Co se děje v úlech teď

[Pavel Cirman]

Padnul mi letošní červnový roj.Byl tak silný,že se skoro nevešel do rojáčku. Roj jsem musel přenosit do rojáčku pomocí plodového rámku, protože včely přistály ve vysoké trávě.Ten rámek jsem jim potom už nechal.Stačily vystavět tři nástavky 39x17cm.Na podzim měly veliký přirozený spad kleštíka. O víkendu nebyla v úlu ani jedna včela, horní dva nástavky plné zásob.

[Tomáš Palata]

Mám to samé. Roj. Darovaný. Já už od toho nic neočekávám. Prostě si to odpracují a mohou jít. Dva nástavky dělničiny a zpracované zásoby - to se počítá. Pokud přežijí zimu (což se letos nepovedlo), jdou na maso.

[Leoš Dvorský]

Včera a dnes dopoledně jsem zase kontroloval včelstva i s termokamerou. Venku teplota 5-6°C. Na čelních stěnách úlů vně někde i kolem 20°C (sluníčko).
V chomáčích teploty kolem 17°C, jedno mladé včelstvo 24,2°C, to bylo ale vyrušeno. Mimo chomáč na povrchu teploty většinou kolem 8°-10°C. Ve nejvzdálenějších čátech úlu teploty jako venku. Tedy u těch normálních včelstvech.
I při těchto teplotách některá včelstva vyletovala a včely se vracely ve stejném počtu. Jeden oddělek dokonce vyklízel mrtvolky jako na jaře. To je ale trochu zvlášní případ. Už jsem to tu asi psal, ale nyní se hlavně začátečníci mohou učit poznávat z chování včelstva jeho vnitřní stav. Chce to jen dát do toho trochu vlastního sádla a dát tomu třeba i trochu systém. ld

[Leoš Dvorský]

Včera jsem byl s manželkou roznášet ptákům do lesa krmení. Při té příležitosti jsem projel termokamerou zevrubně včelstva na stanovišti. Teploty na povrchu chomáče byly dvojnásobné proti těm, které byly před cca 2 měsíci, tedy kolem 16°C, plus- minus. Zdá se, že většina včelstev čeká na velký výstřel. Uvnitř chomáče jsou kolem 23°C. Venkovní teplota ve stínu 5°C. Ale mrazy ještě určitě přijsou. Škoda, že zde není sníh, ty holomrazy přírodě nepřidávají i když včelstvům spíše prospěly. ld

[Leoš Dvorský]

Dnes sem chci přidat příspěvek, který by mohl pomoci začátečníkům při kontrole rojové nálady. Na internetu běhá spoustu matoucích videí.
To, že stres je nejhorší "nemoc", není žádné klišé, ale pravda.
Tak tedy: Nejjistěji a naprosto spolehlivě rojovou náladu poznáte na česně a to i v značném předstihu. Stejně tak tichou výměnu a vlastně všechno důležité. Pokud to ještě nezvládáte a spoléháte se na kontroly, neberte prosím do rukou jednotlivé plásty. To platí na 100% u nízkonástavkových nebo nástavkových úlů.

Platí celkem jednoduché a velice spolehlivé pravidlo.
Nadzveneme horní nástavek plodového tělesa. (zpravidla bývá ve 2 NN u méněplodných a ve 3 NN u plodnějších včelstev). Podíváme se na dolní část plodových plástů v nástavku, aniž bychom je vyjímali.
Jsou-li matečníky tam, můžeme je najít všude a můžeme udělat radikální zákrok, jako je přeleták nebo demareho plán nebo vytvoříme prostě oddělek z celého nástavku se zavíčkovaným plodem. Tím zachráníme pracovní aktivitu včelstva, případně ztrátě roje.
Včelstvo v rojové náladě je ideální využít k chovu matek.
Vylamování matečníků nemá smysl, protože se tím rojová nálada jen oddálí a sběrací pud se tím neobnoví nebo až za delší dobu a to už je často po snůšce. "Rojové" matky jsou ty nejkvalitnější.
Ještě horší "protirojové" opatření je bránit včelám se vyrojit tím, že dáme třeba na česno nebo dno, či spodní nástavek mateří mřížku. Opět se tím nedosáhne ničeho a pracovní morálka (sběrací , stavební pud....) včelstva se neobnoví. Jen tím bráníme vyletět s rojem staré matce.
Včelstvo v rojové náladě je třeba využít, protože je jen málo situací, kdy je včelstvo schopno nashromáždit v tak krátké době tolik medu, jako roj. K tomu lze využít jednu ze tří výše uvedených možností. Tedy rojovou náladu využít ,nikoliv jí opožděně bránit. To jsme měli udělat už před měsícem nebo v podletí minulého roku. Nyní pozdě bycha honiti.
Časté vyrušování není důkazem našich schopností, ale opak je pravdou.
Na druhou stranu jsou někteří šiřitelé matoucích informací na internetu faktorem, který vyvažuje počty včelstev u nás a počty lidí, kteří si včely pořizují.
Už před více než šedesáti léty jsem od starých včelařských bardů slýchával, že včely si může pořídit každý, ale včelařem se stane jen málo z nich.
Každý si musí vybrat svojí cestu sám. Snad tato informace začínajícím pomůže k lepšímu využití nástavkového úlu. Včelám se musíme snažit porozumět a využívat jejich přirozené pudy, nikoliv jim bránit.
ld

[Jiří Sláma]

Učení páni zkušení, já chtěl bych... od vás teď radu.

