Podstavce pod úle

[Debora]

Martine, já se domnívám, že včelstvo bylo na podzim tak zdecimované, že nemělo šanci. Při zimování je prospěšné mít česno v blízkosti hroznu. Mravenci jsou v tom pravděpodobně nevinně, ty ten úl jen vyčistili a vydesinfikovali pro nový roj.

[Martin Smutný]

(26.04.2016 06:56 PM)Debora napsal(a):  Při zimování je prospěšné mít česno v blízkosti hroznu.

Přesně to je můj závěr, proto o tom píšu podrobně v japonském vlákně, aby se z toho vyvodil nějaký závěr. Jak je JPN rozměrově malý, tak včelstvo jde vysokým komínem vzhůru a vzdálenost k česnu se zvětšuje. Třebas by pomohla očka, která se v případě potřeby k jaru otevřou? Nebo se dostáváme k hornímu česnu?
Jeden loňský roj vystavěl v JPN 6 N a neměl snad se vzdáleností problém, ale kdo ví?
Do melounu, do ženy a do japonce nevidíš....
Ale to už nejsme tématem v podstavcích pod úly, nýbrž u japonců, tak se omlouvám za vyběhnutí z vlákna (za to můžou mravenci).

[Vašek H.]

(26.04.2016 07:22 AM)MilanBencúr napsal(a):  Ja občas nájdem mravce na povale, pod strechou úľa. Pokvapkám tie miesta kyselinou mravčou a mravce sa odsťahujú.

Děkuju za radu. Ta se bude v létě hodit až si mravenci budou hledat nový příbytek!

(26.04.2016 12:55 PM)schützmeister napsal(a):  Nic opravdu kloudnýho mě nikdy nenapadlo.
Ale pozorováním mravenci včelám neškodí. Pokud fakt jdou po úle, je nějaký problém se včelama. Minimálně velký prostor. I velkým lesním mravencům se kupodivu včelky hravě ubrání. S malýma pak je problém - dělají hliněné tunýlky. Jenže zase to začíná nějakým problémem s prostorem nebo zadním vchodem.
Za normálních podmínek nemají šanci.
Měl jsem jednou i ty velké pařezové v pařezu na kterém úl stál a nic.
Jenom ty malý luční pod těma víkama mě štvou. Ty jo.

A o ty malé mi právě jde. Dvě obrovské kolonie velkých černých mám cca 10 metrů od úlů a nic. Jen těm malým mrchám se tam hrozně líbí. Úly sedí na paletách. Nástavky jsou pobité palubkama a těma škvírkama rádi lezou nahoru. Pod víkem jsem měl loni dané laťky pro sběr propolisu, tak se snadno mohli dostat do úlu a včely na ně nemohli. Když jsem šel po odkvětu lip vytočit nějaký med, tak pod víkem bylo černo a spousta vajíček. Na víko do cca 15:00 svítí sluníčko, tak tam měli krásně teplo a klid. Na plástu jsem je ještě neviděl, tam je asi včely nepustí. Jen slídí po dně úlů. Mám vysoké podmety a včely dno moc nenavštěvují. Jak se oteplilo, tak vynesli mrtvolky, ale měl tam nechali. Nevím co si o tom myslet? Možná opravdu moc prostoru i na ten úklid!

[schützmeister]

(26.04.2016 11:02 PM)Vašek H. napsal(a):  A o ty malé mi právě jde.

Mám je naštěstí jen na jednom stanovišti. Používají víko jako inkubátor, jak píšeš, teploučko tam mají.
Chce to celodřevěné úly - jakýkoli dvojitý stěny, palubky, jsou špatně. S tím se nic nenadělá.
Na víko už mám takový postup - mám tam polystyreny a tak na úlech co jsou, prostě dám pokaždý nový a mravence vymetu větvičkou. Ten prokousaný s mravenci napíchnu na trnku a do příště už je zase čistý, takže to zase protočím. Tak v polovině případů to po několikáte vzdají. Ideální to ale není, ta polystyrenová drť se lepí na úly. Filc by byl asi lepší.

[straka]

částečná citace z poznámky Debory kousek výše
" Jak je JPN rozměrově malý, tak včelstvo jde vysokým komínem vzhůru a vzdálenost k česnu se zvětšuje. Třebas by pomohla očka, která se v případě potřeby k jaru otevřou? Nebo se dostáváme k hornímu česnu?"

