Tematický mód | Lineární mód

**Jan Hucko** · 26.07.2013, 12:16 AM

pšenici a ječmen mám na poli, výška cca 30cm plus klas. nic té velikosti na videu Big Grin

**Jan Hucko** · 29.07.2013, 09:53 PM

(25.07.2013 04:56 AM)MilanBencúr napsal(a): Včelstvá v košoch (v sezóne osadené roje aj produkčné včelstvá) zimujú vždy na novom diele. Kto pozná technológie včelárenia v koši, tak ten s tým problém nemôže mať. Včelstvo žijúce v koši včelár každý rok po skončení znášky strasie do druhého, prázdneho koša, aby mohol odobrať med. Týmto krokom donúti včelstvo zimovať "fínskym spôsobom". Pri medobraní včelár dielo z koša vyberie, nožíkom oddelí (odreže) zásoby medu od plodu (medová časť plástov ide do lisu a druhá časť odrezaných plástov, s plodom, do voskotopky) a to je čas vhodný na veterinárnu kontrolu zdravia včelieho plodu. Preto sú v prípade nepriaznivého stavu v epizootologickej situácii robené prehhliadky zdravia včelieho plodu počas sezóny v jednom z dvoch termínov, ktoré právna norma uvádza na Slovensku takto: "klinické prehliadky vykonajú úradní veterinárni lekári z príslušnej RVPS alebo poverení súkromní veterinárni lekári v termíne od 1. apríla do 10. mája príslušného kalendárneho roka alebo od 1. júna do 30. augusta príslušného kalendárneho roka". Myslím, že v Čechách je tomu tiež tak.
Technika včelárenia v košoch je zo zdravotného hľadiska na pozícii TOP kvality. Umožňuje včelárovi viesť svoje včelstvá úplne bez chémie, pretože všade na svete sú rovnocenné všetky metódy ošetrovania včelstiev, zootechnicko-chovateľské (ktoré sú vždy na prvom mieste), termické aj chemické, a zootechnicko-chovateľské postupy včelára dávajú najväčšiu šancu organizovať životný štýl včelstiev udržateľným spôsobom..

Jestli to chápu dobře pane Bencúre, včelky si stihnou postavit nové dílo do konce zimy. Stihnou si ale nanosit i zásoby na zimu? Tedy takové aby přežily?
Fungovalo by to například i na dvou nástavcích lang.? Tak jako to má Vašek na webu.

**Milan Bencúr †**

Nepoznám aké sú Vaše vedomosti o fínskom zimovaní, ktoré je základom tohto technologického postupu. Myslím, že ten postup nájdete v 5. a 6. dieli metodiky včelárenia v košniciach tu http://www.youtube.com/user/pxsloot07/videos .

**Václav Smolík**

Jestli to chápu dobře pane Bencúre, včelky si stihnou postavit nové dílo do konce zimy. Stihnou si ale nanosit i zásoby na zimu? Tedy takové aby přežily?
Fungovalo by to například i na dvou nástavcích lang.? Tak jako to má Vašek na webu.
[/quote]

Fungovalo by to. Smile

(26.07.2013 12:16 AM)Jan Hucko napsal(a): pšenici a ječmen mám na poli, výška cca 30cm plus klas. nic té velikosti na videu

Musí to být SVATOJÁNSKÉ ŽITO. Osivo je ke koupi na netu a seje jako ozima v září a říjnu.

Teď se právě sklízí mám ho z Brna a zlomil jsem tam kosu. Dnes jsme ho vyčesali hráběma a je to moc zábava taková práce se slámou 2m dlouhou.

Na hektar je třeba 100 kilo osiva. A výnos je 12.1 tuny/ha.

**Debora** · 30.07.2013, 01:28 AM

(29.07.2013 09:53 PM)Jan Hucko napsal(a):
(25.07.2013 04:56 AM)MilanBencúr napsal(a): Včelstvá v košoch (v sezóne osadené roje aj produkčné včelstvá) zimujú vždy na novom diele. Kto pozná technológie včelárenia v koši, tak ten s tým problém nemôže mať. Včelstvo žijúce v koši včelár každý rok po skončení znášky strasie do druhého, prázdneho koša, aby mohol odobrať med...

Jestli to chápu dobře pane Bencúre, včelky si stihnou postavit nové dílo do konce zimy. Stihnou si ale nanosit i zásoby na zimu? Tedy takové aby přežily?

Za dobré snúsky ano, jinak se musí dokrmovat. Zároven musí mít dostatek vcel. Nemá li vcelstvo dostatek vcel, musí se posílit. Zpravidla je vcelstvo, které osedne celý plod, aspon 3 plásty, dostatecne silné. Takové vcelstvo musí mýt minimálne 10 az 15kg medu. Pokud má medu méne, musí se dokrmovat.

