![]() |
Včely bez zásahu - Verze k tisku +- Forum Šance pro včely (https://forum.sanceprovcely.cz) +-- Fórum: Včela (/forum-Vcela) +--- Fórum: Biologie a život včely (/forum-Biologie-a-zivot-vcely) +--- Téma: Včely bez zásahu (/tema-Vcely-bez-zasahu) Všechny stránky |
Včely bez zásahu - Milan Urík - 18.12.2012 10:26 AM Zdravím a chci se zeptat, zdali někdo má zkušenosti se včelstvem, které nechal na pospas osudu - bez ošetření, bez odebírání medu, bez zásahů. Jak se chovalo, jak stavělo, jak se rojilo, jak dlouho přežilo.... Díky Milan RE: Včely bez zásahu - Evžen Babík - 22.12.2012 01:13 PM Zdravím, včelstvo, dle tvrzení majitele, minimálně 4 roky žijící v duté cihlové zdi o vnějším rozměru 0,5 - 1,5 - 2 m 2 očka na jih, asi 0,5 m nad sebou ve vydrolené maltě ze spár, asi 1 metr nad zemí, zastíněné vlhké místo (zeď vodárny). E.B. RE: Včely bez zásahu - Aleš Molčík - 28.12.2012 10:18 AM Vím o dutině ve stromu a místu v jedné zdi u stodoly, kde se usazují roje. Nějaký ten rok tam vyletují a potom to přestane. Letos jsem byl pro kmen lípy a byla tam brť s plásty, ale bez včel. Nějaký roj co dlohodobě přežívá víc jak třetí rok, jsem ještě neviděl. RE: Včely bez zásahu - Aleš Molčík - 28.12.2012 09:54 PM Zkoušel někdo ze včelařů od vás dělat u té vaší směsky loketní index? Měl jsem od Ing. Cimaly Pradětky, byly tmavší a otužilejší, teplota kolem 6°C a lítaly pro pyl a 97% příslušnost ke Kraňce. RE: Včely bez zásahu - Milan Bencúr † - 30.12.2012 05:55 AM (29.12.2012 12:38 PM)Miroslav Jaroš napsal(a): Prostě vidění přez loketní index je vidění pro lidi ,, jednostranně zaměřené " a pro začátečníky .Za posledných 150 rokov poľnohospodárstvo radikálne zmenilo pracovné pole pôsobnosti pre včelárstvo, ktoré musí byť mobilné v každej časti včelárskej sezóny a v každom čase rozvoja včelstva, ak chce včelár zabezpečiť rozmanitú ponuku nektáru včelám, ak chce ošetrovať iba zdravé, vitálne včelstvá. Taká situácia si vyžaduje množstvo kombinácií nových spôsobov ošetrovania včelstiev, ktoré boli vynájdené prevažne včelármi s komerčným zameraním. Som presvedčený o tom, že racionálne včelárenie kovovčelárov, ktorí popri svojom hlavnom zamestnaní kalkulujú aj s finančným ziskom od včiel, demolujú poslanie včelárstva, o ktoré klesá záujem medzi hobbistami, pretože sa im nedostáva dostatočnej duchovnej a materiálnej podpory. Našim snažením predsa musí byť spoločenský záujem na tom, aby v každej záhrade bol v tieni jablone postavený minimálne jeden živý včelí úľ. Objav umelého chovu matiek spred storočia asi od roku 1930 systematicky nahrádza, našim miestnym klimatickým podmienkam prispôsobené, pôvodné plemená Včely tmavej, Včelou kranskou. Objav umelej inseminácie týchto matiek asi spred polstoročia to dotiahol tak ďaleko, že matky nedokážu vo včelstvách prežiť dlhšie ako rok. Nemožno sa čudovať, že medzi včelármi narastá záujem o alternatívne postupy v ošetrovaní včelstiev. RE: Včely bez zásahu - Crha Karel - 30.12.2012 08:40 PM (30.12.2012 05:55 AM)MilanBencúr napsal(a): Našim snažením predsa musí byť spoločenský záujem na tom, aby v každej záhrade bol v tieni jablone postavený minimálne jeden živý včelí úľ.Tak tuhle myšlenku už dlouho nosím v hlavě. Zatím zasunutou v přihrádce potencionální projekty ŠPV. Čekám na impuls bych se