Poraďte prosím

[Faneka]

Ahoj, i já jsem si všimla při odběru larev na chov matek, že je hodně trubciny a tak nějak vsude. Dělníci plod také. Ale trubciny narozdíl od dělníciny plná klestiku i 5 v buňce. Leosi, je to materiál, který jsme loni larvili u Jirky v Kosmonosich. Máš nějaký doporučení, co s tím? Vypadá to, že si včely izolují klestiku na trubciny. Překvapuje mě to množství, nemám zkušenosti, ještě jsem to neviděla.

[Aleš Molčík]

Je období přirozeného rozmnožování, tak včely chovají pohlavní jedince ve velkém. Za chvíli začnou chovat královny.

[Faneka]

Mě ani tak nepřekvapilo množství trubciny jako množství klestiku. Příští týden jim vezmu nějaké plasty na do oddělení, tak se to snad naředí no a sledovat spád průběžně.

[Centisi]

Pokud je to az tak masivni napadani klestikama tak bych plastve trubciho plodu odebral a zlikvidoval....
Dalsi reseni je nasazeni KM ale to nevim a kdy a jestli vubec se chystas vytacet aby se kyselina stihla odparit a nemela si kyselej med.mednik by si mohla dat na jine vcelstvo pokud by to bylo fakt akutni...

[Leoš Dvorský]

(29.04.2018 02:34 PM)Faneka napsal(a):  Ahoj, i já jsem si všimla při odběru larev na chov matek, že je hodně trubciny a tak nějak vsude. Dělníci plod také. Ale trubciny narozdíl od dělníciny plná klestiku i 5 v buňce. Leosi, je to materiál, který jsme loni larvili u Jirky v Kosmonosich. Máš nějaký doporučení, co s tím? Vypadá to, že si včely izolují klestiku na trubciny. Překvapuje mě to množství, nemám zkušenosti, ještě jsem to neviděla.

Katko klid.
1) ten materiál měl určité dispozice, ale pokud nevčelaříš tak, jaká je jeho strategie přežití, nedokážeš to využít. Včely nejsou jednotný materiál. Protože se o to nikdo nezajímá, ani to neříkám, ale to je ten zločin č. 2, kterého se dopouštíme na včelách.
Má to ale těžké dopady.
2)kdybys měla naprosto ideální materiál (a ten neexistuje nebo jen v určitých podmínkách), odchovala z toho matky, nechala pářit (volně), tak kdyby 1 z 10-ti se podobala z cca 80% té její mámě, bylo by to dobré. Proto je nutný neustálý výběr protože v uměle chovaných podmínkách včelaři množí jen to nevyhovující. Sice jako by nechtěně, ale já dnes vím, že chtěně. Nevěřím, že by byli tak hloupí, otázkou jsou jen ty motivy. Vidí přednosti svého chovu včel jinde než příroda. Prostě mají oči zalepené medem. Chtít jen to je v rozporu s tezemi ŠPV, proto jsme nevznikli.
To ale jen na okraj.
No a nyní k tvé situaci, ale trochu to bude vycházet z předchozího.

1) kleštík přednostňuje trubčinu protože ten má delší vývoj. Jestli-že na dělničině se z jedné zakladatelky, která vleze do buňky vylíhnou 2 nové samičky, u trubčiny to jsou ale 4. To je samozřejmě trochu zjednodušeně řečeno, ale vycházet z toho můžeš. Nyní je doba množení, Aleš to napsal dobře.
2) I PROTO (to není překlep- je to jen částečka celé posloupnosti) v přírodě přežívající včelstva mívají trubčinu na okraji plodového hnízda (tedy mimo jiné ,samozřejmě). Je tam vyšší infekční tlak a o to jde především při výběru a předávání genů. V případě kleštíka- trubčina na okrají způsobuje to, že se tam V.d. stahuje a dělničina je relativně čistá. Nasává V.d. jako houba. To je pozitivní.
Vyzkoušel jsem metodiku, která prakticky s využitím tohoto poznatku (je starý jak Metuzalém) umožňuje, že se dá včelařit bez chemie. Ale jak říkám, při určitém vedení a musím umožnit včelám uplatnit celý algoritmus ne jen tu trubčinu na okraji. Stačí ale něco opomenout , vynechat z algoritmu, narušit rovnováhu (o té to je) a je to špatně. Je to jako v přírodě. Je to jednoduché, ale na vysvětlování složitější, je třeba si to umět představit. Na přednáškách jsem vám to ale ukazoval a říkal. Doporučení pro tebe - trubčinu na okraj plodového hnízda a mít ji tam vždy.
3) letošní zima byla taková jaká byla. Kleštík v bezplodovém období žije cca 6 měsíců. Mrazy na konci února a začátkem března způsobily, že se mnohde opozdila jeho reprodukce. Proto při první příležitosti "navštívil" plod a především ten, který je pro něj příznivější, tedy atraktivnější (to je jedno ze kterého důvodu).
4) samozřejmě můžeš trubčinu využívat jako tvz. varroapasti a odstranit a třeba i zopakovat. To jsem doporučoval před 25-ti roky a před cca 20 -ti se za to omluvil. Ono se zbavíš kleštíka, ale také trubců, kteří by měli být geneticky odolnější vůči kleštíkovi, přežili. Na dělničině i trubčině je plod, který pro kleštíka není atraktivní. Má to zase svá pravidla. To ale téma na celý článek, ne-li knížku.

