Odpovědět 
 
Hodnocení tématu:
  • 0 Hlasů - 0 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Přirozený život včelstev versus člověk J.Nymsa
04.11.2014, 04:26 PM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 04.11.2014 04:57 PM od Debora.)
Příspěvek: #181
RE: Přirozený život včelstev versus člověk J.Nymsa
(04.11.2014 12:31 PM)jirka.marx napsal(a):  Tak se nám tu hezky zapleveluje původní téma Big Grin

třeba ten plevel pomůže spojit člověka s přirozeným životem včelstev Wink

Komunikace včelstev pomocí elektrických polí (překlad googel)

Reception and learning of electric fields in bees (originál text)
Hlasování: tondabh (+1)
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
11.11.2014, 08:57 PM
Příspěvek: #182
RE: Přirozený život včelstev versus člověk J.Nymsa
Hm... Pán Nymsa presadzuje veľké a priestorné úle... Ja mám zas zo svojich podmienok skúsenosť, že v malých úľoch sa včelám darí lepšie. Vo veľkom priestore, ktorý plne neovládajú (neobsadajú) je to akési nemastné neslané. Aspoň dosiaľ to tak bolo vždy na oboch včelniciach.
Hlasování:
terez.c (+1), tondabh (+1), renttip (+1), Miroslav Macek (+1), Debora (+1)   Zobrazit vše

Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
11.11.2014, 11:36 PM
Příspěvek: #183
RE: Přirozený život včelstev versus člověk J.Nymsa
A co je to malý a velký prostor? Já spíš pozoruji, že jde hlavně o dílo a zásoby. Obou těchto věcí musí mít včelstvo dostatek a v dosahu včelstva a potom prosperují i v 200l sudu.
Hlasování:
goro (+1), tondabh (+1), Debora (+1), terez.c (+1), Leoš Dvorský (+1)   Zobrazit vše

Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
12.11.2014, 12:24 AM
Příspěvek: #184
RE: Přirozený život včelstev versus člověk J.Nymsa
(11.11.2014 11:36 PM)Aleš Molčík napsal(a):  ...dílo a zásoby. Obou těchto věcí musí mít včelstvo dostatek a v dosahu...
A to je právě nad 600 m.n.m. problém.

Optimální řešení přichází v závěru.
Hlasování:
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
12.11.2014, 08:54 AM
Příspěvek: #185
RE: Přirozený život včelstev versus člověk J.Nymsa
Zásoby jsou problém všude. I v 200m.n.m. , protože jde pro změnu o zemědělskou oblast a času pro získání dostatku zásob je velmi málo a tady mají souše cenu zlata. Proto než se stane z mladého včelstva skutečné produkční včelstvo musí se počkat min. dvě sezóny a až ta třetí je využita.
Hlasování: tondabh (+1), Debora (+1), terez.c (+1), schützmeister (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
22.11.2014, 08:50 PM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 22.11.2014 09:21 PM od Jaro Stoklasa.)
Příspěvek: #186
RE: Přirozený život včelstev versus člověk J.Nymsa
V kapitole o "hľadaní ušľachtilej matky" pán Nymsa cituje Farrara, čím obhajuje potrebu silných včelstiev. Okrem iného sa v spomínaných citáciách píše o silných vyzimovaných včelstvách o 30000 jedincoch a slabých včelstvách, za ktoré sú považované vyzimované včelstvá s 15000 jedincami... Spomína tiež spotrebu 35kg medu počas zimy, schopnosť v čo najkratšom čase využiť čo najviac znášku a o simulácii najsilnejšej znášky kŕmením. Z medziriadkov vyplýva, že týmto pán Nymsa hovorí o včelstvách chovaných u nás, ako o slabochoch. K tomu len pár slov. Nikdy som nevidel včelstvo po vyzimovaní, ktoré malo 30000 včiel (ani u včelárov, ktorý chovajú na kranku extrémne silné včelstvá, ak nedošlo na jar k spájaniu). Myslím si, že Farrar písal o vlašskej včele, ktorá ploduje i v zime a z toho dôvodu aj tá zimná spotreba 35kg, pretože ani takú som ešte u kranky nikdy nevidel. So slovami o maximálnom využití silnej znášky súhlasím, silné včelstvo ju využije lepšie, len neviem, či je potrebné v 600 a viac metroch nad morom silou mocou hnať včely hneď z jari do takej sily (a či to je vôbec možné, aby mali už na jar 60000 včiel), keď nárazová znáška v takých nadmorských výškach nebýva, skôr dlhá kontinuálna znáška a aj tá sa týka skôr letného obdobia. A tobôž na chladnom a vlhkom stanovišti, kde som mal problém silné včelstvo (3VN) vychovať do leta, nieto ešte na jar. Čím chladnejšie stanovište, tým neskorší nástup plodovania a to sa ťažko doháňa bez spájania včelstiev. A k testu maximálnej znáškovej pohotovosti simulovanej kŕmením: cukrový roztok v úli včely majú príliš blízko, čiže odpadá doletová vzdialenosť a zároveň ho môžu odoberať i v noci, čo pri prirodzenej znáške nemôžu.

