Přeleták jako biotechnické opatření k ozdravění včelstev.

[Leoš Dvorský]

Přeleták jako biotechnické opatření k ozdravění včelstev.

Leoš Dvorský
28.3.2025

Je jen jedním z biotechnických opatření, kterým lze ozdravit některé případy CCD. Záměrně nepíši varroázy, byť se u nás tyto termíny, podle mne zcela účelově, zaměňují. Dvěma základními, nikoliv jedinými, mechanizmy, kterými včely v přírodě udržují vnitřní ustálenou rovnováhu, je ředění patogenů nebo jejich koncentrace na určité místo s případným odstraněním. Především díky přirozenému uplatňován těchto dvou mechanizmů, nebo jejich kombinací včelstva ve volné přírodě udržují svůj dobrý zdravotní stav a zajišťují svojí existenci. V přírodě včelstva nefetují žádnou chemii, ale včelstva si musí poradit s přírodními podmínkami sama. Proto také jimi uplatňované mechanizmy a taktiky přežití musí mít relativně rychlou a dlouhodobější účinnost. Jinak by tato včelstva nepřežila. To je pro nás užitečné zjištění.

V přírodě se mechanizmus ředění patogenů uskutečňuje především rojením. Rojení ale naši včelaři považují za nepříznivou vlastnost a snaží se ji všemožně potlačit v domnění, že jedině tak si zajistí vyšší výnosy medu.

Pokud ale pochopíme podstatu rojení a dokážeme-li to následně využít v naší provozní metodě, může být opak pravdou. Vitalita roje je naprosto neuvěřitelná. V životě včelstva jsou snad jen dva další momenty, které se aktivitě roje téměř přibližují a včelstva dokáží v krátké době nahromadit neuvěřitelné množství zásob. O tom ale v tomto článku mluvit nechci.

Při normálním průběhu rojení část včelstva spolu s původní matkou opouští svojí starou dutinu. V roji jsou včely všeho stáří, ale především tzv. rojové včely, které jsou dlouhověké a prakticky totožné se skupinami včel, které přežívají zimu. Rojení je takový restart imunitního systému včelstva a včelařům tato skutečnost, k jejich škodě, uniká.

Vylétlý roj si vyhledá nové hnízdiště, kterým je zpravidla nějaká dutina. Než se však pro nějakou konkrétní dutinu rozhodne, seskupí se včely do hroznu a pověsí někam na strom. Dlouhodobým pozorováním chycených rojů (také umělých rojů) a usazením do rojáčku jsem zjistil, že například už zde dochází k určitému očišťování se včel navzájem. Jedná se o tzv. grooming. Ten je již speciální vlastností a včelstva. Tímto mechanizmem jsou nadána prakticky všechna. Jen ve zcela odlišných úrovních. To asi nikoho nepřekvapí. Rojáčky jsem míval opatřeny dvojitými dny. Proto jsem na jejich dně mohl již po několika hodinách spatřit poškozené roztoče V.d. K dalšímu očištění včel v roji od roztočů V.d. pravděpodobně dochází i při samotném letu do nové dutiny. Tak se může stát, že do nového hnízdiště dorazí spolu se včelami cca 5% původního stavu kleštíka. Již jen to je výrazný ozdravný efekt.

Dalším ozdravným momentem je nová stavba roje. Při ní stoupá teplota v hnízdu na 37°C (moje zkušenost) a více. Teplota nad tuto hranici již omezuje vitalitu například právě kleštíka. Vyšší teploty také brzdí nebo zcela brání propuknutí kliniky například nosemové nákazy. Tato skutečnost je praktikům dostatečně známá (staří praktici říkali, že nosema se musí „uvařit“).

Nové dílo je také prakticky naprosto bez patogenů, které zůstávají v díle původního včelstva. Toto je tedy další výrazný ozdravný efekt.

