Včelaření s Lüneburskou košnicí

[Debora]

Pro případ, že nedorazím do Brna (5000 kaček za naftu, to je pálka), hodím sem něco ze zkušeností pana Lehzena o včelarení v Lüneburském vřesovisti.

Jak na to? Kdo má pole, je ve výhodě, múze zasít žito na výrobu košnic a hóglú. Prima je, kdo vlastní výheň na kování nožú, skob, hřebíkú a bodákú, případně motyku na vykopávání kořínkú. Pár dubú na stavbu lágu pro košnice. Nezapoměla jsem na něco?

Výroba košnic:

Kosnice se pletou nejlépe ze zitné slámy, pokud není zito dá se v nouzi pouzít ovesná sláma. Jako pletivo slouzí trtina kerú nebo koreny jedle, pricemz kazdý Lüneburský vcelar dá prednost korenúm jedle.

Nejlepsí sláma na výrobu kosnic pochází z chudé zeme, která hodí tenká a tvrdá stébla, z kterých se dá uplést tak pevná kosnice, ze vydrzí i kdyz se prejede autem. Zito se rucne mlátí pres drevenou kládu, nebo na stole, aby se zbavylo zrna. Pritom se dbá, aby se jednotlivá stébla nepolámala. Zbavit stébla klasú a zrna je dúlezité aby byl svazek slámy (vulc) hladký, a aby nelákal mysi a jiné skúdce. Poté se vezme upravený svazek slámy do jedné ruky a prsty druhé ruky se procesává smerem k zemi, aby se odloucila krátká stébla a zbývající necistoty. Zacátek uhlazeného svazku slámy se zarovná klepáním na stúl, címz se upraví vsechna stébla do jedné rovine.

Na pletivo pouzívá Lüneburský vcelar nejradeji korínky jedle, které se dají snadno vytáhnout z piskovcovité zeme o délce 2 az 3 metrú. Jednotlivá vlákna pletiva se vyrábí rozstípnutím jednoho konce korenu na jednotlivé tenké pásky o tlousce okolo 2 mm. Krátký rez nozem stací pro rozstípnutí korínku a odlupování jednotlivých vláken. Rezat nozíkem jednotlivá vlákna korínkú se nedoporucuje, protoze by taková vlákna mela rúznou tloustku a navíc hrozí nebezpecí vlákno od dlouhého korínku odríznout. Ohýbat a rozlupovat, ohýbat a rozlupovat, a to po celé délce korenu. Odloupená vlákna se se na chvíly ukládají do nádrze s vodou, aby byli pri pletení vlacnejsí a nepraskali. Pri pouzití trtiny z kerú se dává hladká strana vlákna vzdy zvencí kosnice. Jen poslední slamený kruh na dne kosnice se múze plést hrubou stranou pletiva.

Na pletení se pouzívá jehla o délce 15 az 18 cm, která je na tlustém konci rozstípnutá pro uchycení vlákna. Na propíchnutí svazku slámy pro snadnejsí vpich jehly se pouzívá takzvaný “prýmen” (bodák).

Jednotlivé pruhy slámy mají tloustku 4 az 5 cm. Tato tloustka steny kosnice se v nasich klimatických podmínkách dobre osvedcila. Aby se tloustka jednotlivých pruhú slámy udrzela, pouzívá se 4 az 5 cm tlustý krouzek, který je z jedné strany trochu otevrený, coz usnadnuje nasunování nové slámy.

