Forum Šance pro včely
Environment a zdravá výživa - Verze k tisku

+- Forum Šance pro včely (https://forum.sanceprovcely.cz)
+-- Fórum: Obecná diskuse (/forum-Obecna-diskuse)
+--- Fórum: Obecná diskuse (/forum-Obecna-diskuse--39)
+--- Téma: Environment a zdravá výživa (/tema-Environment-a-zdrava-vyziva)

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7
Všechny stránky


Environment a zdravá výživa - tondabh - 16.12.2013 11:01 PM

Haribol přátelé, na přání Leoše prosím založte vlákno, a já vás tam budu postupně navádět na zdravou výživu v praxi, kde vegetariánský tatarák a knedlo zelo vepřo, nejsou chuťově daleko od originálu, ale přitom je to bez mrtvolek, tak je to na vás, já budu hrát na přání, mějte se krásně vánočně Tonda.


RE: Environment a zdravá výživa - Jaro Stoklasa - 17.12.2013 10:37 AM

Človek je všežravec a na konzumáciu mäsa je prispôsobený. Mäso ako strava je pre človeka prirodzené.


RE: Environment a zdravá výživa - Debora - 17.12.2013 12:53 PM

Jasně že přiměřený konzum zdechlin nikoho neporazí, ale to je jen poloviční pravda. Původně jsme byli vegouši, až po vyhoštění do exilu vznikla kultura kanibalismu. Dnes je konzum mršiny považován zcela normální, kulturelně tradiční zážitek.

nová rubrika: environment a zdravá výživa

_______________________________________________

pár faktů

BMC Medicine

Meat consumption and mortality


RE: Environment a zdravá výživa - Leoš Dvorský - 17.12.2013 01:30 PM

(17.12.2013 12:53 PM)Debora napsal(a):  Jasně že přiměřený konzum stejného druhu nikoho tak rychle neporazí, ale to je jen poloviční pravda. Původně jsme byli vegouši, až po vyhoštění do exilu vznikla kultura kanibalismu. Dnes je konzum mršiny považován zcela normální, kulturelně tradiční zážitek Wink

Mně v každém případě při vegetariánské stravě přestávají bolet klouby. LD
Moje z nejoblíbenějších jídel je. Uvařit brambory rohlíčky ve slupce, česnek nastrouhat a smíchat v olivovém oleji a to pak rozmíchat do brambor, mužu se jich už..t a navíc to zvládnu i sám. LD


RE: Environment a zdravá výživa - Debora - 17.12.2013 02:40 PM

Konzum mršiny je dnes považován za zcela normální a kulturelně tradiční zážitek.

Ale proč si nedopřejem pochoutky bez vraždy? Také jsem argumentovala, že požitek našich druhů chutná a nedá se ničím nahradit, ale ve zkutečnosti se jedná pouze o duševní návyk, kterému hloupě podléháme. Tonda nás zajisté poučí jiné a to si snad nenecháme ujít.

Těším se zde zhlédnout pár receptů z Kršnovi farmičky, které nejen že uchovají život našich druhů, ale podpoří i naše zdraví.


RE: Environment a zdravá výživa - Jaro Stoklasa - 17.12.2013 03:23 PM

Na základe čoho usudzujete, že sme boli pôvodne vegetariáni? Mäso vs. mortalita... Choďte sa pozrieť do strednej Ázie, napr Kirgiska a uvidíte tie hrozné choroby, ktoré tam z mäsa majú... Sú najzdravší národ na svete. A zjedia spolu s eskymákmi najviac mäsa... Ale to je do inej témy. Človek nikdy nebol vegetarián. Podiel mäsitej stravy bol pôvodne vyšší a postupne sa znížil. Vegetariánstvo vzniklo z náboženských dôvodov. O tom, že človek nebol vegetariánom a už vôbec nie vegánom, svedčí jeho tráviaca sústava. Mne naopak vegetriánska strava nepomáhala. Skôr mi pomáha vyvážená kvalitná strava (napr. aj chutný doma dochovaný bôčik Smile ) v menších množstvách, ale pochutnám si aj na kvalitných vegetariánskych jedlách. No žiadny extrém nie je dobrý...


RE: Environment a zdravá výživa - Jaro Stoklasa - 17.12.2013 03:24 PM

Na základe čoho rozdeľujete organizmy? Lebo aj mrkva je organizmus aj prasa. Zabiť jeden organizmus - prasa, je vražda. Zabiť iný organizmu nie? Všetko je to iba o tom, ako si človek rozhodne klasifikovať (zatriediť do šuflíkov) svet okolo seba...


RE: Environment a zdravá výživa - Debora - 18.12.2013 04:00 AM

Hle, dal jsem vám všechny byliny vydávající semeno na celém povrchu země i každý strom, na němž je ovoce vydávající semeno. To vám bude za pokrm. (Mojžíš 1:29)

Pravda je, že rostliny mohou vidět, slyšet, cítit, ochunávat a mají city. Neurologický systém je prozatím neprozkoumán, ale Stefano Mancuso z Florenze a František Baluška z university Bonnu založili společnost, která se zkoumá neurobiologii rostlin. Když o tom konzervativní botanik slyší, stojí mu vlasy na hlavě jak svíčky. Na jedné straně si s rostlinami ráda pokecám, ale přiznávám se, že je také vraždím a žeru.

Samozřejmě nám náboženství dláždí cestu. Pokud si dobře vzpomínám, naposled ovlivnili židovský jídelníček Titus, který zlikvidoval židovské povstání (Makabi), zničil Jerusalém a zpopelnil Boží chrám. Zničení chrámu a následující pogrom vyburcoval konzervativní politickou elitu, která vyvolala "duševní" židovský stát, myšlenka která chráníla židovskou identitu před asimilizací. Paralelně se po území Juda und Šomron hnala vlna mesiánského hnutí, očekávající příchod Eliáše. Rabbín Jehošua ben Josef, lidově Ježíš, držel pevně na původním, světu otevřeném židovství, jehož základní téze zní: Všechny životy jsou v Tobě, ale Ty nejsi Život. Nevím jestli si vzpomínáte, ale Ježíš a jeho příznivci byli vegetariáni.

O pád do barbarství se zasloužil svět římské katolická církve. Z toho důvodu je svět křesťanství k jídelníčku svých oveček poměrně benevolentní. Kapřík na Vánoce, vepřová pečeně, telecí, jehněčí, kůzlátko, slepice na paprice. Židé a moslimové už to mají trochu koplikovanější. Velkým omylem v židovském náboženství je povolení některých masných pokrmů a striktní rozdělování masných a mléčných potravin. Zde je vidět, že se ve světě babylonského exilu (5. století před narozením Ježíše) vegetární jídelníček, dobrovolně nebo možná z nouze, obohatil o masný pokrm, který řídí kniha Deuteronomium. Kapitola 14 sice povoluje konzum různých druhů masa, ale je v rozporu se světem starších textů, které zabíjení zvířat z jiných, než "Bohumilovných" důvodů zakazují. Buddhisté to mají jednoduší, neubližují jiným tvorům.

Celý svět je naplněn přítomností našeho života a žádné místo není prázdné. (Izajáš 6:3) V principu je to podobné jako s alternativním včelařením, každý musí sám zvážit, kolik může a ve kterém světě je přítomen.

Dnes už jsou lidé vegetariáni většinou vzhledem k pravidlu o neubližování jiným tvortům.


RE: Environment a zdravá výživa - Leoš Dvorský - 18.12.2013 09:01 AM

(18.12.2013 04:00 AM)Debora napsal(a):  V principu je to podobné jako s alternativním včelařením, každý musí sám zvážit, kolik může a ve kterém světě je přítomen.

Ano je to tak. My lidé jsme včelám nahradili jejich med cukrem a neváháme dělat še možné pro zdůvodnění toho proč. Kolik existuje názorů tzv. včelařských odborníků o prospěšnosti curku a "skodlivosti" medu pro ně, když to napíšti takto na tvrdo?

Kolik včelařů zná, jak se "zdravá" výživa včel promítá do hladiny i složení laktobacilů v trávícím traktu včel a jak to ovlivňuje jejich imunitu a délku života?


RE: Environment a zdravá výživa - Aleš Molčík - 18.12.2013 09:24 AM

A nějaký ty recepty na vaření by už nebyly? Zatím byl jeden od p. Dvorského na maštěný brambory a já bych ho jen doplnil o domácí kefír pomocí Tibetských houbiček, to můžu také. Dnes a v pátek jsem polopracovně doma a budu vařit, na oběd to vypadá dnes na tortillu plněnou fazolemi a bílím jogurtem.


RE: Environment a zdravá výživa - Stanislav Rataj - 18.12.2013 09:51 AM

Já jsem vegetariánem už cca dvanáctý rok a jako újmu to na sobě rozhodně nepociťuji Smile Ale tohle téma mne tady stejně překvapilo, protože bych předpokládal, že jsou jiná diskusní fóra a celé weby, kde je tahle problematika rozebírána poměrně detailně.
Receptů také mnoho nedodám - manželka vaří výborně a za ty roky se naučila připravovat celou řadu vynikajících vege pokrmů, takže když už něco kuchtím já sám, je to většinou jen nějaký salát Angel
Možná něco extrémně rychlého, co zvládám připravit i já, je tohle:
Uvařím špagety, ve smetaně na vaření (12%) rozpustím sýr (co dům dá - nivu, eidam, hermelín ... ), lehce orestuju na nudličky nakrájený pórek, nasypu ho do té sýrové omáčky a po krátkém povaření nakydám na ty špagety. Trvá to pár minut a je to jedlé Smile


RE: Environment a zdravá výživa - Petr Mirovský - 18.12.2013 09:54 AM

Děláme variaci na ty brambory, zvláště, když nějaké zbudou od oběda - prohřát na pánvi s olivovým olejem a utřeným česnekem. Bez mačkání. Jsou pak lehce osmažené a obalené olejem a tím výtečným česnekem.

Když čtu o těch těstovinách:
Na pánev olivový olej, do něj nalámat 2-3 malé sušené chilli papričky, nebo podle chuti mletých, prohřát a ke konci, když už jsou špagety al dente, přidat na plátky nakrájený česnek. Špagety pak po scezení smíchat na té pánvi. Je to jednoduché a rychlé, ale chuťově senzační. Posypat samozřejmě parmezánem (Parmigiano-Reggiano).
Dají se udělat variace, že se na tu pánev přidají sušená rajčata naložená v oleji a nakrájená. Nebo do finálního míchání špaget s olejem přidat čerstvou nakrájenou bazalku.


RE: Environment a zdravá výživa - tondabh - 18.12.2013 03:46 PM

(18.12.2013 09:24 AM)Aleš Molčík napsal(a):  A nějaký ty recepty na vaření by už nebyly? Zatím byl jeden od p. Dvorského na maštěný brambory a já bych ho jen doplnil o domácí kefír pomocí Tibetských houbiček, to můžu také. Dnes a v pátek jsem polopracovně doma a budu vařit, na oběd to vypadá dnes na tortillu plněnou fazolemi a bílím jogurtem.

Haribol přátelé, tak vám sem dám pár pochoutek a vy si prosím dle chuti vyberte.

Vilémovské zelníky
Suroviny:
500g křimické kyselé zelí, či jiné které máte vyzkoušené
200 g hladké mouky
4 vrchovaté čajové lžičky (čl) škrobu
2 vrchovaté čl soli
1 čl mletého kmínu
špetku čili
200 ml vody
olej na smažení

Postup:
V míse smícháme suché suroviny mimo škrobu, ten rozmícháme s vodou a přilejeme do mísy. Vše důkladně promícháme. V pánvi rozpálíme 6,5 mm oleje. Lžící odebíráme směs a na pánvi z ní tvarujeme placičky tl. asi 8 mm, smažíme na středním plameni do zlatova z obou stran. Podáváme s bramborovou kaší nebo jako přílohu k polévce.



Medové kuličky
Suroviny:
1600g sušeného mléka
1000g semínek sezamu
500g arašídy mleté
500g arašídy celé
1400g medu
2 x vanilkový cukr
trocha vody

Postup:
Sypké směsi smícháme a přidáme med, který lehce zapracujeme do těsta, nemačkáme velkou silou jinak z těsta uděláme blemcu. Těsto je správné konzistence, když ho v ruce zmáčkneme a drží tvar, nerozpadá se. Pokud se rozpadá přidáme trochu vody, ale pozor opatrně, stačí vždy trocha a když tuto vodu vmícháme do těsta opět vyzkoušíme zmačknutím zda už drží tvar a jdou z něho koulet kuličky, pokud ne opatrně přilijeme trošku vody a postup opakujeme. Když máme kuličky nakoulené, s láskou obětujeme našemu Pánu a necháme v teplém a dobře větraném pokoji, jinak nám na povrchu díky medu navlhají.