(29.07.2013 09:53 PM)Jan Hucko napsal(a): Fungovalo by to například i na dvou nástavcích lang.? Tak jako to má Vašek na webu.

néé...

**Václav Smolík** · 30.07.2013, 02:06 AM

(30.07.2013 01:28 AM)Debora napsal(a):
(29.07.2013 09:53 PM)Jan Hucko napsal(a):
(25.07.2013 04:56 AM)MilanBencúr napsal(a): Včelstvá v košoch (v sezóne osadené roje aj produkčné včelstvá) zimujú vždy na novom diele. Kto pozná technológie včelárenia v koši, tak ten s tým problém nemôže mať. Včelstvo žijúce v koši včelár každý rok po skončení znášky strasie do druhého, prázdneho koša, aby mohol odobrať med...

Jestli to chápu dobře pane Bencúre, včelky si stihnou postavit nové dílo do konce zimy. Stihnou si ale nanosit i zásoby na zimu? Tedy takové aby přežily?

Za dobré snúsky ano, jinak se musí dokrmovat. Zároven musí mít dostatek vcel. Nemá li vcelstvo dostatek vcel, musí se posílit. Zpravidla je vcelstvo, které osedne celý plod, aspon 3 plásty, dostatecne silné. Takové vcelstvo musí mýt minimálne 10 az 15kg medu. Pokud má medu méne, musí se dokrmovat.

(29.07.2013 09:53 PM)Jan Hucko napsal(a): Fungovalo by to například i na dvou nástavcích lang.? Tak jako to má Vašek na webu.

néé...

Jóó....

)

**Debora** · (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 30.07.2013 02:46 AM od Debora.)

Kapitola tretí - zimování vcelstev

Dobré zimování vcelstev je fundamentem pro zdravý rozvoj vcelstev. Po ukoncení snúsky jde o výber materských (chovných) vcelstev. Uz behem léta myslí kazdý dobrý vcelar na zimování a obcas slysíme jak si leckterý vcelar pochvaluje svá vcelstva: "To bude výborné vcelstvo na odchov". Ale jak uz to v prírode chodí, casto se vyplní príslový: "Lidé myslí, Bůh řídí."

Na konci snúsky musí kazdý vcelar sám rozhodnout, která vcelstva budou chovná. Vseobecne vzato hodí poroje nejlepsí materská (chovná) vcelstva. Ta mají mladou matku, která zalozí v prvním roce silný plod. Navíc staví mladé vcelstvo prakticky jen delnicinu a jediným úkolem vcelare je, zavcas rozsírit a dát vcelstvu dostatek prostoru (hogel).

Vcelar, který je pozehnán dostatkem porojú, si nemusí delat zádné starosti s výberem materských vcelstev. Pokud vsak nemá dostatek porojú, musí vybýrat z prvákú nebo z primárního roje. Nekterá vcelstva drzí prváky az do doby pohanky. Taková vcelstva se výborne hodí na posilování slabsích prvákú a porojú. Nez toto vcelstvo pustí roj, musí se setrást a vzniklým rojem se dobre posílý slabsí prváci a poroje. Tato mladá vcelstva dokázou snést výbornou snúsku a patrí mezi nejlepsí chovná vcelstva.

Pri výberu produkcních vcelstev se musí dbát na následující body:

1. Matka:

Vcelar dbá, aby kazdé vcelstvo melo matku. Dokud má vcelstvo v bunkách vajícka, múze si být jistý, ze vcelstvo matku má. U vcelstev, která jiz koncem zárí péci o plod ukoncila, se dá prítomnost matky overit následující metodou:
Kosnice se obrátí vzhúru nohama, pokud vcely vylézají na okraj kosnice v klidném plynulém davu bez hukotu, za teplého dne jednotlivé vcely odlétají a vrací se, strázkyne chrání úl pred vetrelci, má vcelstvo urcite matku. Ale jen pouhá prítomnost matky pro produktivní vcelstvo nestací. Kvalitu matky lze dobre odecíst ze stavu plodu. Jednotný, dobre vyplnený plod je znakem dobré matky. Mezery nebo trubcina v plodu poukazuje na nedokonalou matku.

Nekdy se múze stát, ze na podzim dobrá matka zahyne a vcelstvo si ze zbývajícího plodu odchová nouzovou matku. Je li ve vcelstvu dostatek trubcú a venku je pekné a teplé pocasí, má vcelstvo dobrou sanci, ze matka bude oplozena. Pokud se uz ale ochladilo a vcelnici zachvátila destivá nálada, zústane matka neoploznená. Takové vcelstvo se musí nechat zachynout.

