Poraďte prosím

[straka]

sklon letáku u česna ? řešit, neřešit, je to jedno atd
tak to asi jsem se dostal na tu "kvantovou fyziku", moc hluboko do problému,
kdy přestává platit logika, příčinná souvislost, takže uplatníme např. estetiku,
funkci(musí odtékat voda, sníh...), včely by si neměly "brousit zadní visící nohy",
přece jen přistávají řádově "milionkrát" a také by neměly sklouznou po povrchu ,
výrobní hledisko např. pro 100 úlů je 300 česen, 45° asi ne, 15° špatně stéká sníh,
vypadá to kolem 30°,
zkusím vyrobit jedno až se mi bude líbit, vepředu čtverec 12x12(estetika)
a potom stoupá až do česna 10x1 cm(očka nevedu) , dá se uhlídat a
může jich být více dle potřeby "klimatizace" u které opět nesmím spadnout do
problému je tam moc parametrů, ale dá se vysledovat základní pravidlo
DOSTATEK VZDUCHU(KYSLÍKU) ZIMA/LETO A ODVOD PAR HOREM A
ODVOD CO2 SPODEM
SOUCASNE VYLOUCIT VLIV VETRU(ZVLASTE) V ZIME
PRIVOD DO ULU I ODVOD DOSTAT POD MOZNOST REGULACE
VCELSTVO NEUDUSIT ANI NEPROCHLADIT!(zvláště oddělek)
CO NEJKRATSI CESTA PRO VCELY OD CESNA

Vyloučit sorpci a difuzi, neboť se těžko měří, regulují a je spíše
náhoda když se to povede za pomoci včelstva dát do rovnováhy
(včely si poradí)
vše zapatlají propolisem a to je také mimo regulaci a nemusí
to být vyhovující ZIMA/LETO
Regulace i pro ZIMA/LETO se nastaví "po dohodě se včelami",
dá se vysledovat na česně a potom také měřením
relativní vlhkosti kolem 60 %
Zajímavost včera v noci jsem šel posvítit do horního česna úl č. 2 silnější roj
a tam včeličky seřazené jedna vedle druhé, česno "ucpané" a koukají do tmy ???
regulace ještě není dokončená a vyladěná....
Straka Dehtin

[Antonín Hyžík]

Pro Straka:

Mně se líbí, jak si vystačíš na fóru sám. Přiznám se, že některým tvým problémům a jejich popisu ani nerozumím a číst to vícekrát se mi nechce. Zvláště demotivující na odpovědi je i to, že tvé Dehtiny jsou jako Columbova manželka.
Máš k tomu včelaření moc akademický přístup, zvolni a nechej tvořit přírodu, ono stejně je vše jinak.
Hezký den
T.

[schützmeister]

(27.05.2016 11:25 AM)straka napsal(a):  sklon letáku u česna ? řešit, neřešit, je to jedno atd
tak to asi jsem se dostal na tu "kvantovou fyziku", moc hluboko do problému,

Hele, kdybych opravdu dělal úly znovu, tak jsem opozoroval, že úplně ideální stav je velký otvor dole bez letáku, něco jako vylomená větev, tak asi 8-10 x 3-5 cm, podle síly včelstva.
Má to několik důvodů. Ideální je, když včely zaletí rovnou do úlu - žádný problém se zmoknutím. To je výška +3 cm.
Menší šíře je lépe ubranitelná - protože, a to je zajímavý, loupežníci jdou zásadně po česně - přistanou a jdou. Nezalítavají rovnou. Čili, vyšší výška nevadí, zato širší česno je problém.
Vyšší otvor taky splňuje nároky klimatizace + nehrozí ucpání, v zimě mřížka a je.
Leták do prostoru, jakýkoli, je úplná ptákovina - jednak ho musí čistit, protože ho z jara zas..., jednak zmokne a lepí se na něj, jednak o to lépe se tam dostanou lupičky - dál přistanou a maj delší čas na to se vlísat, když nejni, maj celkem útrum.
Mimo to vadí při převážení.
Včely normálně nemusí přistávat před úlem - je to z nouze ctnost - když je leták tak nízký, že se do něj nemůžou trefit.
A pak nemusíš uvažovat o úhlu.

[straka]

okamžitý stav sklon letáku začínáme tím, že ho nedělat pak je svislý nebo 30° .
Straka Dehtín

[Debora]

Nové úly vybavuji letákem uvnitř úlu, tedy až za česnem. V principu stačí protáhnout 30mm širokou fošničku na hloubku úlu. Funguje to u všech typů úlů s úženým česnem a Michal má pravdu, to bys nevěřil jak to usnadní pacifikaci česna a přesun zboží uvnitř úlu. To není Gag!

