Co se děje v úlech teď

[Leoš Dvorský]

U mně dnes pěkný letový den, pyl z lísek. ld

[Jiří Marx]

Ali, v tu dobu právě mely mít nad sebou 60kg, pak bys viděl rozdíl, mám včelstva u nich byl chomáč v zimě přes 4NN

[schützmeister]

A stejně tak mám včelstva, které mají pravidelně koncem února 4-5 vysokých plástů včel / ne plodu / a 10.května se rojí ze dvou a půl nabouchaných vysokých nástavků včel, plodu i medu a v srpnu mám dvě, tři včelstva na max.1,5 VN, do září zeslábnou na jeden a jede se na novo.
Je to genetika, to se nedá dohnat ošetřováním.
Jasně, když se v září spojí, mají ty dva VN přes zimu, o to dřív se ale rojí a krom vyššího podílu práce s tím jiný užitek není.
Ty, o kterých mluví Jirka, jsou asi nejbezproblémovější. Ale je to tak od přírody. Když takový nejsou, nijak to nenaženu ošetřováním.
Jiná věc je ale stanoviště. V tom jsou rozdíly největší.

[Jiří Marx]

Docela by mě zajímalo, jak by se choval u tebe materiál, co chovám já. Za sedm sezon ani roj, teda když nepočítám roj z oplodňováčku. Tohle rojení přece není možný

[Ali]

Takže kluci, přesně jak píšete, je to zřejmě o materiálu.
Jak píše Michal, koncem února cca 4-5 plástů včel, ale přelom kveten/červen a pak už není u mě v přírodě nic, jak podotkl "Jiná věc je ale stanoviště." (Moravský kras a Sobotovice - nesrovnatelné). Chvála bohu, to co mám se mi alespoň nerojí.

Mám tímto závěrem dva hlavní úkoly. Budu muset hledat jinou včelu a dát si pozor na zajištění a udržení přemíry zásob v létě, mj. Nepřizpůsobí se za dva-tři roky těmto zrychleným jarním podmínkám včela sama? Asi naivní.

A ještě k tomu chování včely ze Sobotky na Šumavě (je to trochu mimo).
Před třiceti lety objednal kolega matky z "rovin", vyměnil je do poloviny úlů (měli jsme včely v Moravském krasu) a ještě na podzim po snůšce je rušil, neuměly přinést medovici z lesa. Tvrdil, že ani jedna. Rojení jsme tehdá neřešili.

[Jindřich Šafránek]

(26.02.2019 04:44 PM)Ali napsal(a):  A ještě k tomu chování včely ze Sobotky na Šumavě (je to trochu mimo).
Před třiceti lety objednal kolega matky z "rovin", vyměnil je do poloviny úlů (měli jsme včely v Moravském krasu) a ještě na podzim po snůšce je rušil, neuměly přinést medovici z lesa. Tvrdil, že ani jedna. Rojení jsme tehdá neřešili.

Nevím jak, ale myslím že při vitalitě včely "časem" najdeš fenotip co bude u tebe v lokalitě úspěšný. Pokusy kupovat matky odkudkoli ( i pokud máš ke včelaři důvěru ) nahraď tříděním toho co máš. Příroda je mocnějšía a lepší něž naše dobře míněné zásahy s přenášením materiálu odjinud. Nejhorší jsou unáhlené závěry, je to běh na dlouhou trať. Včely na jaře koupit a na podzim zrušit je šílenost!

[Jiří Marx]

Mám stanoviště v Krkonoších v 600 mnm a mám je tam silnější než tady ve 310.....

[Ali]

Jaký může být důvod, že nahoře jsou na tom líp než-li dole? Na první zamyšlení moc logiky to nemá. Vždyť tam mají klimaticky těžší podmínky.
Měl jsem na mysli zkusit sehnat jen dvě matky s jinými vlastnostmi. Nic víc. Třídím jen z toho co je doma.

[schützmeister]

(26.02.2019 03:23 PM)jirka.marx napsal(a):  Docela by mě zajímalo, jak by se choval u tebe materiál, co chovám já. Za sedm sezon ani roj, teda když nepočítám roj z oplodňováčku. Tohle rojení přece není možný

No tak... Oni se taky většinou nevyrojí - rozděluju. Myslím zakladený matečníky v ůle.

---

(26.02.2019 09:03 PM)Ali napsal(a):  Jaký může být důvod, že nahoře jsou na tom líp než-li dole? Na první zamyšlení moc logiky to nemá. Vždyť tam mají klimaticky těžší podmínky.

To je právě to skloubení stanoviště a včely.
V horách to nemusí být horší - je to jiné.
Když vezmu ten můj "rychlý ekotyp" co se v 500m na sluníčku rojí skoro každý rok a dám ho do 700m stínu - nerojí se. / tak moc / Loni, když nebylo nic se taky nerojili ani dole a bylo teplo a dobrá jarní snůška.
Čili stejné včely, jak píše Jirka, můžou být ve 300m slabší - protože tam není letní snůška a naopak jdou do roje, kdežto v Krkonoších mají snůšku průběžnoou a není takový teplo na rojení.
A pak je ještě každý rok jiný, takže nechávám ty i ty - rychlé i pomalé, protože když je z jara zima a letní snůška, tak víc točím z těch pomalých, protože z jara jsou v pohodě, maj nižší spotřebu a do července / kdy je tady les / krásně dorostou.
Ty pomalý maj míň roztočů a zase hůř zimujou, dyž je divná zima.

[Jiří Marx]

No je to tak, že v 600 m je delší zima, ale i delší jaro a kvetoucí louky v létě. Jen lesy a pastviny, žádný zemědělec s postřiky. Navíc je mám ve včelínu, který opravdu hřeje, jak vyleze slunce. Nerojí se mi dole ani nahoře, ale jak je mám každý rok silnější a silnější tak uvidím. Roj do Nymsy by se hodil. snůška je pozvolnější, nejdřív kvetou rostliny na osluněných svazích, pak na těch stinných. Je to jiná příroda. Škoda že mi sem nejdou dostat fotky nebo videa.