Zkušenosti s volnou stavbou

[Leoš Dvorský]

(26.03.2014 10:55 PM)schützmeister napsal(a):  

(26.03.2014 09:41 PM)MichalF napsal(a):  Je mi velmi sympatické včelaření v košnicích a postupně bych se k tomuto způsobu chtěl dopracovat. Četl jsem samozřejmě příslušné téma, ale myslím že dotaz spíše položím tady. Zajímá mě každoroční obměna díla. Včelám odeberu část medu a zbytek bych jim chtěl nechal jako zásoby.
Děkuji za případné nakopnutí začátečníka...

Myslím, že jsi naopak trefil téma tak trochu úplně neznámé. Dnes totiž, ať už jakkoli a to i v tom japončíku, se včelaří tzv. nepřetržitě. Jenže, a když tak mne znalci opravte, dříve se právě v košnicích a klátech včelařilo o dost jinak. Košnice a zvlášť ta severská vřesová nešla vybrat jako dneska. Po vybrání už totiž nic nepostaví, u vřesu zvlášť - to už je září. Takže, pokud vím, se vybíralo jen asi z třetiny včelstev úplným vykouřením s eventuelním odchytem včel - takový na to byly jako pytle.
Původní úl se zlikvidoval úplně a včely, když se chytly, se přidaly do menšího, nevybíraného úla. Některý postupy jsou holt unikátní a těžko je do dnešní doby roubovat.
Japončík je dobrá volba, klát lze vybrat i z hora, ale moc to neřeší obměnu díla, arabský trubkový je vychytanější, bereš jednou zleva a podruhý zprava. Furt je to ale principiálně něco jinýho, jak košnice, pokud teda myslím klasickou, ne nástavkovou.
Zas jsme ale u principu - včely jsou třetinový tak jako tak, jen člověk je nutí do zimování furt ve stejným úle, je to náhodou velmi zajímavá otázka, jestli to už někdo zkusil klasicky - ne jen ve starém úle, ale starou metodou ?

Tak si připadám jako ten kocour v reklamě, jauvajs. Odpráskl jsem příspěvek aniž jsem chtěl. Tak musím něco napsat chtě nechtě.
Tak předně, jak píše Michal, vřesovkou se včelařilo trochu jinak než u nás. Dávala až 5-6 rojů za rok. Prostě na jaře namnožili včely, na vřeuu postupovali jak píše Míchal. Zůstala cca 1/3. Likvidovala se včelstva nejtěžší a nejlehčí, tím se vlastně selektovalo, ale hlavně 2/3 díla ročně se obmněnilo! Česna při tomto způsobu včelaření byla nahoře, to podporuje rozvoj i rojivost.

U nás byly košnice s česny dole, říkalo se tomu včelaření na med, tomu předešlému na roje, asi i proto byla naše včela málo rojivá. Zde se vždy na jaře (Velikonoce) u včelstev postupovalo jako u klátů, tedy 1/2 díla se vyřezala a včely si to mohly během roku dostavět. Tento způsob se zachoval i starých úlech a včelařei odebírali med pravá, levá. Značlo se to i na úly L (debrána levá strna) P .... nic nebrání takto postupovat i v nástavcích, vlastně to někteří i tak dělají hlavně u oddělků. Mimochodem košnice byly různé velikosti a to i 3x větší než se dnes uvádí. To je ta hloupá snaha člověka dát všěe do průměru. Jenže kdo chová matky měl by nejen umět rozdíly rozpoznávat, ale vyhledávat, to jsem ale zase v jiném vlákně. Ten "košnicový" "dutinkový" ..... způsob včelaření daleko lépe respektoval biologii včely, proto se včely v přírodě často vyrovnávají s nemocemi i roztočem. Někam jsem tu o tom i psal. Bližší ve Vilémově a v článku, který konečně dodělám po daních. Tak bych, s vaším dovolením dal odkaz na můj web sem.
Čili poučit se ze znalostí našich předků a něco z jejich zootechniky převzít lze i našich úlech, prostě jen se přizpůsobot bioologii včely.
Náš nynější technokratický přístup, od kterého jsme my ŠPV většinou již utekli (?) , roztoče jen množí a nahrává i dalším patogenům.
Myslím si, že by každý z nás měl mít alespoň jedeno Warréčko nebo japončíka, mednou krávu...... proto, aby lépe chápal, jak to v přírodě ve včelstvu chodí a mohl využít i ve stávajících úlech, ale s jinou metodikou ošetřováíní. Dokonce bych se toto nebál dát jako podmínku účasti v ŠPV i do našeho etického kodexnu nebo tezí. LD