dokopal k načrtnutí základní osnovy takovéhoto projektu. Zatím se na to necítím a věnuji se začátečníkům. Milane nechtěl by ses do toho pustit? Nahodit základní mechanismy a alespoň v hrubé črtě předložit k společné diskuzi? V konečné verzi umístit na webu pod ikonu PRO ŠIROKOU VEŘEJNOST nebo PROJEKTY ŠPV a tam to prezentovat a zároveň to osobně šířit ve svém okolí. RE: Včely bez zásahu - schützmeister - 31.12.2012 02:03 PM (29.12.2012 12:38 PM)Miroslav Jaroš napsal(a):(28.12.2012 09:54 PM)Aleš Molčík napsal(a): Zkoušel někdo ze včelařů od vás dělat u té vaší směsky loketní index? Měl jsem od Ing. Cimaly Pradětky, byly tmavší a otužilejší, teplota kolem 6°C a lítaly pro pyl a 97% příslušnost ke Kraňce.Ta představa loketního indexu , to je obraz ,,chytrých vzdělaných lidí " , tím pádem ten vytvořený obraz neodpovídá skutečnému stavu věci . Máme u nás chovatele Nigry / existuje společnost chovatelů černé včely / : poznatky jsou následující, nejlepší je místní selekce, čisté dovezené AMM jsou prý také chcípáci. Člověk umí sledovat vždy jen pár znaků. Který je důležitější ? V přírodě si to včely vyselektují sami a asi na indexu moc nezáleží. Přizpůsobí se místním poměrům. A ty jsou všude jiné, možná i krajově nepřenosné. Mé pozorování na včelnici, a v přírodě to nebude jiné, vede k tomu, že nejodolnější varoáze jsou ty, které v zimě pokud možno neplodují. Tak konečně fungují dálněvýchodní rezistentní kmeny i Scutelaty. Rozhodně ne jakékoli F1 dnes nabízené. To je cesta do pekel. Má zkušenost je, že i z kvalitních kupovaných matek se jen jednotky procent přiblíží místní populaci - nemluvím o množství medu, ale odolnosti. Tyto včely poznám podle toho, že na zimu téměř zmizí, dřív jsem měl tendenci je různě spojovat, aby obsedali nástavek a tak. Byl to ale nesmysl, protože tyto zdravé místní včely v dubnu raketově startují a šlechtění zimní siláci zůstávají daleko vzadu. V přírodě vidím problém nejen ve varoáze, ale také nedostatku vhodných dutin, myslím, že plno schopných rojů končí, protože nenajdou vhodný životní prostor. Mimo staré sady nenajdou v našich lesích nic. A ve větvých nejde přečkat zimu. RE: Včely bez zásahu - Milan Bencúr † - 25.05.2013 08:00 AM Včelstvo bez zásahu nežije ani vo voľnej prírode. Dovolím si tvrdiť, že predátori oveľa viac zasahujú do života voľne žijúceho včelstva v prírode, ako včelár v úli pri vedení včelstiev počas sezóny na včelnici. Včely sú proste nenahraditeľné a príbehy s nimi v sezóne neopakovateľné. V marci musí včelár urobiť prvé kroky pri vedení včelstiev a vytvoriť východiská pre ich nerušený rast. V apríli začína zábava so včelstvami. V máji zbierate roje a robíte odložence. V júni sa venujete matkám a medobraniu. V júli sa zo včelára stáva dobyvateľ parazitov. V auguste treba včelstvám doplniť zimné zásoby a zabezpečiť kľud pre nerušený vývoj zimných včiel. V septembri a októbri musíte dokončiť ten zvyšok, čo včelár nestihol pri včelách po letnom slnovrate. Cez zimu sa včelár venuje vzdelávaniu, práci v dielni a po zimnom slnovrate prípravám materiálu na novú sezónu. Z vlastnej skúsenosti môžem skonštatovať, že včelár sa venuje s rovnakou starostlivosťou prezimovanému slabochovi aj tomu najvitálnejšiemu včelstvu na včelnici. Myslím, že s rojením včelstiev mám dosť