Na tvém místě bych nespěchal. Pokud trubčina není na okraji, jak "má" být tak bych tak učinil při nějaké příležitosti, třeba rozšiřování za 14 dní a pod. Jen kvůli tomu bych to nedělal ani omylem. Je třeba se naučit zákroky , podle nás nutné (????????), slučovat a omezovat tak podmínky pro nejhorší nemoc a tou je stres!!!
Pokud neuvidíš první poškozené včely, není třeba spěchat. Pokud ano, je třeba naplánovat zásah a udělat (můžeš to se mnou odkonzultovat).

Samozřejmě můžeš udělat, co ti doporučuje Centisi, Zbavíš se tím velké části roztočů, ale (rozhodnutí je na tobě a tvých motivech včelaření) .......... roztoč není ve většině případů původcem úhynů včelstev, je "jen" urychlovačem, katalyzátorem. Protože tohle nechtějí někteří pochopit, je varroáza vděčný zdroj financování různých grandů, dotací a také bude.
Nyní je doba, kdy včelaři kleštíka množí a nikdo mi nevymluví, že ne záměrně nebo že o tom neví.
Na KM je nyní pozdě narušíš tím rozvoj i snůšku (až o 30% menší výnos). Nejvhodnější je to na začátku květu meruněk. Pamatuj KM je skalplel, ne dělo!!! Proto opatrně kdy a jak. Když tak napiš soukromě, snad jsem ti rozuměl správně, co máš v plánu. Vše ,co jsem napsal je ale 100+1x řečeno, napsáno.
I proto jsem přesvědčen, že je část včelařského maistreamu, která chce být slavná a proto bádá, bádá, ale pěkně po bolševicku (kantovsku), rozloží problém na části, ale už nevidí souvislosti. Jenže nejen analýza, ale i syntéza jsou vědecké metody zkoumání reality. Pro mnohé je rozhodující, že je někdo za to platí. Ze svého by to ale neudělali. Má to svoji logiku.
No a pak je druhá část, která si myslí, že chemie a na hlavu postavené metodiky ošetřování jsou to pravé, protože nevidí souvislost a mají oči zalepené medem (ale také obilím, řepou, kukuřicí......). Jenže tohle nás vede do záhuby. Pro krátkodobý zisk obětujeme celou existenci. Vše dobré.ld

[Karol Lamacz]

Za mně díky všem za podněty. Rozhodně mi to otevírá oči, jak se na včely dívat.

[Karol Lamacz]

Chtěl bych se ještě poradit ohledně tohoto včelstva.

Zimovalo na 2NN Lang(vše volná stavba). V březnu jsem jim přidal 3 nástavek se zásobami(dnes vystavěn hodně trubčinou). Bohužel jsem na jaře nepřehodil dva spodní nástavky a po přidání 4. nástavku před 10 dny(ten je z 1/3 vystavěn) jsou včely stále hodně dole - začínají stavět v podmetu divočinu a v noci, když jsou v úlu visí až na síto(dno 10 cm vysoké). Vzhledem k tomu, že budu 7 dní mimo domov jsem jim chtěl podstavit ještě jeden nástavek vespod, abych tak zamezil vzniku rojové nálady. Až se v vrátím - to bude polovina května, budu odebírat plod na oddělky.

Říkám si, že v těchto teplých dnech by to podstavení nemělo být pro ně problém, i přesto, že horní nástavek je jen z části zaplněn. No a když se vylíhnou trubci v 3. nástavku, tak se matka přesune výš.
Díky za postřehy

[Jiří Marx]

V tomto případě jsi nějak pozadu za vcelama. Dal bych jeden pod a jeden nahoru a modlil se st nevyleti. Oddelky zmiňující na dvou NN mám na šesti a loni to jeden dokázal na 8. Takové vcely si už uhreji co potřebuji i kdyby teplota klesla

[Karol Lamacz]

Mně spíš překvapilo a zmátlo, že ony se z toho spodního nástavku od zimy moc nahoru neposunuly. Plodové těleso je po celou dobu ve dvou spodních a do třetího tak ledabyle všude zakladly trubčinu. Navíc nová stavba(nemám souše) ve 4. nástavku se rozjížděla pomalu(teprve před 7-9dny) i když vše kvetlo ve velkém. Měl jsem dojem, že byly bržděny buď zásobami nebo zpožděným stavebním pudem a nedostatkem volných souší.

Každopádně přidám nástavky a do druhého, kde je to podobně ale je slabší, stejně tak.

[Karol Lamacz]

Jak podnítit včely ke stavbě a snůšce?

Obě včelstva zimované na 2NN jen velmi neochotně vystavují nově přidané nástavky a od konce dubna je velká část včel spíše prověšená v podmetu a "lenoší". Celkem každé nově vystavěly a zanesly cca 6-7 rámků. Přidal jsem do silnějšího před 2 týdny nástavek i dolů, ale nic se neděje - žádná stavba. Plodové hnízdo je celé jaro spíš dole a neposouvá se tak jak by zřejmě mělo.
Nemáte nějaké nápady jak je povzbudit k aktivitě?