Co se děje v úlech teď

[Leoš Dvorský]

(03.07.2024 12:24 PM)Jiří Sláma napsal(a):  A ještě jeden stupidní dotaz - proč se nemají nechávat včely na řepkovém medu, jen kvůli krystalizaci? Vždyť všechen květový med přece krystalizuje nebo se pletu?

Jirko, já nevím co je podle klasiků správně a už mi to je vlastně jedno. U mně mají včely na zimu vždy směs medů, tak, jak si ho nanesly. Nástavky nepřehazuji, tak vlastně i vím, co kde s největší pravděpodoností je. Je to směr ovocných stromů, řepky, javoru, někdy akátu, ale i medovice a melecitozy. Té ale nemívám moc, vlastně mne nějakých 5 kg vůbec nevzrušuje. Pro jiné je 5 kg medu, třeba z lípy, důvod k vytáčení.Pro mě ne, už jen ten zákrok je pro včely z dlouhodobého pohledu víc škodlivý, než když ho tam nechám. On se neztratí a třeba na Velikonoce je to příjemné zpestření na velikonočním stole a na jaře to je pro včely dar. Řepky bývá u mne v zásobách na zimu většina, letos ne. Je směs fakt všeho.
Samozřejmě je něco jiného nechat třeba včeltvu v 5NN , 5kg. melecitozy, ke které se dostanou stejně až na jaře, a nebo mít mat 3 plné NN, jak nám to včera tady ukazoval Honza Cvikl. Ona i ta melecitoza je selekční kriterium. Moje dlouhodobá zkušenost je, že včelstvo o síle 2NN má přes zimu stejnou spotřebu jako včelstvo v 5NN. O tom to také trochu je. O poměrech.......... Na druhou stranu jsou však včelstva , která mají při stejné síle výrazně odlišnou spotřebu. Je to hodně i o genetice, ale i vedení včelstev. Ale abych byl konkrétní, na tvém místě bych se nebál. V přírodě se s tím také musely včely vyrovnat. Co včelám vadí víc, tak je to jen cukr na zimu.
O tom, jak se dá využít medná komora třeba při melecitozní snůšce, jsem napsal někde výše. Myslím, že jsme včera u včel tuhle záležitost také snad docela slušně probrali. ld

[Jan Cvikl]

Ano, je to přesně tak, tak to tu uvádí pan Dvorský. Za normálních běžných podmínek, co se týká vývoje počasí. Jenže!!!
Letos byl ( alespoň, co se u mě týká ... ) úmysl, při mé sestavě 2/3 langstroth, 3 krát plodiště a 3 krát medníky, nechat jeden medník coby mednou komoru. Předpoklad byl, že v něm bude převážně jarní med, tedy ideální stav pro zbytek sezóny a i zimování. Ale vývoj počasí ukázal jinou realitu. Včely u nás nosí už od jara medovici s melecitozou, a nosit ještě nepřestaly. ( U nás v Karlových Varech se v okolí mých stanovišť nepěstují žádné technické plodiny, natož nektarodarné. Jen louky pro dobytek a obilí, žádné kvetoucí horské louky, jen tráva pro hmotu ... ) Stav nyní vypadá tak, že minimálně ty tři medníkové nástavky, do plodiště nejdu, jsou plné melecitozního medu !!! V pátek jsme to s Leošem Dvorským při sezení u včel probírali, jak s tím naložit. Jednu možnost ve svém předešlém příspěvku LD uvádí. Nechat to tak, jak si to včely nanosily prostě nezasahovat. A mít tak možnost otestovat si včelstva, jak si s tím samy poradí. ( v přírodě s tím včelám po tisíciletí také nikdo nepomáhal ... ) A to třeba jen na části včelnice. Jednou z možností, co s tím, kterou jsem již provedl je, že jsem ty tři medníky odstranil, a uskladnil pro další využití pro příští sezonu. Snahu o vytočení jsem totiž vzdal po prvních cca 20 rámcích, kdy se i při snížení otáček medometu plásty trhaly z rámků a výsledek nedobraní, nula nula nic ! A při stávající stále probíhající snůžce nelecitozy doplním zásoby invertním cukrem ( samozřejmě s vědomím, jaké nevýhody tato kombinace sebou přináší pro zimování včel ... )
Za setkání s panem Dvorským srdečně děkuji a doporučuji to všem, není nad osobní kontakt a komunikaci ...