skúseností a za mojej praxe som odpozoroval len to, čo naši predkovia dávno poznali pri ich včelárení bez zásahu, že častokrát prvoroj, a drobné poroje spravidla vždy, neprežijú zimu, ale druhák je pravidelne tým najviac životaschopným včelstvom. RE: Včely bez zásahu - renttip - 31.07.2013 06:56 AM (18.12.2012 10:26 AM)admin napsal(a): Zdravím a chci se zeptat, zdali někdo má zkušenosti se včelstvem, které nechal na pospas osudu - bez ošetření, bez odebírání medu, bez zásahů. Jak se chovalo, jak stavělo, jak se rojilo, jak dlouho přežilo.... rád bych se vrátil k tomuto tematu. Na půdě mám včely, ke kterým se nedostanu( velmi šikovně udělaná střecha), protože bydlím v malém dřevodomku, nicméně tyto včely mám na púdě druhým rokem a jsou tam. Mám ale s nimi následující problém. Kolem poloviny ledna se mi v obytné části domu objevují malé včeličky ( v počtu tak do deseti).Vysvětlí mi někdo jak je to možné? Jinak na této púdě mám i jiná zvířátka a nechci opomenout sršně, ti jsou lepší na hlídání domu než pes. Aktivní jsou v tomto období i po 21.hodině RE: Včely bez zásahu - Milan Bencúr † - 31.07.2013 08:45 AM (30.12.2012 08:40 PM)Crha Karel napsal(a):(30.12.2012 05:55 AM)MilanBencúr napsal(a): Našim snažením predsa musí byť spoločenský záujem na tom, aby v každej záhrade bol v tieni jablone postavený minimálne jeden živý včelí úľ.Tak tuhle myšlenku už dlouho nosím v hlavě. Zatím zasunutou v přihrádce potencionální projekty ŠPV. Čekám na impuls bych se dokopal k načrtnutí základní osnovy takovéhoto projektu. Zatím se na to necítím a věnuji se začátečníkům. Milane nechtěl by ses do toho pustit? Nahodit základní mechanismy a alespoň v hrubé črtě předložit k společné diskuzi? V konečné verzi umístit na webu pod ikonu PRO ŠIROKOU VEŘEJNOST nebo PROJEKTY ŠPV a tam to prezentovat a zároveň to osobně šířit ve svém okolí. Ospravedlňujem sa, že som na Karolovu myšlienku nereagoval, ale zabudol som na to. S odstupom času si myslím, že účastníci nášho hnutia ŠPV, Vašek Smolík a Debora, majú oveľa väčšie predpoklady ako ja, taký vynikajúci projekt rozchodiť medzi občianskou verejnosťou. RE: Včely bez zásahu - Martin Nezbeda - 31.07.2013 09:37 AM V sousední vesnici je statek se včelínem o který se cca 20 let nikdo nestará. Jedno včelstvo tam přežívalo celou dobu bez zásahu člověka, bez "léčení", bez krmení... Když jsem se to dozvěděl, chtěl jsem s kamarádem letos na jaře zkusit nalarvovat jednu sérii z tohoho včelstva. Bohužel loňský velmi suchý rok a letošní zima se asi podpsaly na tom, že se jara nedočkaly. RE: Včely bez zásahu - Debora - 31.07.2013 02:59 PM (30.12.2012 08:40 PM)Crha Karel napsal(a):(30.12.2012 05:55 AM)MilanBencúr napsal(a): Našim snažením predsa musí byť spoločenský záujem na tom, aby v každej záhrade bol v tieni jablone postavený minimálne jeden živý včelí úľ. (31.07.2013 08:45 AM)MilanBencúr napsal(a): ...myslím, že účastníci nášho hnutia ŠPV, Vašek Smolík a Debora, majú oveľa väčšie predpoklady ako ja taký vynikajúci projekt rozchodiť medzi občianskou verejnosťou. Tahle myslenka je skvostná, ale myslím si, ze je to regionální práce, která se dá nejlépe realizovat, úcastí mnoha clenů SPV. Je to práce, která není nárocná, ale vyzaduje sporadicky reagovat na dotazy zájemcú o vcelstva, prípadne poskytnout pomocnou