Monitoring roztoče po zimě

[Milan Urík]

Zde zakládám vlákno k diskuzi ev i sdělování dat získaných vyklepávání spodních nástavků dle návodu, který všichni obdrželi od K. Crhu hromadným emailem. Já jsem ještě prohlídku nedělal a asi to už nebude mít ani význam, na příští návštěvě už bude asi uklizeno a budu rozšiřovat, tudíž výsledky nemám.

[Aleš Molčík]

Já jsem byl na prohlídce začátkem týdne a vyzkoušel jsem na třech včelstev vyklepat roztoče ze spodního nástavku a průměr je 167 na včelstvo. Vybral jsem středně silná včelstva co ještě nenarostla do spodního NN. Dnes jsem byl zasunout podložky na kontrolu spadu a včetně těchto tří včelstev kde jsem jim s úklidem roztočů pomohl jsem nasadil podložky i do dalších tří včelstev podobné síly kde jsem spodní NN nechal bez zásahu.

[schützmeister]

(19.04.2013 07:42 PM)Aleš Molčík napsal(a):  Já jsem byl vyklepat roztoče ze spodního nástavku a průměr je 167 na včelstvo.

Hmmm, drsný. Zjevně zimní počítání roztočů ve výzkumáku má jediný efekt - vyčerpání dotací. Já spodní nástavky nemám, tak jsem toto nikdy nepozoroval, zcela jistě ale vím, že je úplně jedno, co vyjde při nařízeném sčítání, protože to stejně nikdy nesedí na skutečnou situaci. Z tohohle je vidět, že tato činnost je úplná ptákovina zaměstnávající rozsáhlý aparát ČSV. Smysl má monitoring v sezoně / a kdoví jestli / v zimě je to škoda energie. Na co tu SVSku máme ? A takhle je to i s morem a podobně.

[Crha Karel]

Já jsem se tohoto neúčastnil především z důvodu, že v nejspodnějším nástavku mám volnou stavbu na loučkách, odřezávat všechny plásty se mi opravdu nechtělo. Namísto toho nabízím výsledky spadu za 4 dny po diagnostickém nasazení Formidolu 14.4. Po 48h v rozpětí od 5 do 70ks všichni mrtví (přepokládám čištění ze zimy) až třetí den se objevili živí v řádu jedinců. Po 12 dnech budu zkoumat ještě zda vypadli nějací světlí z toho mála plodu co byl.

[Aleš Molčík]

Přišlo mi na mysl, že tohle zapadávání roztočů do buněk může ovlivnit výsledek spadu v době, kdy nejsou takové rámky obsazeny včelami, oběma směry a to jak negativně pro větší spad při pěkném počasí roztáhnutí včel a vyčištění buněk, tak pozitivně při ochlazení a zapadnutí dalších roztočů do prázdných buněk. Takže asi to vyklepávání bude nutné asi podruhé opakovat.

[Milan Bencúr †]

To ktorý aparátčik taký múdry postup vymyslel? A hlavne, ako tá metóda vylepší šancu na zdravší život včelám? Predsa vo včasnej jari je zo zdravotného hľadiska akákoľvek manipulácia so včelstvom nežiadúca. Včelstvo treba nechať vyvíjať sa v kľude až do pribúdania včiel, čo môže byť niekedy v čase kvitnutia vŕb a čerešne. Kto chce dať šancu včelám musí zmeniť myslenie a zabudnúť na postupy, ktoré neprospievajú zdraviu včiel. Nebohý pán včelár, Jindřich Boháč, napísal úžasnú metodiku o viac nadstavkovom včelárení a odpovedal na stovku otázok o citlivej manipulácii so včelstvami v plytkých debničkách na jar. Takých postupov sa treba držať, pretože o sile zazimovaného včelstva a jeho výkone v budúcej sezóne sa rozhoduje do letného slnovratu. S počtami klieštikov vo včelstve sa treba zaoberať po letnom slnovrate, po poslednom medobraní. Kto v lete pripraví včelstvá na zdravé zimovanie zodpovedne, ten sa na jar nemusí zapodievať liečením včelstiev, ale mu stačí podporovať ich zdravý rast.

[Aleš Molčík]

V tomhle celém "projektu" jde jen o to získat informace/čísla o ovlivnitelnosti spadu podle úlové sestavy. S tím, že se jednou snad takové informace budou hodit pro změnu povinnosti odevzdávat zimní měl na vyšetření do laboratoře. Jestliže je v buňkách napadáno spousta roztočů, tak jakoupak má spad v zimní a jarní době vypovídací hodnotu o napadení??
Osobně s kontrolou napadení začínám v červnu/june. Mimo jiné J.Boháč byl propagátorem velkoprovozních metod chovu včel ono když se napíše velkoprovozní metoda tak si každý představí nějaké nevhodné chování vůči včelám, ale tyto metody jsou založené na minimalizaci času a počtu zásahů na jedno včelstvo. Tyto metody byly v jeho podání nazvány jako 20ti minutové metody ošetřování včelstev za rok.

[Milan Bencúr †]

Aleši, ale keď v lete a v jeseni urobím zodpovedne ošetrenie včelstiev v čase bez plodu, tak klieštik na včelách prežije zimu len v minimálnych počtoch a mŕtve roztoče včely vynesú ešte v jeseni. Ja mám zasieťované dná od roku 1984. Už tomu bude tridsať rokov, čo pravidelne sledujem stav na podložke. Ešte sa mi nestalo, aby som v sezóne našiel na podložke viac ako tri klieštiky za mesiac spadnuté prirodzene. Neviem pochopiť metodiku včelárov, ktorí majú vo včelstvách 15 až 20 prirodzene spadnutých roztočov denne. K čomu je dobrá tá ich metóda natieraním plodu v marci počnúc a aerosolovaním v decembri končiac, alebo od včasnej jari do neskorej jesene dezinfikovať úľ kyselonou mravčou? Pozitívom učenia Jindřicha Boháča je celoročný chov silných včelstiev, ktoré s pomocou včelárových biochovateľských zásahov dokážu zdravo žiť. To znamená aj na varroa udržateľnej úrovni. Takú metodiku si musíme všímať všetci. Drobní včelári, aj včelári s veľkochovom.

[Aleš Molčík]

A přesně o tom to je, roztoči kteří padají do buněk nebo na horní loučky rámků které potom při proletu v lednu mohou včely smést do vzorku na vyšetření pocházejí ze zimního ošetření Varidolem. Když jsem vyklepával roztoče ze spodních rámků tak jsem napřed rámek prosvítil proti slunci a bylo vidět, že roztoči jsou hlavně v části rámků blíž u česna ačkoliv aktuální sezení na plodu je posunuto vzadu.

[Aleš Molčík]

Dnes při cestě kolem stanoviště jsem se zastavil podívat na podložky a celkem očekávaný výsledek spadu. Včelstva kde jsem vyčistil spodní NN od zapadnutých roztočů byla bez jediného roztoče na podložce a včelstva kde jsem do spodního nástavku nezasahoval měla na podložce spad v řádu jednotek. Ještě podložky nechám několik dní, snad v té první skupině včelstev něco spadne.