Malé buňky

[Jiří Marx]

Aby nevystavěly plný nástavek trubčiny osvědčil se mi následující postup. Oddělky na jaře rozšiřuji tak, že je po nástavcích rozeberu a vyjmu plásty na pozicích 3 a 7 (na krajích mají většinou zásoby a na pozici 2 a 8 pyl) Ty vyjmuté plásty nahradím stavebním rámkem a rázem mám 4 nebo 6 souší či rámků s plodem , které dám do středu dalšího nástavku a ten přidám nahoru. Je to na můj vkus docela velký zásah, ale rázem převedu včelstvo do dospělého modu, kdy má u mne v každém nástavku v plodišti trvale dva rámky s trubčinou a hned mám souše na přidání dalšího nástavku, což se na jaře hodí. Dva rámky v každém nástavku většinou stačí. Další nástavky přidávám celé volné stavby a převěsím jen jeden plást z prostředka. Ale to už staví mnohem líp.

[Evžen Babík]

...přírodní "divokého" včelstva (myslím, že jakékoliv volně žijící v dobrém zdravotním stavu déle než dva roky můžeme považovat za "divoké")?
...., jak toto včelstvo zachází se svým starým dílem, především dělničím.

vzácně jsem pozoroval, většinou v podletí vykusování starých černých pláství včelami až na střed,
upozornila mě na to černá velmi jemná měl na podložce, podobná jaká je na fotce od Debory na jiném vláknu ...

V Americe vkládají mezistěny do plodiště jen oddělkům- mladým včelstvům a dílo v plodišti nemění,
je zdokumentován řez plodovým plástem, který byl přes 50 let ve včelstvu, a na něm je vidět, že po určité době včely plást vykousaly na mezistěnu a postavily znovu, jen dno buňky bylo stále tlusší

příjemný den

[Ali]

Zdravím přátele ŠPV

Díky za informace, jsou docela zajímavé.
Jestli pak včelky, než se rozhodnou k takovému výraznému zásahu, po dobu tmavého díla dezinfikují vnitřky buněk. Množství zámotků uvnitř musí být velké, a tím i poréznost a přístupnost pro držení se uvnitř možných infekcí.
A pak, jak moc je z tohoto pohledu důležitá námi nucená výměna díla (2-3 roky), když jim to takto funguje.
A co velikost buněk v takovémto díle.
Tlačí jich k takovému kroku velikost buňky nebo horší udržování hygieny nebo ještě něco jiného ?

Kam až může z tohoto pohledu zajít volný, přirozený chov ? Stav klidu a nerušení chovného prostoru, když by si to teoreticky mohly regulovat samy ?

Ještě stále nemám včelky, nicméně až je budu mít, zkoušet, kdy se rozhodnou k výměně díla včelky samy stejně nehodlám, jen jsem se tak nad tím zamyslel.

Mějte se.

[Debora]

má-li včelstvo dobré hygienické chování, čistí buňky a desinfikuje je kyselinou mravenčí, takové dílo se nemusí měnit. Voština je orgán včelstva, zde se jeví všechny síly, které vývoj včelstva ovlivňují. S tím musíme přátelé zacházet uvědoměle a velmi opatrně.

A snad právě proto, že dnes v kyselině mravenčí saunujem celá včelstva, nejsou včely mnohdy schopna udržovat buňky čisté. Dříve žila včelstva s mravenci v symbióze, dnes je včelstvo požehnané, má-li v okolí les s mraveništěm, nebo aspoň v blízkosti včelnice ten blahodárný kompost. S kyselinou mravenčí je to dnes podobné, jako s pastvou, někdy včelstvo vyhladoví i na louce plné květů. Ono není rozhodující to množství kyseliny mravenčí, nebo pastvy, podstatné jsou však gravitační síly, které ve včelstvu působí.