ruku. Zájem o "alternativní" vcelarení stále stoupá, rocne se mi hlásí desítky zájemcú o vcelarení v "alternative", a mnohdy jim nejde o více, nez dát vcelstvu sanci v prírode prezít. Projekt, který zde Karel a Milan navrhnul, je nádherná práce pro kázdého clena SPV, který na to má cas a troufá si do toho. Za tím úcelem navrhuji vytvorit stránku projektů, kde kazdý z nás můze nabýdnout roje, pomocnou ruku, nebo funkci kmotra ve svém okolí. Navrhuji vypracovat malou alternativní metodiku, podporit krásu vcelarení bez mezisten, smysl vcelarení na medu, pridat pár informací o vcestvu a o smyslu nasich ideálů. Ráda bych uvítala i seznam clenů, kterí jsou ochotny chytat roje, které pak můzeme v rámci projektu nabýzet potenciálním zájemcům o vcelarení v alternative. Zacátek chovu vcelstev pomocí rojů je okouzlující a casto svarí nerozlucne leckterou lidskou dusí s vcelstvem. Vypracovanou stránku múzeme umístit na webovce, aby kazdý potenciální zájemce o chov vcel, mel moznost najít kmotra ve svém okolí. Pri tom máme dobrou moznost, jak píse Leos, seznamovat veskeré publikum s novými vecmi a myslenkou naseho spolku. Můžeme, protože chceme. RE: Včely bez zásahu - Aleš Molčík - 31.07.2013 10:05 PM Myšlenka pěkná, i když částečně neuskutečnitelná, občas jsem řešil spory mezi včelaři a sousedy nevčelaři, pořídit si bazén vedle včelaře to je výborné napajedlo atd. a v ČR s chytáním rojů je problém, že to nejde dělat oficiálně. kdyby to bylo možné, mám dost známých u hasičů a to by si stačilo jen pro ně jezdit. tak končí ve vysavači na listí. Dát na web seznam těch co jsou ochotni jít s "kůží na trh" podpořím vlastní účastí. RE: Včely bez zásahu - Debora - 01.08.2013 02:03 AM V Nemcku je to trochu jinak, hasici fungujou jen jako centrála hlásených rojú a pak obvolávají vcelare, aby roj chytily. A kdyz se o roj vcelar nepostará, je to na vcelstvu, najít si v mestské dzungli prístresek. Vetsinou lezou do podkroví, nebo do rúzných ventilací. No co mám ríkat. Letos me pozárníci poslali po páté hodine vecerní do komercní banky, ze tam mají vcely. Jelikoz uz bylo zavreno, bylo domluveno, ze prijede mobilní bezpocnost a otevre nám banku, venku 35°C, dusno, vzduch se dal krájet, na chodníku louze potu a mobilka nikde. Po dvou hodinách jsme se na to vykaslali a jeli domú. V jednu hodinu raní zvoní telefon, jeste nemám ani sluchátko u uchu a uz me nekdo péruje, kde ze jsme, a ze vcelstvo musí do rána zmizet. Hallo? Na banku kaslu, holomci, projebaly nám veskeré úspory na Islandu. Ale vcelstva nám bylo líto. Pres púl mesta, cekat na mobilní bezpecnost, po hodine dorazila. Ale co ted, s kourem tam nesmís, abys neaktivoval pozární alarm, a ted se plaz do roury 40x40cm. Musel se na to vysavac. Zajímavé je jen, ze se tu vcelarské svazy na chytání rojú vykaslou, ty radeji seberou 80 Euro za skolení "ukázkové vcelarení pro kazdého", pak prodají kandidátovy za 140 Euro nazloutlé vcelstvo z výzkumné stanice vcelarské v Kirchheinu, to probanti dorazí, pak seberou od institutu jeste provisi, od mesta dotace a poslou domú kandidáty, kterí odpírají clenství ve svazu. O lécení vcel nemají ani šimel. Doufám, ze jsem nikomu nezkazila chut chytat roje. Nekdy je to mrzutý, obcas nemilý, ale nakonec je to jen okouzlující. Hledat kontakt k hasicúm