Úhyn včel

[Leoš Dvorský]

(26.05.2016 03:10 PM)Debora napsal(a):  Leoši, děkuji za upřímnost, kterou se pokusím využít. Je mi zcela jasné, že jako každý, kdo začíná včelařit, nemohu disponovat se zkušenostmi, které už máš prostě v krvi. Nevím jak je to u Tebe, Ty se konkrétními údaji o mortalitě moc nezmiňuješ. Možná proto, aby Tvá včelstva nebyla obětí Belenova ohně, nebo že produkuješ více včelstev, než přirozená selekce dokáže redukovat. Otázka, proč můžete u Vás na nosemu ceranae dobře selektovat, nepovažuji za zcela jednoznačně zodpovězenou, pokud nemáš na mysli fitness (předání genů) skrze nadprodukci včelstev.

Přirozená selekce a biorytmus nejdou ruka v ruce, jsou to dva nezávislé cykli (frekvence), které se sice zajisté vzájemně doplňují, ale to je nad naše vědomí, jelikož nepodléhají nám dobře známým zákonům a představám o prostoru a času. Biorytmus nám udává pouze specifickou pravidelnost cyklů, kterým organismus v závislosti na roční době, ale i kosmických rytmech a fázích měsíce podléhá.

Samozřejmě je rozběrný modul pro práci s včelstvem a pro pochopení jeho stavu a probíhajících procesů absolutně nezbytný a nemám v úmyslu rozebíratelné úly zrušit. Z mého pohledu je důležité vystavit včelstvo procesům, s kterými se v přírodě zcela běžně konfrontovalo. Hustota včelstev a intenzita vzájemných vztahů zde hraje úlohu, kterou není možné jen tak zanedbávat a bude asi také definovat tu "správnou" míru infekčního tlaku, kterou na konvenčním včelíně neumíme zcela jistě dávkovat. Když totiž přirozená selekce zakopne o kritický den v biorytmu jednoho včelstva a půl včelína padne, nejedná se o přirozenou selekci, ale o nedodržení základních zákonů selekce: Hodně včelstev na malém prostoru vyvolá logicky vyšší mortalitu, než stejný počet včelstev rozmístěných do rozsáhlého prostoru.

Tak jinak. Pokud nemáš nadbytek, nemůžeš se chovat normálně. Pouze v relativně neomezeném prostoru, nadbytku svých zásob, bez stresujících zásahů..... můžu poznat, jaké má včelstvo skutečné dispozice, strategii přežití (ty jsou skutečně i diametrálně odlišné), slabá a silná místa, biorytmus...... a tohle všechno ovlivňuje selekce, tedy i ta přírodní. Tedy naopak, přírodní selekce velmi úzce na toto váže a nejde vůbec o oddělené nádoby, naopak propojené.

Naše současná metodika, která včelám vnucuje zcela obrácený biorytmus, než je přirozený nebo spíš bych měl napsat než je ten nejčastěji a dlouhodobě se v přírodě vyskytující.... Tedy i nastoluje jiný přístup k selekci, nastoluje jiná selekční kritéria. Tento přístup vše deformuje, tedy i naše znalosti a schopnosti.

Jaký je rozdíl mezi včelstvy ošetřovanými tak, že jim v zimních měsících pereme do obydlí, amitraz, šťavelku....? Z pohledu včelstva v přírodě absolutně žádný, neboť upřednostňujeme ten materiál, kterému toto i biorytmem "vyhovuje" (přežijí to).

Prostě, když začneme určitý způsobem včelařit, začneme k tomu vybírat i genetický materiál.
V přírodě selekce probíhá mnohem kreativněji, komplexněji. Bez zásahů člověka se pro každou oblast vyselektovávají určité gnotypy i ve vazbě na strategie přežití. V přírodě je nabídka genů daleko pestřejší a nevhodné pro tu, kterou oblast jsou ihned eliminovány.

Jen lehce připomenu, původní kraňka vysílala do prostoru i 10 rojů ročně v naději, že se přeci jen něco uchytí. Totéž tzv. včela vřesová. Naopak naše původní včela se rojila jen zcela výjimečně a rojila se téměř výhradně v době, kdy přežití bylo téměř 100pro. Život včel je velice úzce spjat s vnějším prostředí, prostorem..., proto tedy přírodní selekce jde ruku v ruce i s biorytmem včely medonosné. Tohle je dobře (třeba) pochopit a zařídit se dle toho..... Tedy zase to není nad naše chápání, možnosti, tedy pokud chceme. Nevím, proč lidé stále všechno démonizují. Když mám z něčeho strach, tak jdu a sáhnu si na to a pak již vím a jde o to také umět. Jenže ani tenhle práh lidé nechtějí překročit.
Když jdu ke včelám, jdu k nim s pokorou a plným ztotožněním se s nimi, beru je jako partnera s dobrým i zlým. K tomu nepotřebuji přeci žádná zaklínadla, pomocné berličky v podobě neustále opisovaných dogmat. Svět je plný lidí, kteří se včelami ve skutečnosti bojují a je jedno, zda je mají v Langstrothu nebo klátu.

Neustále hledají nějaký zlatý grál, kámen mudrců, supervčelu. Jenže ten kámen mudrců je právě v tom porozumění a schopnosti nebo ochotě tou cestou skutečně jít. Tedy ne supervčela, ale chápající včelař, člověk.

Podívejte se na VF. Je to k smíchu, jak se někteří přetahují o to, co je lepší. Tmavá, buckfast, kraňka???? Je to pochopení??? Mimochodem Br. Adam (který buckfastsku včelu vyšelchtil) říkal:"Ne buckfast nebo kraňka, ale buckfast a kraňka. Tohle je pochopení. Proto také nikomu neuškodil.

Myslím, že jsem zodpověděl vše, co bylo dotazováno. Ach ano, mortalita. No přeci smrt k životu patří a její pochopení jako části života, začátek něčeho nového, můžeme využít. Konkrétně třeba loni 8,5%.To ale vůbec není důležité a vlastně to nic nevyjadřuje nevíme-li další. Protože pochopení algorytmu, který k ní (smrti) nezadržitelně vede, můžu využít i pro selekci a nemusím čekat až skutečně zaklepe na dveře.

Neoddělovat, ale pochopit v celistvosti a využít pro další život. Totéž se týká té snadnosti selekce na N.C.

Pokud jde o větší konkrétnosti, které mají spíš smysl pro začínající myslím, že hodně (krom toho co je v mém laboratorním sešitu) z toho jsem již řekl, napsal. Nyní jde o to pochopit a případně se podle toho zařídit....
Není to dogma, pouze alternativní cesta.
Pokud jde o selekci, varroázu, N.c..... základ je v článku Bez jedu to nejde? na našem webu ŠPV. Mám připraven druhý díl, ale jak vidím, čas pro jeho zveřejnění ještě nenastal, protože by lidé jen kopírovali a nehledali cestu a vlastní pochopení (to je proces učení). Právě ta snaha po pochopení a ukázání jiného, komplexnějšího úhlu pohledu na včelaření, to byl hlavní motiv K.Crhy. V. Sciskaly a mé maličkosti, když jsme vydali první prohlášení a ŠPV zakládali. ld