Odpovědět 
 
Hodnocení tématu:
  • 0 Hlasů - 0 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Pesticidy
10.05.2016, 03:37 PM
Příspěvek: #101
RE: Pesticidy
(08.05.2016 04:27 PM)lyn_x napsal(a):  Ps2. nevíte někdo o nějakých dřevinách, které kvetou v době květu řepky a jsou pro včely podobně lákavé nebo lákavější?
Jabloně a javory kleny - ty jsou nejlepší i na to bio-palivo. Maj ohromnou vlastní expanzy - brzo kvetou / po zasazení /, rychle rostou a maj výhřevnost jen o malinko horší jak buk. Krom květu pro včely maj současně i medovici. Podle mě je to úplně nejlepší strom pro včely - jednoznačně v době květu lítaj na ně a ne na řepku. Musíš jich ale mít dost. Na stanovišti, kde jich mám cca 5 ha v době jeho kvetení nic jinýho nenosí.
Jediný mínus na to bio-palivo je, že extrémně chutná červotočům - stačí dva, tři roky a máš ho hezky odlehčený - jak z toho v Cimrmanech stavěli ty vylehčený mosty, než zjistili, že vylečovací práce pokračují i po dokončení stavby.
Rostou radši ve stínu - ideální podsadba pod ty tvý břízy, super rostou pod borovicema a modřínama a dubama. Slunce nesnáší.
Hlasování: lyn_x (+1), Leoš Dvorský (+1), Víťa (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
11.05.2016, 10:46 AM
Příspěvek: #102
RE: Pesticidy
Díky za tip. Smile Klenů mám v okolí jen pár. Ale řekl bych, že letos ještě nekvetou, kdežto řepka už jo. No dneska to omrknu pořádně. Smile
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
11.05.2016, 01:40 PM
Příspěvek: #103
RE: Pesticidy
Letos ještě ne. Kvetou většinou až v druhé půli řepky.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
11.05.2016, 10:05 PM
Příspěvek: #104
RE: Pesticidy
U nás kleny už odkvétají, řepka je v půlce Smile. Je to všude jinak a hlavně podle průběhu jara.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
12.05.2016, 12:09 AM
Příspěvek: #105
RE: Pesticidy
Tak jsem to dnes zkontroloval a našel minimálně jeden mladý klen cca ve třetině květu. Smile A spoustu mladých pod břízkami .. ať žije permakultura. Big Grin (nebo spíš přirozená sukcese...).
Hlasování: schützmeister (+1), Víťa (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
12.05.2016, 01:02 PM
Příspěvek: #106
RE: Pesticidy
(11.05.2016 10:05 PM)Víťa napsal(a):  U nás kleny už odkvétají, řepka je v půlce Smile. Je to všude jinak a hlavně podle průběhu jara.
Určitě to nepleteš s mléčem ? Ten už tenhle týden odkvetl i u nás. Ale klen má tady první 4 listy. Už na něm ale začíná medovice.
Hlasování: Tomáš Palata (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
06.07.2016, 12:21 AM
Příspěvek: #107
RE: Pesticidy
po snůšce chrpy v obilí naměřila veterinární správa v medu 5,11 mg/kg glyfosátu: youtube

Jediný rozdíl mezi včelstvem a člověkem spočívá v tom, že včelstvo dokáže chyby člověka napravit, aniž by narušilo vzájemný soulad, nebo nějakým způsobem omezilo svobodu člověka.
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
06.07.2016, 06:55 AM
Příspěvek: #108
RE: Pesticidy
Nevím jak jinde, ale po tom co se u nás na polích začaly používat herbicidy "plevel" jako chrpy jsou u nás vyhynuté. Chrpy v obilí nerostou, ty u nás naposledy rostly a dávaly snůšku před sto lety.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
06.07.2016, 12:50 PM
Příspěvek: #109
RE: Pesticidy
Na Šumavě ještě jsou a je to krása, ale jak píše Debora - jen co rozkvetou, tak do týdne zbydou v poli jen dvoje koleje v obilí a chrpa a vlčí máky jen úplně po okraji. Confused
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
16.01.2017, 03:38 PM
Příspěvek: #110
RE: Pesticidy
Nevím jak to sem vložit v .pdf, tak jsem to okopíroval. M.M.