Pro lüneburského vcelare jsou nejvzácnejsí mladé matky z porojú, ale nikdy není na skodu, mít vcelstva se starsí matkou.
Síla vcelstva není vzdy rozhodující. Nekteré matky to s kladením vajec prehánejí, na podzim mají spostu vcel a málo medu, jiné kladou málo, mají na podzim málo vcel, ale velké zásoby medu.

2. Vcelstvo:

Vcelstva musí mít na prezimování dostatek vcel. Spotreba medu behem zimní doby se u silného vcelstva prakticky nelisí od spotreby slabého vcelstava, ale na jare se rozdíl obou vcelstev znatelne projeví. Nez se slabé vcelstvo rozjede, musí se rádne nakrmit. Rojová nálada se opozdí a pokud pozdní snúska neprinese dostatek nektaru, nemá vcelstvo na podzim více, nez na jare.
Vcelstvo, které pred stáhnutím do hroznu osedne celý plod, je dostatecne silné.

3. Zásoby:

Kosnice preplnená medem není vhodná na zimování, nebot vcelstvo na medu rychle prochladne a matka nemá na jare kam klást. Takové vcelstvo hodí jen malé roje. Optimální hrubá váha Lüneburské kosnice, ve které vcelstvo zimuje, se pohybuje mezi 15 az 20kg. Takové vcelstvo má pod strechou ulozeno 10 az 12,5kg medu. Pritom je nutné zvázit, ze staré materské kosnice jsou tezsí, nez kosnice s mladým vcelstvem z prvorojú a porojú, nebot obsahují spostu pylu a staré plásty jsou tezsí nez nové.

V obdobý spatné snúsky je obtízné najít dostatek kosnic, které mají tolik zásob, aby uzivily vcelstva az do kvetna. Z tohoto dúvodu skladuje Lüneburský vcelar takzvané “héncher”. Jedná se o kosnice s dlouhou stavbou plnou zásob, které zbyli ze setresených vcelstev. Kdyz vcelstvu na zacátku února, nebo v breznu hrozí hlad, setrese vcelar vcelstvo do héncher.

Kosnice plná medu je zároven plná pylu. Vcely ho skladují vzdy v blízkosti místa, na kterém zimují. Jen ojedinele se najdou zásoby pylu v okrajových plástech.
Tvrzení nekterých vcelarú, ze nosemóza je dúsledkem výzivy vcelstva pylem je naprosto nesmyslné, nebot podle tohoto výroku by lüneburká vcelstva musela mít stále nosemózu.

Nosemóza múze vzniknout, kdyz vcelstvo na konci podzimu jeste sedí na plodu, a mladusky uz nemají prílezitost si pred zimou odlehcit, nebo kdyz vcely na podzim nestací zavíckovat vodnatý med z brusinek nebo smrckú. Vseobecne vzato vzniká nosematóza dlouhodobým sezením, chladem, vlhkým místem a vyrusováním vcelstva.

4. Stavba:

Krátká stavba, která nedosáhne tretí loucky, nebo není v rovine, starsí dvou let, se nehodí na zimování vcelstva. Dobrá stavba má 9 rovných plástú natazených skoro az k podlaze. Bunky starých plástú jsou mensí a obsahují velké mnozství pylu. V dúsledku prinesou kosnice se starými plásty jen slabé roje.

Nejlépe se zimuje na plástech, které uz odchovali jednu generaci mladusek.
Lüneburský vcelar zimuje na studeno.
Behem zimy smeruje cesno kosnice na jih.
Posledním úkolem vcelare je zjistit hrubou váhu kazdého vcelstva a podle potreby dokrmit. Lüneburská kosnice vází podle náteru mezi 5,9 az 6,5kg, vcelstvo prinese na váhu v prúmeru 3 az 3,5kg.
Zimování na vlastním medu je vzdy nejoptimálnejsí.
Pokud nemá vcelstvo dostatek vlastního medu, musí se v zárí dokrmovat. Cistý med se pro dokrmování nehodí, nebot múze zpúsobit nosematózu. Repný cukr v pomeru 3:2 se pro dokrmování vcelstev dobre osvedcil. Roztok cukru s vodou se lehce povarí a podává se vcelstvu vlazný. Silné vcelstvo spracuje behem noci 5kg cukrového roztoku.

5. Klídek a ubytování:

Vcelar musí dbát, aby zimující vcelstvo nebylo nijak ruseno, ani slunecními paprsky, které by lákaly vcely k proletúm, ze kterých by se uz nikdy nevrátily. Za tím úcelem pripichuje pred cesno prkénko. Dále musí dbát, aby se do úlu nedostali mysi nebo zluna. Sovy a kocky jsou na vcelnici vzdy oblýbení hosté.