[Ali]

Zdravím,
Debora píšeš "Voština je orgán včelstva". Dá se to vnímat i jako "úl=domeček, buňka=pokojík". Je na včelkách, zdali s pokojíků udělají ložnice nebo spížky. A teď my jim je vyměníme, přehodíme, vytavíme. No děláme jim v tom pěkný zmatek. Důležité, že tam mají čisto, a vědí jak na ten úklid. S mravencema musí být docela zadobře, mě se v úlech vždy mravenci potulovali a ani jsem tehdá nechápal, že je to možná symbióza, oboustranně prospěšné soužití.
No začínám to vnímat pomalu docela z jiného úhlu. Takže velikost buňky a architektura díla má zřejmě svoje vyšší zákony a to pevně dané rodem. Vezmu-li to od té božské bytosti (Nikola Tesla), ať si jí říká kdo chce jak chce (počínaje bohem ... konče indiánským manitů), pro mě je to "nekonečná mysl", která vše řídí, spojuje nitky tužeb, žádostí a potřeb myslících, nemyslících a dost možná i pro nás neživých věcí, pak, kdybychom se mohly podívat zpětně po té nitce včel, kterou "nekonečná mysl" za tisíciletí pospojovala, kdy s kým, proč a za jakých okolností se včelky setkaly, a co si z toho vzaly do vínku budoucnosti, je nabíledni, dívat se na ně s pokorou a v celé šíři jakou jen jsme schopni, abychom něco málo pochopili a byli jím životním přítelem. Buňka, voština i dutina (úl) je tisíciletý výtvor jejich životních zkušeností a potřeb.
Tak jsem se trochu zapovídal.

[Debora]

máš v tom zcela jasno.

Morfogenetika je doslova geometrická genesis. Jistě ji znáte pod pojmem "zlatý řez", který vytváří něco, jako kostru vesmíru.

V dnešní době není nikdo schopný přesně definovat evoluci včelstva, kdy a proč se od rostlin emancipovala a začala stavět z rostlinných surovin vlastní města. Tím, že včela odebírá rostlině vosk a sloučeniny cukrů, integruje včelstvo morfogenetické pole celé krajiny do svého voštinového orgánu. Tím se stává voština nejen příbytkem včelstva, ale i jakousi velmi komplexní knihovnou evoluce a vědomí včelstva, v kterém působí velmi jemné a neuvěřitelně komplexní morfogenetické síly, které zároveň aktivují a uspořádají genetiku včelstva. Zde se prolíná nejen paměť včelstva, ale i struktura a paměť celé krajiny v které včelstvo žije, její snůška, počasí, roční cyklus, ale i včelstvu prospěšný a zhoubný organismus. Z toho důvodu je někdy lepší sáhnout po včelstvu, které již morfogenetické pole své krajiny do své voštiny "okopírovalo". To prostě musí přejít do genů, než budeme schopni chovat zdravá a vitální včelstva. A právě zde začíná celá kapitola o genetice včelstva, nebot' morfogenetika genetiku včelstva asi dost silně ovlivňuje. Proto používám ten výraz, voština je orgán včelstva, orgán, který propojuje metafyzický svět, ono geometrické stvoření skládající se z geometrických vzorů informací a náš fyzický svět. Zde působí gravitační síly těchto vzorců, které rozhodují o tom, jest-li genetika našeho včelstva (bez zásahu) přežije, nebo ne.

Genetiku včelstva můžeme ovlivnit, to děláme už dlouhou dobu, ale pokud opravdu chceme dát včelstvu šanci, musíme zacházet s voštinou jako s jakýmsi velmi citlivým samoregulujícím orgánem. Tím nechci vsugerovávat iluze, že každé včelstvo na nenarušené volné stavbě přežije, nebo že nesmíme na voštinu sáhnout. Zde je nutné chápat voštinu jako geometrický vzorec, který musí zapadat do obrazce geometrického stvoření. Co se nedá do tohoto vzorce integrovat, je v přírodě určeno k zániku. Jinými slovy, některá včelstva ztratila schopnost výše popsané struktury a vzorce "interpretovat" a měla by mít právo zemřít. Pokud jim toto právo nevyhradíme, budeme odchovávat míšence a nadále tápat v temnotě. To ale neznamená, že musíme 90% včelstev utratit, příroda to už uspořádala tak, že geny některých včelstev probudí a tato včelstva jakoby zničeho nic začnou morfogenetické vzory do voštiny kopírovat. Lokální včelstva na volné stavbě, nejlépe bez zebrování a jiných podněcujících procedur mají tudíž dobrou šanci přežít, pokud jim to umožníme.

