěn.
Zpravidla je to tolik, kolik obsedne prostoru. Záleží na podmínkách.

Berme třeba za průměr 3NN. Do toho nanosí pro svojí potřebu cca 20-30 kg zásob medu. Pak to usekne a přechází téměř do zimního klidu, není-li další snůška. Což v našich podmínkách už moc není. Koncem června je tedy ve stavu skoro 100% tzv. "zimního" včelstva. Do zimy vychová v průměru 2, 2,5 , ale často jen 1 generaci plodu. U klasicky vedených včelstev to jsou průměrně 3-4 generace. Je to zřejmě proto, že již v roji samotném jsou převážně již dlouhověké včely a z plodu se zase líhnou převážně ty dlouhověké, popřípadě středněvěké včely. Cílem včelstva (roje ) je totiž přežít, zachovat druh a to za co nejmenšího energetického vydání. Včelstvo v přírodě (podobně vedené) totiž nezajímá těch pár kg medu, které se člověk snaží včelstvům do zimy a nakrmení ještě urvat.
Takovéto včelstvo (roj) má tedy naprosto minimální spotřebu zásob, úbytek včel a bez problémů (samozřejmě s výjimkou působení škůdců) dožije jara a další snůšky. Vyzimovává v síle cca 1--2,5 kg včel. Vše samozřejmě záleží na vnějších podmínkách, ale jeho další reakce na případnou snůšku není okamžitá, ale trvá to i 14 dní než na ní zareaguje. výrazaněji. Pochopitelně záleží i genetice. Příčiny není čas rozebírat, je to téma na knihu nebo seminář a ne nějakou Googleakademii.

Ještě pár údajů, které by ti mohly pomoci v rozhodování. Jsou to ale jen mé zkušenosti, záleží jen na tobě, jestli je vezmeš.
Od začátku října do konce února takové včelstvo spotřebuje cca 9 kg (dlouhodobý průměr u mne). To se týká včelstva (roje) o síle cca 5NN (vlastně jedno jaké velikosti (39x16 nebo 2/3 Langstroth nebo Optimal).
Zajímavé ale je, že stejnou spotřebu má včelstvo o síle jen 2NN!

To se týká rojů, které neměnily matku, byl to roj z blahobytu ne hladový roj.......v klasickém prostoru (stojan=stojící strom). Vlivů na sílu i spotřebu má tedy více faktorů, jak jsem naznačil.
Včely nejsou stroj, ale živý organizmus. Proto to ber tak, že to má platnost pro cca 80% případů a ne na vše jsem mohl upozornit. Krajní možnosti se také někdy vyskytují.
Záměrně jsem ti nepsal to, co se při větší snaze dočteš (i když dnes o tom už pochybuji) v mnoha zdrojích, které ale, jak jsi sám podotkl, vycházejí z jimého včelaření než toho, které je blízké přírodě. ld