Segedín vegetariánský
Suroviny:
160g soja kostky
1 čl mletého koriandru
6 pl sojové omáčky
½ velké cukety nahrubo nastrouhaná
¾ sáčku kyselého zelí (1/2 kilového)
nakrájený pórek na kolečka
2 čl černá hořčice
2 čl vrchovaté majoránky
1 čl kmín celý (půl český, půl indický)
1 čl koriandru mletého
(1 čl asafoetida)
1 litr rajské šťávy
4 pl vrchovaté cukru
5 čl soli
3,5 litu vody
2 dcl smetany
mouka +olej na jíšku

Postup:
Dáme vařit sóju do 1,7 l vody, 3 čl soli a 6 pl sojové omáčky, 25 min povaříme a necháme odstát. Na oleji necháme vyprskat 2 čl hořčice černé a smažíme do zlatova půl pokrájený pórek, přidáme kmín 1 čl, smažíme 30 sekund a přidáme koriandr mletý 1 čl, (asafoetida 1 čl), špetka čili, dáme cuketu, rajskou šťávu, vodu, povaříme 10 min, přidáme cukr 4 pl, sůl 2 čl, a 2 čl. vrchovaté majoránky, přidáme ¾ sáčku kyselého zelí, sóju i s nálevem, smetanu, přidáme na zahuštění jíšku či mouku a povaříme 5 min.



Kynuté knedlíky vařené na páře (bezvaječné)
Suroviny:
1 kg hladké mouky
1 kg polohrubé mouky
2x sušené droždí
2pl cukru
3 čl soli
voda

Postup:
Ve velké míse smícháme suché směsi a nalijeme teplou vodu podle potřeby, aby vzniklo pěkně vymazlené těsto, jež se nelepí k míse. Necháme v přikryté míse kynout v místnosti při pokojové teplotě 40 min nebo v troubě na 50 stupňů 20 min.

Po uplynutí času kynutí si pomoučíme vál a nakynuté těsto v míse rozdělíme na 4 části. Pomoučíme si ruce a ze dvou částí těsta vytvarujeme šišky, jež umístíme na pomoučený vál a přikryjeme je utěrkou – probíhá druhé kynutí (max. 20 min.)

Připravíme si velký hrnec s minimálně 2,5 litrů vroucí vody (abychom ji náhodou nevyvařili). Do hrnce postavíme nerezovou mřížku na nožičkách, přes celý hrnec nyní rozprostřeme velkou plenu. Jakmile máme šišky nakynuté, umístíme je na plenu a zaklopíme hrnec poklicí nebo mísou (voda musí být ve varu), plenu přehneme přes poklici (mísu). V páře vaříme 20 min. Na pomoučený vál si dáme kynout další dvě šišky a celý proces zopakujeme .Po uvaření propícháme vidličkou a potřeme olejem.



Luštěninová pomazánka
Suroviny:
500 g čočky
2 čl soli při vaření +1 čl soli na dochucení
¼ čl koriandr mletý
2 čl paprika mletá
½ pórku
Postup:
Čočku namočíme přes noc a v té samé vodě vaříme 30 minut s 2 čl soli. Po uvaření odebereme přebytečnou vodu a čočku rozmixujeme. Přidáme koření, jemně pokrájený pórek a 1 čl soli, vše dobře promícháme a dáme do lednice proležet. Podáváme s rohlíkem, chlebem či s topinkou.



Vilémovské halušky
Suroviny (Halušky):
2 kg oloupaných brambor – z toho:
½ jemně nastrouhat na kaši
½ povařit,scedit rozmačkat či rozmixovat na kaši
¼ čl pepře
¼ čl mletý kmín
2 čl soli
400 g polohrubé mouky
400 g hladké mouky

Postup (Halušky):
Vše smícháme a přes cedník na halušky (otvory o průměru 10 mm) protlačíme do horké osolené vody a vaříme 5 minut.

Suroviny (Zelí):
2 kg hlávkového zelí
nakrájený pórek
1 čl kmínu
2 čl soli
2 dcl oleje

Postup (Zelí):
Zelí nakrájíme a dusíme s přísadami 30 minut. Je třeba často míchat!

Suroviny (Kyselé zelí):
1 kg zelí kyselého křimického
4 čl soli
7 pl cukru
1 čl kmín celý
100 ml oleje
Na zahuštění – 400ml studené vody + 2 pl hladké mouky – rozmíchat
500 ml vroucí vody

Postup (Kyselé zelí):
V hrnci na oleji chvíli restujeme kmín celý a do hrnce přidáme kyselé zelí + sůl + cukr + vroucí vodu a dusíme 15 minut. Vlejeme rozmíchanou mouku s vodou a vaříme ještě 2 minuty, často míchat.

Finální postup:
Smícháme obě zelí dohromady a přimícháme halušky.



Vilémovský Medovník.

Ingredience: 8 dcl mléka, 600 g krupicového cukru, 2x heru , 6 pl vrch medu, 2 čl sody, 800 g hladké mouky.

Na krém: 2 l mléka, 2pl karobu, 4 vanilkové pudinky, 300 g másla,200 g cukr moučka.

Postup:
Připravte vodní lázeň a do misky či hrnce dejte heru a nechte roztát. Potom přidejte mléko, med, cukr, sodu a mouku, směs míchejte do hladka asi 10 minut až těsto bude nazlátlé. Na plech dejte pečící papír a obkreslete na něj talíř či dortovou formu, podle toho podle jaká velikosti budete pláty vykrajovat. Do kruhu pak stěrkou rozetřete v tenké vrstvě těsto, aby asi o centimetr přesahovalo kružnici. Placku pečte dozlatova asi 10 minut na 200 stupňů. Po upečení přiložte na placky formu a nožem ořízněte přesahující okraje.

Vyrobte krém a posypku - uvařte pudinky s karobem a po vychladnutí do hmoty vmíchejte máslo. Nakonec nastrouhejte vlašské ořechy na posypku.

Sestavte dort. Rozetřete krém na první plát. Přiklopte další placku,a opět namažte krém a takto až dojdou pláty. Na závěr potřete celý dort včetně boků krémem posypte posypkou a můžete ozdobit mandlemi. Nechat uležet do druhého dne v chladu.



Vilémovský Alsasan
Suroviny (Těsto):
1 kg polohrubé mouky
1 sáček droždí
1 dcl slunečnicového oleje
400 ml studené vody(možno přidat dle potřeby)
2 čl soli
2 čl cukru

Postup (Těsto):
Do mísy dáme suché ingredience a dobře promícháme, poté přidáme olej a opět promícháme, nakonec přidáme vodu a vypracujeme tuhé nelepivé těsto. Těsto dáme do lednice odpočinout cca 2 hoďky, vydrží i 2 dny.

Suroviny (Potěr na koláč):
4x kysaná smetana, nebo stejné množství odkapaného jogurtu (je pikantnější)
2 ks pórku
8 stroužků česneku
4 čl soli
1 velká červená paprika
2 sáčky oliv
trochu oleje na smažení

Postup (Potěr na koláč):
Smícháme kyselou smetanu s rozetřeným česnekem a solí. Papriku nakrájíme na tenké proužky. Pórek osmažíme na oleji.

Finální postup:
Těsto rozdělíme na čtyři díly a vyválíme na tenko dle formy(plech či forma na pizzu), a položíme na formu. Potřeme těsto připraveným potěrem. Ozdobíme smaženým pórkem, paprikou a olivami. Pečeme v troubě 230 °C 15-20 minut.

Závěrem bych chtěl upozornit na to, že si každý může upravit recepty dle své chuti a podle surovin "co dům dá", a poté vznikají jedny z nejlepších pochoutek, mějte se všichni krásně předvánočně Tonda.



(17.12.2013 10:37 AM)Jaro Stoklasa napsal(a):  Človek je všežravec a na konzumáciu mäsa je prispôsobený. Mäso ako strava je pre človeka prirodzené.

Haribol Jaro, ten palec dolů neber jako že bych Tě neměl rád jako osobu, ale pouze nesouhlasím s Tvým vyjádřením a rád Ti zdůvodním proč.

V dnešní době si každý z nás pomalu uvědomuje, že zdraví je to jediné, co nám zůstane, pokud přijdeme o všechno. Jak si ale "udržet" zdraví v době plné emulgátorů, konzervantů, stabilizátorů a tuků? A což teprve aféry týkající se masných výrobků v supermarketech. Jednou z možností je stát se vegetariánem. Přibližme si tedy klady, zápory a důvody přechodu na vegetariánskou stravu a také tuto kuchyni.

Historie vegetariánství začíná už na samém počátku stvoření světa a člověka. Podle Bible se Adam s Evou živili v Ráji jen ovocem a zeleninou. Otec Bůh jim dal rostliny a stromy s plody nebo semeny. Téměř ve všech Zjevených Písmech(myšleno v jejich originále), je jezení masa považováno za činnost nehodnou inteligentního člověka a to hlavně z důvodu karmických, neboli "každá akce přináší reakci, a kdo zabíjí bude příště zabit".

S postupem času byla na zemi místa, kde se lidé živili masem (Eskymáci – na sněhu samozřejmě žádné rostliny nerostou) nebo místa, kde se lidé živili jen ovocem a zeleninou. Jednalo se o místa v teplých a úrodných oblastech. Samozřejmě kultura a životní podmínky zde hráli také důležitou roli, neboli člověk by se měl vždy zachovati podle místa, času a okolností.

Kněží nejen v dávném Egyptě maso všeobecně nejedli, protože podle jídelníčku se jednalo o jídlo nečisté. Mrtvoly zvířat byly nečisté a proto se jich kněží nesměli dotýkat. V roce 1847 vznikla první britská vegetariánská společnost, která vytvořila i současné slovo - vegetarián.


Co však vede lidi k přechodu na vegetariánskou stravu?
Většinou jsou to etické a zdravotní problémy. Proč etické? Byli jste se někdy podívat na jatkách? Nemyslím zabijačku na malém dvorku, kde se nahání jedno či dvě "prasátka" ve všeobecném veselí a opojném stavu. Myslím tím opravdová hromadná jatka, kde se poráží drůbež či prasata nebo dobytek a atmosféra je protknutá nářkem zvířátek a jejich SMRTÍ. A co teprve "moderní" velko komplexy pro chov.

Mnoho vegetariánů chce svým stravovacím režimem přispět k mírumilovnější společnosti, neboť nechtějí býti živi z utrpení dalších bytostí. Proto jsou etické důvody pro jejich vegetariánství nejdůležitější. Přeci jen musíme při řešení velkých problémů začít u sebe. Ne marně se říká, že si nejdříve musíme zamést před vlastním prahem.


Něco málo statistik
Každý rok zavraždíme 1,6 miliardy savců a 22,5 miliardy drůbeže. Počet zabitých ryb jde do biliónů. Za každých 16 kg obilí, sloužících k výkrmu dobytka, získáme nazpět pouze 1 kg masa. Jeden akr půdy vyprodukuje asi 82 kg hovězího masa nebo 10000 kg brambor! Harvardský odborník v oblasti výživy Jean Mayer odhaduje, že snížení produkce masa o 10% by uvolnilo dostatek obilí k výživě 60 mil. lidí. V USA jde 90% všech obilovin na výkrm zvířat, která skončí na jídelním stole. Za každých 16 kg obilí, sloužících k výkrmu dobytka, získáme nazpět pouze 1 kg masa. V rozvojových zemích člověk spotřebuje přibližně 200 kg obilí ročně, většinou z toho přímou spotřebou. Průměrný Evropan nebo Američan však spotřebuje ročně už 1000 kg obilí. 90% z toho však nejprve nakrmí zvířata ve výkrmnách. Vypěstování 1 kg pšenice vyžaduje pouze 60 kg vody, zatímco k produkci 1 kg masa je potřeba 2500 až 6000 kg vody. V Kostarice a Guatemale je ročně likvidováno 50.000 až 70.000 hektarů lesa, aby zde mohl být chován dobytek, jehož maso je po určité době nutné pro výkrm, vyváženo a upravováno pro potřeby restaurací firmy Mc Donalds. Nelze se divit, že se stále zvyšuje surovost mezi lidmi a také krutost, způsobená zákonem přírody oko za oko ... Myslím, že tyto čísla hovoří za vše (i s ohledem na ekonomiku a životní prostředí) a není třeba je dál rozebírat.

Mnoho lidí však přechází na vegetariánskou stranu ze zdravotních důvodů. Neustále se omílají připomínky a varování před vegetariánstvím z důvodů nedostatku životně důležitých složek potravy.Všeobecně je však známo, že konzumace masa je hned po tabáku a alkoholu největší příčinou úmrtí v Evropě a dalších vyspělých oblastech světa.

