Včely v horách

[Aleš Molčík]

Jenže oproti originálu se současný dadant zmenšil. Výškou si teď přesně nejsem jistý jaký je rozdíl, ale délka, která je na posunu za zásobami v zimě důležitá, byla zmenšena z 530 mm na 448 mm. A evropský Dadant-Root dokonce na 435 mm. Plodiště bylo v originále v jednom nástavku a používaly se rámky. V nízkých nástavcích byly kazety na plástečkový med. Ve srovnání s tehdejšími almárkami to bylo obrovské plodiště, ale už tehdy v době vzniku, byly články směřující k větším prostornějším úlům pro včely, protože se včely tolik nerojily a bylo i víc medu.
Proto bych se tím, že dadant vznikl jako jednonástavkový úl neřídil, mnohem důležitější je vědět, jestli ten jeden nástavek je dostačující. V zimě po stažení do chomáče se tam včely vejdou, ale na podletí a přípravu zimní generace je to rozhodně málo.

[Crha Karel]

Kolik tedy, a používejme jen velikost obsahu, je dostačující prostor? V litrech?

[Aleš Molčík]

U mě to je min. 100 litrů plodiště + o něco málo menší medník.
Myšlenkou včelařit s jedním velkým plodištěm jsem se zabýval už před lety, ale pokaždé jsem narazil na to jak budu obnovovat dílo v plodišti. Takže místo zvětšování nástavku se ubírám směrem ke zmenšování a zatím mi nejlogičtější připadá použít 5x 1/2 LG pro plodiště. Protože je to objem cca 125l a předpokládám, že brzy na jaře budou včely v horních třech nástavcích a spodní dva můžu odebrat a nahoru nasadit nový, aby se mohla matka rozšiřovat pod strop, kde je tepleji. Je to jediný rozměr u kterého mohu nejvíc využít obnovy díla a netrhat sezení včel. Ostatní rozměry mi vychází od 1/3-1/4.
Pokud by byly včely slabší a jak píše Karel Crha " 60l by mohlo stačit" tak mi také teoreticky vychází použít 3x1/2 LG a to je cca 75l. Protože si myslím, že při takové síle, budou včely brzy z jara v horních dvou nástavcích, ve třetím spodním nástavku budou max. vyvěšené a mohlo by jít odebrat spodní jeden a nahoru nasadit nový nástavek, nebo podle počasí v chladnějších podmínkách jej nasadit o něco později.
A pokud jde o stavbu na loučkách, tak aby loučky nepřekážely v posunu včel, tak nevím jak se to jeví ostatním, ale z mé skromné zkušenosti mi přijde, že šířka loučky 25 je nevhodná, že ji včely málo obestavují dílem. Proto budu příští rok zkoušet loučku 17x17 mm. Šířky přirozeného díla v plodišti bývá 22+ulička proto chci vyzkoušet slabší loučku, ale ten rozměr 17mm není z nějaké biologie včely, ale hloubka polodrážky na zavěšení u LG nástavku je 17 mm, tak nebude tolik zkoumání jak tu loučku položit, když to bude hranolek.

[Jaro Stoklasa]

Do hôr ako plodisko postačuje jeden plodiskový nadstavok podstavený NN nadstavkom. Je to necelých 80 litrov. Včely budú plodovať vo VN, nízky bude ako kompenzácia priestoru. Na plodovanie VN stačí, ale NN pod ním veľmi rázne tlmí rojovú náladu. No ide to aj bez NN dole. Pod Alpami v Nemecku bežne používajú iba VN na dne ako plodisko. Zimujú tiež len vo VN. Žiadne NN, tie používajú len ako medníky v sezóne. Obnova diela, hm... To môže byť trošku problém, ale aj nemusí. VN myslím nadstavky nezmyselne označované ako LG-Jumbo, i keď ide v skutočnosti o Dadant. Takže ak budem písať neskôr o Dadante, myslím Jumbo.