Za jeden z kľúčových faktorov rojenia považuje pán Nymsa teplo. Sčasti to asi bude pravda. V staršej nemeckej literatúre som často našiel práve zmienku a súvislosti teploty v úli a rojením. Napr. jeden včelár dohliadal, aby nikdy nemal vedľa seba tri plásty so zaviečkovaným plodo (v neskorej jari a na začiatku leta), pretože vypozoroval, že ak je to tak, dôjde k zvýšeniu teploty a krátko na to k rojeniu. Ak našiel takto zaviečkované plásty, vždy za dva vložil medzistienku. Údajne, podľa jeho slov, tým znížil rojivosť na minimum. Včeláril v 600 mnm. Aj na Orave starší "dvojpriestoroví" včelári hovoria: Slnné miesto - rojivé miesto, tienne miesto - medové miesto. Z vlastných skúseností viac menej súhlasím, ale na chladnejšom a teda menej rojivom mieste včelstvá nikdy ani z ďaleka nedosahovali u mňa v 800 mnm takú veľkosť a výnosy ako na mieste slnečnom. Čím viac slnka v mojich podmienkach, tým lepšie výnosy...
Hlasování: Miroslav Matucha (+1), tondabh (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
22.11.2014, 11:57 PM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 23.11.2014 12:12 AM od Jaro Stoklasa.)
Příspěvek: #187
RE: Přirozený život včelstev versus člověk J.Nymsa
Častokrát je v knihe dávaný do protikladu pud rozmnožovací a pud sebazáchovy. Lenže nie je práve rozmnožovanie pudom sebazáchovy? Zachovanie druhu je predsa možné len za predpokladu kolobehu množenia sa. Ak by sa včelstvá v prírode prirodzene nerojili, ako vyplýva zo slov pána Nymsu (alebo rojili len minimálne), tak by postupom času zanikla genetická diverzita druhu a tým aj samotný druh, keďže genetická diverzita je základom prosperity, teda prežitie druhu. Rozmnožovanie sa = pud sebazáchovy (zachovanie druhu). Rojenie a s ním spojené pohlavné rozmnožovanie, je cesta druhu včela medonosná k prežitiu a prežívaniu naprieč časom.

Budem pokračovať v čítaní a recenzovaní ďalej, ale nemôžem sa ubrániť tomu, že ide mnohokrát len o autorove domnienky (ničím neoverené a nepodložené), niekedy i demagogicky podané. Krátka kapitola o pridávaní matky do neproduktívneho včelstva je toho asi najlepším príkladom. A ešte na dnes posledná, osobná poznámka: cieľom mnohých "včelárskych ciest" je mať včely bez zásahu. Ok, cesty sú rôzne. Ale ak by toto malo byť mojim cieľom, potom včeláriť nechcem. Ja chcem raz do týždňa do tých včiel pozrieť, počuť šum otvoreného úľa, nadýchnuť sa vône úľa, vytiahnuť rámik či trámik, meniť matky, v zime sa pripravovať na sezónu... No proste s tým včelami pracovať. To je dôvod, prečo ich mám. Pretože práca na včelnici je mojím koníčkom, relaxom... Nie to, že mám včely ma napĺňa, ale to, že sa im do toho montujem a snažím sa v súlade s ich prirodzeným cyklom o maximálny úžitok. To ma napĺňa. Pretože ukazovateľom vitality a zdravia včelstva je prosperita. A tou je vo včelárení medný výnos. Ak za predpokladu, že je dobrá znáška, sa plnia medníky, včelstvo je zdravé a vitálne. A teda sa má dobre. Ak tomu tak nie je, tak som posral niečo ja, alebo včely... Na 99% väčšinou ja... A včelstvo potom v poriadku nie je.
Hlasování: tondabh (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
23.11.2014, 01:07 AM
Příspěvek: #188
RE: Přirozený život včelstev versus člověk J.Nymsa
Nějak zapomínáte, že včelstvo se geneticky mění i při tiché výměně matky. Rojení je rozšiřování do prostoru, v prvoroji je dokonce oplozená matka, tam jde z hlediska genetiky pouze o přemístění. V původním místě se vylíhne nová matka a tam se genetika změní.