Ptáte se jak to? Podívejme se na důvod z anatomické stránky. Lidské trávící ústrojí není uzpůsobeno k trávení masa. Střeva masožravých zvířat mají délku jen trojnásobek těla, aby se maso dostalo z těla co nejrychleji a mají silnější žaludeční šťávy, které mimochodem stráví i kosti. Při jeho dlouhodobém rozkladu v lidském těle totiž vznikají zdraví škodlivé látky. Naopak střeva býložravců jsou nejméně šestkrát delší než jejich tělo, kde se cestou z potravy vstřebávají živiny do těla. Člověk má střevní ústrojí jako býložravci. Také naše stavba těla je uzpůsobena na rostlinnou stravu. Časté pojídání masa tedy zatěžuje náš trávící trakt, tělo je infikováno toxíny, které vznikají při hnití masa ve střevech, přetěžuje ledviny a vede k dalším onemocněním. Není výjimečný vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu a s tím související onemocnění srdce a mozku, hromadění tuku na vnitřních stěnách cév a nízká průtokovost krve.

V posledních 20 letech se prokázala souvislost mezi pojídáním masa a rakovinou tlustého střeva, kde je ČR na prvních místech na světě, konečníku, prostaty, prsu a dělohy. Zvířata jsou vykrmována a udržována při životě nepřetržitým podáváním uklidňujících prostředků, hormonů, antibiotik a mnoha jiných nepřirozených škodlivých látek. To nemluvím o úpravách masa před prodejem. Většina těchto látek je samozřejmě karcinogenních, takže přeji dobrou chuť.

Jeden světoznámý vědec Eistein, měl krásné motto:"Nejsme hroby, abychom pojídali mrtvoly, ty patří do hrobu a ne do žaludku", a já s ním bytostně souhlasím a proto už jsem 16 let vegetariánem, Tonda.


RE: Environment a zdravá výživa - Milan Bencúr † - 18.12.2013 08:09 PM

http://soucitne.cz/ingredience/vanoce


RE: Environment a zdravá výživa - tondabh - 20.12.2013 01:05 PM

Langoše

- 2 kg hladké mouky
- ½ kg celozrnné mouky
- 2 x droždí instantní
- 5 čl soli
- 2 pl cukru
- voda podle potřeby

Zaděláme těsto které necháme 30 minut odpočinout, poté na naolejováném vále vyválíme placičky tloušťky kolem 6 mm, necháme chvilku odpočinout a sázíme do rozpáleného oleje. Smažíme do zlatova z obou stran necháme odkapat a nazdobíme buď na sladko nějakou domácí marmeládou nebo na slano kdy potřeme česnekem, posypeme sýrem a pokapeme kečupem.

Zapékané sabjí.

Omyjeme 2 Kg brambor necháme ve slupce a nakrájíme na čtvrtky,když jsou velké tak na šestinky.

Do velkého pekáče dáme 8 plátků másla asi půl cm silné a nasypeme brambory které osolíme 2 čl soli(čl = čajová lžička).Dáme péct do naplno rozpálené trouby na 45 minut,a mezitím si nakrájíme na přiměřené kousky zvlášť květák, brokolici a na plátky asi 8 středních rajčat.

Po 45 min přidáme vrstvu květáku okořeníme dle chuti (kmín mletý, indický(římský)kmín mletý, pepř,oregano apod.) a posolíme půl čl soli a poklademe 4 plátky másla, dáme péct na dalších 10 minut, poté přidáme další vrstvu z brokolice a zase pokořeníme a posolíme půl čl soli a dáme péct na dalších 10 minut, poté přidáme vrstvu rajčat které posolíme 1 čl soli poklademe plátky sýra a dáme péct na dalších deset minut.

Jako příloha je vhodná rýže či pohanka.

Haribol přátelé, posílám receptík na tataráček, ale předem upozorňuji, je to vše o dobře vyvinutých chuťových buňkách jednotlivce, v tomto případě kuchaře.

Tatarák.

Takže na 1Kg oloupaných ve slupce uvařených brambor, které najemno rozmačkáme vidličkou či nastrouháme, dáme 1Ks velký najemno nakrájený pórek(2Ks slabších), 1 PL Worčestrové omáčky, 2 Pl Sojové omáčky, 2Ks Kečup jemný(sladký), 1Ks Kečup ostrý(kečupy musí být vynikající chuti), 4 ČL Soli, 2 Pl Hořčice.

Vše důkladně v míse promícháme a necháme chvilku proležet. No a teď přijde to nejdůležitější, OCHUTNÁME a po chuťové analýze přidáváme co je třeba ke zlepšení chuti až k dokonalosti, vždy dobře promícháme a po chvilce ochutnáme a přidáme to co považujeme za vhodné, podáváme na očesnekovaných topinkách, nebo na kolečka nakrájeném rohlíku jako chuťovky(to pro ty, kteří mají problém s kousáním topinek), možno namazat i na chlebe k svačině či přidat k rýži.

Výhoda tohoto tataráčku je, že vydrží klidně i týden ve sklenici v ledničce a to v nezměněné kvalitě, dobrou chuť přeje Tonda.


RE: Environment a zdravá výživa - Debora - 20.12.2013 03:04 PM

Haribol Tondo, nikdy by mě nenapadlo, že budu po návštěvě včelařského fóra slintat jak doga. Haribol přátelé, neměly by jsme na příšstí rok naplánovat pravidelné, samozřejme včelařské, slety u Tondy?


RE: Environment a zdravá výživa - Leoš Dvorský - 20.12.2013 03:19 PM

Tondo a vinné klobásky by tam nebyly???Big Grin


RE: Environment a zdravá výživa - tondabh - 20.12.2013 08:06 PM

(20.12.2013 03:04 PM)Debora napsal(a):  Haribol Tondo, nikdy by mě nenapadlo, že budu po návštěvě včelařského fóra slintat jak doga. Haribol přátelé, neměly by jsme na příšstí rok naplánovat pravidelné, samozřejme včelařské, slety u Tondy?

Haribol Deboro, jsem potěšen že mohu své přátele potěšit na dálku receptíky (jsou to léty prověřené ňaminky) a samozřejmě vás všechny rád potěším i u nás na farmě již zhotovenými pokrmy. Jaro je tu hned, tak už začněte plánovat první jízdu, zhruba bych to viděl tak na půlku května, mějte se krásně předvánočně Tonda.

P.S. Leoši tak vinné klobásky zatím nejedu, ale co není může být, nezapomeň mi při příští schůzce popsat jejich chuť, jelikož je neznám.


RE: Environment a zdravá výživa - Debora - 20.12.2013 09:39 PM

skotské klobásky alá Shortie

1 cibulku
2 lžíce rostlinného oleje, nebo 2 plátky másla
250 g na plátky nakrájených hub
400 g přez noc namočené sušené cizrny, ale může být i z dózy, jen bacha, vnitřní obal dózy obsahuje změkčovadla
1/2 lžíce kari (pasta)
nastrouhanou kůru z jednoho citrónu (bio)
2 stroužky česneku
2 lžíce bílého vína
75 g strouhanky
1 lžíci cukru, sůl, pepř a tymián a trochu mouky na poprášení

Cibulku nasekáme na kostičky a asi 3 minutky posmažíme v pánvi na másle, nebo v oleji, než přidáme k cibulce houby. Směs cibulky a hub necháme smažít hezky do zlata. Pak smícháme směs s kari pastou, bud' doma vyrobenou, ale dá se koupit hotová. Přidáme 2 polévkové lžíci vína, nebo 1 lžíci rašelinnové whisky z Islay (Ardbeg) a vše dobře promícháme s cizrnou, citrónovou kůrou, tymiánem, česnekem a cukrem. Už jen podle chuti osolíme, opepříme a vmasírujem strouhanku.
Ted' si poprášíme dlaně moukou, naválcujem klobásky, které potřeme trochou másla, nebo oleje a položíme na plech. Klobásky opékáme v troubě na středním žáru asi 10 minut a během opékání je častěji otočíme. Přílohou si můžeme podle chuti dopřat zelíčko s karamelizovanou cibulkou a bramborovou kaší.

Když nám počasí dopřeje, můžeme si klobásky opéct na sluníčku na grilu, pak nejlépe na alobalu.


_____________________________
Recept na kari pastu po domácku
3 jarní cibulky
2 stroužky česneku
3 lžíčky citrónové trávy
1 hrst koriandru
3 malé chilli
2 polévkové lžíce oleje a 2 polévkové lžíce vody
1/2 lžičky mletého kmínu
1/2 lžičky kurkumy


RE: Environment a zdravá výživa - Milan Bencúr † - 29.12.2013 08:19 AM

Falošný tatarský biftek

Kde bolo tam bolo, všetci sme prežili čas rozprávok, keď, samozrejme, víťazilo dobro nad zlom. Každý správny vodný mlyn mal svoje domáce i cezpoľné strašidlá. V interiéri sa zabýval väčšinou čert vyslúžilec, ktorý sa so svojimi pekelnými spolubratmi venoval kartám a strašeniu upachtených pocestných. Pod mlynským kolesom lapal do najmodernejších keramických hrnčekov dušičky vodník. Okolo stálych nájomníkov sa hmýrili lesné i vodné víly, rozpustilejšie divožienky a iný rozprávkový ľud. Občas tu zavítal rytier z Východnej alebo Západnej krajiny. Takýto mlyn z čias dávno minulých nám pripomína vôňu domáceho chleba, natoľko odlišného od anonymných pecňov, vychrlených továrenskou výrobou.
Chlieb, tento druh pekárskeho umenia známy už vyše desaťtisíc rokov, pokrm blažených, a legendárne hrianky z jeho podkovičiek, tvoria nedeliteľnú súčasť tohoto receptu na falošný tatársky biftek. Na jeho prípravu uvaríme v šupke 3 až 4 stredne veľké zemiaky, ktoré nadrobno prepasírujeme. Pridáme pol lyžičky štipľavej papriky, pol lyžičky sladkej papriky, pol lyžičky mletého čierneho korenia, kečup podľa chuti aspoň 4 dl, 1 dl oleja, soľ, nadrobno pokrájanú cibuľu a jedno vajce. Zmes dobre vymiešame, necháme na 30 minút schladiť a potom natierame na cesnakom potreté hrianky.
Keď v rodine prichádza krásny víkendový podvečer, ticho sa rozplýva v priestore, ale negniavi, skôr pohládza dušu, ktorá konečne po celotýždennej drine pookrieva a necháva sa omamovať, dobre nám padne, k tomuto, chuťové poháriky príjemne dráždiacemu jedlu, šálka včelárskeho čaju. Ten si pripravíme tak, že do sitka v ohriatej čajovej kanvici nasypeme 4 lyžičky sypaného zeleného čaju a zalejeme 4 hrnčekmi horúcej prevarenej vody. Po troch minútach lúhovania sitko s čajom vyberieme, pridáme pol hrnčeka medu a jeden hrnček rumu. Dobre ho premiešame a podávame v porcelánových šálkach alebo v hrubostenných sklenených pohároch. Vychutnávanie čaju Aziati nazývajú Cestou založenou na princípe láskavosti a úcty ako vo vzťahu k druhým tak i k tomu skromnému lístočku zvláštnemu produktu zeme a ľudských rúk. Je to cesta, ktorá nás zavedie medzi arabské karavány a na paluby plachetníc. Cesta vedúca od botaniky k budhizmu a k hospodárstvu britských kolónií, od svätých k čínskym cisárom a ruským revolucionárom. Dovedie nás k hlbšiemu poznaniu histórie a chápaniu dejín celého ľudstva. A to nie je všetko. Je to dnešok aj zajtrajšok. Po prvých dúškoch tohoto osviežujúceho nápoja sa priblížime ku kultúre kľudu a mieru bájneho Východu, ktorá vie umne spájať minulosť s prítomnosťou, sčot s počitačom, dreváky s teniskami aj kimono s texaskami, aby sme z nej čerpali pokoj a energiu na všednosti nášho sveta s kultúrou násilia a dravosti kresťanského Západu.


RE: Environment a zdravá výživa - Leoš Dvorský - 29.12.2013 10:44 AM

Milane, díky . Jen ten čaj je pro mne nedostupný, zelený nesmím. Rum sice taky ne, ale s ním takový problém nemám. Tak budu dávat něco jiného. Big Grin LD


RE: Environment a zdravá výživa - Aleš Molčík - 29.12.2013 10:33 PM

Kečup
Do hrnce dáme
2000g rajčat
250g jablek
250g cibule
2 pl soli
1/8 l octa
200g cukru
1/2 pl mleté skořice
2 pl sladké papriky

do sítka na vaření vložíme další koření a to

2 ks bobkového listu
8 ks nové koření
16 ks pepře
4 ks hřebíčku
2 pl hořčičného semínka

Vše se rozvaří, potom se koření v sítku vytáhne a vyhodí, ostatní v hrnci se rozmixuje a přecedí přes sítko. Opět se vše uvede asi na 5 minut do varu a horké naběračkou plní do sklenic. Sklenice se po zavíčkování otočí víčkem dolů a nechá vychladnout. Skladovat se může i při běžné pokojové teplotě.


