Poraďte prosím

[Debora]

.
Co se změnilo od té doby, v které jsem to uměla? Právě že nic, stále jen dělám to samé, nic. A to vše jen proto, že jsem kývla na ztrátu sama sebe, mého mentálního já ve světě fyzickém. Za tím účelem jsem vymyslela čas, který ospravedlňuje všechny moje chyby, které právě teď už milióny let dělám. Žádná jiná rovina neumožňuje tolik přetvářky a lží jako čas. Jen proto mohu plnit včelařství přetvářkou a lží.

Bez medu a činů nemá vůbec smysl začínat myslet včely, a už vůbec ne selekci. V medu jsou látky, které aktivují detoxikační enzymy a regulují geny. Zkus něco aktivovat na cukru. To je to samé, jako kojit nemluvně cukrovou šťávou. Ale průšvih je především v tom, že na mnohých loukách a plání včelstva hladoví i na snůšce, nebo že v oblastech monokultur vůbec žádná jiná snůšku není. Že tomu tak je, je vlastně souhrn lidských představ o životě, který se jmenuje astrál. Co však udělá astrál, když vycítí náš strach, kterým máme prolezlé všechny myšlenky, slova i činy? Nabude účinnosti a dostane fyzickou formu. Tomu se lidově říká ἀποκάλυψις (odhalení našich myšlenek a citů).

Mateřský jazyk vůbec není schopný vyjádřit určité informace, to musím nějak obejít. Co zde myslím je jen zvláštní opis reality, je to způsob, jak danou realitu pojmout a samozřejmě přetvářet. Lépe ovládat fyzický svět, který teprve v mých myšlenkách vzniká, než se ponořit do civilizačního spánku a konzumovat jen to, co mě fyzický svět nabídne. Přetvářet realitu je živost, živost je umění vytvořit okolnosti a podmínky, které teprve život umožní. Člověk je na mentální rovině velmi zranitelný. Toho naše společnost využívá především tím, že nám nelevně propůjčuje iluzi jistoty.

Myslet včely však neznamená mít plné úly, ale vytvořit podmínky, které včelstvu prospívají, člověk musí být plný včel, ale i činů.

cher