Japonský úl

[Aleš Molčík]

Rozdíl mezi velkým a malým prostorem bude ve vytvoření teplotního komfortu při stejné velikosti včelstva. Na větší prostor je nutné vytvořit víc tepla a to je i větší spotřeba energie na kterou je potřeba uvolnit víc včel. Takže místo toho, aby se víc včel věnovalo stavbě věnují se zajištění tepla. Na vytvoření tepla včely používají stahování a uvolnění letového svalstva a nejvíc znatelné to je v zimě, kdy je možné poslechem pozorovat při větších mrazech i větší šum v úlu než při vyšších teplotách. A když začnou na jaře s plodováním tak také se zvyšuje spotřeba tepla a zásob. V tuto dobu se na zajištění tepla můžou začít podílet i trubci, to je jedna z výhod volné stavby a chovu trubců podle potřeb včelstva.

[Crha Karel]

Jo, toto vysvětlení je přijatelnější než vzdálenost od česna. Díky. Tomu by se dalo na jaře napomoci umístěním úlu na černou plochu, anebo, jak jsem někde už viděl pod vyvýšený úl vytvoření ohrádky z černé fólie, kdy rychleji ohřívaný vzduch by tepelný komfort mohl podpořit. Otázkou ovšem je, zda máme takovýmito vychytávkami včelám pomáhat?
Asi bude lepší zavolat vždy Tondovi aby mě přivezl děti na podstavení dalšího nástavku

[hvezduska]

Výborný nápad, pořád tady vymýšlím jak bych to sama bez zvedáku tahala.

[Aleš Molčík]

Jj, děti to je nejlevnější otrocká pracovní síla a ještě se to svede na to, že j to pro jejich dobrou výchovu.
Prohřívání úlů mám vyřešeno stanovištěm pod listnatými stromy. Na jaře jsou stromy bez listí a sluníčko projde až na stěnu úlu a v létě kdy toho sluníčka by mohlo být moc už jsou ve stínu pod korunami.

[terez.c]

Tak ty děti mě taky nadchly, to musím doma taky zavést.

[Ladislav Kohout]

A kolik asi tak plánuješ si jich pořídit?

[hvezduska]

Přijde na to čeho Japonce pro začátek jednoho. Děti na práci si radši jen půjčím a před obědem je vrátím.

[terez.c]

Jedno dítko k zapůjčení bych měla, to prý ale všechen med prodá dědovi a koupí si za to hračky tak nevím nevím, jestli ho ke včelám vůbec pustit.

[Myk]

(07.04.2014 09:29 PM)Aleš Molčík napsal(a):  Myslím, že pro včelky by bylo nejlepší udělat z desky přechodový mezikus a nechat je stavět v novém a plynule přejít. Já jsem to takhle udělal když jsem z Adamce přecházel na LG a nepřišel jsem ani o med a jediná včelí larva nepadla za oběť mého rozmaru.

Bohužel tohle u japonců nefunguje. Smetenec je nutnost.

Ověřil jsem si to před 2ma nebo třemi lety (ono to letí, že ani nevím), kdy jsem vyrobil přechodky na warré boxy a zkusil jsem to s Langstrohem a dvěma 39x24. Dopadlo to tak, že včely warré box dokonale ignorovaly a zůstaly v původních nástavcích. Místo aby vystavěly dílo do warré boxu, tak se radši vyrojily.
Ten velký rozdíl v rozměrech asi způsobil, že se včely odmítly pustit do stavby pod přechodkou. Navíc v langstrohu i v 39x24 je velký prostor, takže radši pracovaly tam.

Měl jsem to tak celou sezónu a prostě to nefunguje. Potvrdil mi to pak i Milan Bencúr, když jsem mu v zoufalství napsal, že to také úplně v počátcích zkoušel se stejným výsledkem.

[Aleš Molčík]

Viděl jsem jak včelař na otvor vnitřního víka dal mřížku a překlopil na to 4l sklenici a včely vystavěly uvnitř sklenice dílo a zanesly jej medem. Když to funguje ve sklenici a fungovalo to u mě mezi 39/24 a LG Jumbem proč by to nemělo fungovat u japonce nebo warre. Úl senior je na podobném principu, velké plodiště, v podstatě ležan a na tom jeden nástavek jako medík.
Pokud by bylo pravdou a pravidlem, že včely z LG se sami nerozšíří do warre nebo japonce, tak by to znamenalo, že je pro ně japonec/warre nevhodné obydlí. A nebo chyba byla někde jinde oku pozorovatele ukrytá.