RE: Environment a zdravá výživa - Ing.Jiří Šturma - 31.12.2013 02:51 AM

Ale aby tady byla i opozice Wink, takovej krvavoučkej biftek s hranolkama a colou, to je pošušňáníčko nebo svíčková nebo sádlíčko se škvarkama až se do něj zuby boří nebo ... Big GrinBig GrinBig Grin


RE: Environment a zdravá výživa - Milan Bencúr † - 31.12.2013 04:05 AM

Sedliacka šunka

Tento názov zaváňa nielen vôňou ostrých, na voňavo zaúdených dobrôt z mäsa, ale aj vôňou ešte nie takých dávnych čias zakáľačiek, poézie zimy, hodovania pri plnom stole a pri dobrom nápoji jednoducho vôňa dedinského života, aký ešte pamätáme my, ľudia v strednom a staršom veku.
Vianoce, Nový rok, ale najmä Veľká noc bez šunky, to je ako svadba bez muziky. Preto každý labužník si najmä na tieto sviatočné dni pripraví tento chutný mäsový výrobok. Výroba šunky trvá prinajmenej dva mesiace. Uznáte, je to dobre zariadené, dva mesiace síce pregĺgate slinky, ale napokon … Trochu nám to pokazila veľkovýroba. Nuž ale čo sa dá robiť, aj veľkospotreba má svoje zákony a požiadavky. Teraz dostanete šunku hocikedy a nie hocijakú. Ale voľakedy?!
Ten, čo vedel šunku správne vysoliť, vyúdiť a vysušiť, šunku, na ktorú sa ku komínu chodilo s ostrým nožíkom dovtedy, kým z nej neostal iba koštiaľ do kapustnice, ten bol veru majster uznávaný a uctievaný všetkými, čo si na šunku potrpeli. A ktože by si na ňu nepotrpel?! Možno si myslíte, že solenie šunky je neviemaká tajnosť. Ale kde! Pekne orezané a sformované zadné bravčové nohy poriadne po celej ploche potrieme soľou a uložíme do korýtka. Labužníci môžu pridať bobkový list, cesnak, čierne korenie, to záleží od chuti domácej pani a domáceho pána. V korýtku ich pravidelne obraciame. Mäso pustí šťavu, rôsol, a ňou potom pri obracaní polievame plochy šunky. Pozor na kosť! K nej sa rôsol musí dostať stoj čo stoj, inak bude zle, šunka sa pokazí, zosmradne. Šunky polievame a obraciame každý druhý deň asi štyri týždne. Po vysolení šunku dobre oplákneme, osušíme a dáme údiť. Šunku treba údiť trpezlivo, pomaly, na voľnom priestore. Šunka pri údení nemá rada susedov, neznáša tesno. Vyúdená chutí výborne s čiernym chlebom a zapíja sa dúškom dobrého vínka. Labužníci hovoria, že najlepšie padne perlivé pivo s vysokou čapicou peny. Táto šunka má jednu nespornú výhodu. Predstavte si, že visí na pôjde a my sa k nej zakrádame s nožíkom v ruke. Tak ako kedysi v detstve. Lenže vtedy na šunku dozeral starý otec a teraz manželka : Ale veď to nesmieš, máš predsa diétu! Nepamätáš, čo ti povedal doktor? A my sa predsa len prikradneme, lebo nevieme odolať pokušeniu, a odfaklíme si kus chutného ružového mäska. Napriek všetkým príkazom lekára. Aj napriek mnohým výhradám ostatných, čo sa o nás a do nás starajú. A pritom ani len nezatupíme nožík.


RE: Environment a zdravá výživa - Rasťo 71 - 31.12.2013 03:55 PM

Každé jedlo je zdravé, ak sa je zodpovedne- neprežierame sa! a ani jedlo nevyhadzujeme do odpadu!, veď veľa potu minuli tý čo nám tie potraviny dorobili a upravili tak, aby nám chutili, samozrejme hovrím o potravinách bez chémie,stačí len porovnať slaninu alebo šunku z TESCA, a z domácej udiarne.


RE: Environment a zdravá výživa - Milan Bencúr † - 31.12.2013 08:43 PM

K novoročným slávnostným jedlám našich predkov patrí huspenina. Uvádiem výborný recept, ktorý mám od môjho svokra.
Pred rokmi sa zo mňa stal emigrant, so svojou rodinou sme radikálne zmenili náš životný štýl, odišli sme z mesta na vidiek, zmenili prostredie, povolanie a aj celý svoj život. Mám život na dedine rád a mám k tomuto miestu krásny vzťah. Je to asi ľuďmi, domorodcami, ktorí sa vedia náramne správať a tie ich mozole a odovzdaný pot svedčia o tom, že majú zlaté ruky. Keď niekto niečo potrebuje, na čo svojou šikovnosťou-nešikovnosťou nestačí, tak si navzájom pomôžu.
Keď potrebujem zájsť medzi miestnych ľudí, tak idem do tunajšieho parlamentu, čo je obchod s krčmou v jednom. Tu so susedmi preberieme globálne svetové problémy, zážitky z kočovky aj zo včelína a klebety z dediny a okolia. Občas sa pri nás zastavia ženičky, ktoré sa netaja tým ako báječne varia, pečú medovníky a ešte báječnejšie vedia rozprávať. Iste mi prepáčia, keď prezradím, že za tú polhodinku, čo sa pri nás pristavia, nezatvoria klapačku, lenže ja by som na rozdiel od iných, takto obdarených, mohol ich počúvať trebárs týždeň, pretože sa pritom zamyslím a zároveň sa od srdca nasmejem. Pri takýchto rozhovoroch človek zistí, že kulinárskych špecialít je prinajmenšom toľko ako špecialistov. Na tom nezmeníme nič.
Na prípravu huspeniny použijeme rozličné glejovité časti ako sú bravčové kože, bravčové nožičky a aby sme ju vylepšili, tak aj bravčové kolená. Očistené nožičky prekrojíme na dvoje. Nikdy som neveril, že sa to dá, kým som sám neskúsil. Šlo to bez sekery, iba nožíkom som rozdelil nožičku na dve súmerné polovice. Nožičky, kože a koleno varíme asi v päťlitrovom hrnci 5 až 8 hodín. Do vody pridáme iba hlávku očisteného cesnaku. Varíme pomaly, aby sa vývar nezakalil. Keď mäso odpadáva od kostí vyberieme ho aj s kožami, oddelíme od kostí, okoreníme a nadrobno zomelieme na mäsovom mlynčeku. Túto zomletú zmes rovnomerne uložíme na plech a cez sitko zlejeme na ňu vývar, aby sa do huspeniny nedostali kostičky. Dáme stuhnúť. Keď vývar stuhne, odstránime mastný povrch a huspeninu na plechu rozkrojíme na kocky ako koláč. Dva, tri kúsky položíme na tanier, ozdobíme narezanou kyslou uhorkou, kolieskom cibule, ochutíme citrónovou šťavou alebo octom, pridáme v sladkokyslom náleve zavarené huby alebo mrkvový šalát, či šalát z inej, práve aktuálnej zeleniny. Podávame s chlebom. Na vlastnom jazyku spoznáte, že sa vám nebude žiadať zákusok alebo čierna káva s kopcom šľahačky. Ale nepoznám medové víno, ktoré by sa k takto vlastnoručne pripravenej huspenine nedalo pripasovať. Dobrú chuť! A na zdravie!


RE: Environment a zdravá výživa - tondabh - 01.01.2014 01:17 AM

(31.12.2013 02:51 AM)Ing.Jiří Šturma napsal(a):  Ale aby tady byla i opozice Wink, takovej krvavoučkej biftek s hranolkama a colou, to je pošušňáníčko nebo svíčková nebo sádlíčko se škvarkama až se do něj zuby boří nebo ... Big GrinBig GrinBig Grin

Haribol přátelé, osobně nemám nic proti opozici, ale možná by bylo etické, založit si k receptům "ze kterých teče krev" svoje vlákno, vždyť i z pozorování přírodních zákonů máme vypozorováno, že jednají neomylně a tudíž oko za oko, zub za zub a kdo zabíjí bude v budoucnu zabit, a ještě když se podíváme na statistiku kde jsme na čelních místech v rakovině tlustého střeva, tak to určitě nebude tím že se většina národa stravuje zdravě, děkuji za pochopení a vše dobré v roce 2014 přeje Tonda.


RE: Environment a zdravá výživa - Milan Bencúr † - 01.01.2014 04:11 AM

Toníku, všetkého s mierou, ako napísal Rasťo. Environment, to je životné prostredie, a čím je čistejšie, tak aj výživa pre hospodárske zvieratá a aj pre nás, ľudí, bude zdravšia. Preto podľa mňa, recepty, "ze kterých teče krev", patria tiež do tohto vlákna. Ja som z roľníckej rodiny a pamätám si časy keď sme mali každý všedný deň na obed niečo ako vegetariánske jedlo. Boli to zemiaky na mnoho spôsobov, hrach, fazuľa, ovsená kaša, jačmenné krúpy, pohánka, kapusta, syr, bryndza, mlieko, vajíčka, samozrejme aj domáci chlieb, čiže produkty, ktoré sa dopestovali bez umelých hnojív a bez chemických postrekov doma, na gazdovstve. Mäso bolo len v nedeľu a vo sviatok. Baranina, hydina, hovädzina, slanina a klobása spestrili domácu stravu len v malom množstve, pretože ak sa do roka zaklalo doma jedno prasa, tak zakáľačkové špeciality museli pre rodinu vydržať celý rok. Teraz idú fašiangy, čas zakálačiek, a ja vám ponúkam recept na výbornú klobásu.
Sortiment jedál zakáľačkových špecialít je naozaj bohatý. V tejto súvislosti sa často hovorí o dolnozemských špecialitách. Lenže kdeže tam Dolná zem! Veď aj my Horniaci dnes vieme narobiť takých klobás, že ich odtiaľto zavoňajú až hen na Dolniakoch. Priznám sa, že k napísaniu tohto receptu ma najviac vyburcovali uštipačné poznámky ľudí staršej generácie, ktorí neprestajne tvrdia, že údenárskym výrobkom sme kedysi mohli onikať, také boli vynikajúce, ale dnes?
Hlavná vec je, že každá poriadna zakáľačka je pre mnohých ľudí ešte aj dnes krásnou rodinnou udalosťou. Najmilšie boli zakáľačky na čierno. Na tých ostatných najzaujímavejšou udalosťou bolo sťahovanie brava z kože, ako prežitok zákona z čias Rakúsko-Uhorska. Neviem prečo bola táto milá rodinná slávnosť zaradená ešte za socializmu medzi folklór. Možno preto, že to už nebol folklór, ale veľkovýroba aj v domácnosti. Potrebné mäso sa jednoducho kúpilo v obchode. Možno aj preto sa v mestách zakáľalo oveľa častejšie a viac ako na dedine. Aspoň ja nepoznám poriadny panelák, v ktorom by sa v tých časoch nerobili klobásky a iné dobroty.
Táto špecialita je nazvaná podľa určenia a dá sa pokladať za čosi vzácne a ojedinelé. Na jej prípravu potrebujeme päť kilogramov vykosteného baranieho mäsa zo stehna a päť kilogramov dobre prerasteného bravčového bôčika. Túto zmes zomelieme na mäsovom mlynčeku s osem milimetrovými otvormi. Pridáme koreniny, a to na jeden kilogram pomletej mäsovej zmesi dáme 1 Dg cesnaku, 2,2 Dg soli, 2 Dg sladkej papriky, 1 Dg mletého čierneho korenia a 1 Dg mletej rasce. Pomádu zamiešame do vody tak, aby sa soľ rozpustila. Keď všetko premiešate, budete ochutnávať a možno toho či onoho pridávať, aby všetko bolo tak akurát. Pripravenú masu nabíjame do tenkých bravčových čriev. Po vyúdení, vysušení a dobrom uskladnení budete mať červenú kráľovnú medzi klobásami.
A pozor na mačky, hovorieval starý otec, keď chcel našu horniacku klobásu zachrániť na horšie časy. Pozor na mačky, najmä na tie dvojnohé. Lebo sa nám celkom určite vydarí, zaručene bude najlepšia a najchutnejšia. Istoiste nám ju budú závidieť susedia a kamaráti včelári, ale nikomu o tom nepovedia. Potajomky si zoženú mäso, prísady, recept a urobia si ju sami. Potom nás pozvú do kočovného voza alebo do včelína a povedia : Nože poď, mám pre teba prekvapenie!. My prídeme, akože inakšie, a ochutnáme. Tvar, chuť, vôňa, farba, to všetko nám bude známe, pochválime, ale v duchu si povieme : Kdeže je táto od mojej! S mojou sa veru nemôže ani porovnať. Podľa mojej mienky je však najlepšie, ak sa každá vec chváli sama. A táto pochúťka takou je.