Seminář Ekonomické dopady zákazu neonikotinoidů 11.1.2017
Zpráva o výsledku jednání pracovní skupiny Copa a Cogeca
Jméno pracovní skupiny: Seminář Ekonomické dopady zákazu neonikotinoidů
Datum, čas a místo zasedání: 11. ledna 2017, Brusel (10:00/12:00)

Agenda jednání:
1.    Úvodní slovo: Guy Smith (Copa – Cogeca)
2.    Prezentace stran hodnocení dopadů zákazu neonikotinoidů: Steffen Noleppa (HFFA)
3.    Prezentace Zprávy k nízkým výnosům (Low Yield Report)
4.    Prezentace studie „Výzkum praktik kontroly výskytu škůdců na plodinách po zákazu neonikotinoidů“: Jonas Kathage (JRC)
5.    Prezentace dopadu zákazu neonikotinoidů na produkci řepky: Amalia Kafka (ESA)
6.    Prezentace Copa a Cogeca: Posouzení dopadů po jednom roce zákazu neonikotinoidů
7.    Diskuse
K jednotlivým bodům agendy:

1. Úvodní slovo: Guy Smith
Guy Smith krátce přivítal všechny zúčastněné, poděkoval řečníkům za účast.  

2. Prezentace stran hodnocení dopadů zákazu neonikotinoidů
Průběh projednávání:
V roce 2013 zakázala Evropská Komise na dva roky prodej 3 aktivních látek neonikotinoidů a jejich užívání na plodiny, které jsou opylovány včelami a dalšími opylovači. Zákaz byl následně prodloužen, aktuálně probíhá opětovné posuzování dopadů užívání těchto látek. Komplexní posouzení dopadů by ale nemělo zahrnovat pouze možný dopad neonikotinoidů na populaci včel, pozornost je třeba věnovat také možným rizikům a ekonomickým dopadům na zemědělský sektor. HFFA Research posuzovalo celkem 17 různých studií, které se věnovaly dopadům zákazu neonikotinoidů na produkci řepky olejky. Všechny studie prokázaly pokles ve výnosech řepky po zákazu neonikotinoidů v rozmezí od – 0,5 % do – 22 % (výnosy v EU klesly průměrně o – 4 %), některé ze studií prokázaly i pokles kvality produkce. Současně všechny studie prokázaly dodatečnou aplikaci jiných insekticidů, nárůst byl v rozmezí 0,2 – 2,7 (průměr v EU 0,73 na hektar). Produkce řepky v EU klesla o 912.000 tun (což se rovná 345 milionům EUR), což vedlo ke zvýšení importu do EU (Francie aktuálně dováží dvojnásobné množství řepky, než tomu bylo před zákazem). Snížení kvality produkce způsobilo snížení výkupní ceny řepky, celkové ekonomické ztráty pro EU zemědělce tak dosáhly výše 513 milionů EUR (reálné ekonomické dopady ale mohou být ještě vyšší - analyzované studie nebraly v potaz komplexní škálu škůdců). Zákaz neonikotinoidů měl dopad i na životní prostředí a klima – podle analýzy HFFA způsobil zákaz neonikotinoidů uvolnění dalších 80 milionů tun emisí oxidu uhličitého, a dodatečnou globální spotřebu 1,4 miliardy m3 vody. Podle HFFA by tedy mělo být uvažováno o opětovném schválení neonikotinoidů.
Celá zpráva je k dispozici zde. https://issuu.com/cropprotection/docs/hf...cs_interne

