Co se děje v úlech teď

[Miroslav Matucha]

Tak dnes jsem vrhl na ten ozdravný proces. Jak pro koho ozdravný. Sehnat mřížku docela šlo. Pasovala na všechny nástavky, jen ne na ten, co jsem měl nakonec plný včel. Pak jsem byl poučen holkama od koní, že mobil nemusím kupovat nový, že se stačí se se starým naučit. Ukončil jsem školení při zaostření sekvenčního pohybu. Zdálo se mi, že se nemusím umět fotit v koupelně před zrcadlem, když chci vyfotit pár včel.
Ráno jsem se tedy vydal na přemetání.


Plodu bylo překvapivě málo, jen 5 rámků dělničiny, ale vzhedem k tomu, že před pár dny pár km od nás našli hnilobu prohlížel jsem důkladně. Neviděl jsem však nic zásadního.





Rozhodit nástavky šlo snadno, horší však vydolovat rámky


Protože nemám žádný náhradní nástavky, tak jsem to třídil za sebou na zemi. Plod zvlášť, trubčina zvlášť, zásoby zvlášť, pyl zvlášť.

Včely nechtěly být v prázdném nástavku a stále vylézaly i z druhého, který jsem používal jako násypku. Příště zkusím smyk.

Nakonec jsem je pod tu mřížku zahnal dýmem a smetáčkem.
Nad mřížku jsem dal do nástavku 10 rámků s pylem a nektarem. Nad něj jsem dal celý nástavek zavíčkovaných zásob. Pak se mi zdálo, že tam mají málo místa, sundal jsem ten zas...aně těžký medník a přidal jsem nástavek stavebních rámků a nad to jsem se znovu dřel s tím plným medníkem. Zdálo se mi totiž, že bez toho prázdného nástavku by se tam nevešly. No uvidíme za čtrnáct dní. Možná jsem měl dát do každého nástavku nad mřížku nějak pár těch souší s pylem a rozdělit to. Pak mě zas napadlo, že ten pyl je tam vlastně k prdu, když ho zalejou medem a já plásty nepoužiju na jaro. Ale už jsem to tak nechal.
Za hodinu bylo hotovo.
Když jsem odcházel nechtěly se tam stále srovnat.

Ve tři hodiny odpoledne ( za 6 hodin ) stále hromada včel venku

Večer v šest už byly uvnitř skoro všechny.
Jo a žihadel jen 5.
M.M.