Co se děje v úlech teď

[Leoš Dvorský]

(04.05.2016 01:53 PM)Rasťo 71 napsal(a):  Miro , ak je to nosema-je jedno aká! Tak im namiesto KM, skús podať výluh paliny pravej zmiešanej z medovou vodou, palina im vydenzifikuje od spór nosemy medný váčok a celú tráviacu sústavu.Bol som na školení AUVL v Liptovskom Hrádku, potvrdili mi , že palina pravá sa používa v humánej medecíne práve na tieto neduhy!
Podľa mňa, je to najednoduchšia cesta, stačí 1 sáčok na pol litra vody,príprava ako klasický čaj, keď to vychladne pridaj med , nie veľa len aby si to zatraktívnil pre včely, po 48 hod. musíš zbadať či to zaberá alebo nie.
PS: Ak je v napadnuté na hrane prežitia, zistíš to tak, že otvoríš úľ a zkontroluješ zaplodované rámiky, ak v nej nájdeš len vajíčka a zaviečkovaný plod, tak nosemou napadnuté larvičky , čističky povyhadzovali von z úľa!

Rosťo, vezmu to od konce. Nosemóza není nemoc plodu ale dospělých včel. S larvičkami bych to tedy nespojoval. Pokud jde o virozy- to ano, ale tam , je-li šíření po vertikální ose, může být vir i ve vajíčku.

S tou kopřivou. Víš, to je stále to samé. Zakrývá se tím vlastně vše a je zcela jedno, zda se použije vývar z nějaké rostliny nebo synteticky vyrobené látky.
Působí to jako sekačka na trávu, sesekne to to dobré i špatné. Právě u nosemózy je to velmi citelně vidět.
Včely přežívají díky variabilitě (to nevylučuje ale zdaleka inbreeding) a tu je třeba hledat...... Proto to, že si Miro všiml, a je jedno že to nakonec může být planý poplach, je velmi, velůmi cenné a je na dobré cestě, tedy alternativní cestě, smekám. Ono ty paušální přístupy, které jsou realitě vzdáleny, ponejvíce šíří právě ta centra, jako jsou VŠ, nebo váš, či náš výzkumák. Prosazují přesně opak, než je třeba. Tedy šíří tu intelektuální včelařskou "monokulturu". Jeden přístup způsobuje jeden systém, ten může být do jisté míry efektivní v bezrizikové době, ale v době, kdy se vyskytují větší rizika (a to dnes jednoznačně je), jasně selhávají. Příkladů je dnes mraky ve všech oborech.
Proto se objevují alternativní přístupy, které nacházejí jiná řešení, která se prosazují. Protože dnes je prakticky jen ve všech oborech patrný jeden úhel pohledu. Dnes např. není možné nikde na světě, aby člověk absolvoval univerzitu a nestal se z něj marxista (třeba i nevědomky). No a pak se to těžko napravuje a nová, jiná řešení se hledají jen tehdy, až když je nějaký průšvih. To si uvědomuje málo kdo. Vše má své meze, tím nechci říci že vše co je, je špatné, to ne, ale myslím, že je třeba neustále pochybovat a hledat odpovědi na pochybnosti, nejlépe svou vlastní praxí. No a to je vlastně základ vědeckého přístupu. To ,co tu někdy kritizujeme, není vědecký přístup, ale předsudky,stará schémata a vlastně ideologický nebo jen statický přístup těch, kteří si říkají vědci nebo odborníci. Věda má vysvětlovat ne kádrovat a omezovat lidi v jejich rozvoji.To co se z jednoho úhlu pohledu může zdát dobré, může být z druhého úhlu pohledu špatné. Hranice našeho poznání jsou přeci dány naším strachem (a ochotou nebo neochotou ho překonat) z nepoznaného.

V případě Mira, můžeme mít několik přístpů.

a) Miro chce mít pěkné, "zdravé včely" pak použije chemii, jedno jakou.
b) použije biotech. postupy, teplo, odstranění plodu
c) nebo to nakombinuje.
To jsou krátkodobá řešení s relativně rychlými účinky,ale jen krátkodobými (třeba med). takto se ale právě vytváří, potvrzuje ta intelektuální včelařská monokultura.

Může k tomu ale přistoupit z dlouhodobého pohledu a zodpovědně vůči druhu včela medonosná.
Tj. např. nechat včelstvo dojít do stadia až na samou hranu. Pokud přežije, pak může pokračovat dále v dalším zušlechťování. Jen když se organizmus setká s patogenem, může se vyvinout nějaká imunita, odolnost, rezistence. Jinak to není možné. Tohle ale žádní chovatelé matek nerespektují, proto jsme tam, kde jsme.

Proto chceme, aby ŠPV mělo svou chovatelskou strukturu. Ale skutečně chovatelskou, ne to co se "monokulturně" razí.
Při tomto postupu je ale třeba držet se zásady, neohrožovat okolí. No a k tomu je třeba systém spolupráce, ne izolace v prostředí. Začali jsme pomalu, ale důležité, že jsme začali. Nejde ani tak o produkt, tj. jako včelu (to je až druhořadé) ,ale o produkt , jako chovatel ŠPV. Trochu jsem zabrousil do jiného vlákna, ale hodilo se to sem. Záměrně jsem vybral tyto dva přístupy z nichž vyplývá i ten další a ten jsem naznačil v předchozím příspěvku (tam už se pracuje s pojmy jako je markerová selekce, vztahová analýza...........ale na to je pro spoustu lidí ještě čas). V zásadě je to ale přístup dlouhodobý. ld