3. Prezentace Zprávy k nízkým výnosům (Low Yield Report)
Průběh projednávání:
Zpráva shrnuje výsledky posuzování 75 aktivních látek, z nichž některé již byly Evropskou Komisí zakázány, u dalších se zákaz předpokládá. Od roku 1997 došlo k prudkému poklesu v množství povolených aktivních látek, proces vývoje a schvalování alternativ k těmto látkám je ale pomalý.  Aktivní látky byly posuzovány na základě studií z některých členských zemí EU (PL, DE, NL, UK, IE, AT, IT, FR, ES) věnujících se dopadům na produkci kukuřice, řepky, hroznového vína, brambor, pšenice, ječmene, a dalších 24 zvláštních plodin. Ze zprávy vyplývá, že užíváním všech 75 látek dochází ke snižování variabilních nákladů až o 25 %, a ke zvýšení výnosů o 10 – 40 %, což by vedlo k nárůstu zisku v zemědělském sektoru o 17 miliard EUR ročně. Jejich zákaz naopak může vést k ohrožení pracovních míst v sektoru (až 20 % pracovních míst by bylo vystaveno vysokému riziku), poklesu produkce (o 21 – 31 MT), poklesu příjmu zemědělců (o 3 – 4 miliardy EUR), i nárůstu uhlíkové stopy EU zemědělství (o + 15 až 28 %).

4. Prezentace studie „Výzkum praktik kontroly výskytu škůdců na plodinách po zákazu neonikotinoidů“
Průběh projednávání:
Společné výzkumné středisko (JRC) zkoumalo management škůdců po zákazu neonikotinoidů a fipronilu (zkoumán pouze na jediném případu pěstování kukuřice ve Španělsku – fipronil nahrazen tefluthrinem, náklady na ochranu plodin vzrostly u 30 % zkoumaných zemědělců, časová náročnost ochrany plodin vzrostla u 20 % zemědělců). Bylo vybráno 8 případových studií ze 7 členských států EU (CZ, ES, IT, UK, HU, FR, DE) se zaměřením na kukuřici, řepku a slunečnici. JRC se ve své studii zaměřilo také na to, jak se zemědělci na zákaz těchto látek adaptovali, a jaké využívají alternativy. Ve všech případech byl zaznamenán nárůst užívání přípravků určených k ošetřování půdy a vzrostlých rostlin.
Francie (kukuřice) – thiamethoxam u osiv byl nahrazen thiaclopridem, v 60 % zkoumaných případů je ale thiacloprid méně efektivní. Náklady na ochranu plodin vzrostly u 60 % zkoumaných zemědělců, časová náročnost ochrany plodin vzrostla u 40 % zemědělců.
Španělsko (kukuřice) – clothianidin u osiv nahrazen thiaclopridem, v 80 % zkoumaných případů ale byla prokázána nižší efektivita thiaclopridu. Náklady na ochranu plodin vzrostly u 60 % zkoumaných zemědělců, časová náročnost ochrany plodin vzrostla u 40 % zemědělců. Až 60 % zemědělců bylo vystaveno nárůstu množství škůdců.
Česká republika (řepka) – v případě řepky neexistuje alternativa pro osiva ošetřena thiamethoxamem, jsou tedy užívána neošetřená osiva. Frekvence ošetřování plodin vzrostla (z 3,7 na 4,4). Náklady na ochranu plodin vzrostly u 80 % zkoumaných zemědělců, časová náročnost ochrany plodin vzrostla u 75 % zemědělců, 60 % zemědělců bylo vystaveno nárůstu množství škůdců.
Německo (řepka) – osivo ošetřené clothianidinem bylo nahrazeno neošetřenými osivy. Náklady na ochranu plodin vzrostly u 85 % zkoumaných zemědělců, časová náročnost ochrany plodin vzrostla u 95 % zemědělců, 70 % zemědělců bylo vystaveno nárůstu množství škůdců.
Velká Británie (řepka) – osiva ošetřena thiamethoxamem nahrazena neošetřenými osivy. Náklady na ochranu plodin vzrostly u 85 % zkoumaných zemědělců, časová náročnost ochrany plodin vzrostla u 80 % zemědělců, 60 % zemědělců bylo vystaveno nárůstu množství škůdců.
Maďarsko (slunečnice) – thiamethoxam nahrazen neošetřenými osivy. Náklady na ochranu plodin vzrostly u 75 % zkoumaných zemědělců, časová náročnost ochrany plodin vzrostla u 75 % zemědělců, 55 % zemědělců bylo vystaveno nárůstu množství škůdců.
Ze zprávy JRC vyplývá, že ošetřování osiv pokleslo, naopak ale došlo k četnějšímu ošetřování půdy a vzrostlých rostlin. Alternativy k zakázaným látkám jsou často méně efektivní, boj proti škůdcům je náročnější jak z ekonomického, tak z časového hlediska. Výskyt škůdců vzrůstá.

