Odpovědět 
 
Hodnocení tématu:
  • 0 Hlasů - 0 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Březen
01.03.2021, 09:00 AM
Příspěvek: #1
Březen
Březen

Klimatické podmínky:

Tento měsíc je takový měsíc šibal. Zima ještě neskončila a jaro ještě nezačalo. Noční teploty pod bodem mrazu jsou v jeho průběhu běžné. Naproti tomu se objevují i velmi teplé dny, kdy teploty vystoupí krátkodobě k těm, které jsou častější v létě. Zvraty v počasí jsou velmi časté a výrazné. To , musíme brát v úvahu. Průměrná teplota v březnu je pohybuje kolem 3 stupňů nad nulou. Průměrné srážky jsou cca 32 mm.

Vegetace:

Kvetou olše, lísky, dříny a především jívy, různé krokusy, sněženky. Především jívy dávají včelám první snůšku nektaru a pylu. Jívy jsou takovou signální rostlinou.

Co se děje ve včelstvech:
Včelstva již mají první plod. U těch rychlejších již vybíhají první mladušky. Zásoby rychle ubývají. Podle mých dlouhodobých pozorování to je kolem 4 kg za měsíc. Silná včelstva zakládají první trubčinu. Stavební pud se zpravidla ještě neprojevuje. Pokud včely staví děje se tak především s použitím starého vosku. Poznáme to tak, že stavba je žemlová až světle hnědá. Sněhově bílý vosk vidíme zřídka.

Co včelstvo potřebuje:

Je to především teplo, dostatek kvalitních zásob, vodu , pyl a klid. V tuto dobu včelstvu nejvíce škodí přerušované plodování, které nastává v případech velkých teplotních zvratů, které v březnu nejsou ničím neobvyklým. K tomu je třeba, aby včelstvo bylo dostatečně silné, resp. ovládalo patřičný prostor. Jaký prostor včelstvo obsedá v době květu jív, to rozhoduje o tom, zda se ve včelstvu začne připravovat rojová nálada. Zvláště začátečníci si toto často neuvědomují. Důsledkem je pak nevhodné podněcování, zužování prostoru a další zbytečná nadlepšování. Druhým extrémem je, že z nedočkavosti včelstva rozšiřují a narušují tak tepelnou rovnováhu. Z hlediska přirozeného rozvoje včelstva se různé podněcování dlouhodobě ukázalo jako kontraproduktivní. Včelstva se jím klamou. Narušuje se tím vnitřní ustálená rovnováha včelstva, která nekoresponduje s tím, co se děje v přírodě. Pokud není příliv pylu z přírody, je výsledný efekt podněcování minimální. Dnešním včelařům je však tento pracný způsob blízký neboť na klamání včelstev jsou založené klasické metodiky ošetřování včelstev. Toto klamání včelstev se z dlouhodobého pohledu projevuje v oslabování sociální imunity včelstva. Je třeba si uvědomit, že imunita je něco, co organizmus nabývá, ale i ztrácí. Je na včelaři, jakou filozofii bude uplatňovat. Imunita včelstev je něco, co s čím naše včelaření vůbec nepracuje. Výjimku tvoří několik lidí včelařících podle tezí hnutí Šance pro včely.

Včelařova práce:

Včelař by měl včelstvům zajistit jejich potřeby. Tedy teplo, dostatečný prostor daný odpovídajícím množstvím díla a zásoby. Prosím přesně v tomto pořadí! Jak toho dosáhneme? Zásada je, že strůpek by měl být vždy uteplený, zvláště u neizolovaných úlů.
Nejlepším uteplením pro včelstvo je však hodně včel. To nyní již nezachráníme, na to musíme myslet již předchozí rok. Vodu zajistíme tím, že použijeme nad horní nástavek neprodyšnou folii, na které se sráží metabolická voda. Ta bývá i na stěnách úlů v prostoru, který je větší než včely skutečně obsedají . Někteří včelaři začínají včelstvům podávat vodu přímo do úlů. Podle mých zkušeností je to příliš mnoho práce s častým vyrušováním včelstva (narušování rovnováhy). Je to tedy vzhledem k poměru zisk/ztráta značně neefektivní. Daleko jednodušší a efektivnější je zřídit včelám v blízkosti (kolem 20m od úlů) hygienické napajedlo a včely na něj naučit chodit v době, kdy se ochladí. Na napajedlo včely nalákáme plástem s medem, který jim po vybrání zásob odstraníme. Napajedlo by nemělo nikdy vyschnout a to ani na jaře, ani v létě. Můžeme tím částečně snížit riziko sběru vody z nevhodných zdrojů, především gutační vody z rostlin, které jsou ošetřeny neonikotinoidy . I takováto drobnost přispívá svým dílem ke snížení kolapsů včelstev, známých jako CCD.
Pomocí vody můžeme včelám dodávat potřebné minerály, které jsou důležité zvláště pro ty, kteří zimují jen na cukru. Zimování na cukru je prakticky totéž, jako krmit krávy nebo králíky kyselým okurkami. Nehodlám se s nikým o této věttě přít. Vyzkoušejte a pochopíte význam přirozených zásob, tedy medu.
V tuto dobu napravujeme také ta včelstva, která ztratila přes zimu matku nebo mají trubcokladnou matku. Že ve včelstvu není něco v pořádku poznáme podle toho, že včelstvo nenosí žádný pyl nebo včely mají od pylu nohy jako by umazané ( pylové rousky jsou velmi malé). Osiřelost se projevuje i tím že včely při proletu kolem oček nebo na česně jako by větrají. Jejich pohyby křídel jsou však pomalejší a tvoří kolem jejich těla jakýsi mlžný závoj. Často je vidět i vonná žláza. Takové včelstvo rozebereme, zjistíme skutečný stav. Zdravá včelstva spojíme a ušetříme si tak práci. Zásada je stejná jako na podzim. Je lépe mít jedno silné včelstvo, než li dvě slabá. Osobně v březnu žádné prohlídky nedělám. To si nechám na dobu květu třešní, kdy to spojím již s rozšiřováním. Každé vyrušení je pro včelstvo stres a ten je nejhorším onemocněním. Bohu žel pro drtivou včelařů je slovo stres jen slovo a neumí si pod ním nic představit. Když pak v sezoně nebo po ní mají včelstva problémy nenapadne je, že prvopočátek neduhů včelstev, přemnožení kleštíka….. je právě zde.
Leoš Dvorský

Včelařit bez chemie je normální!
Včely jsou přírodním bohatstvím a partnerkami, ne pouhým výrobním prostředkem!
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
Odpovědět 


Skok na fórum:


Uživatel(é) prohlížející si toto téma: 1 Host(é)