Plodová přestávka

[Milan Bencúr †]

(26.06.2013 01:10 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  Plodová přestávka ... jsem zvědavý, co to udělá s VD. ... Nezlobte se, že to nebude zdaleka vše a ani ve vzájemných vazbách, bude to tak trochu pel-mel. ... Plodová přestávka u včelstva v přírodě nastává především „programově“ v době rojení, to je cca polovina května – polovina června (tedy ne srpen, září jak se nám někteří teoretici snaží léta namluvit). Vidíte, že je to dlouhé období a proto to u každého bude jiné. V zásadě by odstranění plodu mělo následovat ihned po odeznění rojovky nebo na jejím konci. Tím se napodobí to ,co funguje dobře v přírodě, tj. ředění populace V.d. ... Např. doba krmení na zimu není totiž ničím jiným než programovým šířením roztoče do prostoru včelařem nikoli přirozenou (abych citoval klasika z jedné ……, geniální strategií V.d jak se dostat do prostoru) tendencí kleštíka zachovat svůj druh. Doufám, že je to dost jasné, co mám na mysli. Přirozené pro kleštíka je dostat se do prostoru s rojem a tak zachvoat svůj druh. Tím včely jeho populaci ředí a také se ho částečně zbavuji dalšími mechanizmy. ... My chceme ale med, tak se dají využívat další opatření. K tomu, jak vy říkáte patlání, uvedu jedno, což takhle vzít celý nástavek plodu, distancovat ho nad včelstvo a pak udělat potřebné (specifikaci si každý sám domyslí podle okolností). Takto se podaří roztoče velmi naředit. ... Totéž bych vám doporučil u „odstranění“ plodu. Je třeba si to ale nejprve vyzkoušet u sebe. ... Ta druhá rovina má co do činění s atraktivitou plodu, trubců a včel. Krátce, „pár“ napadených buněk v určitou dobu mi nevadí, když je jinak třeba 98% plodu bez kleštíka atp. O atraktivitě se toho moc neví mnozí to i popírají, stejně tak, jako se mi před 11 roky i později vysmívali ohledně délky vývoje včely. Nehodlám o tom již s nikým diskutovat ,je to prostě realita. ... Pro mne není lepšího měřítka úspěšnosti,než využitelnost určitého poznatku v praxi. ... Často mluvím o tzv bodovém ošetření, ... Vím, že tohle nezvládne každý, to je slabina (nebo není ?). To se dá ale překlenou spolupací. LD

Leoši, dovolím si krátku poznámku na vynikajúce myšlienky v Tvojej reakcii, ktoré vôbec nie sú pel-mel, ale chronoligicky naväzujú na život včelstva v sezóne. Doba rojenia je aj dobou hojnosti a teda časom prvého medobrania, po ktorom zároveň prichádza obdobie znáškovej prestávky. V tomto období teplých dní prekladám plodiskové nadstavky s plodom na top pozíciu, na mriežku, v nádeji, že sa včely v najteplejšej časti úľa narodia o 24 hodín skôr. To je opatrenie, ktoré výrazne znižuje počty reprodukcie schopných roztočov Varroa, pretože neoplodnené samičky klieštika sa po odviečkovaní bunky rodiacou sa včelou už nikdy neoplodnia. To je moje bodobé ošetrenie.
Môj priateľ z Prešova, Michal Vinc, mi pred pár rokmi doporučil zakŕmiť včelstvá jednorázovo, veľkou dávkou sirupu na prelome augusta a septembra. Vynikajúce riešenie na podporu vitality včelstiev.
Atraktivita plodu trúdov a včiel by bola na dlhšiu diskusiu. Nepoužívam medzistienky a ja už mám malé včely. Je faktom, že v strede plásta včely postavia malé bunky a veľkosť buniek sa zväčšuje smerom ku krajným častiam jeho obvodu. To je na pláste pozorovateľné voľným okom. Je samozrejmé, že v malých bunkách a v centre hniezda včely dodajú kuklám pod viečkom viac tepla ako sa dostane plodu na obvode plásta. To znamená, že plod z malých buniek v strede plásta sa môže narodiť aj v 19.deň ráno, na obed alebo večer, od položenia vajíčka, a plod z väčších buniek na okraji plásta sa môže narodiť až 22.deň ráno, na obed alebo večer, od položenia vajíčka.
To termosolárne riešenie úľového dna je určite dôležitejšie na skracovanie vývoja včelieho plodu v skorej jari a v neskorom lete, ako termosolárny úľ s riešením na zabíjanie roztočov a šokovanie včelstiev.