Z výše uvedeného je vidět, jak se při rojení ihned uplatní ihned několik ozdravných mechanizmů. V klasických provozních metodách včelaření, však tyto nejsou zastoupeny a včelaři je nahrazují nepřirozenou chemií a nutí tak včely „fetovat“. Výsledky jsou z dlouhodobého pohledu podobné jako u lidí. Jen si to nechceme připustit. Vlivem koncentrované chemie tak docházelo a dochází postupnému zchoulostivění včelstev, které se následně projevuje i v jejich neustále se opakujících kolapsech.

Z uvedených zkušeností vychází následné biotechnické opatření, kterým přeleták je. Nejde tedy o nic jiného, než napodobení některých momentů, ke kterým dochází při vyrojení včelstva a následném budování nového včelího hnízda, včelího díla.

Jak tedy přeleták tvořit a v jakou dobu?

Vše by mělo proběhnout s co nejmenšími náklady, avšak při maximálním efektu. U mne je to vybírám doba přibližně v polovině květu řepky. To může být samozřejmě u každého jiné. Řekněme, že včelstvo například obsedá 5 NN 2/3 langstroth. Pro lepší představu si nástavky označíme čísly od 1-5. Začneme ode dna. Na dně je nástavek č. 1 a nejhořejší je tedy č. 5. V tuto dobu bývají u mne zpravidla nástavky č. 1 a 2 plodové. Je v nich například 5 plodových plástů v každém nástavku. Zbývající nástavky ( č. 3,4,5) jsou nástavky se zásobami. Mateří mřížku normálně ve včelstvech nepoužívám. Včely létají spodním hlavním česnem a otevřena jsou očka v nástavku č. 1 a někdy i 2. V ostatních nástavcích jsou očka zavřena.

K provedení si vybereme pěkný den. Horizontální postup je tento:

a) Na dno (na původním místě) umístím nový nástavek č. 1 se soušovým jádrem (2 žemlové souše dělničiny). Zbývající prostor vyplním pouze staveními rámky nebo jen stavebními loučkami.

b) Do nového nástavku č. 2 dám doprostřed nástavku 1 plást s mladým otevřeným plodem a původní matkou. Zbytek opět vyplním stavebními rámky nebo jen stavebními loučkami.

c) Na nástavek č.2 dám mateří mřížku. Právě toto je moment, kdy ji využiji.

d) Na nástavky č. 1 a 2 a mateří mřížku přijdou zbývající nástavky se zásobami. Jsou-li už zcela zavíčkované, můžeme 1 nástavek zásob odebrat pro svou potřebu a po vytočení prázdný nástavek včelstvu vrátit.

e) Původní nástavky č. 1 a 2 se včelami a plodem dám stranou na nové dno (zpravidla je zasíťované a z větší části přikryté fólií). Já je umisťuji zpravidla vedle původního včelstva a ve většině případů otočím česno na opačnou stranu, než je česno původního včelstva.

f) Po několika hodinách se létavky a valná část mladušek ve stáří nad 2-3 dny vrátí na původní stanoviště ke své matce.

g) Nechceme-li tuto část, oddělek příliš oslabit o včely, můžeme jej po několika hodinách nebo druhý den odnést na stanoviště vzdálené minimálně 2 km, aby se již mladušky nevracely. Předpokladem ale je, že takové máme.

h) Když takové stanoviště nemáme, můžeme tento dvou nástavkový oddělek uzavřít tam, kde je na 3 dny. V takovém případě ale musíme na horní loučky plástů nastříkat vodu, aby včely netrpěly žízní. Dno musí být drátěné, přikryté z 90% folií. Můžeme také na horná nástavek č. 2 dát cca 2 cm vysoký rám, na který dám síťovinu a na ni mohu každý den včely vodou zásobovat.

i) Po 3 dnech navečer tomuto novému „oddělku“ otevřeme očka v obou nástavcích.

j) Za cca 7-10 dní vylámeme v oddělku všechny naražené nouzové matečníky.

k) Do oddělku dáme mezi plodové plásty 1 plást s vajíčky a mladým otevřeným plodem s podřezem (nebo chovnou lištu) do nástavku č. 2. Klidně může být i od matky z původního včelstva. Pokud se snůška zastaví, podněcujeme oddělek roztokem medu a vody 1:1.

