Včelaření s Lüneburskou košnicí

[Debora]

Kapitola tretí - zimování vcelstev


Dobré zimování vcelstev je fundamentem pro zdravý rozvoj vcelstev. Po ukoncení snúsky jde o výber materských (chovných) vcelstev. Uz behem léta myslí kazdý dobrý vcelar na zimování a obcas slysíme jak si leckterý vcelar pochvaluje svá vcelstva: "To bude výborné vcelstvo na odchov". Ale jak uz to v prírode chodí, casto se vyplní príslový: "Lidé myslí, Bůh řídí."

Na konci snúsky musí kazdý vcelar sám rozhodnout, která vcelstva budou chovná. Vseobecne vzato hodí poroje nejlepsí materská (chovná) vcelstva. Ta mají mladou matku, která zalozí v prvním roce silný plod. Navíc staví mladé vcelstvo prakticky jen delnicinu a jediným úkolem vcelare je, zavcas rozsírit a dát vcelstvu dostatek prostoru (hogel).

Vcelar, který je pozehnán dostatkem porojú, si nemusí delat zádné starosti s výberem materských vcelstev. Pokud vsak nemá dostatek porojú, musí vybýrat z prvákú nebo z primárního roje. Nekterá vcelstva drzí prváky az do doby pohanky. Taková vcelstva se výborne hodí na posilování slabsích prvákú a porojú. Nez toto vcelstvo pustí roj, musí se setrást a vzniklým rojem se dobre posílý slabsí prváci a poroje. Tato mladá vcelstva dokázou snést výbornou snúsku a patrí mezi nejlepsí chovná vcelstva.

Pri výberu produkcních vcelstev se musí dbát na následující body:


1. Matka:

Vcelar dbá, aby kazdé vcelstvo melo matku. Dokud má vcelstvo v bunkách vajícka, múze si být jistý, ze vcelstvo matku má. U vcelstev, která jiz koncem zárí péci o plod ukoncila, se dá prítomnost matky overit následující metodou:
Kosnice se obrátí vzhúru nohama, pokud vcely vylézají na okraj kosnice v klidném plynulém davu bez hukotu, za teplého dne jednotlivé vcely odlétají a vrací se, strázkyne chrání úl pred vetrelci, má vcelstvo urcite matku. Ale jen pouhá prítomnost matky pro produktivní vcelstvo nestací. Kvalitu matky lze dobre odecíst ze stavu plodu. Jednotný, dobre vyplnený plod je znakem dobré matky. Mezery nebo trubcina v plodu poukazuje na nedokonalou matku.

Nekdy se múze stát, ze na podzim dobrá matka zahyne a vcelstvo si ze zbývajícího plodu odchová nouzovou matku. Je li ve vcelstvu dostatek trubcú a venku je pekné a teplé pocasí, má vcelstvo dobrou sanci, ze matka bude oplozena. Pokud se uz ale ochladilo a vcelnici zachvátila destivá nálada, zústane matka neoploznená. Takové vcelstvo se musí nechat zachynout.

Pro lüneburského vcelare jsou nejvzácnejsí mladé matky z porojú, ale nikdy není na skodu, mít vcelstva se starsí matkou.
Síla vcelstva není vzdy rozhodující. Nekteré matky to s kladením vajec prehánejí, na podzim mají spostu vcel a málo medu, jiné kladou málo, mají na podzim málo vcel, ale velké zásoby medu.

2. Vcelstvo:

Vcelstva musí mít na prezimování dostatek vcel. Spotreba medu behem zimní doby se u silného vcelstva prakticky nelisí od spotreby slabého vcelstava, ale na jare se rozdíl obou vcelstev znatelne projeví. Nez se slabé vcelstvo rozjede, musí se rádne nakrmit. Rojová nálada se opozdí a pokud pozdní snúska neprinese dostatek nektaru, nemá vcelstvo na podzim více, nez na jare.
Vcelstvo, které pred stáhnutím do hroznu osedne celý plod, je dostatecne silné.

