Odpovědět 
 
Hodnocení tématu:
  • 0 Hlasů - 0 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Včely bez zásahu
18.12.2012, 10:26 AM
Příspěvek: #1
Včely bez zásahu
Zdravím a chci se zeptat, zdali někdo má zkušenosti se včelstvem, které nechal na pospas osudu - bez ošetření, bez odebírání medu, bez zásahů. Jak se chovalo, jak stavělo, jak se rojilo, jak dlouho přežilo....
Díky
Milan
Odpovědět s citací příspěvku
22.12.2012, 01:13 PM
Příspěvek: #2
RE: Včely bez zásahu
Zdravím,

včelstvo, dle tvrzení majitele, minimálně 4 roky žijící v duté cihlové zdi o vnějším rozměru 0,5 - 1,5 - 2 m
2 očka na jih, asi 0,5 m nad sebou ve vydrolené maltě ze spár, asi 1 metr nad zemí,
zastíněné vlhké místo (zeď vodárny).

E.B.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
28.12.2012, 10:18 AM
Příspěvek: #3
RE: Včely bez zásahu
Vím o dutině ve stromu a místu v jedné zdi u stodoly, kde se usazují roje. Nějaký ten rok tam vyletují a potom to přestane. Letos jsem byl pro kmen lípy a byla tam brť s plásty, ale bez včel. Nějaký roj co dlohodobě přežívá víc jak třetí rok, jsem ještě neviděl.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
28.12.2012, 09:54 PM
Příspěvek: #4
RE: Včely bez zásahu
Zkoušel někdo ze včelařů od vás dělat u té vaší směsky loketní index? Měl jsem od Ing. Cimaly Pradětky, byly tmavší a otužilejší, teplota kolem 6°C a lítaly pro pyl a 97% příslušnost ke Kraňce.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
30.12.2012, 05:55 AM
Příspěvek: #5
RE: Včely bez zásahu
(29.12.2012 12:38 PM)Miroslav Jaroš napsal(a):  Prostě vidění přez loketní index je vidění pro lidi ,, jednostranně zaměřené " a pro začátečníky .
Podstata tkví jinde .
Za posledných 150 rokov poľnohospodárstvo radikálne zmenilo pracovné pole pôsobnosti pre včelárstvo, ktoré musí byť mobilné v každej časti včelárskej sezóny a v každom čase rozvoja včelstva, ak chce včelár zabezpečiť rozmanitú ponuku nektáru včelám, ak chce ošetrovať iba zdravé, vitálne včelstvá. Taká situácia si vyžaduje množstvo kombinácií nových spôsobov ošetrovania včelstiev, ktoré boli vynájdené prevažne včelármi s komerčným zameraním. Som presvedčený o tom, že racionálne včelárenie kovovčelárov, ktorí popri svojom hlavnom zamestnaní kalkulujú aj s finančným ziskom od včiel, demolujú poslanie včelárstva, o ktoré klesá záujem medzi hobbistami, pretože sa im nedostáva dostatočnej duchovnej a materiálnej podpory. Našim snažením predsa musí byť spoločenský záujem na tom, aby v každej záhrade bol v tieni jablone postavený minimálne jeden živý včelí úľ.
Objav umelého chovu matiek spred storočia asi od roku 1930 systematicky nahrádza, našim miestnym klimatickým podmienkam prispôsobené, pôvodné plemená Včely tmavej, Včelou kranskou. Objav umelej inseminácie týchto matiek asi spred polstoročia to dotiahol tak ďaleko, že matky nedokážu vo včelstvách prežiť dlhšie ako rok. Nemožno sa čudovať, že medzi včelármi narastá záujem o alternatívne postupy v ošetrovaní včelstiev.