1) Aktuální poznatky s dokončováním beznástavkového úlu DEHTIN č.3
2)Včelař ustoupill na úlu DEHTIN č.3 jen na dvě česna jedno uprostřed a druhé
v dolní třetině úlu, přestavováno za provozu
3) včely však zavile používají horní česno(upraveno na dvojčesno)
4)Včelař,včely i úl se dohodli(asi měkké i), že to tak ponechají v provozu a intuice
napovídá, že to bude správně-ověřuje se, čekáme venku na teplo!
5)Každé česno=očko je stejné, otvor 10x1cm(stěna úlu 5cm)
a může se regulovat stejnou destičkou 10x1x5cm
bez destičky(OTEVŘENO), destička kolmo na stěnu úlu(1/2otevření), destička šikmo( větší přivření),
destička zasunuta rovnoběžně s čelní stěnou úlu(ZAVŘENO)
6)Horní dvojčesno funguje jen na jaře a v létě, v zimním období ZAVŘENO !!!
7)Chomáč včel je aktuálně nahoře
8)Pod střechou je konstrukční změna- místo difuzního a sorpčního odstranování
vlhkosti zvláště v zimě je provedeno minimální nastavitelné odvětrání
vodních par, je třeba ještě pokusně změřit relativní vlhkost u chomáče včel (je nahoře),
zatím jsou dva komínky 1/2 coule plast z boku vyvedené nad střechu téměř
ucpané klacíky( na radu DEBORY) a ostatní česna ZAVŘENO(venku je zima),
výměna vzduchu jen netěsnostmi konstrukce úlu.
9)kdybych měl Japonce tak bych ho předělal na horní česno (Jaro, Léto)
Nejen Japonce by bylo dobré postavit "na hlavu"
ne doslova, betonový podstavec zůstává dole !
10)Nový úl DEHTÍN č. 3 se již ustálil a je předán včelám, zbývá
přestavět stejně DEHTIN č. 2 , DEHTIN č. 1 ty jsou zatím bez včel
11)Podmet má výšku okolo 11 cm a spád na dvě strany
12)Pod střechou je místo až 9,5 cm (pro krmítko) a nyní je tam vložena
vyplňovací deska 5 cm PS, jen nad rámky stále zbývá 4,5cm prostoru
např. na menší krmítko, nebo pro zavěšní chomáče v teple
14) Ul je tedy "vzhůru nohama" a koncentrace CO2 vzrůstá směrem do podmetu
(lázně pro dlouhověké včely dle dříve zmíněného patentu CS118603B51 regenerační úl)
koncentrace CO2 se bude letos měřit, když bude čím.
15) přejeme si modrou oblohu a horko
Straka Dehtín ´

[Vašek H.]

Martine, děkuji za varování. I když to asi není momentálně můj problém, dám si na to v budoucnu pozor!

(27.04.2016 12:46 PM)schützmeister napsal(a):  Chce to celodřevěné úly - jakýkoli dvojitý stěny, palubky, jsou špatně. S tím se nic nenadělá.

Taky jsem si to uvědomil. Toto včelstvo budu muset přehodit do jiných nástavků (tenkostěnné nezateplené) a tyto nástavky upravit tak jak píšeš.

Jinak děkuji všem za cenné rady a napíšu co se mi proti mravencům osvědčilo.

[Víťa]

(27.04.2016 12:46 PM)schützmeister napsal(a):  Používají víko jako inkubátor, jak píšeš, teploučko tam mají.
mám tam polystyreny
Filc by byl asi lepší.

Vyměnil jsem letos u části vík polystyren za konopí. Zatím to vypadá dobře. V polystyrenech už hodují, v konopí zatím ne. Tak doufám, že jsem to nezakřik . Pokud by se to osvědčilo, použil bych ho i jako zateplení do palubkových úlů. Uvidíme.

Letos poprvé jsem zkoušel pod podstavce dát misky s olejem - nejprve rostlinným, pak bioolejem na mazání řetězů pil, pak bionaftu, nic z toho nefunguje - něco (někdo) na to chodí a ty misky vylíže. Tak zkusím vazelínu, žádné bio .

[Debora]

Mravenci jsou domácí zvířata včel a vzájemně se doplňují. Včelstva, která mají pod střechou vlastní statek, se nemusí zdržovat dovozem surovin z okolí a dělat si starosti, že si vyhrábnou mraveniště zušlechtěný fermentačními produkty, které dokážou přeprogramovat centrální nervový systém organismu a v důsledku nepřetržitého přebuzení neuronů (včely se klepou jak osika) dojde k ochrnutí a smrti. Škoda je, že to včelař nedokáže něčemu známému přiřadit.

Kdo rád maže, může sáhnout po oleji čajového stromu. Jinak může pomoct směs ze skořice, levandule, hřebíčku, jalovce, tymiánu a majoránky okořeněná špetkou lásky.

Někdy je lepší do některých soukromých vztahů v přírodě nezasahovat.

[straka]

Mravenci také nejsou žádní hodní drobečkové a také zasahují a dost se navzájem
likvidují a to i celá mraveniště, že by si chovali včely jako mšice to nevypadá, nemůžeme vzorce lidského chování aplikovat na tyto superorganismy.
Jen do určité úrovně, kdy jde o příbuznost nebo podobnost.
Ale tušíme, že koření na odpuzení agresivních mravenců je lepší než
použití zbraní hromadného ničení (chemických preparátů k ničení celých
mravenišť).
Méně zasahovat do přírody-souhlas , abychom se omylem nevyhubili.
Straka Dehtín

[Víťa]

(28.04.2016 08:18 PM)Debora napsal(a):  
Mravenci jsou domácí zvířata včel a vzájemně se doplňují. Včelstva, která mají pod střechou vlastní statek...

Deboro, co volíš jako materiál pod střechu úlu, aby se líbil mravencům, včelám i včelaři?