[Leoš Dvorský]

Voština je spíše výraz pro plásty, které jsou mimo úl. Spíš bych používal výraz včelí dílo. Ale v zásadě je to jedno. Nevím, jestli ho nazvat orgánem, to spíše snad kostrou, na kterou se navěšuje to ostatní, včetně orgánů. Už jsem to sem někam psal. Na Dálném východě do války včelaři včelařili bez mezistěn, protože prostě nebyly tamní včely si s roztočem našly určitou rovnováhu. Po válce tam dorazil pokrok v podobě mezistěn a ihned zaznamenali včelaři úhyny podobné těm, které se podobaly ty těm v USA a u nás nebo alespoň rozsahem. Totéž zažila Čína o cca 10 let později.
V zásadě ale s Deborou v tomto souhlasím, bez kostry bychom se sesunuli jako domeček karet.
LD

[Ali]

Ještě bych se prosím vrátil k tomuto tématu řešenému obšírněji. A to, kdo z Vás viděl divoké díla ať už včel divokých nebo kdo má včely volně vedené bez louček, všiml si a může potvrdit ne jen velikost buněk ale i směr díla vzhledem ke světovým stranám. Staví včely dílo libovolně nebo směrují třeba od severu k jihu nebo jinak a pak je to i jiné na severní polokouli a jiné na jižní (aby to na fotkách nás nějak nemátlo) ? Nebo je to dané jednoznačně tím, kde se nachází česínko.
Předpokládám, že když včela přiletí zvenčí, ví přesně kam má vlézt, kde má to co přinesla odevzdat. Přesunu-li dílo, potočím je a pod. musím jím v tom dělat zatracený zmatek. Je to totiž spousta věcí, detailů, nad kterými jsem nikdy neuvažoval, ani mě to nenapadlo. A při tom, řekl bych pro včely docela podstatné. A taky pro mě, kde udělat česna a jak velké, a kam je nasměrovat.
Pomyslím-li, že by mi někdo pětkrát ročně pootočil kvartýr a sem tam pro změnu ho i přesunul z podlaží do podlaží ???
Zdravím

[Leoš Dvorský]

Ali máš sice správné dotazy, ale třeba o té tvé první části toho zde již bylo napsáno docela dost. Ať už jde o informace z 50-týc létech z Dálného východu, nebo velikosti buněk u nás u včel v přírodě nebo na mém webu v článcích. Vidím, že tě velikost buněk uhranula. Nejsi sám, ale i ti, kteří na to přísahali už ví, že to není podstata problému, je to stále o té architektuře. Ty na to také narážíš. Jasně máš pravdu, že to přehrabování a bezmyšlenkovíté záměny nejsou OK, ale dá se, když pochopíš, jakou situaci v přírodě napodobuješ a jaké to má dopady. Přijeď do Bílska na setkání, které bude na podzim a uslyšíš celou přenášku a významu architektury včelího díla. Tady z jednotlivých příspěvků si těžko uděláš ucelený obraz nebo dáš si ho dohromady hůře. Je tu i faktor Y a stříška v buňkách, plásty primárně stavěné pro zásoby, dělničí, trubčí, kombinované, plásty včelami upravené a pod.

Jinak ve starých knihách a také v době když jsem začínal včelařit všude stálo. Původní naše tmavá včela byly včela relativně velká (tedy i větší buňky) s krátkými končetinami a nerojivá. No a nyní všude slyším, že původní naše včela byla malá a rojivá. Jak lehce se dá přemalovat historie, je to až neuvěřitelné. Neuvěřitelné je i to, jak lidé dokáží překroutit genetiku.

Před chvílí jsem na trhu potkal včelaře, který prodával med. Je z Brandýsa. Že tam přišli všichni o včely a že za to může jeden včelař. Což je prostě blbost. Minimálně to svědčí o tom, že ti, co o včely přišli včas nerozpoznali nebezpečí a svým včelám moc nerozumí. Lidé prostě pro spoustu věcí ještě nedorostli a z toho je mi smutno. Ve včelaření do dokazuje to, že máme asi převážně držitele včel a ne včelaře.

Ty se ptáš, to je dobře, ale chce to i studium a hlavně vlastní zkušenosti. O tom, jak přirozené dílo vypadá toho taky bylo napsáno mraky (třeba to, že v přírodě nemají včely ani teplou, ani studenu stavbu ale cca 45 stupňů k česnu). Grund je správný, ale je mraky dalších variant a hlavně, i včely se neustále vyvíjejí jako my lidé. Asi mne doplní i další, ale cestu si budeš muset najít sám. A jedině správná cesta je ta, která je ověřena praxí protožetřeba jakýkoliv objev, který se v praxi nepotvrdí, nenajde uplatnění má vlastně nulovou hodnotu. LD

[Ali]

Bílsko neklapne, nejsem v česku. Takže se zatím semtam ještě na něco zeptám, pokud to někde nenajdu.