©Milan Bencúr
našapr@vda Warre
Hlasování: Debora (+1)
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
30.12.2012, 08:40 PM
Příspěvek: #6
RE: Včely bez zásahu
(30.12.2012 05:55 AM)MilanBencúr napsal(a):  Našim snažením predsa musí byť spoločenský záujem na tom, aby v každej záhrade bol v tieni jablone postavený minimálne jeden živý včelí úľ.
Tak tuhle myšlenku už dlouho nosím v hlavě. Zatím zasunutou v přihrádce potencionální projekty ŠPV. Čekám na impuls bych se dokopal k načrtnutí základní osnovy takovéhoto projektu. Zatím se na to necítím a věnuji se začátečníkům. Milane nechtěl by ses do toho pustit? Nahodit základní mechanismy a alespoň v hrubé črtě předložit k společné diskuzi? V konečné verzi umístit na webu pod ikonu PRO ŠIROKOU VEŘEJNOST nebo PROJEKTY ŠPV a tam to prezentovat a zároveň to osobně šířit ve svém okolí.

Legalizujte konopí!
Hlasování: Debora (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
31.12.2012, 02:03 PM
Příspěvek: #7
RE: Včely bez zásahu
(29.12.2012 12:38 PM)Miroslav Jaroš napsal(a):  
(28.12.2012 09:54 PM)Aleš Molčík napsal(a):  Zkoušel někdo ze včelařů od vás dělat u té vaší směsky loketní index? Měl jsem od Ing. Cimaly Pradětky, byly tmavší a otužilejší, teplota kolem 6°C a lítaly pro pyl a 97% příslušnost ke Kraňce.
Ta představa loketního indexu , to je obraz ,,chytrých vzdělaných lidí " , tím pádem ten vytvořený obraz neodpovídá skutečnému stavu věci .
Představivost a zkušenosti našich chovatelů nedovolují chovat to , co na to má , protože by neustáli tu vitalitu .
A při opravdu větší síle vyskočí výrazné rozdíly ve sběracím pudu aj.
Některé donesou 5 a jiné stejně silné vedle - 50 kg .
Prostě se jede v podstatě cestou největšího mrzáka , ten se rojit nebude .
M.

Máme u nás chovatele Nigry / existuje společnost chovatelů černé včely / : poznatky jsou následující, nejlepší je místní selekce, čisté dovezené AMM jsou prý také chcípáci.
Člověk umí sledovat vždy jen pár znaků. Který je důležitější ? V přírodě si to včely vyselektují sami a asi na indexu moc nezáleží. Přizpůsobí se místním poměrům. A ty jsou všude jiné, možná i krajově nepřenosné.
Mé pozorování na včelnici, a v přírodě to nebude jiné, vede k tomu, že nejodolnější varoáze jsou ty, které v zimě pokud možno neplodují. Tak konečně fungují dálněvýchodní rezistentní kmeny i Scutelaty. Rozhodně ne jakékoli F1 dnes nabízené. To je cesta do pekel. Má zkušenost je, že i z kvalitních kupovaných matek se jen jednotky procent přiblíží místní populaci - nemluvím o množství medu, ale odolnosti.
Tyto včely poznám podle toho, že na zimu téměř zmizí, dřív jsem měl tendenci je různě spojovat, aby obsedali nástavek a tak. Byl to ale nesmysl, protože tyto zdravé místní včely v dubnu raketově startují a šlechtění zimní siláci zůstávají daleko vzadu.
V přírodě vidím problém nejen ve varoáze, ale také nedostatku vhodných dutin, myslím, že plno schopných rojů končí, protože nenajdou vhodný životní prostor.
Mimo staré sady nenajdou v našich lesích nic. A ve větvých nejde přečkat zimu.
Hlasování: Debora (+1), Miroslav Jaroš (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
25.05.2013, 08:00 AM
Příspěvek: #8
RE: Včely bez zásahu
Včelstvo bez zásahu nežije ani vo voľnej prírode. Dovolím si tvrdiť, že predátori oveľa viac zasahujú do života voľne žijúceho včelstva v prírode, ako včelár v úli pri vedení včelstiev počas sezóny na včelnici. Včely sú proste nenahraditeľné a príbehy s nimi v sezóne neopakovateľné. V marci musí včelár urobiť prvé kroky pri vedení včelstiev a vytvoriť východiská pre ich nerušený rast. V apríli začína zábava so včelstvami. V máji zbierate roje a robíte odložence. V júni sa venujete matkám a medobraniu. V júli sa zo včelára stáva dobyvateľ parazitov. V auguste treba včelstvám doplniť zimné zásoby a zabezpečiť kľud pre nerušený vývoj zimných včiel. V septembri a októbri musíte dokončiť ten zvyšok, čo včelár nestihol pri včelách po letnom slnovrate. Cez zimu sa včelár venuje vzdelávaniu, práci v dielni a po zimnom slnovrate prípravám materiálu na novú sezónu.
Z vlastnej skúsenosti môžem skonštatovať, že včelár sa venuje s rovnakou starostlivosťou prezimovanému slabochovi aj tomu najvitálnejšiemu včelstvu na včelnici. Myslím, že s rojením včelstiev mám dosť skúseností a za mojej praxe som odpozoroval len to, čo naši predkovia dávno poznali pri ich včelárení bez zásahu, že častokrát prvoroj, a drobné poroje spravidla vždy, neprežijú zimu, ale druhák je pravidelne tým najviac životaschopným včelstvom.