l) Za 4 dny z oddělku vylámeme všechny zavíčkované matečníky (byly naraženy na starších larvičkách) a necháme jen ty otevřené. Já si je označím například párátkem, které vedle nich připíchnu.

m) Po zavíčkování matečníků je zužitkujeme.

n) Do nástavku č. 1 oddělku dáme 1 (někdy 2) zavíčkovaný matečník.

o) Na nástavek č. 1 dáme folii a na ni mezidno, rám vysoký cca 1-2 cm a na něj nástavek č. 2, kde také ponecháme 1-2 matečníky.

p) Očka v obou nástavcích jsou otevřena.

q) Po cca 14 dnech zkontrolujeme kladení nových matiček a oddělky již
ošetřujeme jako obvykle tak, abychom z něj do zimy měli mladé včelstvo na 2 NN.

r) Nezapomeneme však u obou mladých matiček odstranit vždy první zavíčkovaný plást, na který se stáhnou kleštíci (mechanizmus koncentrace).

s) Totéž můžeme udělat i s plástem, na kterém jsme nechali včely vystavět matečníky.

t) V původním včelstvu, přeletáku, kde nám zůstala původní matka a včely zpravidla vystaví nové hnízdo. Zde doporučuji odstranit i ten jeden plást, na kterém byla původně matka. Nyní bude již zavíčkován. Opět se na něj stáhnou kleštíci. Plást je třeba odstranit ještě před vyběhnutím plodu, to dá rozum.
Toto je základní varianta. Zvládneme-li ji, můžeme použít různé variace, o kterých si povíme příště.

Čeho jsme tímto biotechnickým opatřením dosáhli ?

A. V původním včelstvu s matkou dojde k vybudování nového plodového hnízda. Tím, že jsme odebrali veškerý plod jsme výrazně snížili kapitál různých patogenů ve starém díle obsažených a také jsme se zbavili velké části kleštíka tím, že odstraníme zavíčkovaná plást s plodem, na kterém byla původně matka.

B. Při pokračující snůšce tato část vystaví ty 1-2 stavení nástavky, sběrací aktivita se zvýší a výnos medu bývá zpravidla vyšší.

C. V nově vytvořeném „oddělku“ jsme odchovali nové matičky a do zimy vybudovali 2 nová včelstva.

D. Tím, že jsme zde provedli plodovou pauze cca na 1 měsíc došlo k přerušení vývojového cyklu kleštíka, kterého jsme navíc téměř odstranili tím, že jsme odebrali mladým matičkám první plát zavíčkovaného plodu, na který se většinou V.d. ihned stáhne.

Kdy je toto opatření vhodné provádět?

1) Především v případě, že na včelstvech nepozorujeme virová onemocnění plodu a včel.

2) Provádíme jej v době rojení, tedy v době, kdy je snůška. Později bychom museli včelstvo krmit, aby nové dílo vystavělo.

3) Je vhodné pro včelstva s jedno a dvoročními matkami.

4) Chceme rozmnožit včelstva a případně zvýšit výnosy medu v případě, že snůška pokračuje.

Tento způsob biotechnického opatření kombinuje dva základní mechanizmy, tedy ředění patogenů a koncentrace patogenů s jejich následným odstraněním, které používají včelstva v přírodě. Uplatňují se při něm i speciální mechanizmy jako je například grooming.

Podle mých zkušeností, na mých stanovištích tato kombinace stačí k tomu, aby včelstva nemusela být min. 1 rok nijak dále rušena a obtěžována jakoukoliv chemií. Ta je u mne naprosto tabu. Je to však jen jedno z biotechnických opatření, která jsou možná a která jsou uvedena v přiložené tabulce u mého článku „Moje provozní metoda včelaření dnes a jak se vyvíjela“, který je uveden v části tohoto fóra.

Biotechnická opatření jsou uplatnitelná prakticky s jakýkoliv genetickým materiálem, a proto jsou vhodná pro všechny včelaře.