Odpovědět 
 
Hodnocení tématu:
  • 2 Hlasů - 4.5 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Září
01.09.2021, 08:00 AM
Příspěvek: #1
Září
Září

Klimatické podmínky:

Září patří srážkově nejvyrovnanějším měsícům. Ranní teploty dosahují běžně po deset stupňů.Dlouhodobá průměrná teplota klesá na 13,3C, srážky na 33 mm. Tu a tam se dokonce objevují ranní mrazíky. V odpoledních hodinách se teploty šplhají často i nad dvacet stupňů. Toto je typické pro tzv. babí léto. Ptáci odlétají do teplejších krajin. Čmeláčí a vosí hnízda se rozpadají a mladé samičky se chystají na přezimování. Myši se pomalu stahují do budov.

Vegetace:

I když se to nezdá, zima je již za dveřmi a včely to cítí. Veškerá vegetace je v přírodě na zimu již připravena. Na polích může být dobrým zdrojem nektarové i pylové pasty jetel luční a především jetel plazivý. Ten má tu výhodu, že se dobře rozmnožuje i v trávě a potlačuje ji. V příznivých rocích je jetel plazivý velice významným zdrojem nektaru i pylu především v městských sadech, kde jej včelaři mohou dobře množit a vysévat. (mluvím o včelařích a ne jen držitelích včelstev, ty to samozřejmě ani nenapadne). Vynikající pastvu poskytuje i evodie, která kvete cca od poloviny srpna do poloviny září. V prvních 3 létech je náchylná na mrazy. Kvete od šestého roku od výsadby. V některých oblastech je vynikajícím zdrojem nektaru bolševník obecný. Jde o invazní rostlinu, kterou lesníci nemají příliš v lásce. Naproti tomu vřes lesníkům nevadí a je také významných zdrojem nektaru i pylu. Také celík zlatobýl a břečťan pomohou včelstvům doplnit zásoby medné o pylové. Podél řek a ve vlhčích půdách kvete netýkavka. Mezi velmi dobré zdroje snůšky patří i vrbka úzkolistá a vrbovka horská. Ty kvetou od poloviny července až do poloviny září. Rozumní zahrádkáři a zemědělci přispívají pylové snůšce výsevem hořčice a svazenky na zelené hnojení. Na to se ale nedá spoléhat.

Na jedlích je významný zdrojem medovice medovnice jedlová a modřínová. Slabší snůška je z se smrků a vrb, kde medovici produkují medovnice velká a medovnice vrbová.

Co se děje ve včelstvech:

Ve včelstvech v přírodě a přírodně vedených včelstvech je již dávno vše hotovo a panuje zde klid. Včely jedou na volnoběh a snaží se doplnit především bílkoviny. Plodu je málo a objevuje se již jen cyklicky. Trubčina již ve včelstvech není od začátku srpna. Ze srpna pokračuje nebo nastupuje obranný mechanizmus proti V.d. grooming a to v míře větší, nežli je tomu v srpnu. O jeho význam je popsán v měsíci srpnu. Některá včelstva ojediněle provádějí ještě výměny matek. I když jsem poslední matičku viděl při návratu se znaménkem 5.října, je to pro včelstva v přírodě riziko a zpravidla se tak děje o 1-2-měsíce dříve. V noci se již včely stahují do zimního chomáče. Nebývá však tak těsný jako o několik měsíců později a rozvolňuje se ihned, jakmile to počasí dovolí. Včely stahují zásoby z periferií hnízda do jeho středu.. To je již pevně utvořeno a jakákoliv vynucená změna může včelstvu způsobit vážné problémy.

Co včelstvo potřebuje:

Včelstvo potřebuje především dobrou pylovou pastvu a klid. Vše je již dávno hotovo a tak případná snůška je jen jakýmsi bonusem navíc. Obnova energie včelstva je již dokončena a malé množství posledního plodu již jen doplňuje odcházející krátkověké generace včel. Ve včelstvu již převažují dlouhověké včely, případně ty středověké. Z tohoto pohledu je struktura včelstva velmi homogenní a podobá se té, jako na konci zimy téhož roku. Oddělky se ale snaží dohnat, co jen mohou. Pozor na ně. Mohou být zdrojem neklidu na stanovištích.

Včelařova práce:

V půli září úl zavři a zahoď od něj klíč. To bývalo jedno ze zlatých pravidel včelaření. Vyjadřuje jak stav včelstev v přírodě i na včelnicích našich dědů. Odráží však i v určitém slova smyslu podmínky, ve kterých se včelařilo.
Konec září je výborný na výměny matek a revitalizace včelstev celými oddělky. Podrobnější najdete v mém článku S oddělky proti varroóze z roku 2003.
Je zde prakticky poslední šance, jak zrušit bezmatečná včelstva a oddělky. Včelstva, která si neuhájila své zásoby, spojujeme, jsou-li zdravá. Pokud potřebujeme doplnit zásoby pro oddělky, mělo by se tak dít nejlépe již zpracovanými zásobami od včelstev, která jsme pro tento účel využila již počátkem léta. Česna zabezpečíme proti hlodavcům.
Výjimku tvoří pozdní chov matek. Zde je třeba počítat s tím, že pro oplozené matičky musejí být již oddělky s dlouhověkými včelami připraveny předem. Ze zimy pak nemusíme mít žádné obavy.
Vím, že našim včelařům bylo tím, jak je nahlíženo na tzv. varroózu, vnuceno vlastně jedno roční období navíc. To je ale věcí včelařské filozofie a obchodních zájmů těch, kteří na včelstvech a včelařích vlastně parazitují. Tento pohled jsem již dávno opustil, proto se o ní ani nebudu zmiňovat. Je ale charakteristické pro naší civilizaci, že si neustále vymýšlí práci pro práci a tím naprosto nesmyslně zatěžuje naší planetu. Stále více a více přestáváme vnímat reálný svět. Že si tím připravujeme konec naší civilizace, prozatím nikoho moc nezajímá. Je velice smutné sledovat, jak se za termíny jako udržitelné včelaření, udržitelné zemědělství, skrývá lidská neschopnost a především neochota cokoliv změnit a částečně tak napravit chyby z minulosti, kterých jsme se dopouštěli při vybydlování planety Země.
Leoš Dvorský

Včelařit bez chemie je normální!
Včely jsou přírodním bohatstvím a partnerkami, ne pouhým výrobním prostředkem!
Hlasování: Richard Vysloužil (+1), Martin Smutný (+1), Jan Stránský (+1), Pavel Cirman (+1), Dašek Martin (+1)
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
Odpovědět 


Skok na fórum:


Uživatel(é) prohlížející si toto téma: 1 Host(é)