Alternativní včelí stát

[Debora]

Důležitý doplněk pro biodynamické včelaření

Je známo, že na naší Zemi působí síly elektromagnetického záření vesmíru, které na povrchu Země vytváří jakousi sítnici rovnoměrných radiačních linek a jejich křižovatek. Podzemní vodní prameny sice můžou radiační záření vesmíru potencovat, ale nejsou primárně činné. Na rozdíl od vodních pramenů je radiační záření vesmíru přímočaré. Dlouhodobé vystavení tomuto záření může narušit funkci autonomního nervového systému. Z toho vyplývá, že onemocnění je teoreticky jen tehdy možné, je-li neuronální aktivita narušena.

Jelikož jsou naše úly statické, je nutné dbát na jejich "správné" rozmístění v prostoru. Úly by neměli stát na křižovatkách radiačních linek kosmického záření. Praktické pokusy sice poukazují na to, že včelstva posazená na křižovatky radiačních linek sice mají lepší rozvoj a vyšší výnos, ale reagují mnohem senzibilněji na patogeny. Zde musíme brát v úvahu, že nejen včelstvo, ale i roztoč varroa má na radiačních křižovatkách lepší rozvoj. Pro nás je podstatné, že síly, které pro biodynamickou regulaci roztočů potřebujeme, jsou na místech koncentrovaného radiačního záření prakticky znehodnoceny. To musíme brát na vědomí, pokud chceme včelařit přirozeně a nemáme náladu naše včelstva otravovat chemickými látkami, jak nám někteří badatelé doporučují. Začněme se raději koncentrovat na práci s elementárními silami zdravého organismu, které nás všude obklopují a které jsou nám neomezeně dostupné. V praxi to znamená, že včelstvu sice odebereme trochu sil, za kterých by se za optimálních podmínek lépe vyvíjeli, ale jen tak teprve uvolníme síly, které pak můžeme využít pro biodynamické ošetření včelstev a narušení rozvoje roztoče varroa.