[Stanislav Rataj]

Pokud jde o tu melecitózu, tak je toho opravdu letos hodně, já jsem také prakticky jen na melecitóze a upřímně z toho mám trocho obavu, nechat je tak být. Kolem plodiště měly v květnu dost květového, teď jsem jim tam nelezl, ale medníky jsou jenom melecitóza. Jak vypadá MK nevím, snažíl jsem se jim do toho moc nevrtat, ale namátkou jsem zkusil nějaký rámec a taky cement. Tak jsem si poslechl tohoto pána:

a přijde mi, že říká nesmysly - hovoří o "enzymu, který způsobuje melecitózu" a o tom, že když to namočí a dá zpět do včel, tak že už to neztuhne. To je přeci blbost, ne? Melecitóza je přeci trisacharid a tedy melecitózu nerozložím na glukózu a fruktózu jen tím, že to namočím do vody. Takže pokud to tak udělá, tak jasně - včely to možná přeností, smíchají s dalšími mednými zásobami, tedy procentuální zastoupení melecitózy se možná sníží ve prospěch glukózy / fruktózy a možná to neztuhne tak rychle, ale přeci ji tím neeliminuji?
Chápu využití na jaře pro rozvoj, chápu i nyní pro oddělky, které spotřebovávají, co mají k dispozici, ale jako zimní zásoby jim plástve namočit a vrátit zpět - co si o tom myslíte? Díky ...

[Leoš Dvorský]

Blbost to není. Měl jsem k dispozici práci už z padesátých let, kde to nějaký vědec od nás zdůvodňoval i s chemickými vzorci. Navrhoval přesně tohle. Namočit na několik hodin do vody, nejlépe teplé a postavit na dno. Včely to postupně zpracují a je z toho kvalitní medovicový med. Tuším, že tam vycházelo, že z 1 kg melecitózy je asi 0,5-0,75 kg medu. Tenkrát mi tu práci dal Z.Žák a myslím, že ji i nabízel otisknout ve Včšelařství. Jestli se tak stalo, už nevím. Vlastně mne dnes už ani nepřekvapuje, že ta práce zapadla. Možná, že ji někdo opráší a vydá za své dílo, jak je u nás dobrým zvykem.
Samozřejmě jednodušší je tomuto stavu předcházet, jak jsem to tu popsal. Pokud včely mají normální MK a nad ní se dá jako přetlaková nádoba porázdný nástavek, není problém. To je moje osobní zkušenost. Letos asi budou nejvíce naříkat ti, kteří odebrali včelám na jaře všechen med , což je u klasiků klasika. Nebo, kdo neměl MK z květového medu. Dlouhodobě říkám, že včely musí mít po celý rok tolik zásob, aby byly schopny zimovat i kdyby měla zima přijít v kterýkoliv měsíc. To, že to může pomoci právě při melecitóze, je věc okrajová. ld

[Stanislav Rataj]

Díky moc, tak já to asi zkusím. Uvidíme, co to udělá. Já jsem něco málo (asi 10kg ze včelstva) stočil někdy v květnu, ale většinu jsem jim nechával, takže měly cca dva nástavky zásob (včelstva na 5 NN LG), ale právě jsem byl ne úplně příjemně překvapený tím, že když jsem zkusil udělat sondu blíž k plodišti, tak jsem narážel taky primárně na ten melecitózní med. Díky za každý střípek zkušeností.

[František Kučera]

Tomáši, Leoši, chci se už delší dobu zeptat na to falešné hnízdo. Bylo by možné k tomu napsat více, jak se to provádí, popř. zda je to zde na foru už někde zmíněné? Díky.

[Pavel Cirman]

Falešné plodové hnízdo jsem letos zkoušel poprvé u dvou včelstev. Z prázdných rámků jsem si vyrobil ,pomocí mateří mřížky, klec na matku. Matky byly uvězněny cca 3 týdny, než se z okolních plástů vylíhne veškerý plod. Potom jsem matky přesunul na zaklíckovaný rámek se souší , kde mohla matka klást. Po zavíčkování plodu jsem tento rámek vyřezal a matku pustil. Při kontrole plodu u vyřezaného plástu, měl některý plod i 3 kleštíky najednou. Jeden prázdný rámek stačily včely, za ty tři týdny,vystavět divočinou a matka ho zakladla,viz odkaz, v druhém včelstvu včely nestavěly u matky nic, rámek byl stále prázdný.
Podle Leoše je to zbytečně složitý, ale aspoň jsem si to zkusil.
Jednodušší by bylo uvěznit matku v celém nástavku.
https://imgur.com/a/I3uXD3j

[Tomáš Fuit]