Dvěma včelstvům s výskytem DWV jsem před ca 2 týdny odebral všechen plod a vypadají OK, další 2 jsem nechal a teď z nich začaly vypadávat poškozené včely (samozřejmě všechno jsou to včelstva, které měly největší snůšku a jsou nejsilnější) v míre větší než malé. Včera jsem do nich kouknul a na plástech našel po jedné poškozené včele a na některých místech byl plod dost mezerovitý a našel jsem i místa, která se mi moc nelíbí - nevím, jestli je to "recapping" každopádně jsou to otevřené buňky s plodem ve stádiu fialových očí, našel jsem i buňky, ze kterých koukají mrtvé nedovyvinuté včely s vystrčeným jazykem. Dost zvláštní - co si o tom myslíte? Plánuju opět komplet odebrat plod protože mi připadají na půl cesty do hrobu...
Budu rád za vaše komentáře.

                               

[Tomáš Fuit]

Neváhal bych a vyndal bych to.. Možná bych strčil matku do třírámkovýho izolátoru a vyhodil ještě za 14 dní první zavíčkovanej. Pak bych je nakrmil a ukončil. Kolikrát ale plod vypadá pěkně a pod česnem je to špatný..

[Leoš Dvorský]

Právě mi iťák zprovoznil tento PC, tak můžu reagovat.
Jirko, je potřeba to nejprve kvantifikovat. Viz diagnostika podle poškozených včel. Když tak se mi ozvi. Možná, že zjistíš, jako nedávko jeden z kolegů, že během 3 měsíců ubyde komplet celé "zimní" včelstvo. Je to sice lineární přístup, ale po 20 létech zkoušení a snah třeba o pravděpobnostní modely můžu říci, že je to nejspolehlivější a nejjednodušší diagnostika na CCD, v tomto případě varianta s DWV. To je první fáze.

Druhá fáze je zjistit spad V.d. DWV je vždy spojen s vysokým počtem V.d.

Třetí fáze je podívat se na plod. To jsi udělal.
Podle mne je velice pravděpodobné, že ve včelstvu dochází k vertikálnímu přenosu DWV. Už je asi infikovaná i matka. Ale je to na hraně.
Jestli chceš mít jistotu, udělej ze včelstva smetenec nebo je přemeť a nech jen stavět. Pokud se neseberou (zkontroluj po cca 2 týdnech plod), nemají šanci. Ušetříš si tak zásoby medu, které asi mají a v každém případě další horizontální přenos viru loupeží, která by život včelstva do 8 týdnů s největší pravděpodobností ukončila.
Podívej se na podmínky stavby. U mne to ztroskotovávalo na nedostatku pylu v tomto období.
Ještě bych hodil včely pod mikroskop a podíval se na NC , NA.

V téhle fázi se již nedá přidat nová matka, nemá to smysl a většinou ji nepřijmou a když, tak stejně časem zmizí i se včelami. To mám dostatečně odzkoušeno. Jedině bys ale mohl novou matku přidat do smetence. Ale zde dodávám - škoda matky. Záleží ale samozřejmě na tom, co chceš........................
Přírodní selekce je ale neúprosná, nebránil bych se jí. Jen bych se snažil eliminovat případné škody u sebe a hlavně u svého okolí.
ld

[Jiří Sláma]

Děkuji! Jestli se nepletu tak ohledně kvantifikace mám v hlavě, že když vidím v průměru ca jednu poškozenou včelu co 15 minut (i když určitě záleží na množství plodu aj ale u těhle silných včelstev mám dojem to tak cca platí) tak už je to stav, který je ntné urychleně a radikálně řešit. A tady do těch včelstev jsem se díval právě proto, že z nich poškozené včely lezou poslední 2 týdny docela často (v době proletu). Ty fotky, které jsem nahrál jsou z místa, které vytpadá nejhůř, jsou tam i plochy plodu které vypadají kompaktně a bez velkcýh problémů. Zajímalo mě, jestli ten stav s odvíčkovaným plodem je známka nějakého hygienického chování nebo spíš známka kolapsu. VD na včelách jsem neviděl, poškozenou včelu jen jednu v každém včelstvu takže předpokládám, že veškerý problém je teď v zavíckovaném plodu...

[Tomáš Fuit]

Jirko, ještě k těm včelstvům, u kterých jsi už vyhodil plod - ono se tam teď nic nelíhne, tak to vypadá dobře - nemocný zmizeli a nový ještě nejsou, zajímavý to bude tak za tři týdny. Vloni jsem měl takovou zkušenost, že některý včelstvo mělo po provedení ozdravnýho oddělku horší vždycky jednu generaci po třech týdnech - sledováno na česnu u proletů. Zdálo se mi, že nemocný včely nakazily vždycky nový larvičky a zmizely. To co se líhlo mezi tím, vypadalo líp. Jedno takový včelstvo jsem vloni řešil tak, že jsem někdy kolem 15. - 20. července po nakrmení zrušil matku a ještě v srpnu jsem vyndal první zavíčkovanej plod, pak už jsem nedělal nic. Zimu přežily v celkem přijatelným stavu..

---

Ještě jsem se chtěl zeptat, jak řešíte meleciózu, u nás toho jsou plný úly..