Vedenie včelstiev prirodzenejším spôsobom v konvenčných úľoch

[Milan Bencúr †]

Za predpokladu, že mnohí včelári dávajú občas svojim včelám stavať prirodzené dielo, určite bude pre každého užitočné, vedieť niečo viac o praktikách a skúsenostiach tých, ktorých hlavným cieľom nie sú trámikové úle, ale sa chcú vysporiadať v spolužití so včelami lepším spôsobom, ako tým, ktorý sa naučili. Bolo by skvelé, keby každý dal do tohto vlákna nejaké stručné rady o udržaní bežných včelstiev prirodzenejším spôsobom. Existuje predsa veľa včelárov, ktorí majú konvenčné úle a chcú z nejakého dôvodu urobiť niečo lepšie pre svoje včely. Takže nejaké rady na udržanie bežných úľov prirodzenejším spôsobom budú určite prínosom pre naše včely.

[Milan Bencúr †]

Tohtoročná sezóna je nevyspytateľná. Teplá zima bez snehu, sľubný apríl pre včelárov, daždivý a chladný máj pre včely.
Výsledok môjho prírodného včelárenia v úľoch slovenskej národnej miery B som na začiatku júna zdokumentoval na fotografii, čo stručne okomentujem.
1. Úle priam kypia včelami. Vitalita včelstiev je obrovská. Znáška bola v apríli a máji minimálna. Hmotnosť úľa na váhe celú jar stagnuje. V plodisku je na začiatku júna až deväť rámikov celoplošne zaviečkovaného plodu,
2. Aj napriek nepriaznivým znáškovým pomerom včelstvá postavili veľa nového diela. Ako každú jar, aj v tejto sezóne, je v niektorých rámikoch postavené viac trúdích buniek ako buniek robotníc. Včelstvá sa však neroja. Zatiaľ sa mi vyrojil iba jeden úľ čechoslovák. Materské včelstvo bolo v troch nadstavkoch JU. Roj bol taký veľký, že nevošiel do košnice.
3. Včelstvá sú vo veľmi dobrej kondícii, no zásoby medu aj peľu sú teraz, na začiatku júna, vo včelstvách nulové. Každodennú znášku včely ihneď spotrebujú. Mám obavu, že v prípade opätovného zhoršenia počasia by už začali hladovať. Teraz začala u nás znáška z maliny a podľa môjho odhadu si včelstvá za posledné dva, tri dni polepšili so zásobami asi o tri kilogramy.
4. V starých úľoch včely rady žijú. Dnes sú požiadavky na úle úplne iné, ako tomu bolo za čias našich dedov. Vtedy o normovaných dĺžkach hornej latky rámika ani nechyrovali. Občas sa nájde nepodarený rámik, ktorý treba za pochodu upraviť. Včelám moje pílenie vôbec nevadilo. Možno aj preto, že matky cez májové ochladenie prestali klásť vajíčka (ani v jednom včelstve som vajíčka a otvorený plod nenašiel) a včelstvá otvorený plod zatiaľ nechovajú.
5. Je to neuveriteľné, že v náročných klimatických podmienkach hornatej Oravy, medzi Rozsutcom, Babou horou, Ostrým roháčom a Chočom, dokážu včelstvá narásť do troch, či štyroch hlbokých nadstavkov slovenského Béčka s vysokým rámikom.

                   

[liptaka]

Chcel by som sa s vami všetkými podeliť o moje skúsenosti s voľnou stavbou v rámikoch(42×17) ide hlavne o konštrukciu rámika.(viď priložené foto)

Pre voľnú stavbu používam 3 druhy rámikov:
1. s trojuhoľníkovým (deltovým) tvarom vrchnej latky
2. pásik medzistienky ako vodiaca lišta
3. pás tenkej drevenej lišty namiesto medzistienky
na všezkých troch stavajú bez problémov.
                       

Chcem však poukázať že používam rámiky s bočnými latkami rovnakej šírky po celej výške.Ide o to že plásty sú tak ako v nejakej dutine prichytené od steny k stene a môžu si tak v každej uličke vytvárať mikroklímu akú potrebujú,osobitne pre plod,osobitne pre zásoby .....

pekný deň prajem.

[Aleš Molčík]

Já jsem zkoušel kostkou vosku mazat spodní stranu horní loučky a funguje to také, ale jak u kterých a ve kterém nástavku. U mě je spíš snaha si včelaření v mojích konvenčních langstrothových úlech metody zjednodušovat, ale zjistil jsem, že si na to ještě tak dva roky musím počkat, než se kruh uzavře.

[Ali]

Zdravím,
Dotazoval jsem se na linku "Forum Šance pro včely › Chov a ošetřování včelstev › Pro začátečníky
Výběr úlu", Příspěvek: #8 na názor na stavbu nového úlu. Omlouvám se, ale souvisí to s více linky tak jsem to vrznul sem.

Byla tam i zmínka o možnosti šířky boční loučky v šíři plástu včetně včelí mezery viz zde liptaka Příspěvek: #3. Já jsem uváděl ve „Výběr úlu", Příspěvek: #8, že je to způsob úl v úle.