Já to dělám většinou následovně - vytvořil jsem si izolátor z nástavku s překližkovou přepážkou a dvou mateřích mřížek pro tři nebo čtyři rámečky. Většinou 3. nebo 4. nástavek - podle velikosti včelstva a polohy plodiště přeložím do tohoto upraveného nástavku s izolátorem - snažím se přitom zachovat původní pozice rámečků. Pokud mám volné souše, tak strčím do izolátoru dělničí souš. Po 12-14 dnech vyndám rámečky se zavíčkovaným plodem - dá se z toho vytvořit oddělek a dám tam znovu prázdné dělničí souše. Za dalších 12-14 dní je vyndám, většinou jsou silně zavšivené, plod zruším. Pak matku pustím a tím vše skončí. Pokud je včelstvo v horším zdravotním stavu, udělám ještě to, že nechám matku po třetí zaklást další souš a matku vypustím až třeba po dalších třech čtyřech dnech. Zakladenou souš označím a po dalších 10-14 dnech se podívám, jak vypadá zavíčkovaný plod a případně ho ještě vyndám. Letos jsem to taky zkoušel s celým nástavkem (mírnější varianta) - zavřel jsem tam matku asi na 14 dní a pak jsem z toho vytvořil ozdravný oddělek. Je jasné, že jde o razantní zásah, včelstvo zeslábne. Řekl bych, že nejlepší je s tím začít začátkem června, aby v červenci včelstvo mohlo "normálně" pokračovat do zimy.. U několik včelstev jsem při tomto procesu měnil zároveň matku vložením zavíčkovaného matečníku.. Chtěl bych se postupně dostat k tomu, že "falešná hnízda" nahradím jednorázovým ozdraveným oddělkem v červnu - taky jsem to tak někde letos udělal. Ideální stav je samozřejmě nemuset dělat nic a mít zdravé včely - to je pro mě zatím vzdálený konečný cíl.

[Leoš Dvorský]

Ano k tomuhle příspěvku se dá diskutovat. Františku já po pravdě řečeńo nevím, co potřebuješ vědět. Už jen pojem falešné plodové hnízdo je definice, která ve zkratce říká, co a jak se dělá, pokud víme co znamená pojem falešný a plodévé hnízdo. Lze ho vytvářet jednodámkové, jak to udělal Pavel. To nedoporučuju z několika důvodů. Jedním z nich je, že tam musím znovu jít a tedy rušit včely. To je to nejhorší, co bych mohl udělat. Stres je nejhorší nemoc, to je všeobecně známo. Mohu ho vytvořit izolací matky na několik plástů, na celý nástavek. Umístit ho nahoru nebo dolů do stran nebo do středu podle úlové soustavy. Mohu ho vytvořit i s nějakým plodem (i bez) s makou nebo bez zní. Nebo jen s použitím oček a využitím přirozené dynamiky včelstva, tedy klidně i v japončících a Warré, ale i normálních NÚ, ležanech. To znamená, že i bez otevírání včelstev. Samozřejmě to něco chce. Čili lze ho dělat x způsoby v různou dobu, ale vždy ve všech úlových soustavách, včetně klátů a brtí. Účinky jsou různé, dá se využít i k zvýšení sběrací aktivity, imunizaci včelstev, atd., atd., atd.
Tohle se nedá napsat, ale diskutovat o tom má smysl, ale ne tady.
To záleží na vás, jestli si jste ochotni pro ty informace někam dojet. a budete chtít svou kapkou vědomostí přispět. Jsem takovým setkáním otevřen, ale organiovat je už nejspíš nebudu, protože nevím co kdo potřebuje. To mi přijde smysluplnější něco o tom napsat, ale i to má omezený dosah.

Je to jako se vším. Třeba na fotbalových fórech jsou borci, co na první pohled ví o fotbale všechno, ale když je postavíš k míči, ukopnou si nohu. Ví co je třeba placíra, ale balón od nich jde někam..... no nechci říct kam.

Pavel napsal alespoň něco ale stále je to prakticky o ničem. Pavle" kdy jsi je dělal, stáří matky, v jakém úle, kde nahoře nebo dole, atd. Jaká byla konfigurace úlu..................... Máš volnou stavbu nebo mezistěny. Pak mohou být odpovědi přesnější. Ty se ale neptáš. Já takové to zkoušení nemám vlastně vůbec rád. Včely jsou neuvěřelně logické, na rozdíl od nás lidí. Když ale něco tzvl zkusím, získám určitou zkušeností a mohu to dál rozvíjet, pokud chci, jinak to zkoušení bylo k ničemu. Pak má smysl se ptát, protože už mám alespoň představu. Pokud tu představu nemám, nedá se dosáhnout vůbec nic. To je jako v matematice. Předstvivost v matematice neznamená nic, bez ní se ale nikdy nikdo nestal dobrým matematikem. Já třeba dnes už vůbec nechápu ty,kteří se hlásí k ŠPV a požívají nějaku kyslelinu, thymol, amitráz, ...... je jedno jestli 1x nebo 9x za rok.
Tohle jsou všechno věci na osobní diskusi ne zkratkovité odpovědi na fórum. Ony ty Internet, Google,FB,YT academie v praxi nefungují.
Přítel Šrám mi vždycky říkával: "Dej krávě do držky, ona ti dá do dížky".
Já říkám, že z ničeho je zase jen nic. ld

[Leoš Dvorský]

Tomáši a ještě když tomu oddělku vezmeš první zavíčkovaný plást od mladé matky, zabiješ 2 mouchy jednou ranou. ld