RE: Environment a zdravá výživa - Jaro Stoklasa - 01.01.2014 08:44 AM

Téma je environment a zdravá výživa. Nie vegetariánska alebo vegánska výživa. A zdravá výživa to je aj kvalitné mäso. Čo napríklad taká, v dnešnej dobe populárna, paleodiéta... Čo je zdravšie? Mnou dochovaný býček, čo sa celý rok pasie na kvalitnej tráve za dvorom, alebo brokolica z Tesca, ktovie čím striekaná a hnojená...?!


RE: Environment a zdravá výživa - Milan Bencúr † - 01.01.2014 09:56 AM

Kočovnícka rybacia polievka

Neviem si predstaviť niečo príjemnejšie než sedieť na kočovke pod agátom alebo smrekom, za kočovným vozom mať založený ohník, nad ním kotlík s rozvoniavajúcim halászlé po tisovsky alebo haláslé po dunajsky. Obe polievky majú byť mierne štipľavé a to je záruka ich úspechu.
Pri ohníku, na ktorom sa pripravuje rybacia polievka, sa vždy dejú priam zázraky. Je tam dovolené rozprávať všetko v kruhu svojich blízkych, priateľov včelárov a známych. Pravdu i nepravdu. Fakty i výmysly. Jednoducho všetko to, čo sa nikde inde nedá praktizovať bez ujmy na vlastnej povesti s príznačným pohybom prsta ťukajúceho na čelo. Preto sa nemožno čudovať, že na drevenej vareche v kotlíku mám upútavku s týmto nápisom : Pri tomto ohni sa môžu schádzať iba poľovníci, rybári a iní chvastúni! Ryba sa dostáva na náš stôl prakticky iba raz za rok, kapor na vianočné sviatky. Možno preto kompetentní odborníci vyhlasujú, že spotreba rýb u nás nestúpa. Nepopulárnosť rýb na našich jedálnych lístkoch má svoj pôvod najmä v neznalosti ich prípravy a úpravy, čo často odrádza aj tých, ktorí inak rybie mäso obľubujú.
Základom rybacích polievok je vývar získaný vyvarením menších rýb a hláv, plutiev a niektorých vnútorností. Každý sa k týmto surovinám nedostane, preto nám postačí rybací bujón z obchodu. V kotlíku nad ohňom rozpálime 3-4 lyžice masti a rýchlo na nej opražíme plátky 1 kilogramu rybacieho file, ktoré sme predtým osolili a okorenili. Opražené plátky file vyberieme a v masti speníme najmenej pol kila nadrobno posekanej cibule. Potom pridáme 5-6 pokrájaných zelených paprík, 5-7 olúpaných rajčiakov a 3-4 na kocky pokrájané zemiaky. Do dusenej zmesi pridáme korenie, pol lyžičky mletého čierneho korenia, pol lyžičky majoránky a osolíme. Dobre všetko rozmiešame, ak treba podlejeme vodou a dusíme 10-20 minút. Keď je zelenina mäkká, pridáme 1 lyžičku pikantnej pálivej mletej červenej papriky, 1 lyžičku sladkej mletej červenej papriky, podlejeme vodou a varíme ešte 10 minút. Potom dolejeme vodou, pridáme štvrť litra kyslej rozhabarkovanej smotany, ochutíme octom a šťavou z jedného citróna, pridáme kocku rybacieho bujónu a ešte chvíľu povaríme. Pred dokončením pridáme opečené plátky file, dosolíme a prikoreníme podľa chuti. Zakryjeme a povaríme ešte asi desať minút. Do porcií polievky naberáme po jednom plátku rybacieho file. Podávame s chlebom.
Počas prípravy tejto vynikajúcej rybacej polievky pamätajte na to, že ryba musí plávať, ale nie v alkohole. Preto si za ten čas upíjajte len čistej vody. Pri ochutnávaní predsa aj ten najskúsenejší odborník musí mať chuťové poháriky v úplnom poriadku. Na pohárik páleného alebo dúšok dobrého vína bude času dosť. Určite sa vaši priatelia chvastúni nebudú chcieť nad ránom pri brieždení rozísť, kým len tak rukami, po sedliacky, striedkami chleba nevylížu kotlík. Ak sa mi týmto vírusom teplých nocí kočovníckych víkendov podarilo nakaziť aj vás, ak si zamilujete posedenia pri ohníku s kotlíkom halászlé, v kruhu priateľov včelárov, potom som naplnil to, čo dnes medzi ľuďmi chýba. Upevňovať medziľudské vzťahy, milovať prírodu, rozumieť jej, vzdávať jej hold a rozumne sa v nej správať.
Nuž, zo srdca želám každému hojnosť šťastia v Novom roku a predovšetkým bohatstvo múdrosti, čo udáva životu tón, a kus prírody, kde pred civilizáciou utečiete!


RE: Environment a zdravá výživa - Debora - 01.01.2014 02:04 PM

Milanovi recepty jsou opravdu poetické, historicky poučné a pro přátele masných krámů dokonce i etické, a je vidět, že byli úspěšně přijmuty. Ale Tonda má pravdu, toto vlákno bylo založeno v etickém smyslu "zdravá výživa bez krve" a vychází ze sociálního vědomí, chran život a krev je Život. Zvážme prosím, že jsou mezi námi lidé, kterým se při "rozprávanie ako spracovať zviera" zvedá žaludek. Proč teda nezaložit nové vlákno "krvavé enviroment" a krvavé recepty do nového vlákna přesunout? Wink


RE: Environment a zdravá výživa - tondabh - 01.01.2014 02:06 PM

(01.01.2014 04:11 AM)MilanBencúr napsal(a):  Toníku, všetkého s mierou, ako napísal Rasťo.

Haribol Milánku, ono bude vždy záležet na úhlu pohledu na věc a ten kdo nechápe, že v tom praseti je stejná "duše" jako v člověku má poté zkreslený pohled což však neznamená, že zde přestává fungovati jedno moudro, které říká "nad nikoho se nepovyšuj...". Tím je řečeno, že i to prasátko má nárok na život, a ten kdo mu ho pro uspokojení svých smyslů zkrátí, bude jednou zcela jistě přírodními zákony potrestán, nebo myslíš že pro to prasátko je to zábava, když ho řezník bouchá palicí nebo sekerou mezi uši? Strčil bys tam namísto jeho hlavy tu svou?

Pokud nepochopíme že zabíjení bolí KOHOKOLIV, tak se budeme vždy chovat ke zvířátkům nadřazeně v domnění, že jsme pány tvorstva ale to je náš velký omyl. Uvedu jeden veselý příklad na zamyšlenou.

Jednoho dne navštívila skupinka hodných lidožroutů Milánka u jeho včelařského vozu, kde vařil rybí halászlé pro své přátele. Všichni se s nimi přivítali a nabídli jim své výborné halászlé, ale oni nechtěli s odůvodněním, že až včelaři vyprázdní kotlík tak si uvaří svojí pochoutku. No a tak plynul čas, včelaři povídali a pojídali až byl kotlík vyprázdněn a nabídnut skupince hodných lidiček o kterých nikdo netušil, že jsou to lidožrouti.

Jejich velitel vytáhl krásný zabijácký nůž a začal ho brousit o velký kámen, který ležel vedle včelařského vozu. Včelaři se podivovali, na co že brousí ten krásný nůž, když nemá žádné maso? On jim však odpověděl, že masa je zde kolem dostatek a že kdo nestačí utéct, ten skončí v kotlíku. Včelaři se už na nic neptali a dali se na úprk. Proč asi? Vždyť ti hodní lidožrouti si chtěli dát do kotlíku jen kousek stehýnka, proč jim ho nikdo dobrovolně nenabídl? Vidíme snad kolem sebe, že by nám nějaké živé zvíře dobrovolně nabízelo své maso? NE. Musíme si ho vzít sami násilím a zvíře zabít a proto považuji tyto krvavé recepty za neetické v tomto vlákně, které se netýká jen enviroment ale hlavně zdravé výživy, a pokud by to někomu nebylo jasné, prosím administrátora, nechť toto vlákno nazve "vegetariánství a zdravá výživa", děkuji a doufám že jsem vás všechny pobavil krátkým příběhem, který kdyby se stal doopravdy, tak by moc veselý nebyl, Tonda.

Ještě jeden veselý na konec:

Ptá se malý Yeti velkého, a Tati proč my lovíme lidi vždycky zezadu, když nám stejně nemají šanci utéct? To je proto hochu, že neposraný líp chutnají. Smile)


RE: Environment a zdravá výživa - Milan Bencúr † - 01.01.2014 03:02 PM

Mojimi príspevkami v tomto vlákne rešpektujem nápady ostatných v ich vlastnom rozvoji a držím sa témy "Environment a zdravá výživa" .
Niektorí ľudia si vegetariánstvo zvolili kvôli svojmu vierovyznaniu alebo duchovnému presvedčeniu. Najčastejšie ide o: Hinduizmus, Budhizmus, Džinizmus, Cirkev adventistov siedmeho dňa (kresťanská protestantská cirkev, ktorá ako deň odpočinku uznáva a svätí siedmy deň - sobotu), Cirkev Ježiša Krista Svätých neskorších dní, Rastafari a Medzinárodná spoločnosť pre Krišnovo vedomie. Aj najpočetnejšie náboženstvá ako sú kresťanstvo, judaizmus a islam majú vo svojej viere, alebo pravidlách zmienku o čiastočne bezmäsitej strave. Zmienil som sa o tom v mojich receptoch.
S etickými dôvodmi úzko súvisia aj tie filozofické. Ide hlavne o prejav sympatií a spolupatričnosti so zvieratami s ohľadom na ich práva. Preto sú vegetariáni presvedčení že nemajú žiadne právo zabíjať a konzumovať zvieratá.
Toto vlákno nie je o vegetariánstve, ktorého druhov je niekoľko, ale o nutnosti šíriť myšlienku environmentálnej výchovy ako sa môžeme stravovať zdravo my a aj naše včielky. Konzumovanie živočíšnych produktov a chov zvierat, medzi ktoré ľudia zaradili aj včely, má za následky obrovské znečistenie a s ním spojené ekologické problémy. S nárastom populácie priamo súvisí aj zvyšovanie zdrojov potravy. Veľký dopyt po zvieracích produktoch má za príčinu zvyšovanie ich chovu. Pre zvieratá sa vytvárajú plochy, väčšinou na úkor lesa, ktoré sa znečisťujú a podliehajú erózii. Taktiež sa veľká časť pestovaných potravín (napr. obilie) používa na vykrmovanie zvierat na úkor ľudí.
Vegetariánstvo je životný štýl a environment je vzťah človeka k životnému prostrediu (ekológia).
Už ste sa niekedy spýtali sami seba: Čo je život? Život je chémia a fyzika. Mnoho vecí sa vzájomne dopĺňajú, odpudzujú alebo popierajú sami seba. Aby sme túto otázku pochopili, musíme život študovať. Ako vnímame svet má veľa do činenia s naším prehľadom. Dnes, vďaka úžasnej technike, je možné vidieť oba konce spektra v perspektíve. To nás prírodných včelárov núti premýšľať o schéme fungovania vecí vo včelstve.
Zatiaľ vo včelárstve velí chémia, pretože s jej pomocou včelári riadia svoje včelstvá. Nechali svoj rozum ukolísať a považujú to za samozrejmé. Zdravotníctvo zadarmo nás naučilo brať si lieky pri každom ochorení a považovať to za samozrejmosť. Pritom vieme, že nádcha sa lieči s pomocou syntetických liekov sedem dní a bez nich tiež. Ak máte jasnú predstavu o živote včiel v prírode, snažíte sa vo svojich včelárskych postupoch zvoliť jednoduchú cestu.
Včelári s kyslými kúpeľmi včelstiev prechádzajú v sezóne pri ošetrovaní včiel od najslabšej kyseliny mliečnej na jar, cez kyselinu mravčiu v lete, po kyselinu šťaveľovú v zime. Ošetrujú včelstvá metódou, ktorá zabije viac ako 90 % roztočov a zničí všetku užitočnú mikroflóru a mikrofaunu v úli.
Prirodzené vedenie včelstiev na prírodnej strave nie je novinka, ale zriedkakedy tento štýl včelárenia včelári praktizujú, alebo vôbec. V podstate je to podobný spôsob včelárenia, ktorý používali naši dedovia na prelome 19. a 20. storočia. Ja však robím niečo, čo považujem za ľudské a argumenty, ktoré ma presvedčili, uvádzam na mojom blogu. Rastliny, to je predsa tiež život! To je môj pohľad na obsah tejto témy.


RE: Environment a zdravá výživa - Jaro Stoklasa - 01.01.2014 03:12 PM

(01.01.2014 02:06 PM)tondabh napsal(a):  
(01.01.2014 04:11 AM)MilanBencúr napsal(a):  Toníku, všetkého s mierou, ako napísal Rasťo.
Vidíme snad kolem sebe, že by nám nějaké živé zvíře dobrovolně nabízelo své maso?

