Přírodní chov matek

[Miroslav Matucha]

Dlouhověkost matky z tiché výměny jak popisuješ ( tedy výchova uprostřed plodiště v teple ) by nesedělo k teorii, že v teple se rodí krátkověké včely a v chladu dlouhověké. Budou tam mít včely asi nějakou jinou "chytačku" proč rojové kladou do chladu a tiché do tepla. Někde jsem četl, že královna vychovaná v ideálních podmínkách ve včelstvu má o mnoho víc alel a vůbec kvalitnější reprodukční ústrojí než ta přelarvená včelařem, ale taky i než z originálního matečníku odchovaného třeba v inkubátoru. Prý jí v inkubátoru chybí ten ruch úlu a včely ( i běžné dělnice ) se podle výzkumníků učí už před tím, než vyběhnou z buňky. To, že královna klade do matečníků větší vejce než klade do běžných buněk jsem kdysi četl v nějaké studii a zmiňují to i moderátoři na polském včelím YT kanálu

[Leoš Dvorský]

Víš Mirku, když ona teorie vlastně často není teorie a jsou to jen hypotézy, či prosté fabulace a já se vždy dívám na to, kdo jaké práce zveřejňuje. Někdo se snaží uvést do podvědomí, někdo ty práce potřebuje k získání titulu.........., ale jen málo těch teoretiků je doopravdy včelař výzkumník. Navíc to mají ti vědci s financováním složité, protože hodně financí z výzkumu pohltí byrokraté. Dnes se za včelaře považuje každý, kdo si pořídí včely. Já jsem v tomto ohledu stará škola. Včely může mít každý, ale včelařem se stane jen málo kdo. Například je několik teorií jak včelstvo vůbec vzniklo a z toho se odvíjí spousty dalších věcí. To se projevuje třeba i v pohledu na přidávání matek, například atd. atd.. Nebo jaká vajíčka klade matka. Oplozená a neoplozená a kdy? Já jsem se v mnoha případech už dávno přesvědčil, že i v trubčích buňkách včely odchovají dělnice. Samozřejmě i opačně, ale to je známá věc a pak tu jsou trubčice... Mám to i zdokumentováno a někdy před 20-ti roky jsem to i zveřejnil. Dodnes v tom nemám zcela jasno, ale zřejmě matka klade jen oplozená vajíčka a to "oplození" vlastně provádějí včely nebo to tak vypadá. Všimni si, že po položení vajíčka vždy do té buňky strčí hlavu včela. Jenže proč a kdy se tak děje a jestli je to vždy na 100%, to bych si tvrdit rozhodně nedovolil. My lidé si svět včel a v přírodě velmi zjednodušujeme a proto se často vydáváme slepými uličkami (viz kleštík), pak se divíme. Život není černo-bílý a v přírodě už vůbec ne. Tam se to okecat nedá. No a to je na tom to nejzajímavější. Jo k těm matkám. Ony se ty matky i vážily (a to tehdy nebyly ještě digitální váhy) a nejtěžší byly právě ty z TV a rojové. Proto se hledaly různé způsoby jak umělým chovem toto vykompenzovat (třeba metoda dvojího přelarvování). To všechno lze, ale vitalitu matek z TV a rojových jen váha a počet rourek nevyjadřuje. Myslím že toto publikoval i náš V. Veselý a E. Lisý. ld

[Miroslav Matucha]

Tady jsem našel při mém hledání zajímavou studii a video. V tom videu dokonce ten profesor říká, že včela kapská dokáže vychovat z neoplozeného vajíčka dělnice nejen dělnici ale i královnu.
https://link.springer.com/article/10.100...24-01083-7

[Leoš Dvorský]