[straka]

(27.05.2016 11:56 PM)Debora napsal(a):  Nové úly vybavuji letákem uvnitř úlu, tedy až za česnem. V principu stačí protáhnout 30mm širokou fošničku na hloubku úlu. Funguje to u všech typů úlů s úženým česnem a Michal má pravdu, to bys nevěřil jak to usnadní pacifikaci česna a přesun zboží uvnitř úlu. To není Gag!

ted jsem došel k témuž, tu fošničku šíře 50 mm tam mám z jiných důvodů konstrukce
uložení rámků, ale venku jsem dělal buclaté balkony, abych to trochu přiblížil
"umělecky" klátům od DEBORY a spol, ale jak se do toho sahne je třeba
již popáté sáhnout do celkové koncepce umístění česen(oček) i částečně do tuhosti konstrukce,
která je ideálně vyřešená pro včelaře, ale ne z hlediska klimatizace pro včely i když už tam pracují ???
"a jsem asi bez balkonů- škoda, ale co když je tam vnutím pro parádu před ten trámek?"
Straka Dehtín

[Debora]

prosím poraďte, proč staví včely na dně úlu tyto menhiry?

[Leoš Dvorský]

Deboro já takovéto i větší mívám také na dnech, strůpcích, mezi rámky. Jsou to zpravidla propolisové pecičky. Podle mne jsou to určité zásobárny propolisu pro včely pro případ potřeby. Někdy je tam přimícháno i trochu více vosku, jindy je to čistý propolis. ld

[schützmeister]

Tohle je náhodou moc zajímavý téma. Leoši, máš to nějak podchycený, nebo jde o asi dedukci ?
Já se s tím teda setkávám jen dole na dně a jen u včelstev, jak říkáš, označených křížkem. A taky to má největší axceleraci na podzim a z jara. U mne " dobré" včely to nemají.
Mám na to vlastní hypotézu - přijde mě, jako kdyby nějaký neřád ze včel kapal, nebo něco dolu sami hází - proto jsou to u mne ty křížkové - málo čistotné - buď rozteklý plod, nebo tak něco. U mě to je vždy příznak zvápenatění, nebo tak něčeho.
Nejdřív to dělá hnusné hnědé kopečky malé velikosti, které až postupně obalují propolisem či voskem, protože už ten cajch je přilepený a nejde vynýst. Taky čím je včelstvo slabší, tím na to trpí víc. Dno je normálně čistý, jen s posypem šupinek vosku či zbytky pylu. Tohle, u mě, nevěstí nic dobrýho.
Taky to může mít víc důvodů, sám nevím, debatu bych neotevřel, protože mě k tomu vychází něco, co už 30 let v ČSSR není. A co se momentálně propírá na VF - konkrétně Kaji tam pověsil asi před 14 dni foto svých plástů pro debatu na toto téma,
a takové, či ještě horší semo tamo ty včely s těma menhirama v podmetu u mne bývají. Teď aktuálně slabé vyrojené včelstvo s hrboplodem.
Ale může to být bardz co. Že tam ty menhiry nedělají pro pro nic za nic, bych ale sázel krk.

[Leoš Dvorský]

No vypozorováno, dedukce, asi tak napůl. Například když jsem začal dávat místo folií jutové koberečky a bylo to na podzim tak některá včelstva je komplet stačila protmelit a jiné méně. Přišlo mi to, že ta, která to dokázala, měla propolisu mezi rámky méně nebo vůbec. Z toho jsem vydedukoval, že jej použily na ten kobereček. U mne obecně včelstva hodně tmelí. Je to hodně dávno, snad někdy kolem 1996, jsem zjistil, že nejzdravjěší bylo to včelstvo, které tmelilo hodně. Dnes mám někdy tak zatmelené strůpky, že je to jak beton. Například cizí materiály, které zkouším neustále, tak neustále kolabují. Tam je tmelu málo. To jsou skoro jediné mé úhyny. Pak často vidím, že v určité době včely tyto koberečky, když je nechám venku, tak je hoblují a propolis "rouskují" a nosí do úlů. Musím to nafotit. Legrace ale je, když na mne sedne včela a začne mi hoblovat třeba kůži na předloktí, lechtá to jako ďas. Nebo ze mne hoblují špínu????
Dluž je asi vzácné zboží a pro včely nepostradatelné. Bohužel se šlechtilo hodně právě na to, abychom se neupatlali propolisem a zřejmě i to se podepisuje na zdravotním stavu včelstev. Propolis je aromatický a tak je možné, že v létě i ty výpary mají nějaký ozdravný účinek pro včely. Tomu bych věřil rozhodně víc, než tomu pylu ze smrků a pod., ale kdo ví. Kamének ke kameni..... Je možné, že ty "zásoby" propolisu jsou u včel, které ho používají méně, nedokáží nebo už nemohou využít nebo ho naopak mají nadbytek a do zásoby. Je to pozůstatek z pravěku a já jsem tyhle propolisové "patlalky" rozhodně z chovu nevyřazoval. Ještě jsem zapomněl, že mi propolisem dokázaly zavřít skoro celé hlavní česno na podzim. ld