A zelenina Vám sama skáče do taniera? Možno keby mala nohy, utiekla by... Celá táto debata je absurdná. Všetko je to iba vec názoru a toho, ako si človek zaškatuľkuje ktoré organizmy. O ničom inom to nie je. A čo také vlky, alebo tigre, levy... Aj oni majú dušu a korisť sa im tiež snaží utiecť. Oni budú tiež pykať...? Lebo oni na výber nemajú... Hm, ak nemajú na výber, majú dušu? Atď... dá sa tu krásne domotať... Je to všetko len o tom, čomu človek chce veriť a čomu sa rozhodne veriť, nie o tom, čo je pravda, ale o tom, čo človek verí, že pravdou je...


RE: Environment a zdravá výživa - Debora - 01.01.2014 03:21 PM

Pozemštané (Nation Earth)


Domnívám se, že jde více o lidskou morálku, než o obhajování víry. Jak může někdo argumentovat, že vraždit rostliny je totéž, jako vraždit zvířata? Jest-li že nás tato úvaha ospravedlnuje pro konzumu masa, co nám zabranuje za účelem výživi lidstva chovat lidi? A proč by měl být konzum lidské mršiny otřesující?


Environmentalismus usiluje o změnu společenských, politických a ekonomických tradic, které životní prostředí poškozují. Z mého hlediska jakékoliv prolití krve naše životní prostředí poškozuje.
V tomto vláknu bylo vyhoveno žádosti prezentovat trochu jiné vědomí, trochu zdravé výživy bez prolití krve. Proč se pokojně nepřesunute do jiného vlákna, když se necítíte vini? Wink


RE: Environment a zdravá výživa - Ladislav Kohout - 01.01.2014 09:07 PM

(01.01.2014 02:06 PM)tondabh napsal(a):  Tím je řečeno, že i to prasátko má nárok na život, a ten kdo mu ho pro uspokojení svých smyslů zkrátí, bude jednou zcela jistě přírodními zákony potrestán, nebo myslíš že pro to prasátko je to zábava, když ho řezník bouchá palicí nebo sekerou mezi uši?

http://www.osel.cz/index.php?clanek=778


RE: Environment a zdravá výživa - tondabh - 01.01.2014 09:53 PM

(01.01.2014 03:12 PM)Jaro Stoklasa napsal(a):  
(01.01.2014 02:06 PM)tondabh napsal(a):  
(01.01.2014 04:11 AM)MilanBencúr napsal(a):  Toníku, všetkého s mierou, ako napísal Rasťo.
Vidíme snad kolem sebe, že by nám nějaké živé zvíře dobrovolně nabízelo své maso?

A zelenina Vám sama skáče do taniera? Možno keby mala nohy, utiekla by... Celá táto debata je absurdná. Všetko je to iba vec názoru a toho, ako si človek zaškatuľkuje ktoré organizmy. O ničom inom to nie je. A čo také vlky, alebo tigre, levy... Aj oni majú dušu a korisť sa im tiež snaží utiecť. Oni budú tiež pykať...? Lebo oni na výber nemajú... Hm, ak nemajú na výber, majú dušu? Atď... dá sa tu krásne domotať... Je to všetko len o tom, čomu človek chce veriť a čomu sa rozhodne veriť, nie o tom, čo je pravda, ale o tom, čo človek verí, že pravdou je...

Haribol Jaro, pokud si myslíš jak píšeš výše, že tato debata je "absurdná", máš přeci svobodnou vůli se jí nezúčastnit, ale pokud i přes toto své vyjádření se jí zúčastňuješ, tak by bylo vhodné respektovat PRAVDU která byla vyřčena přímo Nejvyšším Pánem Stvořitelem a zde je: Genesis

Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, k obrazu Božímu stvořil jej: jako muže a ženu stvořil je.

28 A Bůh jim požehnal. Bůh jim řekl: „Ploďte a množte se, naplňte zem,
podmaňte si ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem
i nad každým živočichem lezoucím po zemi.“

29 Bůh také řekl: „Hle, dal jsem vám všechny byliny vydávající semeno
na celém povrchu země i každý strom, na němž je ovoce vydávající semeno.
To vám bude za pokrm.

30 Také veškeré polní zvěři, všem nebeským ptákům i všemu, co leze po zemi, zkrátka všemu, co má v sobě život, jsem dal za pokrm všechny zelené byliny“ – a stalo se.

31 Bůh viděl všechno, co učinil, a hle, bylo to velmi dobré! Byl večer a bylo ráno, den šestý.

Pokud prostuduješ postupně všechny Zjevené Písma, všude najdeš stále stejnou PRAVDU, a to že lidé jako pokrm dostali od Boha ovoce, zeleninu, obiloviny, luštěniny, mléko, med, semena tudíž vše co je v kvalitě DOBRA a věř mi, že kdyby tato PRAVDA byla lidstvem dodnes dodržována, tak je zde na zemi dodnes RÁJ.

Znám z praxe mnoho lidí, kteří když upravili stravu na vegetariánskou, zlepšil a zkvalitnil se jim život natolik, že z toho dodnes nechápou a pořád se mi i po létech vyptávají, jak je to možné, že se dříve (rozuměj ještě když jedli maso) chovali jako zvířata.

Problém samozřejmě nastává u lidí, kteří si myslí, že jsme vznikli z opice a jsme všežravci, tam dávám takový malý školní úkol. Pokud si myslíte, že jsme vzešli z opice sežeňte si krásný velký obraz gorily a pověste si ho doma v obýváku.

O víkendu uspořádejte oslavu a neříkejte nikomu za jakým účelem. Jako dobrý hostitel uveďte společnost do dobré nálady, a když bude vše v nejlepším odhalte obraz gorily a prohlašte ve vší vážnosti, že toto je váš i jejich pra pra pra pra pradědeček a tvrďte jim že jiné vysvětlení nepřijímáte.

Podle počtu zůstavších na vaší oslavě se dozvíte dvě věci. Pokud jste v obýváku po dvaceti minutách sám ničeho se nelekejte pradědeček vás rozveselí, a pokud s vámi ještě zůstávají nějací hosté, není to tím, že by si mysleli že jejich pradědeček je gorila, ale buďto jsou tak zlití, že už na obraz nevidí, a nebo zůstávají z důvodu toho, že vlak jim jede až ráno.

Co se týče Tebou zmiňované zeleniny, tak zde jsi se přiblížil trochu k logickému myšlení, ale nějak jsi to nedotáhl do konce. Pokud se z Tebe stane dobrý pozorovatel, tak lehce zjistíš, že plody, které nám Bůh dal do potravního řetězce, před námi opravdu neutíkají a tudíž mohu v klidu přijít ke stromu a aniž bych někoho honil, mohu si natrhati dostatek ovoce ze stromu, či zeleninu ze záhonu a tyto plody opravdu nenaříkají, neboť od Pána Boha dostali k tomuto určené fyzické těla.

Pláče a naříká Tvé včelstvo, když si odebereš přiměřené množství nektaru? Když je dobrá snůška, tak si ani nevšimnou že jsi tam byl a takto by se měl ČLOVĚK chovati k celé přírodě, to je environment, neboli výchova k odpovědnému zacházení s životním prostředím v kvalitě dobra. Pokud se chováš v kvalitě nevědomosti, pak je Ti jedno že k tomu aby jsi uspokojil chuťové pohárky musel někdo trpět a předčasně zemřít, protože ho utloukl nějaký Tobě neznámý řezník, ale věz že pojídáním masa, neseš stejnou odpovědnost, jako by jsi byl tím řezníkem Ty sám, a zkus to pustit přes srdce a uvidíš jakou dostaneš odpověď.

Měj se krásně včeličkově, Tonda.


RE: Environment a zdravá výživa - Jaro Stoklasa - 01.01.2014 10:02 PM

No, keď chcem včelstvu niečo zobrať, zvykne sa dosť razantne brániť... A čo tí, ktorí neveria, že sme vznikli z opice, ale že sme mali s ľudoopmi spoločného predka? A eskymáci tiež dostali do daru zeleninu? Lebo som ju nejak v Arktíde nepostrehol... No a k tým opiciam, niekedy mám viac úcty k opiciam, ako k niektorým ľuďom, vzhľadom na ich činy... Inu, ale veď aj opice majú rovnakú dušu... Tak aká hanba kvôli gorile? Smile A čo najzdravší národ na svete, ktorý že to je? A aký je podiel bezmäsitej stravy u nich? Ty veríš (z filozoficko náboženských dôvodov), že sme vegetariáni, ja na základe anatómie a fyziológie, že sme všežravci... A ani ty mňa, ani ja teba nepresvedčím. A tak je to dobre. Tá diverzita posúva ľudstvo vpred. Treba založiť dve vlákna: 1.) vegetariánska strava a 2.) zdravá výživa. Pretože zdravá môže byť aj nevegetariánska strava...


RE: Environment a zdravá výživa - tondabh - 01.01.2014 10:17 PM

Jaro jednoduše, Bůh nám nechal svobodnou vůli, tudíž záleží jen a jen na nás jakou cestu si vybereme, Tonda.


RE: Environment a zdravá výživa - Debora - 02.01.2014 01:20 AM

.
Jsou lidé, kteří v životě stráví spoustu času hledáním rozdílů, jak v náboženství, tak i v činu, že nevidí, co mají před nosem.

Život v Ráji, neposkvrněný duševní stav, který ještě nemá vědomí o metamorfóze života ( karmy ), v monoteismu definován stromem poznání dobra a zla (atma) a stromem života ( Brahman ), v obou případech bez jakéhokoliv nádechu dualismu, bez vědomí života a smrti, bez vědomí dobra a zla.

Původní staré texty tóra (nikdy nekončící interpretace) popisují stvoření prvního člověka Lilit , jako neměnná, nekonečná a neprojevená realita božské podstaty bytí, hmoty, energie, času a prostoru ve vesmíru, v hindusmu známé pod jménem Atma.
Bůh (Brahman) řekl: "Učiňme člověka k našemu obrazu, podle naší podoby!" … "Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, k obrazu Božímu stvořil jej: jako muže a ženu stvořil je (Lilit)".
Kdo vymazal Lilit, první stvoření člověka Bohem, z vědomí lidstva a nasadil na její místo nové protagonisty (Adama a Evu), měl zajisté jiné záměry, než sjednotit lidstvo na zemi. Dnes je Lilit v mesiánské tradici křestanství zahalena do rouška strašidelných pohádek o démonech.

Ale proč to zde píšu, haChet haKadmon (prvotní hřích) nebylo kousnutí do plodu ze stromu poznání , které Lilit v podobě hada hloupé ženě Adama podstrčila, to opravdu ne, ale spíše prvotní vražda Kainem. Kain byl sedlákem, a jak tehdejší zákon praví, přinesl (Bohu) obět z plodů země (rostlin). Ábel se chtěl (Bohu) povznést nad svého bratra a přinesl Bohu lepší obětní dar z prvorozených svého stáda a stal se tak prvním člověkem, ktery zabil zvíře. Prolití krve byl čin (karma), který narušil rovnováhu jednoty.
I ptal se Bůh Kaina:"Proč jsi vzplanul hněvem a proč tvoje tvář opadla? Cožpak nebudeš pozdvižen, budeš-li jednat správně? A jestli nebudeš jednat správně, ve dveřích číhá zlo. Dychtí po tobě, ale ty nad ním máš vládnout".
Když byl Kain se svým bratrem Ábelem znovu na poli, vzplanula v jeho srdci znovu zášt' a zabil Ábela. Asi není podstatné, jestli šlo o nehodu, nebo záměr, Kain určitě nemohl tušit, že Člověk může Člověka zabít. Každý čin předpokládá vyrovnání příčiny a důsledků. Ábel zabil zvíře, Kain zabil Ábela...

A jak Fénix z popela, zrodí se semeno člověka k podobě Boží. Lilit je semeno stvoření, Bůh je lůno vědomí. Átma je jiskra života, Brahman je věčná lůně energie. Obojí musí vždy být sjednoceno.