Jo, jo tohle je známá věc. Hezky to popsal F Ruttner v knize Narutgeschichte der Honigbienen. Já mám až druhé vydání z roku 2003. Ona ta A.m. capensis se dostane jako dělnice do cizího včelstva, třeba A.m. scutellata a začne tam klást svá neoplozená vajíčka, ze kterýho se líhnou zase dělnice A.n. capensis (kapská). Když jich tam je dost, zabijí půodní matku a ze svého "neoplozeného" plodu si vychovají svojí matku. Jsou to takové včelí kukačky. Proto jsem v předchozím zmínil ty naše trubčie. Ono ve včelařině je hrozdě důležité uměr rozpoznat obecké od jednotlivého. Je to ale trochu něco jiného, než jsem popisoval nebo pozoroval já. Ale kdo ví? Určitě hodně ovlivňuje i strava a epigentika vůbec. Té se věnuji přes 25 let, ale přede mnou třeba ing Šimon, kterého jsem znal osobně. Jdou s ní dělat někdy až kouzla. Jenže je štěstí, že tomu nikdo moc nevěří, protože kdyby to naši držitelé včelstev věděli (rozuměj uměli), tak by nám tady během pár let létaly včely horší než afrikanizované a to hned v několika variantách jen proto, aby měli (ti lidé,včelám je to jedno) o 1 kg. medu více nebo byly zelené......, mohli se "proslavit". Jenže je to hóódně na hradě a je třeba i o, na dnešní dobu ,neskutečné sebekázně a zodpovědnosti. V ČR jsem nikoho nepoznal, s kým by šlo spolupracovat a třeba Němci o tom umí jen kecat a Amíci to zase drží pod pokličkou. Dnes ale docela chápu proč. Třeba C.Jung. nebo A Einstein a další ke konci života nezveřejňovali své nejnovější (často poslední) teorie a výzkumy a nebo je ničili, protože by možná lidstvo už dávno neexistovalo. Člověk je prostě nepoučitelný, resp. slepá vývojová ulička, která se přírodě nepovedla. Tohle zvíře se přemnožilo, je kruté a všechny jen utlačuje. Už jsem to kdysi řekl do nějakého natáčení, že se příroda jednou zbaví člověka prostřednictvím člověka.

[Leoš Dvorský]

O víkendu jsem konečně mohl provést první relevantní taxaci letošních matek, které se testují v malých jednotkách. I když se na kleštíka už dávno nezaměřuji jako na primární problém, je přesto příjemné vidět, jak včely od těchto matek jsou třeba schopny odhalit a odstranit plod, který je napaden kleštíkem (VSH). Je to velmi speciální vlastnost, která pro přírodně vedená včelstva není zdaleka nejdůležitější pro udržení vnitřní ustálené rovnováhy včelstva a je vázána na ty důležitější. Těmi hlavními vlastnostmi je schopnost ředění a koncentrace patogenů. Ty jde napodobit nebo k nim motivovat biotechnickými opařeními. I ve svých omezených podmínkách zkouším různé způsoby a prostředky, které používají přírodní včelstva a snažím se je napodobit nebo vyprovokovat a následně promítnout do chovu. Bude to trochu vypadat, že to do tohoto válkna nepatří, ale patří. Včely to ukazjí samy a podle mne jsou dokonalými výzkumníky. Ono ale všechno se vším nějak souvisí. Například VSH je vlastnost, která je přirozeně vázána na některé další vlastnosti, bez nichž by se ani neprojevila nebo ne tak výrazně. Každá vlastnost, obzvláště ta která se odchyluje od "normálu" ,je vždy vyvažována jinou, protože rovnováha není nic neměnného, ale je to především pohyb. Myslím, že když začneme vnímat toto, uděláme v pochopení včel docela dost. ld

[Miroslav Matucha]

Před nějakou dobou jsem tady poptával, že mi vrtá hlavou proč rojové matečníky staví včely na spodu díla a matečníky tiché výměny uprostřed plodiště a zda někdo neví o výzkumech o rozdílech rojových matek a těch z tiché výměny. Zatím jsem tedy k tomu našel pouze výzkum z roku 1991 Marly Spivak o rozdílech vývoje matek při inkubaci v různých teplotách a pár zmíněk o tomto výzkumu v přednáškách amerických odborníků. Jedná se o to, že teplota urychluje či prodlužuje vývoj matek skoro až o 3 dny a tak tím trochu z jiné strany potvrzuje výzkum Jurgena Tautze o výchově rozdílně dlouhověkých včel při různých teplotách plodiště. Vyplývalo by taky z toho, že vývoj matek rojových v chladu je evolučně prodlužován asi z důvodu delší plodové přestávky a možná taky aby se nerodily panušky všechny najednou, kdežto při tiché výměně v teplotách vyšších je rychlost výměny matky zvýšená. Jestli má ten rychlejší či pomalejší vývoj i vliv na jiné kvality kromě barvy matky nevím a tak by mě zajímalo co tam k tomu ještě píšou. Jenže celý ten článek je v knihovně Minnesotské university a já se k němu nedostanu. Nemá někdo možnost tento článek získat třeba přes svou universitu či nějakou knihovnu která má přístup? https://experts.umn.edu/en/publications/...or-pattern

