Zahrada a všem kolem pěstování a využívání rostlin

[petr.strejcek]

Mně se na broskvoň osvědčilo stříkat jednou každý rok podle fenologie v době, když rozkvete líska.... +/- to dodržuju a v podstatě mi to funguje. Maximálně mně ve špatnym roce zkadeřaví tak 1/3 listů na stromě a to jde přežít, letos to bylo třeba jen pár kusů. Prostě postříkám jednou za rok, víckrát ne, ať si příroda pak dělá co chce. ...............Kvůli neochotě stříkat rajčata na záhoně, jsem radši nad ně vztyčil stříšku a nestříkám je vůbec. Sice nakonec taky zplesnivý, ale to už je stejně někdy tak na konci září. Petr

[terez.c]

No toto, vy mi dáváte, nejdřív melouny, pak broskve...ja chci taky...
Vím, že to neřeší už vzrostlé stromy, ale dají se koupit resistentní odrůdy proti kadeřavosti...
Jo a ta divoká rajčata neplesnivý, prý pro nadšence se dají křížit s normálními, vniklá odruda by mohla být odolná..

---

A biodynamické preparáty jste na kadeřavost nezkoušeli? Ty se dělají snad na všechno...i na česnek...

[renttip]

My všechno sázíme podle výsevních dnů podle M. Thunové a manželka vytváří homeopatickou zálivku. Hodně používáme kopřivový zákvas.

[terez.c]

kopřivový zákvas je všemocný...

[Aleš Molčík]

(28.10.2014 09:56 PM)terez.c napsal(a):  Vím, že to neřeší už vzrostlé stromy, ale dají se koupit resistentní odrůdy proti kadeřavosti...
Jo a ta divoká rajčata neplesnivý, prý pro nadšence se dají křížit s normálními, vniklá odruda by mohla být odolná..

Jistě, že jdou koupit, píšou to skoro všichni prodejci, ale nevěř jim ani slovo.
Jinak zajímavé stromky jsou na http://www.stareodrudy.org

Pokud by někdo chtěl být takový Mičurin a křížit rajčata nebo něco jiného, tak je potřeba mít tyto rostliny zasazené na kraji v květináči a pěstovat je samostatně v rukávu z netkané textilie. Těsně před rozkvětem je potřeba pinzetou odstranit tyčinky z květu u odrůdy ke které chcete přikřížit druhou odrůdu. Potom se přistaví jednotlivé rostliny v květináčích k sobě a nasune se na ně jeden společný rukáv. Jako opylovači se dovnitř pouští Octomilky obecné. Problém je u rostlin, které nekvetou ve stejnou dobu, tady je potřeba znát délku vegetační doby od zasetí po rozkvět a plán vypěstování tomu přizpůsobit.

[terez.c]

staré odrůdy jsem myslela

ty jsi zdá se Mičurin, že máš přehled ...ale kdyby to fakt někdo chtěl zkoušet, tak mě moc zajímá výsledek...

[renttip]

(28.10.2014 04:20 PM)Crha Karel napsal(a):  

(28.10.2014 02:48 PM)schützmeister napsal(a):  Pan Kozák, v čechách největší autorita přes česnek...
on je suchomilný a citlivý na plísně ...

JO, Kozák měl v Buchlovicích taky stánek, i od něj mám vzorek. JInak zkušenosti už nějaký mám, jen mě zajímalo jak to dělají jinde. Letos jsem jej měl ze záhonu i ze sudu. na záhonu čtvrtina chytila plíseň, ale ze sudu super, nahoře se voda nedrží. Letos osazuji 5 sudů 10 odrůdami. A hned natvrdo bond testy.

Karle, zajímá mě to pěstování v sudu. Můžeš byt konkrétnější? Díky

[Ladislav Kohout]

Strom. Při semenaření broskví je malá naděje že vyroste něco nejedlého.

[Jindřich Šafránek]

(28.10.2014 09:00 PM)Aleš Molčík napsal(a):  Podnož nebo celý strom? Bába měla semenáč celý strom a broskve byly sice malé zelené, ale sladké.

Možná mám taky jeden semenáč nevím, mám ale jednu bujně rostoucí broskvi skvostné plody ale zrají až v srpnu. Kvete později tak unika jarním mrazům. Ty šlechtěné začínám postupně vykopávat , vždy namrzají a kadeřavost je poslední tři roky decimuje i když stříkám od ledna téměř pořád. Málo mrazivé zimy přežívá mnoho spor kadeřavosti a postřik to nezarazí.
Ale něco důležitějšího než česnek a broskve.
Bylo včera krásné počasí včelky létaly na svazenku a já jim připravoval pastvu.
K okrasným keřům, vykopávám v okolí vše co volně roste a kvete když nacházím na tom včely. Včera 28.10 jsem sice neslavil, ale zasadil na okolních nepoužívaných polních cestách 11 kusů Ptačího zobu, 6 kusů nějakého ozdobného keře co kvete v srpnu malými růžovými květy a dnes má spoustu červených bobulek, rozsypal po neobdělávaných plochách a zplanělých polních cestách ,dvě igelitky semen Zlatobýlu, pytlík semen Ibišku , a pytlík semen Lípy. Mám vyhlédnutou jívu ale tu budu sázet až na jaře , nyní se nechytne. Na polních cestách usychají staré jabloně, hrušky, švestky a je třeba je alespoň nějak nahradit. Hloh , Šípek, Špendlík se šíří sám ale pokud naházíte jejich semena do trávy co se neseká ,vzejde jich minimálně 20%.
Musíme dát včelám možnost si nasbírat potravu , pak máme právo od nich chtít med.

[schützmeister]

(28.10.2014 09:56 PM)terez.c napsal(a):  No toto, vy mi dáváte, nejdřív melouny, pak broskve...ja chci taky...
Vím, že to neřeší už vzrostlé stromy, ale dají se koupit resistentní odrůdy proti kadeřavosti...

Asi se to už nedá sehnat, ale kdyby jsi se poptala, možná by někdo ještě měl - v Rabí nějaký místní šlechtitel vyšlechtil broskev Šumavskou - byl kdysi dokonce za bolševika i v televizi, měli jsme od něj před cca 20lety semenáč - tak to prodával, zasadili v Bohdašicích, to je tak 650m, otevřená poloha, hroznej podzol, pořádně tam nerostou ani jabloně a broskev naprosto super - nikdy jsme s ní nedělali nic, jen zalívali, krásný bělomasí, sladký, středně velký broskeve, rok co rok obalená, turisti dycky valili bulvy co to tam, s výhledem na Kašperk, roste ?