[schützmeister]

(06.08.2013 09:25 AM)Crha Karel napsal(a):  Záměrem je, aby včelstvo u mne nad 650m.n.m. zimovalo jen v jednom prostoru a jen na loučkách. Medník tedy nasazovat co nejpozději, aby jarní med zůstal v plodišti v co největším objemu. Žádné přehazování. Myslím, že to zmiňoval Michal, že zimuje v jednom prostoru, jen nevím zda zmínil jeho obsah, tak nevím co je dostatečné.

Možná ještě doplním mé víc jak desetileté zkušenosti s Dadantem.
Předně vše záleží na klimatu a je třeba to osobně ozkoušet. Nic neplatí všeobecně.
U Dadantu se dolů používá tzv.manipulační nástavek. Osobně jsem ho zavrhl ze tří důvodů : v podletí do něj ukládají mrak pylu, ten je buď nutné přehodit / Milan Bencůr - nepraktické a dostanete ty nejhorší plásty do medníku / nebo přes zimu zplesniví, protože nejsou obsednuté. Na jaře pak, zůstane-li dole, stěhují se s plodem do plesnivých plástů. A do třetice - je to hrozně nepřístupné při kontrole rojení, jelikož nejvíc matečnílů bývá právě tam.
Pro podzimní uspořádání mě ale pomáhá vysoké dno - to zásadně pomůže při nedostatku místa, pokud potřebují a jsou to tak jedny z deseti, prostě postaví dalších 10 cm, které jim z jara odřežu. Na nízkém dnu nevím, tam by asi manipulační nástavek byl dobrý.
Zimovat v jednom prostoru je výhodné, kromě různého přehazování, v tom, že prostě na podzim, v zimě ani na jaře, když včelky potřebují klid, není třeba nic přehazovat. Nic nezplesniví, protože to snadno vytáhnu, nebo naopak přidám.
Do plodu vůbec nelezu od září do dubna. To jde samozřejmě i u jiných systémů,
jen s tím, že si prostě s plesnivými plásty musí včelky poradit sami.
Otázka rozměru je věc nelehká. Mám 39x32 a jednoduše na zimu je to široké a nízké. V létě je to v klidu. Samozřejmě to stačí i na zimu, léta to používám, není to ale ono. Plánuju něco jako 32x35 nebo tak. Prostě to co není přirozené je široko nízké uspořádání. Zjevně přirozené je úzko vysoké. 39 šířky v zimě využijí jen nejsilnější včelstva a pro ty je zase 32 výšky málo. Pokud by byl tvar obrácený, silným je to fuk a malé budou lépe hospodařit s prostorem. Při průzkumu rámkových měr, neboli historie včelaření, v horských oblastech vždy měli úzko vysoké uspořádání / Rakousko, Švýcarsko /.
Problém je trochu stavba vysokých plástů, respektive větší úlety tvaru oproti nízkým.
Lepších výsledků se dosahuje při ranné stavbě/březen,duben/ a nebo vkládáním mezi plod. V letním období je stavba krajních plástů tvarově velmi rozmanitá.

---

(07.08.2013 03:44 PM)Aleš Molčík napsal(a):  Myšlenkou včelařit s jedním velkým plodištěm jsem se zabýval už před lety, ale pokaždé jsem narazil na to jak budu obnovovat dílo v plodišti.

U vysokého plodiště je to vořech. Asi bych na to do smrti nepřišel, nebýt rady jednoho místního včelaře. Věc je prostá - je třeba mít plodiště dvě : zimujete v jednom, rozšiřujete ne prostým nandáním nástavku ale tak, že prázdné plásty ze zimního plodiště dáte do prostřed druhého, jarního plodiště a vše obložíte stavebními rámky / zde je to těžší debata -jde o to jak a co máte v rámkách či loučkách / - tak jako tak, princip je v tom, že v dubnu mají najednou včely dvakrát tak vysoké plodiště / hned to nahoru proplodují a do stran staví jak o život teprve pak přijde jeden,dva, tři nízké medníky.
Výsledkem je každoročně nové plodiště, protože na zimu spodek vytavíte, nebo uděláte v květnu oddělek, při tom dostatek medných i pylových plástů pro zimování -
v horním plodiště je většina medu. Pro vytáčení stačí jen nízké medníky - ale boční plásty druhého plodiště je možné taky točit a jsou vždy na panenské stavbě, takže žádný humus.
Mimoto dubnová akcelerace na dvou vysokých, ač pouze středem obsednutých, plodištích je mimořádná.

