Grooming

[Leoš Dvorský]

Můžeš mi klidně tykat, budu se cítit mladší.
Jestli mohu radit, nepospíchej a najdi si tu svojí metodiku s co nejmenším počtem zásahů, minimem chemie. Chemie by měla být až to poslední, když něco člověk nezvládne nebo i včelstvo, to se stává. Vol takové úly, které umožňují tzv. biotechnické zásahy, tedy určitě s očky a nástavky. Jaké je skoro jedno. Sice jsou určité závislosti třeba v délce rámku a možné síle, ale to bych tolik neřešil. Prostě naprogramuj se, že chemii nemáš k dispozici. To tě donutí přemýšlet jinak.
Kyselina mravenčí je samozřejmě chemií a to dost agresivní. Má ale tu výhodu, že na ní nebyla zaznamenána resistence kleštíka a mimo to také tlumí nosemózu. Ničí však mikroflóru v úle, tak s ní velmi opatrně. Já se to také učil dost dlouho. Nyní ji už ale nepoužívám nebo dlouho jsem nepoužil.
Proč považuji tzv. varroázu za vyřešenou?
Kleštík není parazit, který zabije svého hostitele, protože by tak zahubil i sám sebe. Tedy ve volné přírodě. V tom je jádro pudla!!! Jenže v přírodě je život včelstva zcela jiný. Lidé k zabití hostitele kleštíka přímo nutí.
V přírodě má včelstvo jiný vztah k dutině, má určitou architekturu díla, má zásoby, které mu nikdo nebere, má svou plodovou křivku, která odpovídá prostředí, samo se vypořádává s nepřáteli, množí se podle svého..... to všechno má své důsledky. Dosud vžité způsoby ošetřování tento vyvážený stav narušují a včelstva stresují prakticky neustále a to ve jménu co nejvyšších výnosů ze včelstva, bez ohledu na důsledky (je to jen hloupý hmyz, že- fuj).
Zopakuji to ve zkratce. Na jaře se kleštík množí různými záměnami nástavků, plástů, především plodových. Včelstva se nenechávají vystavět si každoročně nové plodiště ani v době, kdy to jde takřka samo (to má dalekosáhlé důsledky). Ti tzv. lepší pak v létě nasazují chemii aby pak kleštíka pozdním krmením znovu množili (včelstva se rozplodují). Těmi "moderními" zásahy se neúměrně včelstvu natahuje plodová křivka a také mění, včelstva se nechávají hladovět, ždímou se na maximum. To se pochopitelně projevuje ve ztrátě vnitřní ustálené rovnováhy a tím také radikálnímu oslabení imunity. To je ten problém, který nechceme vidět. I když v našich úlech se ta ustálená rovnováha prakticky nedociluje. Není to úly, ale včelaři. Viděl jsem hynout včelstva v klátech, japoncích, warré stejně tak jako v langstrothech, vysokástavkových, nízkonástavkových úlech, budečácích a pod. O úlech to není, ty jsou jen pro včelaře, včely otázku prostoru a rámkových měr dávno vyřešily. To jen začátečníci si myslí, že je to o úlech a někdy jsou v tom i utvrzováni. U začátečníka se ta slepá víra dá pochopit, ale Bohu žel u toho většina lidí zůstává po celou délku co mají včely. Včela je brána jako zdroj přivýdělku nebo výdělku, výrobní prostředek. Včela je ale divoké, ne hospodářské zvíře.
Takto to nevidím jen já. V pátek mi žena říkala, že se dívala na německý program a tam také vystoupil jeden včelař a řekl, že všechny ostatní zarmoutí, že jsi jsou sami vini těmi problémy s kleštíkem a........ Mluvil jako já. Problém, je především v metodice ošetřování a samozřejmě také přílišné chemizaci, industrializaci zemědělství, lesního a vodního hospodářství. Současné oficiální včelaření a zemědělství jsou nastaveny proti přírodě.
Varuji ale před těmi dušičkářskými přístupy, kdy si lidé myslí, že když dají včely do klátů, warréček, japončíků, že mají hotovo. TO ANI OMYLEM. Ono je to to "dušičkaření" vlastně takový průmyslový přístup jen v obráceném gardu (ony to uděaljí za nás a pro nás). Navíc celou cestu k návratu k přírodnímu (přírodnějšímu včelaření) zcela diskreditují právě těmi naivními, povrchními přístupy. Ona včelstva v přírodě skutečně často přežívají bez pomoci, jenže je třeba vědět proč, abychom to mohli pochopit a napodobit v našich úlech. To je cesta ŠPV, ne "dušičkaření". Příroda je tvrdá. Třeba květnový roj přežívá první rok v přírodě jen z 50%, červnový už jen z cca 10%. To je jen první rok. To si ti dušičkáři neuvědomují, ke své škodě. Tak že ano, jakýmsi vzorem je nám včelstvo v přírodě, ale jen to, které přežívá a ne jakékoliv. To ti různí nekritičtí propagátoři různých úlů nevědí vůbec. Pokud vědí a neříkají, jsou to.....................i.
Nevím, co ti ještě napsat. Je toho hodně na diskuzi a dovysvětlení k tvému příspěvku, ale to bude mít svůj čas, až budeš mít včely. Tak jen snad to, že mne pozorování včel vysloveně baví, baví mne i jakási vzájemná komunikace, respekt jeden k druhému. Jsem s nimi raději než s lidmi. Je to nejlepší škola, z PC se nikdo fotbal ani včelaření nenaučil.
Ale asi proto včelařím tak trochu jinak. Jinak se klidně ptej dál. Samozřejmě k tomu článku existuje i druhý a třetí díl, prozatím jsem nenašel odvahu (možná i chuť) je zveřejnit. Vše jsem ale ochoten říci na přednáškách či seminářích ŠPV. Dnes když se mne někdo ptá. "Co včely"? Mám tendenci odpovídat: "Stejně bys mi to nevěřil." To, když říkám, že je třeba se naučit uskutečňovat věci nečiněním ale neznamená, že nedýchám. Nevím jak to více přiblížit. Z ničeho je vždy jen nic a život je o pohybu. ld