je dobrý nápad, nevím jak to v Cesku chodí, legislativu, to musíme vyresit. Nejde to coby umelé roje? RE: Včely bez zásahu - winepunk - 01.08.2013 12:38 PM Dneska jsem z lesa přivezl tohohle krasavce. Dám ho trochu dokupy a na jaře osadím rojem. Pak se uvidí, co je to včelstvo bez zásahu. Myslím, že pokud to v něčem má smysl zkoušet, tak je klát jedno z nejlepších řešení. Hrozně se těším. ![]() ![]() RE: Včely bez zásahu - Aleš Molčík - 01.08.2013 08:46 PM (01.08.2013 02:03 AM)Debora napsal(a): Hledat kontakt k hasicúm je dobrý nápad, nevím jak to v Cesku chodí, legislativu, to musíme vyresit. Nejde to coby umelé roje? V ČR roje neznámého původu povinně utratit. Takže jen včelstva, oddělky, roje, smetence ze stanovišť chovatelů v rámci katastru obce/města není nutné zdravotní vyšetření ani povolení veterináře. Na převoz v rámci kraje je nutné nechat stanoviště vyšetřit na varroázu a mor a písemný souhlas veterináře s převozem není nutný, ale zavolat veterináři, že něco odvážím je slušnost, navíc se od něj dozvím jestli se v okolí neřeší nějaké případné ohnisko a v tom případě by převoz slovně nedoporučil, ale nemůže zakázat. To už bude na svědomí každého. Tohle vše je v případě převozu. Pokud, ale by se někdo chtěl věnovat prodeji, tak je nutné vyšetřit mor, varroázu, akarapidózu, nosematózu a zaregistrovat si chov u ČSV a na to je nutné mít min. 20 včelstev. A převoz po celé ČR bez omezení. Snad takhle ve zkratce to stačí. RE: Včely bez zásahu - Leoš Dvorský - 13.01.2014 11:02 AM Konečně mráz -5C, jak na zavolanou, byl höchste Zeit, jak říkáme my Češi. LD RE: Včely bez zásahu - terez.c - 14.03.2014 09:13 PM Zdravím všechny úžasné včelaře, jsem nováček tady na stránkách (i když pročítám už dlouho) a svoje včely budu mít až letos, takže mám na vás dotaz. Dneska na procházce v lese jsem na místě, kde se překládá dřevo uviděla v jedné pokácené kládě, která byla dutá včely, měli tam i plásty, lítaly kolem a dovnitř, moc jsem je nezkoumala, ale je mi celkem líto je nechat svému osudu. Zajímalo by mě, jestli se dají nějak zachránit (přendat do úlu) nebo tak něco. Díky Tereza RE: Včely bez zásahu - Rasťo 71 - 14.03.2014 10:22 PM (14.03.2014 09:13 PM)terez.c napsal(a): Zdravím všechny úžasné včelaře, jsem nováček tady na stránkách (i když pročítám už dlouho) a svoje včely budu mít až letos, takže mám na vás dotaz. Dneska na procházce v lese jsem na místě, kde se překládá dřevo uviděla v jedné pokácené kládě, která byla dutá včely, měli tam i plásty, lítaly kolem a dovnitř, moc jsem je nezkoumala, ale je mi celkem líto je nechat svému osudu. Zajímalo by mě, jestli se dají nějak zachránit (přendat do úlu) nebo tak něco.Ahoj, dajú a veľmi ľahko , stačí si zaobstarať úľ, teda nádstavky z rámikmi , rámiky bez výpletu, veľkosť rámika - výška , približne ako šírka dutiny resp výška plástov ,potom sa nožom vyreže plást a vloží sa do rámika a následne sa na rámik z vložením plástom natiahnu 2 gumičky a rámik s takýmto dielom sa uloží do nádstavku, dielo by sa malo ukladať podobne ako si ho budujú včielky v úli, teda plodové rámky do stredu a na kraj zo zásobami, za niekoľko dní, podľa znášky si včielky pripevnia plásty o rámik a gumičky sa dajú dole . Myslím že na včel. fóre bolo o tom aj video , ak ho nájdem dám to sem. |