[Aleš Molčík]

Tohle přendávání z jednoho na dva nástavky používal, nevím jestli stále používá, p. Kolomý. Na konci knihy Včelaříme jednoduše od Dr. Liebiga je tato metodika sepsaná. V podletí ovšem ten spodní nástavek neodeberu, protože v něm budou včely plodovat, takže buď nejdřív koncem září, když bude chladněji, a nebo brzy z jara a celá dynamika rozvoje na dvou vysokých nástavcích ztrácí význam, protože tam bude na rozvoj zase jeden nástavek s dílem a zbytek si musí postavit. Zkoušel jsem to takto dvě sezóny a neviděl jsem rozdíl mezi rozvojem v jednom vysokém nástavku a jedním podsazeným NN a dvěma VN.

[Milan Bencúr †]

"/ Milan Bencůr - nepraktické a dostanete ty nejhorší plásty do medníku / nebo přes zimu zplesniví, protože nejsou obsednuté. Na jaře pak, zůstane-li dole, stěhují se s plodem do plesnivých plástů."

Len skromne poznamenám, že moja reakcia bola o technike manipulácie s komorou medu, ktorá, hoci nie je obsadená včelami, nikdy neplesnivie. Aspoň ja som sa s takým úkazom ešte nestretol a metodiku Dadant častokrát použijem aj v mojich úľoch Warre. Medná komora a medníkové nadstavky podľa mňa nie je to to isté.
Aké sú to najhoršie plásty? V mojich nadstavkoch Warre majú včely dielo pritmelené ku stenám úľa a keď sa nadstavok stane medníkom, včely nemajú problém zaplniť ho medom.
Aj moja skúsenosť vedenia včelstiev v úľoch Warre je o tom, že včelám viac vyhovuje v plodisku rámik úzko-vysoký. Luneburgská košnica, trámikový úľ Warre, rámikový Ukrajinský ležan, ale aj úľové zostavy s dvojpriestorovým plodiskom (ako je napríklad slovenské Áčko s výškou rámika 22 cm), majú veľmi veľa spoločných znakov, ktoré včelstvu len vyhovujú.

   

[schützmeister]

(14.08.2013 08:42 AM)MilanBencúr napsal(a):  "/ Milan Bencůr - nepraktické
Len skromne poznamenám, že moja reakcia bola o technike manipulácie s komorou medu, ktorá, hoci nie je obsadená včelami, nikdy neplesnivie. Aspoň ja som sa s takým úkazom ešte nestretol a metodiku Dadant častokrát použijem aj v mojich úľoch Warre. Medná komora a medníkové nadstavky podľa mňa nie je to to isté.
Aké sú to najhoršie plásty? V mojich nadstavkoch Warre majú včely dielo pritmelené ku stenám úľa a keď sa nadstavok stane medníkom, včely nemajú problém zaplniť ho medom.