3. Zásoby:

Kosnice preplnená medem není vhodná na zimování, nebot vcelstvo na medu rychle prochladne a matka nemá na jare kam klást. Takové vcelstvo hodí jen malé roje. Optimální hrubá váha Lüneburské kosnice, ve které vcelstvo zimuje, se pohybuje mezi 15 az 20kg. Takové vcelstvo má pod strechou ulozeno 10 az 12,5kg medu. Pritom je nutné zvázit, ze staré materské kosnice jsou tezsí, nez kosnice s mladým vcelstvem z prvorojú a porojú, nebot obsahují spostu pylu a staré plásty jsou tezsí nez nové.

V obdobý spatné snúsky je obtízné najít dostatek kosnic, které mají tolik zásob, aby uzivily vcelstva az do kvetna. Z tohoto dúvodu skladuje Lüneburský vcelar takzvané “héncher”. Jedná se o kosnice s dlouhou stavbou plnou zásob, které zbyli ze setresených vcelstev. Kdyz vcelstvu na zacátku února, nebo v breznu hrozí hlad, setrese vcelar vcelstvo do héncher.

Kosnice plná medu je zároven plná pylu. Vcely ho skladují vzdy v blízkosti místa, na kterém zimují. Jen ojedinele se najdou zásoby pylu v okrajových plástech.
Tvrzení nekterých vcelarú, ze nosemóza je dúsledkem výzivy vcelstva pylem je naprosto nesmyslné, nebot podle tohoto výroku by lüneburká vcelstva musela mít stále nosemózu.

Nosemóza múze vzniknout, kdyz vcelstvo na konci podzimu jeste sedí na plodu, a mladusky uz nemají prílezitost si pred zimou odlehcit, nebo kdyz vcely na podzim nestací zavíckovat vodnatý med z brusinek nebo smrckú. Vseobecne vzato vzniká nosematóza dlouhodobým sezením, chladem, vlhkým místem a vyrusováním vcelstva.


4. Stavba:

Krátká stavba, která nedosáhne tretí loucky, nebo není v rovine, starsí dvou let, se nehodí na zimování vcelstva. Dobrá stavba má 9 rovných plástú natazených skoro az k podlaze. Bunky starých plástú jsou mensí a obsahují velké mnozství pylu. V dúsledku prinesou kosnice se starými plásty jen slabé roje.

Nejlépe se zimuje na plástech, které uz odchovali jednu generaci mladusek.
Lüneburský vcelar zimuje na studeno.
Behem zimy smeruje cesno kosnice na jih.
Posledním úkolem vcelare je zjistit hrubou váhu kazdého vcelstva a podle potreby dokrmit. Lüneburská kosnice vází podle náteru mezi 5,9 az 6,5kg, vcelstvo prinese na váhu v prúmeru 3 az 3,5kg.
Zimování na vlastním medu je vzdy nejoptimálnejsí.
Pokud nemá vcelstvo dostatek vlastního medu, musí se v zárí dokrmovat. Cistý med se pro dokrmování nehodí, nebot múze zpúsobit nosematózu. Repný cukr v pomeru 3:2 se pro dokrmování vcelstev dobre osvedcil. Roztok cukru s vodou se lehce povarí a podává se vcelstvu vlazný. Silné vcelstvo spracuje behem noci 5kg cukrového roztoku.

5. Klídek a ubytování:

Vcelar musí dbát, aby zimující vcelstvo nebylo nijak ruseno, ani slunecními paprsky, které by lákaly vcely k proletúm, ze kterých by se uz nikdy nevrátily. Za tím úcelem pripichuje pred cesno prkénko. Dále musí dbát, aby se do úlu nedostali mysi nebo zluna. Sovy a kocky jsou na vcelnici vzdy oblýbení hosté.

Nikdy se nedoporucovalo úly zateplovat. Zateplené vcelstvo se snadneji rozrusí a vcely pak vylézají z úlu, coz je vetsinou stojí zivot. Kosnice se zateplují az v únoru, kdy vcelstvo zacne osetrovat plod. Za tím úcelem se omotává u podlahy spodní cást kosnice pytlovinou, nebo konopným provazem. Ted uz jen vcelari nezbývá nic jiného, nez si dlouhé zimní vecery skrátit opravou a pletením kosnic.

_________________________________

P.S. ted uz jen prosím Vás omluvte mou pres 30 let zanedbanou cestinu...