©Milan Bencúr
našapr@vda Warre
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
31.07.2013, 06:56 AM
Příspěvek: #9
RE: Včely bez zásahu
(18.12.2012 10:26 AM)admin napsal(a):  Zdravím a chci se zeptat, zdali někdo má zkušenosti se včelstvem, které nechal na pospas osudu - bez ošetření, bez odebírání medu, bez zásahů. Jak se chovalo, jak stavělo, jak se rojilo, jak dlouho přežilo....
Díky
Milan

rád bych se vrátil k tomuto tematu. Na půdě mám včely, ke kterým se nedostanu( velmi šikovně udělaná střecha), protože bydlím v malém dřevodomku, nicméně tyto včely mám na púdě druhým rokem a jsou tam. Mám ale s nimi následující problém. Kolem poloviny ledna se mi v obytné části domu objevují malé včeličky ( v počtu tak do deseti).Vysvětlí mi někdo jak je to možné? Jinak na této púdě mám i jiná zvířátka a nechci opomenout sršně, ti jsou lepší na hlídání domu než pes. Aktivní jsou v tomto období i po 21.hodině
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
31.07.2013, 08:45 AM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 31.07.2013 03:23 PM od MilanBencúr.)
Příspěvek: #10
RE: Včely bez zásahu
(30.12.2012 08:40 PM)Crha Karel napsal(a):  
(30.12.2012 05:55 AM)MilanBencúr napsal(a):  Našim snažením predsa musí byť spoločenský záujem na tom, aby v každej záhrade bol v tieni jablone postavený minimálne jeden živý včelí úľ.
Tak tuhle myšlenku už dlouho nosím v hlavě. Zatím zasunutou v přihrádce potencionální projekty ŠPV. Čekám na impuls bych se dokopal k načrtnutí základní osnovy takovéhoto projektu. Zatím se na to necítím a věnuji se začátečníkům. Milane nechtěl by ses do toho pustit? Nahodit základní mechanismy a alespoň v hrubé črtě předložit k společné diskuzi? V konečné verzi umístit na webu pod ikonu PRO ŠIROKOU VEŘEJNOST nebo PROJEKTY ŠPV a tam to prezentovat a zároveň to osobně šířit ve svém okolí.

Ospravedlňujem sa, že som na Karolovu myšlienku nereagoval, ale zabudol som na to. S odstupom času si myslím, že účastníci nášho hnutia ŠPV, Vašek Smolík a Debora, majú oveľa väčšie predpoklady ako ja, taký vynikajúci projekt rozchodiť medzi občianskou verejnosťou.

©Milan Bencúr
našapr@vda Warre
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
Odpovědět 


Skok na fórum:


Uživatel(é) prohlížející si toto téma: 1 Host(é)