Nikdy se nedoporucovalo úly zateplovat. Zateplené vcelstvo se snadneji rozrusí a vcely pak vylézají z úlu, coz je vetsinou stojí zivot. Kosnice se zateplují az v únoru, kdy vcelstvo zacne osetrovat plod. Za tím úcelem se omotává u podlahy spodní cást kosnice pytlovinou, nebo konopným provazem. Ted uz jen vcelari nezbývá nic jiného, nez si dlouhé zimní vecery skrátit opravou a pletením kosnic.

_________________________________

P.S. ted uz jen prosím Vás omluvte mou pres 30 let zanedbanou cestinu...

Wink

**Milan Bencúr †** · 30.07.2013, 07:18 AM

Vo Warre to funguje výborne. Dva nadstavky Warre sú veľké ako Lüneburská košnica. Dva hlboké nadstavky originál Lang budú mať tiež výšku ako Lüneburská košnica, ale dutina vnútorného priestoru tohto úľa je určite asi o 100% väčšia ako objem dutiny v Lüneburskej košnici. Aby to fínske zimovanie fungovalo (v každom úli) musí včelár včelstvá veľa kŕmiť cukrovým sirupom. Včely sa striasajú v období po letnom slnovrate kedy prínos sladiny z prírody je už len podnecovacou znáškou. Včely nebudú dielo stavať okamžite. V období plného leta trvá straseným včelám asi päť dní aby im telo začalo produkovať vosk. Pri tejto technike včelstvo zimuje na zásobách z cukru. V košnici so štvorcovým pôdorysom je možné odoberať med z nadstaveného medníka a pri tomto štýle včelárenia bude prvoroj zimovať na čerstvo postavenom diele a na mede, ktorý včely uložili aj v plodisku. Preto sa vraví, že májový roj má hodnotu ako voz sena, pretože ešte do letného slnovratu donesie medu aj pre včelára.

**Jan Hucko** · 30.07.2013, 11:27 PM

(30.07.2013 07:18 AM)MilanBencúr napsal(a): Aby to fínske zimovanie fungovalo (v každom úli) musí včelár včelstvá veľa kŕmiť cukrovým sirupom.

TAK... a teď už se mi tahle technika tolik nelíbí... Smile

Vašku vyřezáváš všechny plástve?

**Milan Bencúr †**

Vytrhol si vetu z kontextu. Necitoval si aj to moje B. To sa nerobí! Aby včely stavali voskové dielo v bezznáškovom období musí včelár znášku predstierať. Tú znášku, ktorá je nutná na stavanie diela, včelár predstiera spomínaným cukrovým sirupom. Ten sirup a minimálne 5 kg uložených zásob v novom postavenom diele je ďalšou podmienkou na reštart plodovania straseného včelstva. Dôležitý je aj dátum kedy tento zásah do života včelstva včelár urobí... Prírodné včelárenie nemôže byť len o vyrezaní plodu zo všetkých plástov. Ani svätojánska metóda nefunguje tak jednoducho a zdanlivo ideálne ako je prezentovaná v pár bodoch s obrázkami. Včelárenie nikdy nebude fungovať automaticky, bez problémov a podľa predstáv včelára. Okrem fínskeho zimovania sú aj iné techniky včelárenia v košoch. Kto chce poznať postupy včelárenia v košoch, tak ten si musí naštudovať metodiku (nestačí len prečítať), ktorá má asi 200 strán a k tomu pár hodín videomateriálu. Zaujímavejší postup pri včelárení v košniciach spočíva v spájaní včelstiev. Kto včelári v úľoch, tak sa tejto metóde odborne hovorí "včelárenie v rotácii". Jednou vetou jednoducho povedané to funguje tak, že roj nechá roztočov v materskej košnici (úli), postaví panenské dielo v košnici na novom stanovišti, donesie a spracuje zásoby medu na zimu a po sezóne ho včelár posilní včelami, ktoré striasol z vyrojeného včelstva. Je to v tom postupe preto tak, pretože staronovým objavom prírodného včelára je aj poznatok našich dedov, ktorí hovorili, že prvák a tretiak neprežijú zimu, ale druhák je vždy zdravým pokračovateľom rodu. Howgh.
Niekde na inom mieste tohto fóra sa bavíme o citrónovej šťave, o odvaroch z prasličky a dubovej kôry, o srvátke a prevarenom mlieku a o vylisovanej šťave zo žihľavy. To sú všetko produkty prírody, ktoré podporujú vitalitu včiel a ktorými treba obohacovať včelám podávanú stravu z cukru.
Najdôležitejšia časť včelárenia bez medzistienok je malá bunka. Ostatné, to sú len múdre reči okolo prírodného včelárenia.