V klidu, myslel jsem to jen jako odkaz na techniku přehazování. Ta samozřejmě není špatná, nahoře plásty neplesnivý. Jen bez onoho točení je to jednodušší, nic jiného.
Dadant a Warré je něco na hony vzdálené / šířkou rámku / takže všechny procesy jsou jiné. Můj postřeh je o tom, že necháte-li v Dadantu přes zimu letní spodní manipulační nástavek, kvanta pylu v něm zplesnivějí, jednoduše proto, že nejsou kryté medem a nejsou přes zimu obsednuté. Ve Waréčku to bude jiné, je prostě menší. A dál - mám-li manipulák přes léto dole, je v něm celou sezonu plod, je tedy na zimu černý jak bota. Pokud ho hodím v srpnu nahoru, zachráním pyl ale včely se z jara / březen / proplodují do tohoto černého nástavku. Tak to prostě v Dadantu je,
zase Waréčko je menší, je pravděpodobné, že tam se to stane vyjímečně. A na jaře mám dvě možnosti - nechám ho nahoře jako medník, a točím med z nejstarších plástů, nebo ho opět podsadím a, protože je v něm plod, zůstává další sezonu. Kruh se uzavíra protože téměř není možné se těchhle " manipulačních " plástů zbavit. Možná od toho to manipulační - prostě věčný koloběh jednoho nástavku. Pokud vím, tohle je právě nejkritizovanější bod Dadantů - ve vysokém plodišti se plásty těžko mění a kolem jak na oběžné dráze koluje " manipulační " nástavek, pamatující začátek našeho včelaření v Dadantu. Tuším, že na to byl i někde článek / ve včelařství ? / a prostě to tak je, klasická metoda Dadant má velké mouchy, přestože, že objevila sílu vysokého nástavku a snadnost nízkých medníků.
Ale Warré je jiná sluneční soustava.

---

(14.08.2013 07:44 AM)Aleš Molčík napsal(a):  Tohle přendávání z jednoho na dva nástavky používal, nevím jestli stále používá, p. Kolomý. V podletí ovšem ten spodní nástavek neodeberu, protože v něm budou včely plodovat, takže buď nejdřív koncem září, když bude chladněji, a nebo brzy z jara a celá dynamika rozvoje na dvou vysokých nástavcích ztrácí význam, protože tam bude na rozvoj zase jeden nástavek s dílem a zbytek si musí postavit.

K odebrání druhého nástavku používám v 80% oddělek - v květnu celý spodní nástavek odeberu jako přeleták. To je nejednodušší. Význam dvojitého plodiště je v dubnu. Jindy nemá smysl. Oddělkem zabiju několik much - zbavím se starých plástů, vychovám novou matku, v ponechaném úlu je podstatně víc medu - když to klapne do snůšky A je to téměř 100% protirojovka. A mám komplet nové plásty.
Druhá varianta přichází v úvahu u nerojivých včel - dva velké nástavky se nechají celou sezonu až do posledního točení. Žádný nízký pod tím, pak to nejde. V okamžiku největšího efektu konce snůšky - tj. co možná bezplodové období - u mne je to konec července - spodní nástavek očešu na minimum - plásty bez plodu ven a nejlépe i divné plodové i s plodem jako protivaroázní opatření šup do tavidla. Zbydou tak 4 plásty uprostřed. Z horního vyndám panenské a doplním o pylové ze spodního. To je hotové do konce srpna a někdy koncem září můžu většinou spodek odebrat. Někdy je tam ještě malinko plodu, většinou to ale nestojí za řeč.
Vypadá to krkolomě, je to ale o načasování období. To je třeba odpozorovat, to se nedá okopírovat. Prostě vystihnout období klidu - rozvoje - shromažďování a zimní přípravy. Každá doba je jiná - buď mám brť, kde se o to stará příroda, nebo pozoruju a reaguju. Nic, chtěl jsem říct, že to není o úle.

[Aleš Molčík]

A s těmi starými plásty se dál v oddělku děje co ?

[Jaro Stoklasa]

Moja zatiaľ krátka skúsenosť: Pri Dadant systéme v horách žiadny manipulačný nadstavok netreba. Jeden veľký ako plodisko a dva nízke ako medník, resp. jeden pri slabších včelstvách. Nič viac. A žiadne prehadzovanie nadstavkov. Ideál zimovanie s jedným NN hore, na jar ho podstaviť druhým NN a hotovo. Potom už len točiť a na jeseň zazimovať. Tento rok zimujem s NN dole, už sa mi to nechce prehadzovať, tak to nechám tak, na jar pri výmene dien krátko po prelete pôjdu spodné NN preč, sú zbytočné. Inak nočné/ranné teploty klesli blízko k bodu mrazu (dnes 2C). Zima je blízko...