Zacátek pletení kosnice je nejtezsí; do krouzku se nasadí tolik slámi, kolik je jen mozné, presahující stébla se na zacátku svazku slámy seríznou do roviny a celý svazek slámy se zlomí do formy sneccí budky a pevne se prosije vláknem. Zbytek pletení jde uz snadno od ruky. Krouzek se stále posouvá dále a nove vzniklý svazek slámy se proplétá vláknem na jehle. Cím pevneji se svazek slámy propletá, tím stabilnejsí bude kosnice. Behem pletení se stále pridává tolik slámy, kolik se do krouzku vejde. Na míste, kde prechází kosnice z vrchního púlkruhu do roviny se vytvorí 6 az 7 cm siroké cesno. Na míste cesna se velmi pevne prisije jen polovicní dávka svazku ke spodnímu svazku slámy. Horní polovina svazku slámy se pozdeji nozíkem odrízne. Kdyz vlákno pletiva koncí, ohne se konec vlákna v pravém úhlu a zapíchne se do svazku slámy. Stejným zpúsobem se v pravém úhlu ohne zacátek nového pletiva a zachytí ve zlomu starého koncejícího pletiva. Tak vznikne pevný spoj. Stejný zpúsob se pouzívá pri oprave prasklého pletiva u starých kosnic. Vlákna se spojují ve vnitrku kosnice, aby zvenku kosnice zústala hladká. Pozdeji vcelstvo zatmelí spoj propolisí, coz pevnost spoje zvýsí a zapecetí. Konecná cást pletiva na spodku kosnice se sije obzvlást tesne a peclive, protoze zde je pletivo pri pouzívání kosnice nejvíce namáháno.

No jasně, že zapoměla, kravku, dává prima trus.

[Petr Jezowicz]

Velice zajímavé a inspirativní,nebyly by k tomu Deboro fotečky? Měl bych o takový úl zájem,je ten úl na prodej?

[Aleš Molčík]

Ten kroužek na udržení tloušťky stěny se nazývá toulec a je vyrobený buď ze dřeva nebo kůže, kdo by se do pletení košnic chtěl pustit doporučuji napřed vyzkoušet na slabších stěnách a vyrobit si jen ošatku na stůl nebo něco podobného. Když mě to strýc učil tak nejtěžší pro mě bylo udržet tvar, je to o naučené zručnosti.

[Milan Bencúr †]

(23.07.2013 02:58 PM)Petr jezowicz napsal(a):  Velice zajímavé a inspirativní,nebyly by k tomu Deboro fotečky? Měl bych o takový úl zájem,je ten úl na prodej?

http://www.youtube.com/user/pxsloot07/videos

[Petr Jezowicz]

Děkuji pane Bencúr za odkaz toto je pro mě voda na mlýn.

[Václav Smolík]

Super Deboro. Už mám hektar a zítra jedu pro první slámu lesního žita. Za měsíc oseju vlastní. Výheň dlí v garáži. Jsem nadšenej.

Děkuju

[Debora]

no já taky

Tady jsou všechna videa na téma Heathland Beekeeping

a nátěr košnice kravským trusem:

---

Ahoj Petře,
Lüneburské košnice se v Německu občas objeví na izerátu. Pokud máš zájem, mohu ňákou obstarat.

[Jaro Stoklasa]

Premýšľal som vyskúšať košnicu. Ale keď som sa venoval čítaniu a pozeraniu všetkého k tomuto systému, vyšlo mi, že časovo by som to asi nezvládol, lebo som často preč. Ale je to krásny spôsob včelárenia. Asi najkrajší a najsympatickejší.

[tondabh]

(24.07.2013 09:24 AM)Jaro Stoklasa napsal(a):  Premýšľal som vyskúšať košnicu. Ale keď som sa venoval čítaniu a pozeraniu všetkého k tomuto systému, vyšlo mi, že časovo by som to asi nezvládol, lebo som často preč. Ale je to krásny spôsob včelárenia. Asi najkrajší a najsympatickejší.

Haribol příteli, pokud časově nestíháš včelaření v košnici, tak je zde krásná alternativa, která naopak nepotřebuje tolik času, a stavba v těchto úlech je čistě přírodní jako v košnicích, Tonda.


https://picasaweb.google.com/11106244232...9480166002

[Jaro Stoklasa]

Nechce mi ten odkaz zobraziť. Alternatívy sú, viem. Nejaké mám. Ale košnica zo slamy, klasická... ktorý úľ má také čaro, hm?