Včely v horách

[Petr Pokorný]

Včelařím teprve 3tím rokem, spíš druhým- první rok to bylo jen zoufalé tápání a trápení včel. Nadmořská výška cca 650 m, pohoří Smrčina, oblast Větrov, západní hranice, schytáme téměř všechny deště co táhnou do republiky, zimy poslední dobou tuhé až od druhé poloviny ledna (Vánoce na blátě, ale zato ještě na Velikonoce si zalyžujeme). Matky dlouho do podzimu plodují a když se mají začátkem roku rozklást, tak jsou tu mrazy až praští. Pořádně hodnotit můžu zatím loňské podletí a letošní rok, kdy se jaro řádně prodloužilo a byl plný vrtkavých změn. Moje poznatky:
1/ Celou situaci během prudkých změn počasí částečně "komplikuje" volná stavba a čekání na její dokončení, její zanesení sladinou a když náhodou počasí přeje a snůška trvá dál, i zavíčkování a alespoň trochy vytočení medu. Nepíšu to proto, že se k volné stavbě stavím negativně - je to naopak, neodejdu od tohoto způsobu, jen je prostě třeba počítat s nižším výnosem. Nevím ani pořádně co je vyšší a co nižší výnos, jen co tak slyším od okolních včelařů, nemůžu se s nimi vůbec rovnat. Možná je to ale ovlivněno tím, že moje včelstva jsou dosud ve vývoji - nemám rezervní souše s volnou stavbou na rychlejší rozšiřování a nedosáhla ještě té správné síly. Předpokládám, že do plné síly 5 a více nástavků 2/3 Lang. se včelstva na volné stavbě bez rezervních souší dostanou ve nejdříve koncem druhého roku, spíše ale až ve třetím roce.
2/ O medné komoře zatím jenom sním, počasí a snůška jsou tak vrtkavé a já nechci být třetí rok bez medu, proto si pro sebe alespoň postupně "ulizuju". Obávám se, že letos to bude podobné jako vloni a budu muset v podletí přikrmit...
3/ O čem jsem rozhodně přesvědčen - nemůžu u mě používat matky odchované v nížinách. Mnohé mají sice skvělé vlastnosti (mírnost, držení na plástech, čistota), ale (podle loňského a prozatím letošního roku) jsou náchylné k dost pomalému jarnímu rozvoji a častým plodovým přestávkám při častých změnách počasí. To je hodně omezující pro tvorbu jarních oddělků, smetenců apod. Také jsem si všiml, že matičky "z doliny" si na rozdíl od horalek libují v zakladení nejvyšších a tedy nejteplejších pater, a to až v medníku (nepoužívám mateří mřížku). Rozhodně se pro mě vyplatí shánět matičky s prudkým jarním rozvojem a odolné chladnu a změnám počasí (Jeseníky, Krušné Hory, Vysočina apod.).
4/ Rozhodující je tady konec dubna - první polovina června. Nejvyšší podíl jarní snůšky má pampeliška, pak stromy a louky, občas řepka. Akáty se zde nevyskytují. Lípa tu ještě teď (10.7.) nekvete a když rozkvete, tak téměř každý rok proprší. O medovici tady včelaři léta jen sní. Trochu to zachraňuje všude přítomný jetel na (podle termínů EU) posekaných loukách . Nutná prevence u slabších včelstev v této době - omezit vstup do úlů, protože hrozí loupež.