Liptaka, Jen mě zajímá subjektivní názor , jak to vnímají včely, jestli stačí uhlídat tím pádem vnilklé mrtvé prostory za bočními loučkami, když nejsou přístupné ihned z plástu, ale včely musí kontrolu provádět z horizontální mezery mezi nástavky. Případně jiné zjištěné a vypozorované zkušenosti (cizí pohyb a pod.). Píšu o tom proto, že jsem míval na NN39/17 očka v místě do prostoru mezi boční loučky a stěnu úlu. V tomto místě začíná mrtvý prostor úlu, který v přírodě asi nikdy nevzniká.
Předpokládám, že včely tento prostor nehlídají už dostatečně, stejně jako pod dílem, a tím pádem se tam může dostávat volněji všelijaká havěď (pravidelně mi do podmetů lezly vosy a odnášely včely bez boje, snad nějaká spolupráce, protože jsem je sledoval zadem do v podmetu a připadalo mě, že sbírají jen včely nemocné a polomrtvé - proto měly volný přístup, byla to asi jen výpomoc) tudíž i cizí včely, brouci, čmeláci (taky se snažil), mravenci a s nimi nemoci. Já měl ale ty očka úplně nahoře, kde mezi nástavky je vodorovná včelí mezera (teď to budu vyrábět stejně).

A ještě jedna věc mě není jasná, někde se tu psalo o úhynu při zimním oteplení - zaplodováním níže pod zásoby a v případě mrazů se včely smrsknou k plodu a na zásoby již nedostanou; jestli takové případy neřeší rozměrnější úl (ať už rámkový nebo na volno) aby včely měly zásoby i po stranách (u mě v ležanu 46/37 to tak bylo, nicméně za deset let se mi to nestalo ani 39/17 na čtyřech nástavkách při zásobách 20 – 25 kg - dva plné, spodní neobsazený, je pro pocit prostoru).

Stále se totiž nemůžu rozhodnou na šíři úlu, zdali 39 nebo 42 nebo 46. Můj ležan mě napovídá 46, ve vláknech popisované zkušenosti tak 42, přirozeně vedené včelstva jak to tu vidím 39 a méně.

Rozteč plástů zde vidím 35 až 32. Já chtěl 37 až 38 (NN Ptáček), ale klimatizační poměry vyplývající z těsného přirozeného díla ze zdejších vláken při tak velké rozteči plástů zřejmě výrazně utrpí, takže udělám max 35. Z toho ovšem vyplývá, chci-li čtverec (protože jen chci) buď 39 (bude vnitřní dílo na rozteč 35 /11 rámků akorát dostatečně těsné) nebo 46 (na rozteč 35 /13 rámků bude ještě těsnější).

Těch 13 rámků nevidím špatně, protože ležan jsem zimoval na 13 plástech (mluvíme-li o ploše plástů /ne o objemu ať už čistém či hrubém/viz vlákno „Forum Šance pro včely › Chov a ošetřování včelstev › Vedení včelstev alternativně › Jaký úl je vhodnější?“ jsou tři až čtyři 17-ky nástavky (3x 27 l cca 80-110 l) v čisté plástové ploše cca 4x /5,3x2x11/plocha v nástavku dohromady ÷ 350-460 dm2, v ležanu bylo 15,3x2x13 ÷ 400 dm2 což zhruba odpovídá (počítám oboustrannou plochu, různě široké mezery mezi plásty výpočet na litry mohou komplikovat).

Pro výšku jsem rozhodnutý 102 (10 jako alpiny). Ta může změnit jen nefunkčností více mezinástavkových včelích mezer – trochu se to vzdaluje od přírody, ale nějak se začít musí. Moje zkušenost čím nižší nástavek N → NN →MN (mininástavek pod 13) tím lépe pro mne, včelám to v mém případě neuškodilo, spíše vždy naopak (měl jsem pár i s výškou 12,5 a na med z ovoce, pampelišky hodně dobré).

Má na toto někdo zásadní rozporný názor? Už to moje martýrium „Jaký úl je vhodnější?“ musím zakončit, nebo je nestihnu do jara udělat.

PS. Doufám, že jsem zase něco nepopletl.

[Martin Smutný]

(17.02.2015 09:43 PM)Ali napsal(a):  A ještě jedna věc mě není jasná, někde se tu psalo o úhynu při zimním oteplení - zaplodováním níže pod zásoby a v případě mrazů se včely smrsknou k plodu a na zásoby již nedostanou; jestli takové případy neřeší rozměrnější úl (ať už rámkový nebo na volno) aby včely měly zásoby i po stranách (u mě v ležanu 46/37 to tak bylo, nicméně za deset let se mi to nestalo ani 39/17 na čtyřech nástavkách při zásobách 20 – 25 kg - dva plné, spodní neobsazený, je pro pocit prostoru).