5. Prezentace dopadu zákazu neonikotinoidů na produkci řepky
Průběh projednávání:
Evropská semenářská asociace (ESA) iniciovala výzkum dopadů zákazu neonikotinoidů na produkci řepky v EU již v roce 2014. Obdržela data k produkci ozimé řepky v letech 2014, 2015 a 2016 z mnoha členských zemí EU - AT, LT, LV, EE, BG, CZ, DK, FR, DE, HU, PL, SK, SE, UK. Výsledky z roku 2016 budou k dispozici v následujících týdnech. Data z předchozích období prokázala nárůst ve využívání dodatečných postřiků, a to i v místech, kde byl výskyt škůdců poměrně nízký. V letech 2014 a 2015 bylo zákazem neonikotinoidů významně negativně postiženo 3,5 – 4 % celkové produkce řepky (v některých oblastech byly ztráty vyšší jak 25 %). Intenzita a množství škůdců aktuálně není nijak kontrolována, v čemž ESA spatřuje významné budoucí riziko. Pokračující postřiky pyrethoidem vedou ke zvyšování odolnosti škůdců, a současně postihují i další druhy hmyzu, které by v případě užívání neonikotinoidů mohly být uchráněny. Podle ESA evropští zemědělci zaznamenali od zákazu neonikotinoidů do roku 2015 ekonomické ztráty v celkové výši okolo 900 milionů EUR.

6. Prezentace Copa a Cogeca: Posouzení dopadů po jednom roce zákazu neonikotinoidů
Průběh projednávání:
Copa a Cogeca realizovala studii k posouzení dopadů zákazu neonikotinoidů na výnosy a náklady na produkci kukuřice a řepky, a to na základě dat poskytnutých od 7 vybraných členských zemí – AT, UK, FR, DE, FI, SE a RO. Díky příznivým vlivům počasí byl pokles výnosů poměrně mírný (ve většině případů méně jak – 5 %), byl ale zaznamenán významný nárůst nákladů na produkci těchto plodin, a to zejména z důvodu nutnosti častějších postřiků alternativními látkami. Tento postup je do budoucna neudržitelný. Copa a Cogeca upozorňuje na nutnost realizace pravidelného posuzování dopadů zákazu přípravků na ochranu rostlin. Tyto posudky by měly sloužit Evropské Komisi při přijímání rozhodnutí.

7. Diskuse
Dánsko – stran neonikotinoidů mají přísnou legislativu platnou již více jak 20 let, problém ale spatřují v zákazu užívání neonikotinoidů pro ošetřování osiv. Ošetřování osiv je základem pro zabezpečení dostatečné produkce v EU. Zákaz neonikotinoidů je výsledkem politické diskuse ovlivněné obavou z úhynu opylovačů – je třeba, aby každá organizace a každý členský stát pracoval na možnostech, jak prokázat, že je zemědělský sektor schopný chránit populaci včel, a přitom nadále využívat neonikotinoidy pro ošetřování osiv.
Rakousko – zákaz neonikotinoidů vystavil zemědělce další hrozbě – vedle počasí, zhoršující se kvalitě půdy, a volatilitě na trzích napomohl nárůstu škůdců, proti kterým neexistují dostatečné schválené účinné ochranné prostředky.
Zástupce DG AGRI – základem budoucího postupu je stanovení kritérií, která pomohou rozhodovat, jaké dopady by mohlo mít další prodloužení zákazu neonikotinoidů.
Termín dalšího projednávání: Jednalo se o jednorázové setkání.
Účast českého experta na jednávání: Jednání se český expert neúčastnil.
Hlasování: Rasťa (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
Odpovědět 


Skok na fórum:


Uživatel(é) prohlížející si toto téma: 1 Host(é)