[Tomáš Palata]

(28.09.2025 10:40 AM)Miroslav Matucha napsal(a):  ... proč rojové matečníky staví včely na spodu díla a matečníky tiché výměny uprostřed plodiště a zda někdo neví o výzkumech o rozdílech rojových matek a těch z tiché výměny. ...

A není to jedno? V "Překladech" od ČSV jsem se kdysi dočetl, že šlechtěné matky mají o 15% vyšší výnos medu než nešlěchtěné. No tak to je výhra. Jo a nebodají. O dalších vhodných vlastnostech, zejména o všeobecně známé vitalitě "pouliční směsi", ani slovo. No kvůli tomu přeci nemusím šlechtit. V té souvislosti mě napadá, jaký rozdíl by asi mohl být mezi matkou ze spodní loučky a z matečníku zprostřed plástu. Asi nijak fatální. Genetika stejná. A jsou tam další ovlivňující parametry, nejen teplota. Ten souhrn "věcí" narušujících nerovnováhu ve včelstvech je asi jinde - bych řekl. A asi o nic jiného než o komplexní rovnováhu ve včekstvu nejde.

[Miroslav Matucha]

Jedno to není, protože mi to vrtá hlavou. Proč to tak včely dělají? Proč to nedělají jinak? Musí být nějaký důvod proč jednu vychovávají v chladu a druhou v teple. Jednou jsem slyšel přednášku o rozdílech rozmnožovacího ústrojí včelí matky při kvalitní pestré pylové výživě a při jednostranné pylové výživě v období od vajíčka do zavíčkování. Ale tehdy jsem těm informacím nějak nedával důležitost a těch přednášek různých biologů a etologů a jiných je na internetu tisíce a už to nedohledám. Takže když se liší kvalita matky jen při výživě jednodruhovým pylem od pestré výživy, při různých teplotách při vývoji během prvních 20 dní se liší délka života včelích dělnic o víc jak půl roku a taky třeba se liší ta barva matek, tak mi zajímá co ještě všechno ta teplota v tom včelstvu ovlivňuje. A proč to sakra dělají.

[Jan Sochor]

Ahoj Mirku, dle názvu ta studie řeší pouze vliv teploty na rychlost vývoje matky a její budoucí barvu. Zadal jsem tvé dotazy do AI a vypadnul mi docela obsáhlý text včetně možných vysvětlení. Ve stručnosti při rojení je často výhodné produkovat víc matek a rozdělit jejich líhnutí v čase, zatímco při tiché výměně chce úl rychlou náhradu jediné selhávající matky. Rozdílné mikro-teplotní prostředí (centrální, teplejší vs. okraj/spodek, chladnější) dává biologickou možnost regulovat tempo vývoje. To dává smysl s ohledem na rizika spojená s rojením (výběr nejvhodnější chvíle, synchronizace odletu, doba přestávky v plodování).

Tady najdeš celou odpověď, je včetně odborných odkazů či citací:
https://chatgpt.com/s/t_68dc20f4d3dc8191...6373232691

a tady je ta částečná studie z Minnesoty:
https://chatgpt.com/s/t_68dc212c768c8191...a65ea8a3b6

Přeji hezké čtení

[Miroslav Matucha]

Díky za odkazy. Je zajímavé jak je ten ChatGPT ukecaný. To co Copilot řekl ve dvou větách, okecal jeho bratříček ChatGPT na čtyřech stranách a stále to opakoval dokola. A stejně řekl jen to, co jsme už věděli. Ale zas abych ho nepomlouval Copilot prohlásil, že se k dokumentu nedostane, ale ChatGPT nabídl hromadu souvisejících dokumentů a odkazů. Ty si rád prostuduji. M.