Tendenci k úhynu na zásobách má z mých včelstev jedna linie (taková "nejpůvodnější" od starého včelaře z okolí). Někdy to i k úhynu úspěšně dotáhnou - 15 kg zásob okolo sebe (nahoře i po stranách) a během pár dní je pozdě. Vždy si pak říkám, že už je nebudu množit, ale pak je vidím v podletí a na podzim, jak jako jediné létají na pozdní snůšku a ještě si nanosí.
Mám spíš pocit, že lépe snášejí zimování stažené do 3-4NN (Lang159), než v 5-6NN, do kterých je nutím. Jsou takový budečákový....
Takže u mne je to spíš včelstvem než úlem.
Martin

[Leoš Dvorský]

(17.02.2015 10:17 PM)Martin Smutný napsal(a):  

(17.02.2015 09:43 PM)Ali napsal(a):  A ještě jedna věc mě není jasná, někde se tu psalo o úhynu při zimním oteplení - zaplodováním níže pod zásoby a v případě mrazů se včely smrsknou k plodu a na zásoby již nedostanou; jestli takové případy neřeší rozměrnější úl (ať už rámkový nebo na volno) aby včely měly zásoby i po stranách (u mě v ležanu 46/37 to tak bylo, nicméně za deset let se mi to nestalo ani 39/17 na čtyřech nástavkách při zásobách 20 – 25 kg - dva plné, spodní neobsazený, je pro pocit prostoru).

Tendenci k úhynu na zásobách má z mých včelstev jedna linie (taková "nejpůvodnější" od starého včelaře z okolí). Někdy to i k úhynu úspěšně dotáhnou - 15 kg zásob okolo sebe (nahoře i po stranách) a během pár dní je pozdě. Vždy si pak říkám, že už je nebudu množit, ale pak je vidím v podletí a na podzim, jak jako jediné létají na pozdní snůšku a ještě si nanosí.
Mám spíš pocit, že lépe snášejí zimování stažené do 3-4NN (Lang159), než v 5-6NN, do kterých je nutím. Jsou takový budečákový....
Takže u mne je to spíš včelstvem než úlem.
Martin

Tak je do ničeho nenuť a nech, co zvládnou. LD

[Martin Smutný]

(18.02.2015 10:44 AM)Leoš Dvorský napsal(a):  

(17.02.2015 10:17 PM)Martin Smutný napsal(a):  

(17.02.2015 09:43 PM)Ali napsal(a):  A ještě jedna věc mě není jasná, někde se tu psalo o úhynu při zimním oteplení - zaplodováním níže pod zásoby a v případě mrazů se včely smrsknou k plodu a na zásoby již nedostanou; jestli takové případy neřeší rozměrnější úl (ať už rámkový nebo na volno) aby včely měly zásoby i po stranách (u mě v ležanu 46/37 to tak bylo, nicméně za deset let se mi to nestalo ani 39/17 na čtyřech nástavkách při zásobách 20 – 25 kg - dva plné, spodní neobsazený, je pro pocit prostoru).

Tendenci k úhynu na zásobách má z mých včelstev jedna linie (taková "nejpůvodnější" od starého včelaře z okolí). Někdy to i k úhynu úspěšně dotáhnou - 15 kg zásob okolo sebe (nahoře i po stranách) a během pár dní je pozdě. Vždy si pak říkám, že už je nebudu množit, ale pak je vidím v podletí a na podzim, jak jako jediné létají na pozdní snůšku a ještě si nanosí.
Mám spíš pocit, že lépe snášejí zimování stažené do 3-4NN (Lang159), než v 5-6NN, do kterých je nutím. Jsou takový budečákový....
Takže u mne je to spíš včelstvem než úlem.
Martin

Tak je do ničeho nenuť a nech, co zvládnou. LD

Přesně tak!!

[Ali]

Cituji Vás, Příspěvek: #7"Tak je do ničeho nenuť a nech, co zvládnou. LD", Příspěvek: #8"Přesně tak!! "

Těď jsem tu napsal něco o ležanech, a uvědomil jsem si přitom jednu věc. O kousíček blíž k přírodě (vracím se k mým zápiskům z r.90-96).

Z jara jsem v ležanu udělal jen kontrolu plodu a pokud bych v něm nechval matky tak až medobraní. Na NN jsem dle "správných postupů" zjara trhal plod pro přehození zásob s plodem pro lepší rozvoj, případně vkládal celý nástavek mezistěn mezi plod nebo nad a ještě nevím co dalšího. No pro včeličky oproti ležanu výrazný šok za šokem.

Má někdo zkušenosti s nástavky ať už s rámky nebo navolno, nechat je bez zásahu až do medobraní, jak se holky zachovají, rozvinou a pod. ? To jsem totiž nezkoušel, dát jim svatý pokoj. Varroázu ověřím orientačně zezadu v podmetu na podložce bez toho, že by to věděli.

Do mě když někdo vrtá, taky se mi to silně nelíbí.

Jen Vás s dovolením zopakuji, myslím, že to pasuje , Příspěvek: #7"Tak je do ničeho nenuť a nech, co zvládnou. LD", Příspěvek: #8"Přesně tak!! "

[Ladislav Kohout]

(19.02.2015 11:24 PM)Ali napsal(a):  Do mě když někdo vrtá, taky se mi to silně nelíbí.

http://www.modernivcelar.eu/clanky/jedno...vcich.html