Včely bez zásahu
|
31.12.2012, 02:03 PM
Příspěvek: #7
|
|||
|
|||
RE: Včely bez zásahu
(29.12.2012 12:38 PM)Miroslav Jaroš napsal(a):(28.12.2012 09:54 PM)Aleš Molčík napsal(a): Zkoušel někdo ze včelařů od vás dělat u té vaší směsky loketní index? Měl jsem od Ing. Cimaly Pradětky, byly tmavší a otužilejší, teplota kolem 6°C a lítaly pro pyl a 97% příslušnost ke Kraňce.Ta představa loketního indexu , to je obraz ,,chytrých vzdělaných lidí " , tím pádem ten vytvořený obraz neodpovídá skutečnému stavu věci . Máme u nás chovatele Nigry / existuje společnost chovatelů černé včely / : poznatky jsou následující, nejlepší je místní selekce, čisté dovezené AMM jsou prý také chcípáci. Člověk umí sledovat vždy jen pár znaků. Který je důležitější ? V přírodě si to včely vyselektují sami a asi na indexu moc nezáleží. Přizpůsobí se místním poměrům. A ty jsou všude jiné, možná i krajově nepřenosné. Mé pozorování na včelnici, a v přírodě to nebude jiné, vede k tomu, že nejodolnější varoáze jsou ty, které v zimě pokud možno neplodují. Tak konečně fungují dálněvýchodní rezistentní kmeny i Scutelaty. Rozhodně ne jakékoli F1 dnes nabízené. To je cesta do pekel. Má zkušenost je, že i z kvalitních kupovaných matek se jen jednotky procent přiblíží místní populaci - nemluvím o množství medu, ale odolnosti. Tyto včely poznám podle toho, že na zimu téměř zmizí, dřív jsem měl tendenci je různě spojovat, aby obsedali nástavek a tak. Byl to ale nesmysl, protože tyto zdravé místní včely v dubnu raketově startují a šlechtění zimní siláci zůstávají daleko vzadu. V přírodě vidím problém nejen ve varoáze, ale také nedostatku vhodných dutin, myslím, že plno schopných rojů končí, protože nenajdou vhodný životní prostor. Mimo staré sady nenajdou v našich lesích nic. A ve větvých nejde přečkat zimu. |
|||
Hlasování: Debora (+1), Miroslav Jaroš (+1) | |||
« Další starší | Další novější »
|
Uživatel(é) prohlížející si toto téma: 1 Host(é)