Takže včelstvo má možnost se geneticky měnit a tím i reagovat aniž by měnilo své obydlí. Jde o pokračování rodu a to je oč tu běží .

Sobotka asi 30x Langstroth 2/3 310 m.n.m., amatérský chovatel matek bez PP
Hlasování: Miroslav Matucha (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
23.11.2014, 01:24 AM
Příspěvek: #189
RE: Přirozený život včelstev versus člověk J.Nymsa
Autor v knihe uvádza, že včelstvo na zimu usadá, ak mám možnosť, mimo letáčový otvor, teda ďalej od neho. Moja skúsenosť je iná, včelstvá, i pri veľkom priestore, sa snažia na zimu usadiť v blízkosti letáča a len pri veľmi nízkych teplotách pod -20 a viac stupňov sa od letáčového otvoru alebo očka odtiahnu. Autor tiež uvádza dosadanie lietaviek pri znáške nie do otvoru ale najprv na stenu úľa v mieste, kde "sedí hrozen". Opäť mám inú skúsenosť. Počas znášky včely hľadajú čo najkratšiu cestu do úľa, teda dosadajú čo najbližšie otvoru, maximálne kúsok nad (v prípade očka napr.) a zlezú po stene (je to ale len tak cca 2-3 cm nad). Ak je na úli letáčová pätka, sadajú rovno na ňu. Autor obhajuje vhodnosť jeho úľov počtom vrojených včiel. O tom som už písal. Len toľko, že ja som za posledné tri roky "samovrojením" chytil podstatne viac včelstiev ako pán Nymsa za 5 rokov a to najmä do izolovaných B10 úľov s pevným dnom, pozostávajúcich s jedného VN. Čiže ak by toto malo byť kritérium, potom by najvhodnejším úľom na chov včiel bol úľ B10 bez odnímateľného dna, bez sita, izolovaný a pozostávajúci s najviac jedného VN. Čo je samozrejme nezmysel. ďalej autor spomína vyrojenie sa včelstva tak cca 2 krát za 300 rokov ako postačujúce na zvýšenie počtu v prírode včelstiev a ako postačujúce na prežitie druhu. Lenže autor akosi pozabudol, že v prírode žijú i medvede, že včely občas chorľavejú, že stromy s dutinami môže zasiahnuť blesk a podobne. V prírode straty prevyšujú zisky a preto vznikol mechanizmus, že musí nastať mnoho možností, aby boli úspešné aspoň niektoré. A to výrazne odporuje autorovmu názoru. Ako jedno z kritérií vyrojenia autor uvádza výdatnú nasledujúcu znášku. Ja si však myslím, že včely dopredu nevedia, aká bude znáška a reagujú len na prítomné podnety, nie na budúcnosť... Takže tento argument považujem za nesprávny. Výdatná znáška v nasledujúcich mesiacoch po vyrojení včelám určite pomôže, ale nie je to dôvod vyrojenia (podmienka)...
Hlasování: tondabh (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
23.11.2014, 03:34 PM
Příspěvek: #190
RE: Přirozený život včelstev versus člověk J.Nymsa
(23.11.2014 01:24 AM)Jaro Stoklasa napsal(a):  Ako jedno z kritérií vyrojenia autor uvádza výdatnú nasledujúcu znášku. Ja si však myslím, že včely dopredu nevedia, aká bude znáška a reagujú len na prítomné podnety, nie na budúcnosť... Takže tento argument považujem za nesprávny.

Myslím naopak, že příroda moc dobře ví dopředu jak bude a je schopna se na nastávající změny připravit. Přírodou myslím soubor všech člověkem neovládaných a civilizací nezasažených druhů fauny i flory. Samozřejmě je schopna řešit i následky, ale kdyby neměla schopnost předvídat, už by zde asi mnoho druhů nebylo. Možná žádný.
Já sám poznám změnu počasí na vlastním hřbetě a to jsem otupělý podlahovým vytápěním a rekuperací.Smile
M.M.
Hlasování: Debora (+1), tondabh (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
Odpovědět 


Skok na fórum:


Uživatel(é) prohlížející si toto téma: 1 Host(é)