Věrně v roce 2014
Debora


RE: Environment a zdravá výživa - Milan Bencúr † - 02.01.2014 09:38 AM

V tomto vlákne sa máme orientovať na otázky spojené so zdravou prírodou a z toho vyplývajúcou zdravou stravou. Duchovno je osobná vec každého a zaoberať sa v tomto vlákne náboženskými otázkami je v súčasnej etape vývoja ľudského poznania dosť neefektívne. Repka, slnečnica a kukurica. To sú produkty, ktoré dnes zarábajú peniaze. Živočíšna výroba u prvovýrobcov sa dostala na okraj záujmu. Živočíšna výroba je na ústupe, krmovín stačí poskromne, z toho dôvodu zelená žatva nie je potrebná, a tak poľnohospodári trávnaté porasty mulčujú, aby neprišli o dotácie z EÚ, a zmulčovaná lúka už na budúci rok nezakvitne. Aby lúka žila, musíme ju pokosiť, trávu usušiť a seno uskladniť. Repku, slnečnicu a kukuricu stále liečime postrekmi s pomocou vrtuľníka a traktora. Ani vinice sa takémuto postupu nevyhnú. Tým pádom sa neustále opakujú, sto rokov staré, smutné príbehy o tisíckach zničených úľov a zdravie našich občanov je v bezohľadnom nebezpečenstve. Ochrancovia prírody už vyhlásili veľa národných parkov, chránených oblastí, rastlín, zvierat, rýb a vtákov, ale na hájenie včiel a ich životného prostredia sa nikdy neodvážili. To by bol veľký projekt, inovatívny, zásadný boj aj o náš ľudský život. Taký projekt si vyžaduje obzvlášť citlivé riešenia a bezvýhradnú podporu autorít aj širokej verejnosti. Včely svojou obetavou prácou pripravujú množstvo potravín na náš stôl a my ich a náš ekosystém ničíme zaslepenou službou pre krátkodobé záujmy nadnárodných obchodných spoločností. Táto situácia pretrváva desaťročia a ja som šokovaný čakaním našich ochrancov prírody a nezáujmom našich včelárskych spolkov, pripojiť sa, hoci aj nepriamo, k našej veci prírodných včelárov. Včely umierajú v tichu, pre našu ľahostajnosť. Včely, pre ich prežitie potrebujú nevyhnutne kvety, ale kvety bez pesticídov. Všetko ostatné je druhoradé a najčastejšie manipulujúce.


RE: Environment a zdravá výživa - Aleš Molčík - 02.01.2014 10:26 AM

Já se v těch duchovních věcech moc nevyznám, ale vím, že Adamova Eva z ráje byla první ženská co neměla co na sebe a od té doby je to se všema ženskýma stejný.
A jinak jsem si také myslel, že tohle vlákno bude pro vegetariánské recepty.


RE: Environment a zdravá výživa - Jaro Stoklasa - 02.01.2014 12:14 PM

Všetci si predstavujú, že zdravá je strava len bez mäsa... A to je omyl. Zelenina z veľkoobchodov určite škodí viac...


RE: Environment a zdravá výživa - Leoš Dvorský - 02.01.2014 12:47 PM

(02.01.2014 10:26 AM)Aleš Molčík napsal(a):  Já se v těch duchovních věcech moc nevyznám, ale vím, že Adamova Eva z ráje byla první ženská co neměla co na sebe a od té doby je to se všema ženskýma stejný.
A jinak jsem si také myslel, že tohle vlákno bude pro vegetariánské recepty.

Ano také bych toto vlákno nechal jen pro ty recepty. Ostaní lze řešit soukromou poštou. S tou Evou máte pravdu. Mám v kanceláři dvě a slyším to od rána do večera, tak to asi bude pravda. LD


RE: Environment a zdravá výživa - Milan Bencúr † - 02.01.2014 01:37 PM

Zimní energie potravin

Zahřívající potraviny bychom měli jíst právě v tomto období zimy. Mezi tyto potraviny patří především ty, u kterých převažuje tzv. „mužská energie“ (v tradiční čínské medicíně označována energií Yang). Právě konzumace těchto potravin pomáhá tělu, aby se prohřívalo, zpevnilo a „stáhlo do sebe“ na přicházející zimu. Tím podpoříte uchovávání své energie na celou zimu a na jaře se budete těšit dobrému zdraví. V zimním období naše tělo potřebuje posílit svou energii, abychom se v pořádku a bez újmy na našem zdraví vypořádali se sychravým, vlhkým a chladným počasím. Tyto potraviny také vřele doporučuji všem lidem, kteří jsou zimomřivý a mají často studené ruce a nohy. Také by měli zpozornět ženy, které se snaží si hlídat váhu nebo dokonce zhubnout. Pokud jsou konzumovány potraviny s hřejivým účinkem, nemůže se stát, že by si vaše tělo začalo ukládat zásoby tuku v těle. Ovšem v opačném případě, kdy zvolíte na zimu cestu ovocných a zeleninových salátů v domnění, že potřebujete jíst „zdravě a mít vitamíny“ vystavujete se reálnému riziku, že vašemu tělu bude zima (jelikož to jsou potraviny s ochlazujícím účinkem Yin) a bude se snažit zahřát se za každou cenu. A právě za cenu ukládání si tukových zásob v podkožních vrstvách. Jestliže jste už opravdu na letní zelenině naprosto závislí i v zimním období, doporučuji si zeleninu před konzumací alespoň rychle ogrilovat třeba na olivovém oleji. Takto připravená zelenina prospěje daleko více než v syrovém stavu. Jak vidíte, je to trochu rozdílný pohled na stravovací návyky než běžně slýcháme. Když navštívíte někde nějakou starou babičku a zeptáte se jí, jak se jedlo v zimě, určitě budete překvapeni, jak to vlastně chodilo. Dříve lidé nejedli v zimě syrovou zeleninu a ovoce, ale vše bylo naopak sušené, vařené, pečené nebo kompotované. Lidé přirozeně věděli, že se v zimě není dobré ochlazovat ale naopak ohřívat. V dřívějších dobách ještě ovoce nebylo nesmyslně znehodnocováno chemickou konzervací, jako je to dnes. A co víc, dříve bylo nemožné se dostat k tropickým plodům, které dnes koupíme opravdu všude. Otázka však je - je to dobře? Je smutné, že se musíme znova učit přirozenosti, která našim tělům prospívá. A je to zapříčiněno tím, že jsme uvěřili reklamám, tlaku trhu nebo potravinářskému průmyslu… Mnoho dobré energie na celý víkend všem.


RE: Environment a zdravá výživa - Debora - 02.01.2014 03:20 PM

(02.01.2014 12:14 PM)Jaro Stoklasa napsal(a):  Všetci si predstavujú, že zdravá je strava len bez mäsa... A to je omyl. Zelenina z veľkoobchodov určite škodí viac...
nemusíší kupovat zeleninu z velkoobchodu Wink


(02.01.2014 10:26 AM)Aleš Molčík napsal(a):  Já se v těch duchovních věcech moc nevyznám, ale vím, že Adamova Eva z ráje byla první ženská co neměla co na sebe a od té doby je to se všema ženskýma stejný.
a proto běháš nahý? Wink


(02.01.2014 12:47 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  S tou Evou máte pravdu. Mám v kanceláři dvě a slyším to od rána do večera, tak to asi bude pravda. LD
Ámen, děkujte pánům doktorům, kteří Vám stvořili Evu ve Vašem obrazu Wink

(02.01.2014 09:38 AM)MilanBencúr napsal(a):  V tomto vlákne sa máme orientovať na otázky spojené so zdravou prírodou a z toho vyplývajúcou zdravou stravou. Duchovno je osobná vec každého a zaoberať sa v tomto vlákne náboženskými otázkami je v súčasnej etape vývoja ľudského poznania dosť neefektívne. Všetko ostatné je druhoradé a najčastejšie manipulujúce.

ale Milane, obhajovať zabíjanie zvierat je duchovno a najčastejšie manipulácia. Wink


RE: Environment a zdravá výživa - Jaro Stoklasa - 02.01.2014 04:46 PM

(02.01.2014 03:20 PM)Debora napsal(a):  
(02.01.2014 12:14 PM)Jaro Stoklasa napsal(a):  Všetci si predstavujú, že zdravá je strava len bez mäsa... A to je omyl. Zelenina z veľkoobchodov určite škodí viac...
nemusíší kupovat zeleninu z velkoobchodu Wink

Nejde o to, či kupujem alebo nie (väčšinu si dopestujem). Ide o princíp, že nie vždy musí byť vegetariánska strava zdravšia. O kvalite stravy rozhoduje proces jej tvorby od vzniku komodity, z ktorej potravina pochádza až po jej vytvorenie a nie to, či ide o zeleninu alebo mäso.


RE: Environment a zdravá výživa - Aleš Molčík - 02.01.2014 07:34 PM

Ale pokud jde o živočišnou stravu, tak nemusí jít vždy o maso, ale o vejce nebo mléko. A myslím, že o to asi v tomto tématu jde, že živočišné ano, ale aby netekla krev. Mléko se tvoří v alveolách " filtrováním" krve a proto má podobné složení jako krev. A asi bych nepletl vegetariánství a veganství. Vegani ti jsou jen na rostlinné stravě.

(02.01.2014 03:20 PM)Debora napsal(a):  
(02.01.2014 10:26 AM)Aleš Molčík napsal(a):  Já se v těch duchovních věcech moc nevyznám, ale vím, že Adamova Eva z ráje byla první ženská co neměla co na sebe a od té doby je to se všema ženskýma stejný.
a proto běháš nahý? Wink

Tak teď nevím co na to říctBig GrinBig GrinBig Grin.


RE: Environment a zdravá výživa - Milan Bencúr † - 03.01.2014 04:24 AM

Tradiční ovesná kaše je velice jednoduchá svojí přípravou a pro své výživné vlastnosti by měla být zařazována do našeho jídelníčku častěji. Pro oslabenou slinivku je velmi vhodná jako ranní pokrm.
http://zdrava-vyziva.doktorka.cz/zdrave-sladkosti-bez-cukru-ovesna-kase-s-rozinkami


RE: Environment a zdravá výživa - micouche - 03.01.2014 06:14 PM

ak už hovoríme o strave ľudí v minulosti,tak si musíme uvedomiť,že mäso,ktoré sa doprodukovalo bolo hlavne na predaj,a pre domácich ostávalo jesť mäso tak ráz za týždeň,niekedy ani to,v zime nie čerstvá zeenina,ale nakladaná,prípadne hodne strukovín,zemakov


RE: Environment a zdravá výživa - Ladislav Kohout - 03.01.2014 07:48 PM

Z jiného fóra vím že diskuze mezi vegetariány a masožravci nemá žádný smysl.


RE: Environment a zdravá výživa - Jaro Stoklasa - 03.01.2014 08:56 PM

Každý si svoje náboženstvo vyberá sám.


RE: Environment a zdravá výživa - Ing.Jiří Šturma - 04.01.2014 12:05 AM

(03.01.2014 07:48 PM)Ladislav Kohout napsal(a):  Z jiného fóra vím že diskuze mezi vegetariány a masožravci nemá žádný smysl.

Ano souhlasím. Je to stejné jako když diskutují dva náboženští fanatici, kteří uznávají jinak pojmenovaného boha. Většinou v těchto případech to končí násilím a to znamená tou prolitou krví o které tady furt melete.

A já se hrdě hlásím k tomu, že jsem se v evoluci vyvinul z opice (možná předchůdce gorily) a jsem tudíž všežravec a v podmínkách Evropy potomek lovců mamutů a ne potomek nouzového pojídače zrnin. To bych v procesu evoluce měl zobák a ne zubní vzorec, ve kterém mám zuby špičáky - označené jako zuby vlčí (canivi).

Možná, že protistrana je v puse nemá Smile

Ale jinak stravujte se jak chcete, jen lidi neškatulkujte podle toho, co jedí a nehodnoťte je podle toho. Je to pak o netolerantnosti k bližnímu svému. Heart


RE: Environment a zdravá výživa - Aleš Molčík - 04.01.2014 12:37 AM

(03.01.2014 06:14 PM)micouche napsal(a):  ................,v zime nie čerstvá zelenina,ale nakladaná,prípadne hodne strukovín,zemakov

Jeden ze způsobů jak uchovat zeleninu je i sušení, je to technologicky nejjednodušší a nejlevnější způsob a sušit jde všechno.


RE: Environment a zdravá výživa - Miroslav Macek - 04.01.2014 02:01 AM

Vyzerá že sa vraciame k téme , tak sa pridám. Možno nájdu pochybovači či toto patrí k zdravej výžive. Potom by to mohlo patriť k vláknu "Co všechno pro nás příroda může udělati" ktorú navrhoval Tonda Wink.

Ďalší spôsob ako uchovať niečo na zimu je namočiť to do alkoholu. Na fotke to tmavšie je medvedí cesnak v domácej pálenke. Recept veľmi jednoduchý. Listy cesnaku nakrájať , zaliať pálenkou a nechať pár týždňov vylúhovať. O jeho účinkoch sa dá nájsť na internete veľa. Užívať striedmo , podobne ako ten bordový likér. Potrebujeme naň len trnky cukor a domácu pálenku. Ak nemáme tak nejakú bielu bez výraznej chuti. Do 3,8l pohára ktorý sa používa na kŕmenie včiel nazbierať do cca 1/3 trnky , 0,5 kg cukru a zaliať do plna pálenkou. Komu sa to zdá veľa môže to pomerom rozdeliť na menšiu dávku. Ja som tentokrát cukor nahradil medom a chutí to vynikajúco. Napadá ma preto myšlienka či by cukor mohol byť nahradený medom aj v ostatných receptoch , nie len koláčoch kde sa s tým stretávame najčastejšie. Napríklad aj v tom kečupe čo písal Aleš. Rozmýšľam či by išlo o rúhavé plytvanie a znehodnotenie cenného medu alebo že sa to tam jednoducho nehodí? Čo poviete majstri kuchári?


RE: Environment a zdravá výživa - Milan Bencúr † - 04.01.2014 10:01 AM

Produkciu potravín v Európe ohrozuje masový úhyn včiel. Vlani sa objavili dôkazy o škodlivom vplyve určitých druhov pesticídov na životné prostredie.
Viacerí vedci ich považujú za možnú príčinu poklesu populácie včiel, ktoré opeľovaním plodín zabezpečujú dostatočnú produkciu potravín. Podľa Európskeho úradu pre bezpečnosť potravín sú pesticídy pre včely neakceptovateľnou hrozbou http://www.enviroinstitut.sk/sk/uvodna-stranka


RE: Environment a zdravá výživa - Aleš Molčík - 04.01.2014 10:10 AM

Po skromných zkušenostech, kdy jsem nahrazoval cukr medem, mohu říct, že to jde, ale je potřeba toho medu dát váhově o něco méně, než je v receptu psáno cukru. Med má větší sladivost, aspoň pocitově, než cukr.
Byla řeč o Medvědím česneku, kromě toho, že kolem včelnice mi rostou hektary česneku a pozoruji, že je to hojně navštěvovaná bylina v předjaří včelami a nosí z něj hodně pylu, tak sušený a drcený do polévek, příloh aj. Listy se sbírají před květem a z archeologických vykopávek je prokázáno, že je to po tisíce let využívané koření.


RE: Environment a zdravá výživa - Ladislav Kohout - 04.01.2014 10:23 AM

(04.01.2014 12:37 AM)Aleš Molčík napsal(a):  ... nejjednodušší a nejlevnější způsob a sušit jde všechno.

Mám super sušárnu. Kamna metr krát metr krát dva, 1600 kg cihel. Spotřeba okolo 10 kg dřeva denně. Právě teď poslouchám na dvojce Meteor (právě mluvěj o tom že zápasníci sumo umírají mladí na nemoci z nadbytku živočišných bílkovin) a krájím jablka na křížaly. Včera jsem si přivezl pět beden. Kohoutová jezdí v pátek a v sobotu do školy tak si jich bere krabičku aby neuhynula hlady. Na loukách za barákem rostou inteligentní hrušně. Inteligentní v tom, že se dají sklízet až na přelomu října a listopadu kdy už se v kamnech topí. A křížaly z nich jsou super. Stačí dva kousky denně aby si člověk uspokojil chuť po na sladké. Jako stačí čtvrtka belgické pralinky.


RE: Environment a zdravá výživa - Debora - 04.01.2014 02:51 PM

(04.01.2014 02:01 AM)Macek napsal(a):  Ďalší spôsob ako uchovať niečo na zimu je namočiť to do alkoholu.

Konečně něco pro mysl. Wink Kdo umí dobrou pálenku?


RE: Environment a zdravá výživa - Miroslav Macek - 04.01.2014 03:24 PM

(04.01.2014 02:51 PM)Debora napsal(a):  Kdo umí dobrou pálenku?

Myslíš že sa niekto prizná ? Wink


RE: Environment a zdravá výživa - Aleš Molčík - 04.01.2014 05:05 PM

Květový med rozpustit ve vodě, změřit moštoměrem cukr v roztoku, mělo by být cca 22°. Nechat dvěma hranolky podloženou nádobu s roztokem vykvasit, to trvá 2-3 týdny podle teploty, nejlépe to kvasí v létě, a potom do palírny, doma je to riziko.

P.S. A ti co si stěžují, že mají řepkový med, si začnou stěžovat, že ho mají málo. Tahle pálenka z řepkového medu je od slívy nerozeznatelná.


RE: Environment a zdravá výživa - tondabh - 05.01.2014 02:13 AM

(04.01.2014 12:05 AM)Ing.Jiří Šturma napsal(a):  .....a to znamená tou prolitou krví o které tady furt melete.

A já se hrdě hlásím k tomu, že jsem se v evoluci vyvinul z opice (možná předchůdce gorily) a jsem tudíž všežravec a v podmínkách Evropy potomek lovců mamutů a ne potomek nouzového pojídače zrnin. To bych v procesu evoluce měl zobák a ne zubní vzorec, ve kterém mám zuby špičáky - označené jako zuby vlčí (canivi).

Možná, že protistrana je v puse nemá Smile

Ale jinak stravujte se jak chcete, jen lidi neškatulkujte podle toho, co jedí a nehodnoťte je podle toho. Je to pak o netolerantnosti k bližnímu svému. Heart

Haribol příteli, docela se bavím Tvým veselým popisem Tvého života a Tvou Tebou avizovanou historií, takže bych ve veselém tónu pokračoval a směle Tě požádal aby už jsi slezl z toho stromu(prosím nic neber jako urážku, ale jen se podívej co svým příspěvkem můžeš evokovati), píše se rok 2014 a pokud máš pocit že jsi se vyvinul z opice, tak věz že Ti to opravdu nebude nikdo vymlouvati.

Další Tvůj pokus o žert "Je to pak o netolerantnosti k bližnímu svému"
(mám dojem že netolerantní zde začala být skupina " upírů ), jsem si dal do souvislosti s částí našeho etického kodexu a podívej co mi vyšlo:

Ve vztahu k ostatním účastníkům hnutí Šance pro včely:

9. Řešit střet zájmů oboustranně výhodnou formou.
-------------------------------------------------------------------------------------------

Z výše uvedeného vyplývá, že Tvé sdělení "...a to znamená tou prolitou krví o které tady furt melete", že nemáš moc velký zájem věc řešit oboustranně výhodnou formou a pokud Ti vadí, že když někomu při obědě nestříká z pokrmu krev tak si nepochutná, založ si prosím své vlákno např. "slet upírů", a věz že vám tam zcela jistě nebude kazit chuť krve nikdo z vegetariánů žádnými recepty ze zeleniny, neboť my lidé kteří jsme pochopili, že násilí způsobuje pouze a pouze zase jen násilí, jsme si plně vědomi že nesmíme dráždit tygra bosou nohou a osobně nemám problém v soužití s lidmi co pojídají mršiny, pouze je mi jich líto.

Jelikož jsem velice tolerantní člověk, nemám problém diskutovat s kýmkoli o čemkoliv, ale protistrana musí spolknout to, že nazývám věci pravými jmény a nikdo se na mne nemůže zlobit, když vyřknu že místo pochoutek upíři papají chcíplotiny a kdyby se Ti zdálo, že přeci to "masíčko", které papáš Ty přece není chcíplotina, tak věz že člověk neumí a ani nemůže hnilobný proces v mršině zastavit, umí ho pouze zpomalit, takže když Einstein řekl, "že nejsme hroby, abychom pojídali mrtvoly", určitě věděl co říká a samozřejmě to měl i vědecky podloženo.

Pokud ke své obhajobě používáš důkaz " To bych v procesu evoluce měl zobák a ne zubní vzorec, ve kterém mám zuby špičáky - označené jako zuby vlčí (canivi).", tak mi dovol abych Tě pozval, až z mého stádečka kraviček jedna přirozenou cestou opustí své tělo, abych si Tě nafotil jak jí budeš těmi svými tesáky trhati na kousky a pojídati. Příteli upozorňuji Tě na to, že tak jak nás Pán Bůh vybavil do života, tak bys té kravičce neukousl ani vemeno, které je nejjemnější částí jejího těla. Pokud někdo z rádoby vědců označí Tvé zuby jako vlčí, určitě to neznamená že by jsi se měl chovat jako vlk, neboť vlk nedostal k těm zubům lidskou inteligenci, ale Ty jsi jí do života dostal proto, aby jsi mohl rozlišovat.

Pokud si myslíš, že vegetariáni jsou jen pojídači zrnin, tak Tě rád z Tvého omylu vyvedu, i když samozřejmě vnímám Tvůj útok jako pouhý bonmot jakož i celé Tvé vystupování proti vegetariánství, a to tím že Tě zvu k nám na farmu, kde nebudeš chápat jak je možné tolika pochoutek vyrobit aniž by muselo jedno jediné zvířátko trpět pod řezníkovou sadou zabijáckých potřeb. Počítám samozřejmě s tím, že když někdo z týmu " upírů ", bude chtít tak opět vytrhne něco z kontextů a bude zde kazit chuť k jídlu slušným lidem, a proto jsem všechny, kterým nevoní vegetariánství chtěl poprosit o založení svého " ZABIJÁCKÉHO", vlákna kde vás my vegetariáni určitě nebudeme terorizovat nechutnou zrnitozeleninovou stravou.

Závěrem bych chtěl všem sdělit, že vás mám všechny stejně rád ať už maso jíte či nejíte a jste pro mne plnohodnotnými občany této Československé republiky, kde nyní na chvilku v těchto tělesech přebýváme a těším se na spolupráci s vámi i v tomto roce 2014, ale musíte mi prominout že vegetariány mám o malinko raději, mějte se všichni krásně novoročně, Tonda.


RE: Environment a zdravá výživa - Milan Bencúr † - 05.01.2014 04:34 AM

Toto vlákno však nie je o vegetariánoch, ale o zdravej prírode a o zdravých potravinách. Je tu dosť miesta pre všetkých.
Perfektní krátké video, které srovnává, jak organické a konvenční zemědělství ovlivňují život farmářů. Které z těchto dvou forem uživí svět?


Všetko so všetkým súvisí. Kde najdeme "zmanipulované" geny?
Modifikované a prokazatelně vysoce toxické plodiny (s obsahem herbicidu glyfosátu, toxinu Bacillol Th., Příp. Beta-Exotoxínu) společnost Monsanto distribuuje ve velkém na evropský i slovenský trh. Ačkoliv se tyto toxiny většinou relativně rychle rozpadají, konzumují je hospodářská zvířata (v podobě krmiva), ale také polní fauna, ptáci, či hlodavci, kteří pak rodí degenerované a deformované potomky (a sami trpí na onkogenní onemocnění). A nejen plodiny, ale i výrobky z nich se dostávají skoro do každého baleného jídla, a to kvůli nízké ceně a nenáročnosti na pěstování, resp. pro odolnost vůči škůdcům.
Európska komisia (EK) koncom apríla oznámila, že chce presadiť zákaz používania pesticídov z triedy neonikotinoidov na ochranu rastlín a obilnín aj napriek tomu, že 27 členských štátov sa na tomto bode nedokázalo jednoznačne dohodnúť. Slovensko patrilo medzi krajiny, ktoré boli proti zákazu neonikotinoidov. Slovensko požaduje vedecké dôkazy o tom, že takzvané neonikotinoidy majú naozaj zhubný vplyv na včely. Komisia navrhla v januári zakázať používanie neonikotinoidov po tom, ako viaceré výskumné tímy v EÚ dospeli k záveru, že predstavujú "akútne nebezpečenstvo" pre včely medonosné, ktoré opeľujú väčšinu komerčne pestovaných rastlín v Európe.
Konopný papír má delší životnost a může se vícekrát recyklovat než papír ze dřeva. Konopí lze kombinovat s jinými obnovitelnými zdroji jako např. s recyklovaným papírem, třtinou, lnem nebo slámou. Takto vyrobený papír je díky konopí pevnější a trvanlivější. Bezdřevnatá výroba papíru tak může uchránit populaci ryb v říčních tocích a omezit kácení lesů a deštných pralesů.

[attachment=307] [attachment=308]


RE: Environment a zdravá výživa - bohemia.gall - 05.01.2014 11:35 AM

Souhlasím, podstatou trvalé udržitelnosti je harmonie a vyváženost. Opakem je extrém, jakýkoliv, který vede k narušení harmonie a postupnému zhroucení podstaty bytí. Extrém je to, co nás dohnalo až tam kde jsme


RE: Environment a zdravá výživa - Ladislav Kohout - 05.01.2014 07:49 PM

(05.01.2014 02:13 AM)tondabh napsal(a):  ... dovol abych Tě pozval, až z mého stádečka kraviček jedna přirozenou cestou opustí své tělo, abych si Tě nafotil jak jí budeš těmi svými tesáky trhati na kousky a pojídati. ...

Do uhynulých býčků taky necháváte kousat? A kolik se u vás na farmě dožívají let než přirozenou cestou odejdou?


RE: Environment a zdravá výživa - Milan Urík - 05.01.2014 10:04 PM

Na žádost Tondu jako zakladatele tohoto tématu jsem téma uzamknul a založil 2 nové témata o stravování pro milovníky vegetariánství i pro druhou stranu.